|
|
Fenomén symbiózy a jeho význam pro teoretickou biologii
Lhotský, Josef ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Neustupa, Jiří (oponent) ; Krajčovič, Juraj (oponent)
Absrakt ' Symbióza je historicky definovaná jako jakéko|i ýzicky blízkésoužitídvou či vícejedincůpatřícíchk ruzným druhům,a to bez ohledu na to, zda výslednouasociaci označímejako vztah mufualistický, komenzální či paraziticý.,Díky renesanci konceptusymbiózy v druhépolovině dvacátéhostoletí(endosymbiotická teorie Lyrrn Margulisové, rozvijející se obor ekologie mikroorganismů) se postupně začalo lkazovat, že symbiotickésvazky jsou zcela zásadníjak pro porozuměníinterakcím evolučním,tak ekologickým' Jako tematický celek se proto úzce doýkají centrální otrízkyteoretickébiologie, tj. jak v úplnostipopsat a pochopit strukfurua fungování biosfery. V souvislosti s exponenciálním nárustem poznatků dí|číchbiologichých diciplín a faktu, že otěaky souvisejícíse symbiotickým soužitímorganismůse dnes ýkají vpodstatě každéhotakového oboru a umožňujínám krom toho úspěšně překačovat bariérymezi nimi, lze konstatovat,žerostepotřebapro rozsáhlou ana|ýzu celéhokoncepfu a jeho obecnéhoi speciálního ýznamu - a to zvláště v biolosii teoretické'která si k|adeza ci!být oboremintegrativním.
|
|
|
Fenomén symbiózy a jeho význam pro teoretickou biologii
Lhotský, Josef
2 Abstrakt Symbióza je historicky definovaná jako jakékoli fyzicky blízké soužití dvou či více jedinců patřících k různým druhům, a to bez ohledu na to, zda výslednou asociaci označíme jako vztah mutualistický, komenzální či parazitický. Díky renesanci konceptu symbiózy v druhé polovině dvacátého století (endosymbiotická teorie Lynn Margulisové, rozvíjející se obor ekologie mikroorganismů) se postupně začalo ukazovat, že symbiotické svazky jsou zcela zásadní jak pro porozumění interakcím evolučním, tak ekologickým. Jako tematický celek se proto úzce dotýkají centrální otázky teoretické biologie, tj. jak v úplnosti popsat a pochopit strukturu a fungování biosféry. V souvislosti s exponenciálním nárůstem poznatků dílčích biologických diciplín a faktu, že otázky související se symbiotickým soužitím organismů se dnes týkají v podstatě každého takového oboru a umožňují nám krom toho úspěšně překračovat bariéry mezi nimi, lze konstatovat, že roste potřeba pro rozsáhlou analýzu celého konceptu a jeho obecného i speciálního významu - a to zvláště v biologii teoretické, která si klade za cíl být oborem integrativním.
|
|
|
Úloha trehalózy v mykorhizních asociacích
Šoch, Jan ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Mykorhizní symbióza je v přírodě velmi rozšířený fenomén. Mezi symbionty dochází k translokaci živin, přičemž velmi důležitou úlohu v tomto procesu hraje disacharid trehalóza. Tento sacharid však také plní řadu důležitých funkcí v metabolismu hub i rostlin. U hub trehalóza slouží především jako zásobní a transportní sacharid. V metabolismu rostlin naproti tomu trehalóza funguje jako signální molekula, a to již v extrémně malých množstvích. Je tedy pravděpodobné, že na fyzickém rozhraní mezi symbionty by tento sacharid mohl sloužit houbám k ovlivnění metabolismu rostliny. Obdobnou úlohu trehalóza patrně zastává v řadě parazitických interakcí. Ve většině typů mykorhizních asociací vytváří syntéza trehalózy v myceliu uhlíkový sink, který vede k přesunu sacharidů z rostliny. Zcela odlišná situace nastává v těch typech mykorhizní symbiózy, kde rostlina získává sacharidy z houbového symbionta. Některé rostliny totiž dokážou trehalózu účinně utilizovat i jako jediný zdroj energie. Zde se proto otevírá otázka, zda by takové rostliny nemohly trehalózu z houbového symbionta cíleně získávat právě i jako zdroj energie a uhlíku. Tato literární rešerše si klade za cíl výše nastíněné možnosti zhodnotit a diskutovat s ohledem na dostupné literární zdroje. Klíčová slova: mykorhiza, orchideje, parazitismus,...
|
|
|
Diverzita mikrobiomů vybraných druhů ovádů (Diptera: Tabanidae) a její vliv na přenos trypanosom \kur{(Trypanosoma sp.)}
SVOBODOVÁ, Simona
U krev sajícího hmyzu z čeledi Tabanidae jsou známy bakteriální symbionti Spiroplasma z čeledi Spiroplasmaceae, Midichloria z čeledi Midichloriaceae a Wolbachia z čeledi Rickettsiaceae. Do dnešní doby byl mikrobiom ovádů popsán velmi okrajově, nicméně v této práci je studován detailně. Ve studii je popsán mikrobiom 7 druhů ovádů z Afriky, USA a České republiky, který obsahuje bakterie z čeledí Spiroplasmataceae, Chthoniobacterales, Pseudomonadaceae,Acetobacteraceae, Enterobacteriaceae, Flavobacteriaceae, Staphylococcaceae,Halomonadaceae, Moraxellaceae. Dále byl analyzován vliv Trypanosomy na složení mikrobiomu. Ve výsledku jsem však nenašla žádné signifikatní rozdíly mezi infikovanými a neinfikovanými jedinci, z čehož vyplývá, že Trypanosoma nemá na složení mikrobiomu vliv.
