|
Nabatejské náboženství v proměnách
Stupková, Miroslava ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Prudký, Martin (oponent) ; Tichý, Ladislav (oponent)
Miroslava Stupková Nabatejské náboženství v proměnách The Transformation of Nabataean Religion Náboženské představy a praktiky Nabatejců v sobě spojují původní předislámskou arabskou tradici s náboženskou tradicí asimilovaného aramejského obyvatelstva a s helénistickým náboženstvím Předního Východu. Hlavní nabatejský bůh byl Dúšará, jeho ženskými protějšky byly al-'Uzzá a Allát. Tato původně arabská vegetativní a astrální božstva byla nejčastěji uctívána anikonicky, tzn. ve formě kamenných bétylů. Pod patronací králů přejímají nabatejská božstva vlastnosti, funkce a atributy řeckých božstev.
|
|
Potenciál a limity dosažení podílu melioračních a zpevňujících dřevin přirozenou obnovou na LHC J.M. Schlik-Vokšice
Bíšek, Tomáš
Náplní práce bylo zhodnotit potenciál vtroušených a přimíšených melioračních, zpevňujících dřevin (do 15 %) ve smrkových porostech na svěžích dubobučinách (3S). Pro výzkum bylo vybráno 5 porostů na LHC J. M. Schlik-Vokšice, v nichž bylo analyzováno: hustota zmlazení, výška zmlazení a poslední výškový přírůst zmlazení v závislosti na kruhové výčetní základně. Hustota zmlazení byla dále analyzována v závislosti na vzdálenosti od mateřského stromu a počtu mateřských stromů na ploše. Z měření bylo zjištěno, že pod ochranou mateřského porostu na SLT 3S největší potenciál zmlazení vykázal buk, u kterého hustota zmlazení dosahovala průměrně 48778 ks.ha-1, ostatní dřeviny (smrk, dub zimní, dub červený) hustotou zmlazení nepřekročily 2500 ks.ha-1. Pro buk je optimální výčetní základna 19 až 26 m2.ha-1 a kritická hodnota výskytu 32 m2.ha-1. Nejhustěji buk zmlazuje 7 m od mateřského stromu (až 80000 ks.ha-1) a nad 20 m se téměř nevyskytuje. Výsledky této práce prokazují, že daného podílu MZD na SLT 3S je možné zčásti dosáhnout také pomocí přirozené obnovy, avšak pouze u buku a dubu červeného.
|
|
Výskyt rtuti v nivních půdch horního toku řeky Ohře
MILLER, Zbyněk
Cílem této práce bylo jednak shrnout informace o chování rtuti v půdách, zejména posouzení její mobility a biologické dostupnosti, a také ověřit rozsah kontaminace nivních půd pod nádrží Skalka. Tento výzkum se zaměřil na posouzení míry znečištění rtutí v nivních půdách horního toku řeky Ohře u obce Chvoječná, poblíž 230. ř. km. Říční sedimenty horního toku řeky Ohře a přilehlé nivní půdy v záplavových oblastech obsahují vysoké hladiny rtuti. Ve sledované lokalitě byly pro analýzu rtuti odebrány půdní vzorky ze zemědělsky využívaných ploch, u kterých se předpokládalo obohacování rtutí sedimenty vnesenými Ohří. Jednalo se o dva hlavní typy ploch, trvalý travní porost a ornou půdu. Ze zjištěných výsledků lze učinit závěr, že říční splaveniny obohacují nivní půdu o rtuť. Použitá analytická metoda (atomová absorpční spektrometrie, CV-AAS) prokázala, že téměř všechny povrchové půdní vzorky ze záplavové oblasti přesahují nejvyšší povolené hodnoty (pro lehké půdy 0,6 mg.kg-1 a ostatní půdy 0,8 mg.kg-1), které jsou určené pro zemědělské půdy. Orientačně byla zjišťována mobilita rtuti, která se pohybovala do 2,18 %. V půdě byly měřeny i obsahy organických forem rtuti, které dosahovaly na ploše TTP 2 maximálně 0,147 mg.kg-1, u vedlejší plochy S1 pak bylo relativní zastoupení organické rtuti až 10,98 % v hloubce 101-140 cm.
|
|
Vliv pancířníků na složení společenstva hub v opadu borovice lesní
Černá, Kristýna ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Hubert, Jan (oponent)
3 Abstrakt Cílem této práce bylo zjistit, zda pancířníci ovlivňují druhové spektrum hub v opadu borovice lesní (Pinus sylvestris), a zda schopnost disperze částic hub souvisí s druhem pancířníka. Za tímto účelem jsem připravila polopřirozené systémy, ve kterých jsem sledovala samovolné šíření hub vs. šíření hub v přítomnosti dvou druhů pancířníků, Adoristes ovatus a Phthiracarus sp. Přítomnost hub v systémech jsem vyhodnocovala dvěma způsoby, a to kultivací hub z povrchově ošetřených jehlic na agarovém médiu a přímým určování hub na jehlicích v systémech pod binokulární lupou. V další části práce jsem izolovala částice hub přítomné na povrchu a v exkrementech pancířníků druhů Adoristes ovatus, Porobelba spinosa a Spatiodamaeus verticillipes a porovnávala je s druhem pancířníka. Nejčetnějšími druhy hub, které se v přítomnosti pancířníků šířily na jehlice, byly Oidiodendron maius var. maius, Oidiodendron muniellense, Oidiodendron setiferum, Umbelopsis ramanniana, Mucor hiemalis f. hiemalis a Mortierella hyalina. Na povrchu pancířníků jsem s nejvyšší četností zaznamenala druhy Beauveria bassiana, Umbelopsis ramanniana, Cladosporium cladosporioides s.l., Cladosporium herbarum s.l. a neurčený druh z rodu Penicillium. V exkrementech převládaly druhy Acrodontium crateriforme, Umbelopsis ramanniana a Beauveria...
|
|
Návrh PPO na toku ve správě Povodí Moravy, s.p.
