|
|
Uplatnění gotického románu v české próze první poloviny 20. století: žánrové analogie a variace.
Petrová, Zuzana ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Práce se snaží postihnout žánr anglického gotického románu, který je jevem historickým, a dochází tak k jeho oživení vždy za určitých společensko-kulturních podmínek. Sledována je především jeho přítomnost v české próze první poloviny dvacátého století, a to v dílech Vítězslava Nezvala a Jiřího Karáska ze Lvovic. Kromě gotického románu, kterým se inspirovali oba autoři, se jejich díla nechala ovlivnit také poetikou surrealismu (Nezval) a dekadence (Karásek), v jejichž jménu spisovatelé tvořili. Ačkoliv je gotický román žánrem na pomezí umělecké a triviální literatury, vyskytuje se v literární tradici už stovky let a ovlivnil řadu dalších útvarů, v nichž žije dodnes.
|
|
|
Ženské postavy v poezii Viktora Dyka
Frühaufová, Klára ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato práce se zaměřuje na ženské postavy v poezii českého básníka Viktora Dyka, zkoumá jejich základní rysy a symboliku a podává základní shrnutí jejich výskytu a významu v rámci autorovy poezie a v kontextu české poezie přelomu devatenáctého a dvacátého století. Vychází z výběru dobového kritického ohlasu Dykovy poezie a z konkrétních příkladů z autorovy tvorby. Poskytuje základní materiální východisko pro další zkoumání autorovy poezie a postav. Klíčová slova ženské postavy, Viktor Dyk, poezie, dekadence, smíření, věrnost, Milá sedmi loupežníků
|
|
| |
|
| |
|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
|
|
Concept of Childhood in Fyodor Sologub's prose
Tyulkina, Maria ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
NÁZEV Koncepce dětství v próze F. K. Sologuba ABSTRAKT: Následující práce se zabývá tématem dětství v tvorbě ruského spisovatele, prozaika a pedagoga F. K. Sologuba. Práce předkládá biografii, sleduje formování spisovatelovy osobnosti, vnímání okolního světa, názory a zájmy. Soustřeďuje se taktéž na události, které určovaly šíři a význam dětské problematiky pro Sologuba. Zohledněna jsou zde i málo známá fakta ze spisovatelova dětství, která ovlivnila témata následující tvorby a v neposlední řadě i způsob jejich zobrazení v dílech samotných. Biografie je doplněna názory kritiků a Sologubových současníků, kteří se zabývali jeho dílem a formovali tak i jeho vnímání. Hlavními tématy rozboru jsou: dualistické pojetí světa, dětská smrt, víra v Boha, sváteční povídky, dětský patriotismus. Ideální dětský svět je zobrazen v románu Tvořená legenda. Práce sleduje i zákonitost v přístupu k tématu dětství u autorů 19. a 20. století ve srovnání s analýzou díla F. K. Sologuba. Vykreslen je i význam dvou literárních směrů - dekadence a symbolismu, jejich představitelem F. K. Sologub byl. Otázky, které si autor kladl, zůstávají aktuální i v dnešní době. KLÍČOVÁ SLOVA: Ruská literatura, F. K. Sologub, symbolismus, dekadence, dětství
|
|
|
"Jen barvy, které výskají a hoří": synestesie v díle Jiřího Karáska ze Lvovic z přelomu století
Grollová, Jana ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato práce by měla osvětlit, co se skrývá za fenoménem nazývaným synestesie (především z literárněvědného hlediska). V rámci výkladu vybraných uměleckých proudů druhé poloviny 19. století se snaží o zasazení daného fenoménu do literárněhistorického kontextu. S využitím různých typologií synestesie se pokouší o analýzu konkrétních případů vybraných z vybraných děl Jiřího Karáska ze Lvovic (básnická sbírka Zazděná okna, próza Román o Manfredu Macmillenovi a drama Sen o říši krásy). Analýza prokázala, že synestesie není jen fenoménem světové, ale i české literatury daného období. Zajímavým se také ukázalo srovnání výsledků s výzkumem synestetiků z roku 2001. Práce se také věnuje zkoumání barev a vidění barev ve snech. Práce Svetozra Nevoleho, která se jevila jako možný nástroj interpretace, volba Nevoleho studie se nakonec ukázala adekvátní.
