|
|
Fossil Fuels Lobby and Climate Change: Influencing the Discourse in Politics and Media
Balková, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Popírání klimatických změn se ve Spojených státech stalo rozšířeným fenoménem, který v posledních několika desítkách let zásadně ovlivnil postoj americké vlády k rostoucím environmentálním problémům. Tato práce se zabývá rolí lobby fosilních společností v dané problematice, která byla hlavní silou za jejím vznikem. Hlavním cílem práce je dokázat, že úspěch protiklimatického hnutí vedeného fosilním průmyslem byl umožněn jeho politickými vazbami a profesionálně vedenou kampaní, jež z dříve uznávaného a vědou podloženého faktu vytvořila problém, který se stal otázkou diskuse, názoru, politiky, ideologie a identity. Práce se nejprve věnuje historickému vývoji klimatické debaty ve Spojených státech. Postupně se zaměřuje na jednotlivé milníky politického přístupu k problémům spojeným s životním prostředím a na vznik samotného popírání klimatických změn. Práce dále analyzuje vztahy a vazby mezi americkou politickou reprezentací, zájmovými skupinami a klimatickou vědou od 70. let 20. století do konce vlády prezidenta George W. Bushe. V další části jsou představeny jednotlivé strategie a metody často používané protiklimatickým hnutím. Práce zde také zkoumá řadu aspektů, které tomuto hnutí umožnily vzestup, zejména roli médií, polarizaci americké veřejnosti a již existující politické faktory, které rozhodly...
|
|
| |
|
|
Sumec velký (Silurus glanis, Linneus 1758): Je globální oteplování hlavní příčinou rostoucích úlovků největšího predátora sladkých vod Evropy?
Bakeš, Michal ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Martin (oponent)
Sumec velký (Silurus glanis, Linneus 1758) je naší jedinou rybou, jejíž meziroční úlovky za posledních třicet let mají vzestupnou tendenci. V mé práci jsem si vytyčil za cíl zjistit, zda je globální oteplování hlavní příčinou tohoto nárůstu, nebo zda je vliv růstu teplot pro tuto problematiku podružný a větší úlovky jsou zapříčiněny stupňujícím se predačním tlakem rybářů na sumce velkého. Tato práce shrnuje poznatky o vlivu globálního oteplování na biotu a důraz je kladen především na sladkovodní ekosystémy, které jsou změnami teplot nejvíce ovlivněnými terestrickými ekosystémy. Dle zvětšující se velikosti populací sumce velkého v zemích na jihu Evropy (např. Španělsko, Itálie), kam byl sumec před nedávnou dobou uměle zavlečen, je patrné, že teplejší voda sumci svědčí. Avšak ze socioekonomických studií, které proběhly nejen v České republice, lze vyčíst, že oblíbenost sumce u rybářů s postupem času rapidně narůstá. Toto jsem si ověřil i ve svém dotazníkovém šetření, ve kterém 82 % respondentů potvrzuje, že oblíbenost lovu sumce velkého je největší v poslední dekádě. Ze všech těchto informací vychází, že rostoucí teploty pravděpodobně mají pozitivní vliv na metapopulaci sumce velkého v České republice, ale tento vliv bude nejspíše marginální. Hlavním důvodem vzestupného trendu úlovků sumce velkého...
|
|
|
Effect of climate on germination and selection of different genotypes
Duongová, Thuy Lien ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
K úspěšnému popsání budoucího vývoje rostlinných společenstvech je potřeba porozumět odpovědi druhů na klimatické změny a jejich schopnosti se těmto změnám přizpůsobit. Cílem práce je odhalit vnitrodruhovou variabilitu v klíčení v různých klimatických režimech druhu Festuca rubra (kostřava červená) původem z různých lokalit. Tato práce se dále zabývá efekty rozdílných klimatických režimů na selekci odlišných genotypů. Festuca rubra je široce rozšířená klonální rostlina rostoucí na severní polokouli. Rostlinný materiál v této studii pochází z 11 lokalit na klimatickém gradientu v západním Norsku, kde jsou podmínky teploty a vlhkosti faktoriálně zkříženy. Studie probíhala v klimaboxech. Klíčení bylo rozděleno mezi faktoriálně zkombinované 2 režimy teploty a 2 režimy vlhka. Vyklíčená semena byla poté přesazena do květináčků ve stejných režimech jako ve kterých vyklíčila. Semenáče na jedné Petriho misce při klíčení poté dále rostly ve stejném květináči. Pouze jedna populace, původem z nejchladnější a nejsušší oblasti, rostoucí v teplém-vlhkém a studeném-vlhkém režimu klimaboxu byla geneticky zanalyzována za použití mikrosatelitů. Semena klíčila rychleji a ve větší míře v teplém režimu než-li ve studeném režimu. To znamená, že klíčení druhu bylo podpořeno vyššími teplotami. Semena klíčila ve větší míře...