Salingerová, Lucie ; Smelík, Lukáš (oponent) ; Uhmannová, Hana (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo provedení posouzení vodního toku Oslava v katastrálním území města Náměšť nad Oslavou se zaměřením na protipovodňovou ochranu města. Práce se zabývá zhodnocením stávajícího stavu vodního toku Oslava a to z hlediska posouzení současného stavu koryta, opevnění toku a posouzení stávající kapacity vodního toku. Výpočet průběhu hladin byl proveden pomocí 1D matematického modelu HEC-RAS pro vybrané N-leté průtoky. Byla zjištěna kapacita toku a objektů v řešeném úseku. Součástí práce bylo rovněž vytvoření mapy rozlivů a ideový návrh případných opatření na zvýšení ochrany přilehlého území a zlepšení stavu vodního toku. Diplomová práce byla ještě doplněna o hydroekologický monitoring vodního toku (HEM analýzu 2014).
|
|
Víceúčelový objekt v Olomouci
Toman, Tomáš ; Pilgr, Milan (oponent) ; Šmak, Milan (vedoucí práce)
Predmetom diplomovej práce je návrh drevenej nosnej konštrukcie Viacúčelového objektu v Olomouci. Objekt má eliptický pôdorys s rozmermi 50x30 m a výškou 11 metrov. Hlavná myšlienka tvaru konštrukcie je eliptická kupola. Táto kupola bola vypracovaná vo dvoch variantách a to Rebrová kupola a Föpplova kupola.
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Stanjurová Mateiciucová, Zuzana ; Jura, Pavel (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Jádrem předpolí je původní objekt, propojující severní a jižní předpolí. Cilem návrhu je přebudovat objekt na návštěvnické a edukační centrum, těžiště pěstitelství přesunout do jižního předpolí a celému prostoru předpolí zanechat zahradní podobu, pokorně respektující kompozici květné zahrady. Severní předpolí je typické svěžím jarním charakterem, odrážejícím se v květech magnólií, vláze vody a očistných vodních a jedinečném klimatu pod platanovýmí střechami.V závěru předpolí stojí pavilon s kavárnou. V kontrastu niterným a uzavřeným severním předpolím, jižní předpolí se v celé své ploše otevírá. Výrazná osa jižního předpolí prochází od koncertního sálu mezi terasovými střechami tropického a pěstitelského skleníku k voliéře v jeho závěru.
|
| |
|
Pokročilé techniky mikroobrábění
Šalomoun, Vojtěch ; Prášek, Jan (oponent) ; Pekárek, Jan (vedoucí práce)
Výroba mikro-elektro-mechanických systémů (MEMS) vyžaduje pokročilý stupeň miniaturizace, kterého nelze dosáhnout klasickými mikroelektronickými technologiemi. Tzv. mikroobrábění zahrnuje celou řadu specifických technik, kterými lze zpracovat materiál, nejčastěji křemík, do podoby mikrostruktury, jejíž rozměry mohou klesat až pod 1 m. V úvodu této bakalářské práce je nastíněn obecný úvod do problematiky mikroobráběcích technologií a MEMS. Pozornost je věnována objemovému a povrchovému mikroobrábění prostřednictvím mokrého a suchého leptání. Na základě uvedených skutečností jsou dále navrženy typické mikrostruktury a jejich výrobní postup. Jejich mechanické chování je modelováno prostřednictvím počítačového prostředí CoventorWare 2012.
|
|
Povrchová topografie a mechanické vlastnosti tenkých vrstev na bázi tetravinylsilanu
Plichta, Tomáš ; Klapetek, Petr (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci tenkých vrstev plazmových polymerů na bázi monomeru tetravinylsilanu (TVS). Vzorky byly připraveny v pulzním i kontinuálním režimu plazmového výboje za použití metody plazmochemické depozice z plynné fáze (PECVD). Plazmové polymery byly deponovány na plošné křemíkové substráty z čistého prekurzoru TVS a jeho směsí s argonem nebo kyslíkem. Charakterizace vzorků byla zaměřena především na topografii povrchu a drsnost zkoumanou metodou mikroskopie atomárních sil (AFM), mechanické vlastnosti, konkrétně modul pružnosti a tvrdost, studované cyklickou nanoindentací a posouzení míry adheze vrstvy k substrátu vrypovou zkouškou. Zvláštní pozornost byla věnována charakterizaci vrstev s modulem pružnosti pod 10 GPa. Při určování míry adheze tenké vrstvy k substrátu byl navíc studován i vliv použité geometrie hrotu indentoru. Na základě výsledků byl stanoven vliv depozičních podmínek na mechanické vlastnosti, adhezi a topografii povrchu.
|
host ::
