Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30,490 záznamů.  začátekpředchozí30481 - 30490  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.76 vteřin. 

Odpovídají vlastnosti dětí jejich volbě povolání?
Jína, Hynek ; Koblovský, Petr (vedoucí práce) ; Mičúch, Marek (oponent)
Cílem práce bylo odhalit hlavní determinanty preference různých povolání u dětí na základní škole. K tomuto účelu byla sestrojena nejprve korelační matice vlastností respondentů a odpovídajících typů povolání. Výrazně nejsilnější závislost byla pozorována mezi uměleckým typem osobnosti a preferencí příslušného typu povolání. Dále byl naměřen výrazný nárůst žákovských zájmů při přechodu na druhý stupeň základní školy, tedy změnou studijního prostředí. V další části práce jsou představeny dva modely vysvětlující, kdy dochází ke shodě respondentových vlastností s preferovaným typem povolání a čím je ovlivněna výsledná preference u respondentů.

Oživení regionálního jazyka v Provence prostřednictvím škol Calandreta
Vacula, Richard ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Valeš, Miroslav (oponent) ; Prokop, Josef (oponent)
Oživení regionálního jazyka v Provence prostřednictvím škol Calandreta Richard Vacula (Abstrakt) Práce se zaměřuje na roli bilingvních škol Calandretas v procesu udržení a revitalizace regionálního jazyka ve francouzském regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur. Vychází z empirického výzkumu, provedeného formou dotazníkového šetření a řízených rozhovorů v místě dvou existujících provensálských Calandret, v Gapu a Orange. Do výzkumu byl zahrnut vzorek lokální populace a respondentů z prostředí Calandret. Sledováno bylo jazykové chování, postoje vůči regionalistickému školství a obraz dané školy a jazyka. Výsledky naznačují, že veřejnost je nakloněna výuce základů jazyka, méně však již bilingvní výuce a že potenciál sledovaných škol spočívá spíše v aplikovaných pedagogických metodách. I na půdě škol lze sledovat silný tlak francouzštiny, v běžných komunikačních situacích je pak užívání okcitánštiny výjimečné, regionální jazyk je výrazně konotován se školním prostředím a vázán na specifické kontexty. Vliv Calandret na skutečnou revitalizaci jazyka je tak třeba hodnotit jako omezený, byť ne zcela nulový.

Šachová výkonnost a paměť u dětí
Barták, Karel ; Uhlář, Pavel (oponent) ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce)
Paměť je pro hráče šachu jednou z nejdůležitějších kognitivních funkcí, zvláště pokud se týká schopnosti pamatovat si šachové pozice. Teoretická část práce zahrnuje kromě popisu obecných paměťových charakteristik a jejich vývoje také souhrn dosavadních výzkumných závěrů nejen v oblasti souvislostí paměti a šachové výkonnosti u dospělých hráčů, ale v menší míře i u dětí. Proto se v experimentální části práce autor soustřeďuje hlavně na vztah mezi výkonností a pamětí v dětském období. Experimentální skupinu tvoří 31 dětí rozdílné výkonnosti ve věku 8-15 let, kde jednu část reprezentují žáci pražské školy, druhou členové šachového oddílu v Praze. Výsledky výzkumu ukázaly signifikantní vztah sledovaných parametrů, a to jak u pozice se smysluplným rozestavením figur, tak s rozestavením náhodným. Druhotným zjištěním bylo, že u zkoumaných paměťových schopností se neprokázala souvislost s věkem respondentů. Vzhledem k pozitivnímu vlivu šachů na paměť autor v závěru doporučuje pokračovat v dalším výzkumu u dětských hráčů šachu. Považuje to za vhodné nejen z důvodů rozvoje kognitivních funkcí v průběhu školního výukového procesu, ale také pro kladný vliv na rozvoj osobnosti dítěte.

