|
|
Role velikosti buněk ve změnach velikosti těla živočichů
Hájková, Věra ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Živočichové jsou velmi variabilní ve velikosti těla. Rozdíly ve velikosti těla nenacházíme pouze na mezidruhové úrovni, ale i uvnitř druhu, ať už se jedná o rozdíly ve velikosti v průběhu ontogeneze nebo mezi jedinci téhož druhu. Velikost organismu závisí na velikosti a počtu základních jednotek, ze kterých je složen, tj. buněk. Z tohoto hlediska lze měnit velikost těla pouze třemi způsoby - změnou velikosti buněk, změnou počtu buněk nebo kombinací těchto mechanismů. Předpokládá se, že na jedince během vývoje působí nespočet environmentálních vlivů, které mohou měnit velikost buněk a/nebo jejich počet. Mezi nejdiskutovanější vlivy prostředí se řadí teplota. Často platí, že organismy vyvíjející se nebo žijící v nižších teplotách, dosahují větší velikosti těla a ukazuje se, že za touto změnou stojí většinou změny ve velikosti buněk. Kromě teploty ovlivňuje velikost a počet buněk a potažmo i velikost těla také například koncentrace kyslíku nebo kvalita výživy. Zmíněné faktory se mezi sebou různě prolínají a nelze jednoznačně říci, že změny ve velikosti či počtu buněk zapříčinil jeden vliv. Ačkoliv bude zapotřebí dalších studií k ucelení dat pro všechny živočichy, pokouším se v práci shrnout poznatky o způsobech, jakými na buněčné úrovni dochází ke změnám ve velikosti těla u různých živočišných skupin...
|
|
|
Představy o vzniku života ve vědě vs. SŠ učebnicích
Vávrová, Anna ; Dvořáková, Radka (vedoucí práce) ; Toman, Jan (oponent)
Teorie vzniku života v hodinách biologie na středních školách - toto téma se v učebnicích omezuje na pojmy jako abiogeneze, panspermismus, kreacionismus, biologická a chemické evoluce. To co bylo před lety vepsáno do středoškolských učebnic, ve většině případů již není aktuální. Cílem této bakalářské práce je shrnout nejnovější vědecké poznatky související s tématem vzniku života a následně je porovnat s obsahem středoškolských učebnic, který je předkládán studentům středních škol. Práce je rozdělena na tři části, kde první bude literární rešerše zaměřená na odborné vědecké články věnující se tématu vzniku života (buňky). Další tvoří rešerše obsahu výukového materiálu středoškolských učebnic a v poslední dvě předcházející části porovnám. Mojí snahou je poukázat na informace, které mohou být již mylné či zastaralé a na středních školách jsou přednášeny studentům jako fakta. Po srovnání aktuálních poznatků s obsahy dnes používaných učebnic bych doporučila samotný výklad aktualizovat informacemi, o které bylo v posledních letech toto téma obohaceno.
|
|
|
Počítačové predikace pohybu buněk
Bednář, Vojtěch ; Mrázová, Iveta (oponent)
Název práce: Počítačové predikce pohybu buněk Autor: Vojtěch Bednář Katedra (ústav): Katedra aplikované matematiky Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Zdeněk Hedrlín, CSc. e-mail vedoucího: zdenek@kam.mff.cuni.cz Abstrakt: Práce se zabývá počítačovým modelováním činnosti buněk s důrazem na simulaci dynamiky vytváření buněčných struktur. Základem našeho modelu je zygotický graf, určující chování buňky v závislodsti na okolním látkovém prostředí, který je rozšířen o definici pohybu buňky ve směru nejvyšší koncentrace nejvíce viděné látky. Je modelově zkoumána diferenciace homogenních tkání a růst vlásečnic. Součástí práce je program koncipovaný jako virtuální laboratoř. Zkušenost pramenící z virtuálních pokusů poskytuje uživateli vhodný rámec pro porozumění danému tématu. Práce mimo jiné ukazuje, že množství diferencovaných buněk a potažmo tkání vzniklých z jedné primární je regulovatelné kvantitativní změnou jednoho parametru zygotického grafu. Dále se ukazuje, že dvojrozměrné uspořádání buněk v homogenní tkáni je určitým způsobem přirozenější pro diferenciaci, než jednorozměrné. Nakonec je pozorováno, že pohlcování látek buňkami z prostředí má alespoň v modelu důležitý vliv na správný vývoj sítě vlásečnic. Klíčová slova: buňka, simulace, zygotický graf, virtuální laboratoř 1
|
|
|
Využití nanočástic v bio-medicíně.
Bělinová, Tereza ; Hubálek Kalbáčová, Marie (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
V posledních letech jsou nanočástice různého původu využívány v biomedicíně. Jejich interakce s buňkami jsou však stále velkým otazníkem a je tedy nutné další důkladné prozkoumání jejich vlastností, vstupu a pohybu po buňce a případného opuštění buňky, aby bylo možné určit nejvhodnější částice pro zobrazovací účely a také pro případné terapeutické účely. Jedním ze směrů pro výzkum využití nanočástic v biomedicíně je zkoumání křemíkových nanočástic a nanodiamantů, které jsou vhodné díky svým vlastnostem (možnost přirozené fluorescence), vysoké biokompatabilitě a v případě křemíkových nanočástic i degradabilitě.
|
|
| |
|
|
Adhesion, growth and potential immune activation of cells on metallic materials for bone implants.