|
|
|
Posouzení kvality ovzduší ve městech, případně v lokalitách, s velkým zdrojem znečištění ovzduší.
HRDÝ, Vojtěch
V této práci bylo mým cílem zjistit množství polutantů v ovzduší měst Ostravy a Českých Budějovic a porovnat rozdíly jejich obsahu v ovzduší těchto lokalit. V teoretické části se zabývám druhy polutantů, které se vyskytují v ovzduší, jejich původem, vlastnostmi a jejich možným toxickým působení na lidský organismus a na životní prostředí. Dále je zde uveden přehled metod využívaných pro hodnocení ovzduší, předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování tak, aby došlo k omezení rizik pro lidské zdraví způsobené znečištěním ovzduší, ke snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy a vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší. Pro posouzení kvality ovzduší v obou lokalitách jsem využil metody "sekundární analýza dat" z veřejně dostupných dat vydávaných Českým hydrometeorologickým ústavem. Z těchto dat jsem vytvořil grafy, které porovnávají kvalitu ovzduší v Ostravě a v Českých Budějovicích za období 15. 8. 2016 15. 3. 2017 ve všech měřených kategoriích. Pro úplnost jsou v práci vloženy i grafy srovnávající tato dvě města vždy k 15. dni v měsíci v rámci jednoho polutantu. Ze získaných výsledků je patrné, že tato dvě města jsou si v mnohém podobná. Domněnka, že město Ostrava je stále město s nejhorším ovzduším, už není aktuální.
|
|
|
Uhlíková stopa jihočeských domácností
VOŠTOVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá uhlíkovou stopou jihočeských domácností, tedy množstvím emisí skleníkových plynů spojených s běžnými aktivitami každého z nás. Hlavním cílem této diplomové práce je výpočet uhlíkové stopy domácností v Jihočeském kraji. Dílčím cílem je následně posoudit, která ze sledovaných složek má největší podíl na celkové uhlíkové stopě. Těmito složkami je vytápění, elektřina, automobil, hromadná doprava, létání a potraviny. Dalším dílčím cíle je porovnat získané výsledky v rámci sociodemografických skupin, kterými jsou bydliště, pohlaví, vzdělání, věk a příjem na osobu. Teoretická část objasňuje danou problematiku a zabývá se pojmy, jakými jsou globální oteplování, trvale udržitelný rozvoj, ekologická stopa, uhlíková stopa a také třemi již uskutečněnými výzkumy řešící uhlíkovou stopou. V praktické části je popsán způsob získání dat, projekt GILDED, který byl inspirací pro tuto diplomovou práci a způsob výpočtu uhlíkové stopy. Hlavní část tvoří vyhodnocení vypočtených výsledků, a to nejen celkové uhlíkové stopy, ale i porovnání v rámci kategorií bydliště, pohlaví, vzdělání, věk a příjem na osobu. Diplomová práce je ukončena závěrem, který shrnuje nejdůležitější výsledky.
|
|
|
Urban ecosystem services in climate change mitigation
Štecová, I. ; Kluvánková, T. ; Pavelka, Marian
Climate change and global warming rapidly affect urban residents’ well-being. More than 72% of Europeans\nlive in urban environments, and their well-being is closely related to environmental quality. How cities are\nplanned and structured can exacerbate the negative effects of climate change even as natural elements and\ngreen areas are shrinking. The impact of high temperature on human health during heat waves will be one of\nthe most serious problems associated with climate change, and especially in large urban areas. Heat islands\nare mainly due to high concentration and large areas of impermeable surfaces, low moisture, few green areas,\nand poor ventilation. We present results from measuring heat islands at two locations in Bratislava and interview\nkey actors from three cities to identify risk perception regarding climate change. Expected results aim\nto mainstream ecosystem services into spatial planning in cities in support of operationalizing microclimatic\nfunction of green infrastructure to mitigate negative impact of climate change in cities.
