|
|
Stanovení biologicky aktivních látek v čerstvých ovocných šťávách
Františová, Gabriela
Ovoce je cenným zdrojem biologicky aktivních látek. Tyto látky jsou často obsaženy v minoritním množství. Velký podíl v ovoci tvoří sacharidy. V rámci této práce byly stanovovány obsahy vitaminu C, polyfenolů, flavonoidů, glukózy, fruktózy a sacharózy v čerstvých ovocných šťávách. Aronie, jahody, josta, maliny, ostružiny, hrozny bílé a modré, rybíz bílý a červený pocházely ze soukromé zahrady, borůvky byly sbírány ve volné přírodě. Ke stanovení koncentrací vitaminu C a sacharidů byla využita metoda HPLC. Celkové obsahy polyfenolů a flavonoidů byly stanoveny pomocí spektrofotometrie. Z biologicky aktivních látek byly v ovocných šťávách nejvíce zastoupeny polyfenoly. Nejvyšší obsahy polyfenolů a flavonoidů byly zaznamenány u aronie (7905,81 ± 622,65 mg/l a 4714,82 ± 667,37 mg/l). Nejvýznamnějším zdrojem vitaminu C byla josta (721,90 ± 1,79 mg/l). Nejvyšších koncentrací dosahovala fruktóza v bílých hroznech (93,81 ± 3,74 g/l). Nejvyšší obsah glukózy byl zaznamenán v aronii (83,95 ± 4,80 g/l) a bílých hroznech (90,94 ± 3,48 g/l). Sacharóza byla detekována v jahodách, jostě a malinách.
|
|
|
Sekundární metabolity mechorostů
Štěpán, Michal ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Mechorosty jsou velmi starou skupinou rostlin, které je připisováno prvenství při přechodu rostlin na souš. Aby tento přechod rostlin na souš byl možný, bylo zapotřebí, aby vyvinuly strategie v boji proti různým vnějším faktorů prostředí. A těmito prostředky, pro účinný boj proti boji na souši, jsou různé sekundární metabolity. Je samozřejmé, že tímto vývoj různých ochranných mechanismů neskončil. V podmínkách, v kterých žijí mechy, je zapotřebí bojovat proti různým houbám a bakteriím. V boji s těmito organismy samozřejmě využívají také různých sekundárních metabolitů. Sekundární metabolity mechorostů jsou velice zajímavým a málo prozkoumaným odvětvím. V této práci jsou zahrnuty informace týkající se sekundárních metabolitů mechorostů a jejich analýzy a také možnosti využití izolovaných sekundárních metabolitů. Jsou zde zahrnuty jak začátky výzkumu sekundárních metabolitů od jednoho z prvních izolovaných terpenů, kterým byl marchantin u Marchantia polymorpha, až po dnešní studie, zaměřující se na objev nových sekundárních metabolitů přímo u vybraných zástupců mechorostů a samozřejmě jejich využitelnost v lidské činnosti. Z různých zahraničních publikací bylo potvrzeno, že mechorosty produkují specifické sekundární metabolity, které se nacházejí jen u vybraných mechorostů a ne u vyšších rostlin....