Straňavová, Lucia ; Bačáková, Lucie (vedoucí práce) ; Filová, Elena (oponent)
V súčasnej ortopédii a traumatológii pohybového aparátu ako aj v stomatológii sa neustále zvyšuje počet operácií, pri ktorých sú používané kovové implantáty. Problematika riešenia kostných defektov je rozsiahla oblasť, kde sú extrémne dôležité povrchové vlastnosti použitých implantátov. Kostné defekty vznikajú často pri otvorených zlomeninách, po radikálnych onkologických operáciách a pri prolongáciách končatín, ktoré sú veľmi časté v detskej ortopédii. Pri liečbe týchto stavov je výhodné, aby bol povrch používaných materiálov atraktívny pre kostné bunky a podporoval novotvorbu kostí. V endoprotetike je veľmi žiaduce, aby došlo k čo najpevnejšiemu spojeniu medzi povrchom implantátu a kosťou. Pri operácii je správnym usadením implantátu dosiahnutá primárna stabilita, ktorá je určená hlavne tvarom implantátu a kvalitou opracovania kosti. Táto stabilita trvá len dočasne, udáva sa doba 3 mesiacov. Po uplynutí tejto doby nastáva sekundárna stabilita, ktorá je daná vrastaním kosti do povrchovej štruktúry implantátu. Osteogénna diferenciácia osteoblastov a mineralizácia extracelulárnej matrix (ECM) môže byť podporená prítomnosťou kostných morfogenetických proteínov (BMP), hlavne BMP-7. Tieto látky cez špecifické povrchové receptory navodzujú maturáciu osteoblastov. Po implantácii môže dôjsť k odmietnutiu...
|
|
|
Modelování dynamiky buněčných kolonií
Bělehrádek, Stanislav ; Škutková, Helena (oponent) ; Sedlář, Karel (vedoucí práce)
Obsahem diplomové práce je popis intracelulárních procesů zodpovědných za řízení buněčného cyklu a reakce buněk na vnější i vnitřní podněty. Popsány jsou důležité signální dráhy a metody, kterými je lze simulovat in silico. Z popsaných buněčných dějů je vytvořen model buněčného cyklu, který je implementován do nástroje naprogramovaném v C++ s využitím OpenGL pro vizualizaci. Model je otestován pro různé buněčné procesy a pro růst buněk HeLa. Výsledky jsou nakonec porovnány s chováním živých buněk.
|
|
|
Preparation and characterization of superparamagnetic inorganic/polymer particles for biomedical application
Zasońska, Beata Anna ; Horák, Daniel (vedoucí práce) ; Šafařík, Ivo (oponent) ; Sysel, Petr (oponent)
Superparamagnetické -Fe2O3 nanočástice byly syntetizovány srážením železitých a železnatých solí alkalickými činidly. Výsledné nanočástice byly povlečeny slupkami, jako je poly(N,N-dimethylakrylamid) (PDMAAm), výchozí i funkcionalizovaná silika (SiO2 a SiO2-NH2) a polyanilin (PANI). PDMAAm slupka byla zavedena modifikací povrchu nanočástic oxidů železa iniciátorem a N,N-dimethylakrylamid byl polymerizován za vzniku -Fe2O3&PDMAAm částic. V případě SiO2-NH2 slupky byl použit tetramethyl-orthosilikát a vznikly -Fe2O3&SiO2 nanočástice, které byly následně modifikovány (3-aminopropyl)triethoxysilanem (γ-Fe2O3&SiO2- NH2 částice). Oxidací anilin hydrochloridu persulfátem amonným ve vodném roztoku poly(N- vinylpyrolidonu) v přítomnosti oxidů železa vznikly -Fe2O3&PANI nanočástice. Poslední typ částic byl pak na bázi thioninem modifikovaného poly(karboxymethyl-methakrylátu) (PCMMA&Th). Částice byly charakterizovány technikami, jako je rastrovací a transmisní elektronová mikroskopie (SEM a TEM) a dynamický rozptyl světla (DLS), které stanovily morfologii a hydrodynamický průměr částic. Přítomnost funkčních skupin, chemické složení a obsah železa byly prokázány infračervenou spektroskopií s Fourierovou transformací (FTIR), dále atomovou absorpční spektroskopií (AAS), prvkovou a mikroprvkovou analýzou...
|
|
|
Aplikace pro simulaci průběhu akčních napětí a membránových proudů
Klouba, Lukáš ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Chmelíková, Larisa (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na základní elektronické pochody na buněčné membráně, způsoby měření elektrických pochodů a možné početní řešení tohoto problému. Simulace akčních napětí a membránových proudů je důležitá k pochopení základních elektrických pochodů na buňce. Výsledkem této bakalářské práce je program, který simuluje metodu vnuceného napětí a vnuceného proudu, dokáže zobrazit základní membránové proudy a zvládne přepočítat hodnoty podle uživatelem zadaných parametrů. Příloha této bakalářské práce obsahuje podrobný návod pro obsluhu programu.
|
|
|
Vliv elektromagnetických polí na buněčné struktury
Urbánek, Jiří ; Fiala, Pavel (oponent) ; Vlachová Hutová, Eliška (vedoucí práce)
Práce se zabývá zkoumáním vlivu elektromagnetického pole na buněčné struktury. Buněčné struktury chápeme jako souhrnný popis všech organel umístěné v buňce. V našem jednouchém 2D modelu uvaţujeme pouze základní organely jako je buněčná membrána, cytoplazma a jádro. Cílem práce bylo seznámit se s vnějším prostředím, do kterého jsme umístily 2D model buňky, na který jsme působili elektromagnetický polem. Tato práce obsahuje výsledky, které byly získány numerickým modelováním v programu COMSOL. Na získaných výsledcích byly ověřeny teoretické předpoklady.
|
host ::
RSS.