|
|
Využití stabilních isotopů v potravní ekologii ptáků
Rusnáková, Michaela ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Procházka, Petr (oponent)
V posledních letech se stává používání analýz stabilních isotopů v ekologických studiích živočichů stále běžnější metodou. Tato zajímavá technika je založena na předpokladu, že isotopové složení tkání konzumentů silně souvisí s isotopovým složením konzumované potravy. Díky tomu nám umožňuje sledovat přínos různých potravních zdrojů do stravy jednotlivých druhů, populací či jedinců, a zároveň sledovat jejich postavení v trofických řetězcích. Pomocí této techniky můžeme zkoumat i omnivorní jedince konzumující variabilní potravu, která se liší živinami a isotopovým složením. Nicméně, isotopové hodnoty se mohou lišit v závislosti na rozdílech v potravních preferencích, fyziologii druhů a typech tkání použitých pro analýzy. V této rešerši shrnuji výsledky a dosavadní znalosti pomocí tohoto přístupu zejména v průlomových ornitologických studiích, které použily stabilní isotopy ke zkoumání potravy a trofického postavení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Studium proudění vody a geochemických procesů v nesaturované zóně karbonátového a solného krasu
Kamas, Jiří ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Tesař, Miroslav (oponent) ; Buzek, František (oponent)
Proudění vod a geochemické procesy uvnitř nesaturované zóny (NZ) ve dvou zcela odlišných typech krasových prostředí byly sledovány za využití přirozených stopovačů (chemismus, stabilní isotopy 13 C, 18 O, 2 H, dále 3 H, 14 C, 87 Sr/86 Sr, uranin). Velikost horizontální složky proudění a reakce chemismu skapů na zvýšené hydrologické události byly zkoumány v Moravském krasu (Česká republika), zatímco charakter proudění vody a chemismus vod byly studovány v solném krasu na diapirech v JV oblasti pohoří Zagros (Írán). V prostředí dobře vyvinutého epikrasu dosahuje horizontální složka proudění definovaná parametrem Hmax/T (Hmax = horizontální složka migrace, T - mocnost NZ) typicky hodnot 0,1 - 0,6 (Moravský a Slovinský kras). Naopak v oblastech kde byl epikras postižen glaciací či lidskou činností je míra horizontálního transportu vyšší (Hmax/T 1,6 - 24). Tento parametr je důležitý pro navržení ochranných pásem nad jeskyněmi. Střední doba zdržení dusičnanů ve 120 m mocné NZ Moravského krasu je značná, převyšuje 16 let. NZ nad Ochozskou jeskyní (Moravský kras) podléhá polootevřenému až otevřenému systému vůči CO2. Při vysokém průtoku skapů tvoří podíl srážkové vody pouze 5%. V průběhu roku nad jeskyní dochází k odplyňování vod a srážení kalcitu, jak dokládají hodnoty δ13 C, molární poměry Mg/Ca a Sr/Ca....