|
|
|
Stanovení nutričních hodnot a antioxidační kapacity různých jedlých okopanin
Ciffrová, Karolína ; Bendová, Agáta (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o vybraných okopaninách. Konkrétně se zabývá jejich nutričním složením, antioxidační kapacitou a využitím ve zdravém stravování. Bylo zkoumáno osm vybraných okopanin, jako zástupci brambor byly vybrány brambory varného typu A, B a C, červené brambory, batáty a fialové brambory. Zbylé dvě okopaniny zastupují topinambury a maniok. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde se nachází základní charakteristika okopanin a brambor. Popis a složení nutričních látek, které obsahují. Zejména to jsou bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny a antioxidační vlastnosti. Dále obecné charakteristiky použitých metod pro analýzu. Experimentální část je založena na konkrétních analýzách, jsou zde uvedeny postupy, výsledky, použité chemikálie a laboratorní vybavení na stanovení základních nutričních hodnot a antioxidační kapacity těchto vybraných okopanin. Stanovuje se tedy celkový obsah sušiny, který se ve vybraných okopaninách pohybuje okolo 23 %. Vyšší obsah sušiny byl stanoven u manioku a to na 35 %. Obsah hrubých bílkovin stanovených metodou podle Kjeldahla se pohybuje v rozmezí 6,5–9,9 %. Gravimetricky stanovená vláknina v daných okopaninách vyšla v rozmezí 0,27–0,91 %. Dále je stanoven obsah škrobu, který je výrazně vyšší u manioku (46 %) než u ostatních okopanin. V batátech a topinamburech místo obsahu škrobu byl stanoven obsah inulinu, tato hodnota je výrazná u topinamburu (258,58 g/kg). Extrakcí podle Soxhleta byl stanoven obsah tuků v gramech na 100 gramů sušiny. Výrazný obsah tuků byl stanoven u batátů (12,6 g/100 g). Z vyextrahovaných tuků byl stanoven profil mastných kyselin, jako obsah nasycených (SFA), mononenasycených (MUFA) a polynenasycených mastných kyselin (PUFA). Celkové a redukující sacharidy stanovené spektrofotometrickou metodou byly měřeny zvlášť ve slupce a dužině okopanin. Antioxidační kapacita byla stanovena pomocí hodnot antioxidační aktivity, koncentrace polyfenolů a flavonoidů. Z vitamínů byl stanoven vitamín C, vitamín E pouze u brambor varného typu B, C a fialových brambor. Pro batáty byl stanoven betakaroten na 540,56 g/g. Naměřené a vypočítané výsledky jsou vyneseny do grafů. Nakonec je pojednání o závěrech jednotlivých metod.
|
|
|
Návrh receptury potravinového doplňku na bázi bioaktivních látek izolovaných z plodů trnky obecné (Prunus spinosa)
Červinková, Zuzana ; Hudečková, Helena (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Plody trnky obecné (Prunus spinosa) jsou drobné modrofialové peckovice obsahující řadu bioaktivních látek, díky kterým disponují rozmanitými biologickými účinky. Tradičně jsou využívány nejen v lidovém léčitelství, neboť jim je přisuzováno množství preventivních a léčivých účinků. Předložená diplomová práce se zabývá přípravou a následnou charakterizací ethanolového extraktu a doplňků stravy na bázi bioaktivních látek izolovaných z plodů trnky obecné. Ethanolový extrakt byl připraven macerací čerstvých plodů Prunus spinosa v 40% konzumním lihu. Poté byl u extraktu stanoven obsah celkových polyfenolů (2111,39±11,32 mg GAE/l), flavonoidů (903,89±5,08 mg CAE/l) a anthokyanů (165,24±0,38 mg CGE/l), antioxidační (11,99±0,40 mmol TE/l) i antimikrobiální aktivita, profil fenolických látek a profil jednoduchých cukrů. Ethanolový extrakt vykázal antibakteriální účinek vůči grampozitivní bakterii Micrococcus luteus i gramnegativní bakterii Escherichia coli, avšak vůči kvasince Candida glabrata nebyl účinný. Po šetrném zahuštění na vakuové odparce byl extrakt použit při přípravě doplňku stravy. V rámci diplomové práce byly připraveny dva typy doplňků stravy, a to želatinové bonbóny s extraktem z plodů trnky obecné a želatinové kapsle plněné práškem z lyofilizovaných plodů. U těchto produktů byl charakterizován jejich nutriční profil, obsah bioaktivních látek (tj. celkové polyfenoly, flavonoidy a anthokyany), profil