|
|
|
Strom jako biotop
Heinrich, Michal
Cílem této práce je objasnit a změnit pohled na organismus, jenž je povětšinou vnímán pouze jako samostatná funkční jednotka a tímto organismem je strom. Účelem je poukázat na to, že strom je jakýmsi vlastním mikrosvětem, na který je nejen navázána, ale přímo životně závislá a odkázána řada druhů živočichů a rostlin. Dané téma bylo zpracováváno ve dvou rovinách. Nejprve jsem se zaměřil na obecné vztahy mezi stromy a svým okolím vůbec. Následně jsem vybral jednoho zástupce stromů -- dub letní (Quercus robur), na kterém jsou ukázány již konkrétní případy závislostí, potřeb a vzájemného působení. Provedený rozbor a zjištěné informace jednoznačně dokazují, že existují velmi silné vazby mezi stromy, jeho okolím a ostatními životními formami. Hlavním zjištěním je, že cíleným i nevědomým poškozováním stromů, dochází k narušování harmonie, která má dalekosáhlé následky, projevující se ve své závažnosti mnohdy až v dlouhém časovém horizontu.
|
|
| |
|
|
Urbanistické řešení areálu Výstaviště Brno
Kopřivová, Nikola ; Kopáčik, Gabriel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá transformací a novým návrhem funkčního využití území areálu výstaviště v Brně. Areál je vymezen od jihu velkým městským okruhem města Brna a od severu ulicí Hlinky. Cílem návrhu bylo oživit stávající hodnotné území tak, aby se z něho stal fungující městský organismus volně přístupný veřejnosti, který by tvořil symbiózu mezi historickou částí výstaviště a nově navrženou částí.
|
|
|
Termální lázně Yverdon, pět smyslů v architektuře
Krkošková, Kateřina ; Křikavová, Iva (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Budova lázní jako symbiotický organismus parku. Princip vlévání hmoty mezi stromy vychází z hledání intimity, důležité pro lázeňství, a genia loci parku. Dialog a prolínání interiéru s exteriérem, procházení parkem i budovou, hra světla a průhledy jsou tématem práce, která vytváří organickou architekturu, nikoliv jako pouhou formu, ale jako výsledek důkladné analýzy Místa. Park se stává součástí domu, vytváří zelené zálivy, díky čemuž získávají všechny místnosti stejné kvality. Architektura definovaná prouděním vzduchu a světla, vůní lázeňské vody. Návštěva lázní jako nedělitelný komplex dojmů, které stimulují naše smysly.
|
|
|
Škola, základ života - Soubor školských staveb v Ostravě na Černé louce
Slavíková, Barbora ; Halfar, Jiří (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Řešené území Černá louka leží na pomezí centra Moravské Ostravy a území Slezské Ostravy v místě soutoku řeky Ostravice a říčky Lučiny. Návrh zástavby přímo v místě současného Výstaviště Černá louka vychází z mezinárodní urbanistické soutěže z roku 2010, kterou vyhrál projekt Cultured Meadow od ateliéru Maxwan. Hlavní myšlenkou tohoto projektu je soustředění solitérních kulturních a vzdělávacích objektů (koncertní dům, výstavní síň, centrum moderní hudby) do půlkruhu okolo kulturní louky. Vítězný návrh z urbanistické soutěže se stal východiskem pro umístění komplexu škol na parcelu stávajícího areálu Miniuni na pomezí kulturního klastru Černé louky a rezidenční čtvrti Nové Karoliny. Objem školy se svými předprostory reaguje na strukturu solitérů v klastru a zároveň na klasickou městskou blokovou zástavbu směrem od Nové Karoliny. Reakcí na dostředivé síly směrem do klastru Černá louka vzniká ve středové části kompozice volně průchozí poloveřejný parter, do něhož jsou situovány interní vstupy do školy. Jelikož se jedná o zástavbu na hranici centra města, je umístěno venkovní hřiště na střechu tělocvičny, odkud je také přístupné. Vlastní návrh komplexu škol se drží zásady věkové diferenciace a zásady horizontální integrace. Z toho důvodu je škola koncipována jako jakási symbióza 5 jednotlivých částí (společné prostory, tělocvična, 1. a 2. stupeň ZŠ, gymnázium), které jsou provázány jako jeden celek a zároveň je možno jednotlivé části izolovat od ostatního provozu. Budova školky bude vzhledem k věkové diferenciaci a tudíž odlišným potřebám i měřítku dětí provozně i fyzicky oddělena od ostatních částí komplexu.
|
|
| |
host ::
RSS.