|
|
|
Vliv variability klimatu na klíčení a uchycování druhů
Duongová, Thuy Lien ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kladivová, Anna (oponent)
Klimatické změny ovlivňují rostliny již od jejich přechodu na souš. Rostliny se novým podmínkám vždy nějakou cestou přizpůsobily. Jedna z vlastností, kterou byly nuceny také přizpůsobit, aby přežily, je klíčení semen a uchycení semenáčků. S nynějším oteplováním klimatu se míra klíčivosti semen, časování klíčení, rychlost klíčení a uchycení se semenáčků za posledních 150 let mění. V této bakalářské práci jsou shrnuty poznatky o tom, jaký vliv mají klimatické změny na klíčení rostlin a uchycování semenáčků. Dále jsou v práci představeny používané metody studia této problematiky. Nejčastěji se sleduje klíčivost semen, rychlost klíčení a časování klíčení. Některé druhy z těchto změn profitují a můžeme pozorovat rychlejší klíčení a větší míru klíčivosti. U jiných druhů dochází k redukci klíčení a tím snížení fitness. Počet studií, které se zaměřují na mezidruhovou variabilitu, je více oproti studiím vnitrodruhovým. Ve své další práci bych se proto chtěla zaměřit na vliv klimatických změn na vnitrodruhovou variabilitu v klíčení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Reprezentace problému klimatických změn v tištěných médiích
Trunečková, Daniela ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Magisterská diplomová práce s názvem Reprezentace problému klimatických změn v tištěných médiích představuje obsahovou analýzu seriózních českých deníků, konkrétně Hospodářských novin, Lidových novin, Mladé fronty DNES a Práva. Prostřednictvím zvolené metody zjišťuje, jakým způsobem byla prezentována debata o globálních změnách klimatu na stránkách zvolených periodik v letech 2013-2014. Teoretická část seznamuje čtenáře se základními pojmy a definicemi a uvádí je do zkoumané problematiky. Empirická část přináší odpověď na otázku, zda je mediální pokrytí globálních změn klimatu v českém seriózním tisku v souladu s vědeckými poznatky mezinárodního klimatického diskursu, reprezentovaného Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), nebo zda se opírá stejnou měrou o výpovědi malé skupiny tzv. klimaskeptiků, která zpochybňuje všeobecně uznávaný konsensus ohledně příčin a důsledků klimatických změn či potřebě přijetí adekvátních opatření. Výsledky šetření poukázaly na skutečnost, že většina analyzovaných článků poskytovala informace o klimatických změnách ve shodě s hlavním klimatologickým výzkumem. Největší počet skeptických článků se objevil v deníku Lidové noviny. Značné množství příspěvků se k původu klimatických změn, jejich závažnosti či potřebě zahájení účinných strategií k jejich zmírňování...
|
|
|
Faktory úspěchy a bariéry projektů na ochranu klimatu ve vybraných českých městech
Hejralová, Eva ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Sutlovičová, Klára (oponent)
Města jsou významnými aktéry na poli světové ochrany klimatu. Jsou zodpovědná za téměř 80% emisí CO2, ale zároveň mají dobré předpoklady přicházet s inovativními řešeními. V České republice však mnoho městských iniciativ, které by explicitně usilovaly o snížení emisí skleníkových plynů, nenajdeme. Tato práce proto zkoumá devět projektů, které byly realizovány českými městy v oblasti budov, pro něž je ochrana klimatu vedlejším přínosem. Klade si při tom za cíl zjistit, jaké faktory přispěly k jejich vzniku, usnadnily nebo naopak ztížily jejich realizaci. Faktory jsou zjišťovány pomocí polo-strukturovaných rozhovorů. V průběhu výzkumu byly identifikovány dvě hlavní bariéry a dvanáct faktorů úspěchu, které byly rozděleny do pěti tematických kategorií: ekonomika, životní prostředí/kvalita života, politika, instituce a informovanost. Nejvíce faktorů se týká kategorie "informovanost". Naopak žádný relevantní faktor nebyl nalezen v oblasti "životního prostředí/kvality života." Výsledky výzkumu se mohou stát inspirací pro další města a aktéry, kteří vytváří pro místní ochranu klimatu vhodné podmínky: zejména nevládní organizace i státní správu.
|
host ::
RSS.