|
|
Economic and Political Motivations for French Direct Investment in the Czechoslovak Republic During the Interwar Period: Schneider-Creusot's Activities in the Czechoslovak Republic.
Fairchild, David ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Tato studie zkoumá významnou míru přímých francouzských investic v Československé republice v meziválečném období, konkrétně od konce první světové války do počátku Velké hospodářské krize. Zkoumá průnik mezi vnějšími faktory, které se vyskytly na evropském kontinentu, a vnitřními faktory v Československé republice, které v tomto období přivedly k přímým francouzským investicím v nové republice. Tato popisná práce využívá dvě případové studie aktivit francouzského ekonomického giganta Schneider-Creusot v Československé republice k lepšímu pochopení těchto motivací. Výsledky případových studií ukazují, že Československá republika nabídla jedinečnou kombinaci ekonomické stability, přirozené strategické polohy a pozoruhodných úrovní historické produktivity. Tyto faktory spolu s výsledkem ruské revoluce a Versailleské smlouvy přitahovaly vysokou úroveň přímých francouzských investic v letech 1918 až 1929. Francouzská zahraniční politika v regionu byla tažena více ekonomickými obavami a příležitostmi než politickými. Klíčová slova Československá republika, Francie, Schneider-Creusot, přímé zahraniční investice, meziválečné období Název Práce Ekonomické a politické motivace pro přímé francouzské investice v Československé republice v meziválečném období: Schneider-Creusotova aktivita v Československé...
|
|
|
Foreign Direct Investment and Economic Growth
Hayat, Arshad ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruno, Randolph Luca (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent) ; Srholec, Martin (oponent)
Přímé zahraniční investice a ekonomický růst. Abstrakt Tato disertační práce se skládá ze tří empirických výzkumných prací o vztahu mezi PZI, hospodářským růstem, přírodním bohatstvím a institucionální kvality přijímající země. První část výzkumu (kapitola 2) zkoumá vztah mezi PZI a hospodářským růstem a vliv přírodního bohatství na tento vztah. Tato kapitola využívá datový soubor 117 zemí z období 1991-2016 a používá metodu system GMM, která potvrdila kladný a statisticky významný dopad přílivu PZI na hospodářský růst přijímající země. Bylo však zároveň zjištěno, že růst vyvolaný přímými zahraničními investicemi je výraznější v zemích s nízkými a středními příjmy ve srovnání se zeměmi s vysokými příjmy. Hospodářský růst vyvolaný přímými zahraničními investicemi je dále pomalejší u zemí s větším nerostným bohatstvím, a to v zemích s nízkými i středními příjmy i v zemích s vysokými příjmy. Dále byl zjištěn, že přímý negativní dopad velikosti nerostného bohatství na růst je silnější v zemích s nízkými a středními příjmy silnější nežli v zemích s vysokými příjmy. V návaznosti na výsledky první kapitoly (kapitola 3) druhá část výzkumu odhadla vliv na úroveň přírodních zdrojů a zjistila, že příliv přímých zahraničních investic má silnější pozitivní dopad na ekonomický růst přijímajících zemí, pokud vývoz z...
|
|
|
The Foreign Direct Investment of China in Central Europe under the One Belt One Road Policy
Zhang, Han ; Benáček, Vladimír (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
This paper attempts to explore China's direct investment in Central Europe under the OBOR initiative. China's economic cooperation in Central Europe is short and the total amount is small. First, this paper analyzes the current situation of Chinese investment including scales, industrial structure, investment entities. Second, through data integration, this paper analyzes the competitive advantage of China's investment in Central Europe. Finally, this paper explores the motives of Chinese investment through the panel data model. The results show that the market size, technology level, resources and other factors of the Central European countries can attract Chinese investment. At the same time, the local environment, economic stability and other factors do not affect China's investment in infrastructure construction. China has laid the foundation for its economic and trade cooperation with Central Europe and is also a strategic choice between China and the United States. Keywords CE-China investment, competitive advantage, OBOR，economic cooperation，motivation of investment Author's e-mail feelingtime1995@163.com Supervisor's e-mail vladimir.benacek@fsv.cuni.cz
|
|
| |
|
|
Mexico's Trade Policy During the Pena Nieto Administration
Ferrara Torres, Geovanna ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Mexico's Trade Policy During The Pe Kryštof Kozák, Ph.D. Navzdory snahám o obchodování s jinými zeměmi, stále existuje dominantní ekonomická závislost na Spojených státech kvůli dohodě NAFTA. Diplomová práce zkoumá obchodní politiku Mexika a jeho dopady na obchod během administrativy Peña Nieto se zvláštním zřetelem na to, jak se vláda snaží diverzifikovat obchod. Popisná analýza je používána s výzkumem vývozu, dovozu a přímých zahraničních investic.