fenolických sloučenin a antioxidační aktivita. Dále u nich bylo sledováno uvolňování polyfenolů v průběhu modelového in vitro trávení „nalačno“. Mimo to byly želatinové bonbony s různým obsahem extraktu (5, 10, 15 a 20 %) podrobeny senzorickému hodnocení, kdy cílem byla optimalizace přídavku koncentrovaného extraktu do želatinové matrice. Dle preferencí hodnotitelů byl vzorek s přídavkem 15 % extraktu hodnocen jako nejlepší z pohledu celkové chuti, resp. flavouru. V pořadové zkoušce se tento vzorek umístil na druhém místě, a to za vzorkem s 5 % extraktu, avšak ten pro změnu získal horší hodnocení senzorického profilu. Součástí práce bylo také sledování vlivu mrazení, lyofilizace a sušení na obsah bioaktivních látek (tj. celkové polyfenoly, flavonoidy a anthokyany) a antioxidační aktivitu plodů Prunus spinosa. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů (57,49±0,33 mg GAE/g DW), flavonoidů (45,75±0,12 mg CAE/g DW) i anthokyanů (6,41±0,19 mg CGE/g DW) byl kvantifikován u lyofilizovaných plodů, avšak nejvyšší antioxidační aktivita (281,72±0,70 mol TE/g DW) byla zaznamenána u plodů mražených. U analyzovaných vzorků byla pozorována statisticky významná středně silná kladná korelace (0,641) antioxidační aktivity a celkových flavonoidů. Výsledky práce poukázaly na velký potenciál využití plodů trnky obecné v nutraceutickém průmyslu, kde mohou jako aktivní aditiva přispět k zvýšení jak bioaktivní, tak i nutriční kvality potravinových doplňků.
|
|
|
Analytical approaches to study group interactions of azole pesticides with important biological active compounds
Kovač, Ishak ; Jaklová Dytrtová, Jana (vedoucí práce) ; Száková, Jiřina (oponent) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
Cílem této disertační práce bylo vyvinout robustní analytickou techniku pro separaci a detekci reziduí triazolových fungicidů (TAF) a také studovat vliv TAF na rostlinu a biologicky aktivní látky. Je zde popsán vývoj metodiky pro stanovení reziduí TAF v reálných vzorcích (rajče "Sweet Cherry" - Solanum lycopersicum L.) pomocí kapilární elektroforézy. Vyvinutá metodika byla validována pro laboratorní použití pří relativně krátké době analýzy a nízkých nákladech na analýzu s dostatečnou mezí detekce a kvantifikace. Další část této disertační práce je zaměřena na vliv TAF na rajče jedlé, jeho růst, fruktifikaci a také vliv na biologicky aktivní látky. Kapilární elektroforéza je analytická technika, vyznačující se při minimální spotřebě vzorku (nL) obecně vysokou účinností při separaci malých molekul. V metodice je využito cyklodextrinem modifikované micelární elektrokinetické chromatografie k separaci směsi TAF získaných ze slupek rajčat. Optimální podmínky pro separaci byly nalezeny v elektrolytu tvořeného kyselinou fosforečnou a Tris (o koncentraci 100 mM), 20% v/v methanolem, se zdánlivým p[H+ ] 4,8. Složkami směsné micelární pseudostacionární fáze byly iontový deter- gent dodecylsulfát sodný (SDS) o koncentraci 15 mM a náhodně sulfátovaný gama- cyklodextrin (17,5 mg/mL). Metodické limity...
|
|
|
Atmospheric CO2 concentration, light intensity and nitrogen nutrition affect spring barley response to drought and heat stress
Findurová, Hana ; Veselá, Barbora ; Opoku, Emmanuel ; Klem, Karel
The aim of this study was to compare physiological responses of two spring barley varieties,\ndiffering in their oxidative stress tolerance, to drought and heat stress after pre-treatment under different\nirradiation regimes, CO2 concentrations, and nitrogen fertilisation levels. High light intensity, elevated\nCO2, and additional UV radiation increased flavonoid accumulation. Moreover, more flavonoids were\ninduced in oxidative stress-sensitive variety Barke. Combined drought and heat stress caused a large\ndecline in CO2 assimilation, whereas heat stress alone caused only minor changes. Under combined\nstress, plants grown under low light intensity and no UV irradiation performed the best despite their\nhigher initial water use efficiency and lower flavonoids content.