Formy regionální kooperace z pohledu podpory produkce
ŠVEHLOVÁ, Věra
Cílem práce byla charakteristika a zhodnocení činnosti vybrané místní akční skupiny z pohledu produkce. Dále jsem se zaměřila na analýzu této činnosti a zkušenosti s podporou místní produkce. Jako objekt praktického výzkumu jsem si vybrala místní akční skupinu Aktivios, která působí na jižním Plzeňsku. Prostřednictvím dotazníkového šetření náhodně vybraných podnikatelů včetně zemědělců. Většina dotazovaných (68 %) spolupracuje s jinými subjekty při naplňování svého podnikatelského záměru, jedná se z 34 % nejvíce o dodavatelsko-odběratelské vztahy. Zbytek respondentů (32 %) nespolupracuje s žádnými subjekty a jednoznačně o takovou spolupráci ani nemají zájem. Hlavním důvodem nezájmu o takovou spolupráci je fakt, že podnikatelé si chrání know how a obchodní strategii před konkurencí. Dále jsem prováděla dotazníkové šetření u všech podnikatelů včetně zemědělců, kteří jsou členi MAS Aktivios. Zjišťovala jsem důvody vstupu a spokojenost dotazovaných s činností MAS Aktivios. Většina členů měla především zájem o pomoc při zpracování žádosti o finanční podporu pro svoji podnikatelskou činnost. Z odpovědí vyplynulo, že 5 členů z 18 členstvím v MAS nic nezískalo. Většina členů (13) však uvedla, že určitý druh podpory díky členství v MAS obdrželi. Co se týče hypotéz, tak výsledky jsou následující. Hypotéza {\clqq}Zkoumaná místní skupina nepodporuje místní produkci`` byla potvrzena. Dále se nepotvrdila hypotéza {\clqq}Místní akční skupina se účastní evropské spolupráce podpory produkce``. Hypotézu {\clqq}Místní akční skupina propaguje svojí činnost různými prostředky, ale i přesto je informovanost podnikatelského sektoru v daném regionu nízká`` se na základě dotazníkového šetření potvrdila. Poslední hypotézu {\clqq}Místní podnikatelé mají zájem o členství v místní akční skupině`` se nepodařilo potvrdit. MAS Aktivios by měla zaktualizovat a doplnit databázi podnikatelů v daném regionu a znovu prověřit možnost regionální značky. V otázce změn, které by chtěli někteří dotazovaní provést, se nejčastěji objevoval nápad zjednodušení přehledu programů. Dalším problém pro podnikatelský sektor je předfinancování projektu. Dále by stála za úvahu změna některých, dle mého názoru téměř nesmyslných a někdy až diskriminačních podmínek poskytnutí dotací, které zcela vyřadí {\clqq}ze hry`` ty, kteří se včas nerozhodli a nezorientovali ve spleti podmínek.

Farmářské trhy v ČR
HAMÁČKOVÁ, Tereza
V posledních letech mají farmářské trhy v České republice stále větší úspěch. Farmářskými trhy se snažíme propagovat místní a regionální potraviny, aby se dostali do hlubšího povědomí občanů, a aby se stali oblíbenějšími. Sortiment je velice pestrý avšak se k němu vztahují celé řady legislativních předpisů, zákonů, norem a vyhlášek. Farmářské trhy podléhají stejné legislativě jako jakýkoli jiný prodej potravin. V práci byly provedeny řízené rozhovory s prodejci na farmářských trzích a proběhlo dotazníkové šetření mezi zákazníky farmářských trhů a širší veřejností z celé České republiky. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 187 respondentů a díky tomuto šetření byly vyhodnoceny stanovené hypotézy. Tři hypotézy z celkových čtyř byly potvrzeny a jedna byla vyvrácena.

Regionální značky a jejich úloha na spotřebitelském trhu potravin
KUČERA, Jaroslav
Bakalářská práce je zaměřena na úlohy regionálních značek na spotřebitelském trhu potravin. V teoretické části je popsán marketing, marketingový výzkum, značka, regionální značka a spotřební chování. Praktická část je zaměřena na průzkum formou dotazníkového šetření. Cílem bylo zjistit, jak běžní spotřebitelé reagují na regionální značení potravin.