|
|
|
Withholding Tax Rate Elasticities of Foreign Direct Investment Outflows and Tax Revenue Consequences of Double Tax Treaties
Láznička, Jan ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Semerák, Vilém (oponent)
Tato práce poskytuje mezinárodní srovnání potenciálních ztrát daňových příjmů plynoucích ze způsobů danění mezinárodních toků úroků a dividend. Srážkové danění odtoků dividend a úroků je regulováno jak domácími daňovými zákony, tak smlouvami o zamezení dvojího zdanění. Uzavření takové smlouvy může znamenat značné omezení výšky daňové sazby, kterou země může aplikovat na odtok dividend/úroků do partnerské země, což může vyústit v značný pok- les daňových příjmů. Autor se v této práci zabývá vytvořením rozsáhlého panelového datasetu a následným odhadem daňových elasticit toků dividend a úroků pro řadu zemí po celém světě. Následně autor využívá těchto elas- ticit při odhadech potenciálních daňových ztrát plynoucích z odtoků dividend a úroků pro zdrojové země. Výsledky prokazují značnou elasticitu odtoků div- idend - pokles 2.3% až 2.58% následkem zvýšení příslušné srážkové daně o 1%. Následná analýza dokazuje podstatné daňové ztráty plynoucí z odtoků dividend pro mnoho zemí, největší pro Kanadu (1.35 - 3.19 miliard USD) a Spojené státy americké (2.27 - 2.94 miliard USD). Státem stojícím za největší částí daňových ztrát z globálního hlediska bylo...
|
|
|
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic
Štamberk, David ; Šmejkal, Václav (oponent)
Investiční politika Evropské unie - ochrana přímých zahraničních investic Anotace Jednou ze změn, které s sebou přinesla Lisabonská smlouva, je výslovné zařazení přímých zahraničních investic a jejich ochrany do společné obchodní politiky Evropské unie. Ta je jednou z oblastí výlučných pravomocí EU. Evropská unie následně přistoupila ke sjednávání dvoustranných dohod upravujících mimo jiné i investiční problematiku. Nevyhnula se přitom ani kontroverzím a negativní publicitě, která provázela a provází zejména TTIP a CETA. Tato práce si klade za cíl analyzovat investiční politiku EU a vzájemnou interakci jejích orgánů s členskými státy, jakož i třetími subjekty. Po obecném úvodu do problematiky mezinárodního práva ochrany investic a práva EU (kapitoly II. a III.) je věnována pozornost problematice ochrany zahraničních investic na vnitřním trhu. Tento režim je následně srovnáván s režimem DPOI (kapitola IV.). Pozornost je pak upřena směrem k vnějším vztahům EU na poli ochrany investic. Její pravomoc je podrobena bližší analýze (kapitola V.) a jsou též rozebírány dosavadní výsledky snah Komise a EU jako takové (kapitola VI.). Děje se tak i s ohledem na možné dopady zahraničních investic z hlediska ochrany lidských práv a životního prostředí v hostitelském státě.
|
|
|
Does money laundering determine the direction of FDI?
Gjika, Rubi ; Paulus, Michal (vedoucí práce) ; Janský, Petr (oponent)
Ovlivňuje praní špinavých peněz přímé zahraniční investice? Rubi Gjika Cílem práce je zjistit vztah mezi přímými zahraničními investicemi (PZI) a mírou legalizace výnosů z trestné činnosti (aka praním špinavých peněz) v ekonomice s použitím Gravity modelu. Empirické výsledky práce ukazují, že PZI ve vysoce rozvinutých ekonomikách nejsou citlivé k motivům praní špinavých peněz. Nicméně výsledky se liší pouze u vyspělých zemí, což naznačuje, že v této skupině jurisdikce oficiálně označené jako centra praní špinavých peněz přitahují výrazně více PZI než jiné země.
|
|
| |
|
|
Čínské přímé investice do zahraničí se zaměřením na USA
Skryjová, Kateřina ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou čínských přímých investic do zahraničí, a to nejprve obecně a poté se zaměřením na jejich největší hostitelskou ekonomiku - Spojené státy americké. První část je věnována teoretickému vymezení pojmu přímé zahraniční investice a problematice s tím spojené. Druhá část se zabývá celkovými čínskými PIZ, přičemž podává nejen jejich aktuální přehled, ale zahrnuje také oblast investiční politiky ČLR, investičních specifik a determinantů a motivů tamějších investorů. Poslední kapitola obsahuje obdobnou analýzu ovšem se zaměřením na čínské investiční aktivity v USA. Rovněž shrnuje důvody atraktivity této země a zaobírá se také jejím postojem k čínským investicím.
|
host ::
RSS.