|
|
|
Dualistické vidění světa v prózách milánské scapigliatury
Pletichová, Markéta ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Résumé Po dlouhém období Risorgimenta a několika pokusech o sjednocení Itálie se italský národ konečně dočkal a 4. března 1861 byl slavnostně vyhlášen Italský stát. O několik let později byla připojena i území Benátska a Říma, ne však tak hrdinským způsobem, jak Italové doufali. I přes Garibaldiho velké úsilí došlo k celkovému sjednocení až díky porážce Francouzů během prusko-francouzské války roku 1870, což hrdí Italové těžce nesli. Dalším zklamáním byla organizace a fungování nového státu, které neodpovídaly jejich vysněným ideálům. V několika městech se v uměleckých kruzích začaly vytvářet určité skupinky nespokojených intelektuálů. Jedním takovým seskupením byla právě milánská scapigliatura. Působení scapigliatury lze datovat lety 1860-1880. Jejich poetika či způsob uměleckého vyjádření byly silně svázány s jejich psychologickým rozpoložením. Vedli pochybný život, unikali ze skutečnosti pomocí alkoholu a drog. Byli ovlivněni romantismem a pozitivismem. Toužili ve svých dílech ukázat pravdu. Odmítali tradiční stereotypní formu, snažili se docílit stylistického a jazykového pokroku. Mezi hlavní představitele patří Camillo Boito (1836-1914), Iginio Ugo Tarchetti (1839-1869), Emilio Praga (1839-1875), Arrigo Boito (1842-1918) a Carlo Dossi (1849-1910). Kromě témat, jako jsou nářek, žal, prvky fantastické,...
|
|
|
Jan Opolský a jeho prozaické dílo v dobovém literárním kontextu
Horčíková, Lucie ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Diplomová práce se snaží charakterizovat prozaické texty Jana Opolského, soustředí se přitom zejména na vystižení jejich výtvarným uměním inspirované stránky. Opolského prózy nepřesahují rozsah povídky, dějová složka v nich téměř chybí. Převažuje reflexe či popis, a to především rozsáhlé pasáže popisující světlo a barevné odstíny a jejich proměny či působení na zobrazovaný umělecký předmět. V těchto pasážích bývá soustředěna dynamika celého textu. Autor ve svých prózách rovněž uplatňuje znalosti mnoha uměleckých oborů a řemesel. Už samotným zaměřením na svět umění se řadí mezi autory dekadentní, mnohé jeho prózy a motivy v nich užité mají navíc symbolickou platnost.
|
|
|
Drama české dekadence.
HOVHANNISYAN, Lenka
Hlavním cílem této bakalářské práce je analyzovat dekadentní dramatické dílo. Nejprve jsem se ve své práci zaměřila na popis dekadence a ostatních směrů modernismu, které s ní souvisejí, například impresionismus a symbolismus. Poté jsem se věnovala popisu dekadentního směru v Čechách, ale také v jiných zemích, a to především ve Francii a Anglii. Samozřejmě jsem neopominula ani nejvýznamnější dekadentní autory v těchto zemích. Dále jsem popsala rysy dekadentního dramatu, zmínila důležité autory i jejich díla a nakonec jsem literárně rozebrala dramatická díla Jiřího Karáska ze Lvovic, Cesare Borgia a Apollonius z Tyany. Zaměřila jsem se především na dekadentní, secesní a symbolistní znaky v těchto dílech. Zahrnula jsem do tohoto rozboru popisy kulis a jejich dekadentní ladění, popisy jednotlivých postav a také jsem rozebrala jednotlivá dějství, ve kterých jsem hledala motivy dekadence.
|
host ::
RSS.