Institucionální důvěra v regionech České republiky
Stachová, Jana ; Čermák, Daniel ; Vobecká, Jana
Cílem příspěvku je pospat a vysvětlit regionální rozdíly v hladině důvěry v politické instituce v regionech NUTS 2 v České republice. Existující regionální rozdíly na hladině NUTS2 jsou způsobeny spíše individuálními charakteristikami respondentů než kontextuálními regionálními faktory. Byly však identifikovány rozdíly mezi venkovskými a městskými regiony, čím urbanizovanější je region, tím je nižší hladina důvěry v politické instituce. Svoji významnou úlohu hraje také velikost obce. V menších obcích je zjištěna významně vyšší míra institucionální důvěry, zejména důvěry v lokální samosprávu.

TVORBA A UPLATNĚNÍ REGIONÁLNÍCH ZNAČEK POTRAVIN
KREJČOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce je zaměřena na tvorbu a uplatnění regionálních značek potravin. Poukazuje na to, jak je značka pro spotřebitele důležitá a jak spotřebitel se značkou nakládá. Práce zkoumá, jak je důležitá tvorba úspěšné značky. Obsahem práce jsou i podmínky získání značky ?Regionální potravina? pro malé a střední potravinářské podniky. Praktická část je zaměřena na dotazníkové šetření, které probíhalo v Jihočeském kraji. V praktické části se díky respondentům dozvídáme o uplatnění regionálních značek potravin na regionálním spotřebitelském trhu a o vlivu značek na spotřebitele.

Využití regionálních potraviny k podpoře pěstování místních plodin
Špačková, Vendula
Diplomová práce se zabývá projektem "Regionální potravina" v ČR. V teoretické části diplomové práce je popsáno zemědělství ČR, značení potravin a zemědělských produktů v ČR a značka Regionální potravina, její principy a cíle. Dále pak prospěšnost Regionální potraviny, její perspektivy a možnosti v ČR. V praktické části je vyhodnocen průzkum na základě písemných standardizovaných dotazníků. Na dotazník odpovědělo 388 respondentů.

Vnímání značky
VAŇKOVÁ, Veronika
Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat vnímání vybrané značky z pohledu zákazníků a z pohledu zřizovatele značky Regionální agrární komory Jihočeského kraje. K zjištění postoje názoru na vnímání značky zákazníkem jsem vypracovala a vyhodnotila dotazníkové šetření s využitím sémantického diferenciálu. První hypotéza, která tvrdí, že při výběru potravin hraje regionální značka důležitou roli aspoň u poloviny respondentů, byla vyvrácena. Zákazníci regionálnost značky zatím nevnímají jako nejdůležitější kritérium. Z výzkumu vyplynulo, že pro respondenty je důležitější nadprůměrná kvalita, ale zároveň i nižší cena a nejlépe hodnoceným kritériem byla známost značky, která je pro zákazníky velice důležitá. Hypotéza číslo 2, která říká, že vlastník značky Chutná hezky. Jihočesky má pozitivnější představu o jejím vnímání zákazníky, než je tomu v reálu, byla potvrzena. Zřizovatel značky Chutná hezky. Jihočesky sice má pozitivnější představu o vnímání značky, ale rozdíly mezi tímto vnímáním nejsou nijak markantní a to z důvodu svých vlastních výzkumů vnímání značky u svých zákazníků. Při navrhování změn byl kladen důraz na zvýšení povědomí o značce. K tomuto účelu bylo navrženo periodikum, které by vycházelo každé tři měsíce. Spotřebitelům by byli představováni nově ocenění výrobci se svými produkty a zároveň také již ocenění výrobci. Distribucí a financováním by byla hlavně zaměstnána Regionální agrární komora Jihočeského kraje, za podpory jihočeského kraje a možnou symbolickou částkou by přispívali i ocenění výrobci. Závěrem lze říci, že značka CHJ v očích zákazníka není úplně neznámá. Vytváří si určitý obraz, který zákazníci vnímají a který postupem času bude silnější a silnější. K tomu aby to opravdu tak bylo, mohou přispět návrhy a doporučení uvedená výše v této práci.