|
|
|
Bioaktivní látky v zeleném koření
ARNOŠTOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na stanovení celkového obsahu fenolických látek, jednotlivých majoritních fenolických látek a vitaminu C obsažených v bazalce pravé (Ocimum basilicum), v koriandru setém (Coriandrum sativum), v kopru vonném (Anethum graveolens) a v libečku lékařském (Levisticum officinale). V první fázi byl stanoven celkový obsah fenolických sloučenin pomocí spektrofotometrie za využití činidla Folin Ciocalteu, a to v extraktech z čerstvých i sušených vzorků rostlin. Následně byli identifikováni jednotliví zástupci fenolických látek za pomoci vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) v lyofilizovaném materiálu. Poté byl ještě měřen obsah vitaminu C také za užití vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) v čerstvých vzorcích všech vybraných rostlin. Nejvyšší koncentrace fenolických látek byla zaznamenána v libečku lékařském. Nejvyšší obsah jednotlivých fenolických látek, kvercetin a kemferol, byl prokázán rovněž v libečku lékařském.
|
|
|
Obsah vybraných biologicky aktivních látek ve volně rostoucích rostlinách tradičně využívaných jako zelenina
ŠUSTEROVÁ, Simona
Vyvážená strava by měla obsahovat vedle základních živin také dostatek minoritních biologicky aktivních látek, například esenciálních vitamínů a minerálních látek. Do této skupiny látek patří například rostlinné polyfenoly, které vystupují jako účinné antioxidanty. Strava bohatá na přírodní antioxidačně působící látky přispívá k prevenci závažných civilizačních onemocnění, zejména onemocnění srdce a cév. Lidé se odjakživa pokoušeli obohatit svůj jídelníček o zdroje potřebných biologicky aktivních látek. Zejména v jarním období, kdy skladované potraviny ztrácely svoji výživovou hodnotu, přicházely na řadu volně rostoucí rostliny. Tyto byly tradičně používány jako zdroj vitamínů a dalších potřebných látek. V našich krajích k nim patří tradičně mladá nať kopřivy dvoudomé, ale využívali se také někteří zástupci čeledě brukvovitých. Cílem bakalářské práce bude vybrat soubor vhodných volně rostoucích jedlých rostlin, pořídit z nich vzorky pro účely analýzy a zjistit obsah vybraných biologicky aktivních látek. Pro analýzu vybraných biologicky aktivních polyfenolických látek obsažených v rostlinném materiálu bude použita technika kapalinové chromatografie. Je to moderní separační analytická technika, s jejíž pomocí se s vysokou spolehlivostí stanoví vybrané biologicky aktivní sloučeniny.
|
|
|
Biologicky aktivní látky v netradiční listové zelenině
FRIEDBERGEROVÁ, Markéta
Flavonoidy se v současné době stále více dostávají do popředí zájmu nejen vědecké obce, ale také veřejnosti. Byly shledány jako velice přínosné v oblasti prevence vzniku kardiovaskulárních, případně nádorových onemocnění. Dále u nich byly prokázány antioxidační, antialergické nebo protizánětlivé účinky. V této bakalářské práci byly zkoumány obsahy látek, konkrétně kvercetinu, kemferolu, morinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu, pomocí metody HPLC. K analýze byl vybrán lyofilizovaný materiál čtyř odrůd asijské listové zeleniny čeledi brukvovitých: Namenia, Sagami, Golden Lion a Tatsoi. Všechny vzorky byly pěstovány v jarním a podzimním osevu. Byly stanoveny pouze dva ze sledovaných aglykonů, a to kvercetin a kemferol. Nejvyšší obsah celkového kvercetinu byl zaznamenán v podzimním osevu Namenie 1360 mg/kg sušiny, obsah celkového kemferolu 1300 mg/kg sušiny v odrůdě Golden Lion, rovněž při podzimním osevu. Při přepočtu na čerstvou hmotu byly nejvyšší koncentrace obou aglykonů naměřeny u Namenie při podzimním osevu. Množství kvercetinu bylo stanoveno 157 mg/kg čerstvé hmoty, zatímco obsah kemferolu 114 mg/kg čerstvé hmoty.
|
|
| |
host ::
RSS.