|
|
|
Multiproxy evidence of Late Pleistocene environmental changes in the loess/paleosol sequence of Bůhzdař
Flašarová, Kristýna ; Strouhalová, Barbora (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Sprašové série disponují informacemi o přírodních podmínkách panujících v době jejich vzniku, které tak mohou být využity k rekonstrukci paleoklimatických podmínek a vegetace. K bližšímu poznání ekologických a klimatických změn v pleistocénu je nezbytná hustá síť detailně prozkoumaných profilů sprašových sérií z různých regionů (Frechen, 2011). Cílem této práce je vyplnit mezeru v geografickém rozložení detailně popsaných sérií moderními metodami ve střední Evropě. Zaměřuje se na sprašovou sérii na Bůhzdaři, která leží 9 km SV od Prahy. Tento profil byl naposledy studován v roce 1952 přírodovědcem Vojenem Ložkem. Tato práce používá řadu analýz k vytvoření multiproxy záznamu paleoenviromentálních změn, které jsou archivovány v sérii střídajících se spraší a paleopůd na Bůhzdaři. Ke zjištění klimatických podmínek panujících v době vzniku jednotlivých vrstev jsou použity geochemické analýzy v kombinaci se zrnitostní analýzou. Klíčová slova: sprašové série, Bůhzdař, Česká republika, granulometrie, organický uhlík, XRF, XRD, stabilní izotopy 13 C a 18 O
|
|
|
Carbon and Oxygen Stable Isotope Ratio from Foraminiferal Tests as a Key to the Paleoenvironmental Interpretations in the Middle Miocene of the Carpathian Foredeep (Central Paratethys)
Scheiner, Filip ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Soták, Ján (oponent)
Vrt Lomnice 1 (LOM-1) reprezentoval prostředí vnějšího šelfu až horního batyálu ve středním bádenu (dle Hohenegger et al. (2014)) karpatské předhlubně. Vrt Lomnice 1 je bohatý na fosilní materiál s dobrým stupněm zachování. Studovaný interval může být korelován s intervalem od 14,6 milionů let (na základě prvního výskytu rodu Orbulina spp.) do 13,42 milionů let (poslední výskyt druhu Sphenolithus heteromorphus), což koresponduje s počátkem středně miocénních změn označovaných jako "Middle Miocene Climate Transition". Foraminifery pro analýzy stabilních izotopů uhlíku a kyslíku byly vybrány z frakce 0.063-2 mm. Vhodnost jednotlivých vzorků pro izotopické analýzy byla pečlivě zvážena na základě studia zachování vnitřní struktury schránky. Bylo analyzováno patnáct vzorků s celkem 373 jednotlivými schránkami, přičemž každá schránka reprezentuje právě jednu analýzu. Devět taxonů foraminifer vybraných na izotopické analýzy (Globigerina bulloides; Orbulina universa, Praeorbulina glomerosa; Globigerinoides spp.; Uvigerina spp.; Heterolepa dutemplei; Cibicidoides spp.; Gyroidinoides spp. a Melonis pompilioides) dokumentuje na základě odlišných biotopů izotopický signál povrchových, tak spodních vod. Výsledné izotopické analýzy byly použity k ověření interpretací paleoprostředí navrhovaných Holcovou et al....
|
|
|
Altitudinální migrace živočichů a možnosti jejich studia
Zenklová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Klvaňa, Petr (oponent)
Migrace jako odpověď na sezonalitu prostředí je obvyklá u celé řady taxonů. Výrazná fluktuace klimatu i zdrojů bývá nejčastěji spojována s oblastmi mírného pásu, obvyklá je ovšem i v tropech. Typicky je ještě výraznější ve vysokých nadmořských výškách. V takovém prostředí pak druhy mohou migrovat altitudinálně v závislosti na změně klimatických podmínek nebo potravní nabídky. Determinanty altitudinálních migrací se však od latitudinálních migrací na dlouhé vzdálenosti můžou lišit. Cílem této literární rešerše je diskuze faktorů, které ovlivňují altitudinální migrace různých taxonů (hlavně ptáků a netopýrů) a v různých biogeografických oblastech. Pokouším se hledat společné vlastnosti migrujících druhů, jako je potravní strategie nebo teplotní či srážková tolerance. Obzvláště tropické druhy navíc vykazují tzv. částečné migrace - táhne vždy jen určité procento jedinců populace. V samostatné kapitole se tedy věnuji diskusi společných vlastností jedinců, kteří se pro migrační strategii rozhodují. Součástí rešerše je i shrnutí metodických přístupů ke studiu altitudinálních migrací. Práce by měla být přednostně zaměřena na tropické oblasti.
|
|
|
Stabilních isotopy ve studiu potravy Ursidae, včetně fosilních forem.
Marková, Aneta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Čermák, Stanislav (oponent)
Složení potravy u zástupců čeledi medvědovitých (Ursidae) je často diskutovaným tématem. Dodnes však panují určité nejistoty o trofické úrovni některých fosilních skupin. Velmi užitečnou metodou, která napomáhá k určení trofické úrovně u fosilních druhů medvědů a k určení relativního zastoupení rostlinné a živočišné složky potravy u druhů recentních, je analýza stabilních izotopů. Tato práce shrnuje poznatky o metodických přístupech a možnostech využití stabilních izotopů 13 C a 15 N ve studiu potravní ekologie medvědovitých. Výsledky analýz stabilních izotopů jsou prezentovány spolu s výsledky získanými jinými metodami. Pozornost je věnována skupinám, pro které existují relevantní izotopová data, se zvláštním zaměřením na medvědy jeskynní, jejichž trofická úroveň je v závěru zhodnocena za pomoci analýz stabilních izotopů i v kontextu evolučním a nutričním.
|
|
|
Bioarcheologie středověké populace střední Evropy: vztah zdravotního stavu, sociální diferenciace a výživy.
Kaupová, Sylva ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Smrčka, Václav (oponent) ; Polet, Caroline (oponent)
Práce se zabývá výživou a zdravotním stavem středověké populace Moravy (9. - 11. století) v kontextu společenských změn, zahrnujících rozvoj ekonomických a politických struktur, přijetí a rozvoj křesťanství, ale i následný úpadek státní struktury a opětovný populační rozvoj v průběhu mladohradištního období. Výživa byla hodnocena na základě stabilních izotopů uhlíku (δ13 C) a dusíku (δ15 N). Hodnoty izotopů δ13 C a δ15 N byly měřeny u souboru 189 dospělých jedinců obou pohlaví a 74 zvířat. V hodnoceném souboru byly zastoupeny dvě socio-ekonomicky odlišné populační skupiny (mocenská centra vs. jejich zázemí) a dvě časová období: velkomoravské období (9. - 10. století) a období mladohradištní (11. století). Hodnoty izotopů δ13 C a δ15 N byly měřeny i u dětí ve věku do šesti let z mikulčické akropole a jejího zázemí (Josefov) z důvodu studia délky kojení a věku odstavení dítěte. U nedospělých jedinců byla sledována přítomnost vybraných nespecifických stresových indikátorů (cribra orbitalia, porotická hyperostóza, endokraniální léze) a odečtena metrická data definující růst. U dospělých jedinců byl hodnocen zdravotní stav chrupu (přítomnost zubního kazu, periodontitidy, periapikálních lézí, intenzita zubní abraze), přítomnost cribra orbitalia a odhadnuta výška postavy. Hodnoty δ13 C a δ15 N souboru...
|
|
| |
|
|
Seasonal variability in isotopic signature of leaf water and related water compartments. An ecophysiological perspective.
PLAVCOVÁ, Lenka
Izotopové složení listové vody může být použito při studiu geochemických a biologických procesů, a je proto cennou informací v ekologickém výzkumu a modelování globálních cyklů. Mechanismy, které určují množství různých izotopů v listové vodě nebyly doposud plně pochopeny. Výzkum představený v této magisterské práci měl za cíl popsat variabilitu v izotopovém složení listové vody, která se vyskytuje za přirozených podmínek, a prostudovat faktory, které tuto variabilitu způsobují. Za tímto účelem byly prováděny terénní odběry vzorků, extrakce vody z těchto vzorků a následná analýza obsahu stabilních izotopů. Vzorky byly odebírány na jedné lokalitě během tří po sobě následujících vegetačních sezón. Výsledky práce ukazují, že izotopy kyslíku, spíše než vodíku, mají praktický potenciál pro použití v globálním modelování a podobných aplikacích. Kromě toho izotopová data umožnila další zajímavá ekofyziologická pozorování.
|
|
| |
host ::
RSS.