|
|
Svaz českých novinářů v období Pražského jara
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Svazu českých novinářů v období Pražského jara. Cílem práce je nejen detailně rozebrat situaci v rámci svazu novinářů, který v roce 1968 prošel významnou ideologickou změnou; ale také se na problematiku svazu novinářů podívat z dlouhodobého hlediska. Zaměřit se na vývoj svazu do roku 1968, a pokusit se tak nalézt odpověď na otázky: Kdy se svaz stal orgánem, který podporoval reformní myšlenky konce 60. let? a Proč nastal zlom mezi členy novinářské organizace? Kromě toho by práce měla rozkrýt vztah mezi obecným vývojem situace v Československu a svazem novinářů, objasnit některé z postojů novinářské organizace v dané době. V neposlední řadě práce neopomíjí ani mediální oblast, neboť Československou televizi, Československý rozhlas i veškeré tiskoviny utvářeli vždy především novináři. I proto se práce zabývá těsným vztahem mezi svazem novinářů a mediální oblastí obecně. Obzvláště je pak tento vztah v práci vyzdvihnut v období prvních dní po okupaci, která Československo postihla 21. 8. 1968 a během níž se média, díky neutuchající práci novinářů, stala nepostradatelnými organizátory společenského dění.
|
|
|
Proměny literárně dramatického vysílání ČST Praha v období konsolidace
Jiřiště, Jakub ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje odrazy konsolidačního procesu po roce 1968 v literárně dramatickém vysílání Československé televize. Oblastí zájmu tedy nejsou jednotlivá díla televizní dramatické tvorby, ale její organizační zázemí. To je sledováno z hlediska vývoje dramaturgie a personálních změn, které měly na dramaturgickou koncepci bezprostřední vliv. Jelikož konsolidace nebyla pouhou změnou stavu, ale návratem ještě před stav předcházející, jsou mocenské determinanty dvou stanovených hledisek sledovány již v období před rokem 1968. Teprve zohledněním tohoto časového úseku je možné postihnout principiální proměny mocenského vztahu k televizní dramatické tvorbě. Úvodní část práce vymezuje činnost sledované televizní redakce včetně relevantní terminologie a nalézá kořeny krize dramaturgie, která přesáhla až do období Pražského jara. Další část a hlavní jádro práce sleduje na pozadí obecného vývoje v televizi a ve společnosti specifický a časově posunutý konsolidační proces v literárně dramatickém vysílání. Tato etapa je rozdělena na fázi minimálního zájmu ze strany mocenských orgánů, na období vnějšího dohledu po napojení vedení televize na stranický aparát a období vnitřního dohledu, kdy se kontrolní nástroje a autocenzurní praktiky staly nedílnou součástí redakce. Mezi hlavní témata patří vývoj...
|
|
|
Televizní klub mladých v letech 1973-1984: témata, aktéři, ideologie.
Koláčková, Terezie ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tématem práce je Televizní klub mladých v letech 1973 - 1984. Práce se nejdříve zabývá vznikem redakce pro děti a mládež až do roku 1968. Poté popisuje Hlavní redakci vysílání pro děti a mládež v počátcích normalizace - její složení, tvorbu a hodnocení jejích pořadů. Zejména se ale věnuje Televiznímu klubu mladých. Sleduje jeho vznik a vývoj, analyzuje témata pořadu a jejich ideologii, zastavuje se u tvůrčího týmu, rozebírá ohlasy (diváků i nadřízených orgánů) jakož i odstraňování některých členů původního týmu. Na tomto konkrétním příkladě práce ukazuje to, jakým způsobem vznikaly v Československé televizi pořady a jaké poměry v televizi panovaly. Ale také to, že nevznikala pouze díla nekvalitní a prvoplánově ideologická, ale že vždy záleželo na složení lidí, kteří pořad tvořili. Klíčová slova: Televizní klub mladých, Hlavní redakce vysílání pro děti a mládež, publicistika, pořady pro mládež, Československá televize
|
|
|
Tématická skladba vysílání 1. programu ČT dne 25. února ve vybraných letech 50., 60., 70. a 80. let 20. století v závislosti na proměnách politiky KSČ
Kinclová, Dominika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kocourková, Lucie (oponent)
Práce porovnává programové schéma prvního programu Československé televize v den 25. února ve vybraných letech čtyř desetiletí - 50., 60., 70. a 80. let 20. století. Zaměřuje se na programovou skladbu, rozdíly a shody ve vysílaných tématech. Důraz je kladen na večerní zpravodajství a jeho interpretaci. Prostřednictvím takto získaných informací a jejich komparace s historickými prameny se pokouší postihnout proměny v televizním vysílání související se změnami v politice vedoucí strany KSČ a změnami společenského dění obecně. Výsledkem práce je nalezení pojítek mezi výběrem zpracovaných témat ve vybraný den a aktuální politickou situací. Zjištění jsou na konci zobecněna do několika kategorií mechanismů, kterými strana a vláda působila na skladbu televizního vysílání.
|
|
|
Nástup normalizace v Československé televizi
Slunečková, Karin ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nástupem tzv. normalizace v Československé televizi v letech 1969-1975. Autorka nejprve uvádí čtenáře do historického kontextu a mapuje dramatické proměny, kterými Československá televize v tomto období prošla. Práce dále pojednává o jednom z hlavních představitelů normalizace ve sdělovacích prostředcích, ústředním řediteli Janu Zelenkovi, který funkci zastával v letech 1969-1989. Autorka čerpá ve své práci nejen z publikovaných pramenů, ale také z interních dokumentů a databází Československé televize a z dokumentů Národního archivu. V analytické části autorka popisuje funkci a strukturu Ideově tematických plánů, které tvořily základní programový rámec a směrnici vysílání Československé televize. Na příkladu Ideově tematického plánu pro rok 1973 čtenáři přibližuje jejich obsah. V závěrečné části autorka detailně analyzuje tři pořady z Ideově tematického plánu pro rok 1973. Jedná se o pořady různých žánrů - o publicistický pořad pro mládež Mladýma očima, devítidílný seriál Matka a hraný celovečerní film …a pozdravuji vlaštovky. Analýzou primárních zdrojů autorka dokládá, jak důležitou roli sehrála Československá televize jako ideologický nástroj Komunistické strany Československa v průběhu normalizace.
|
|
|
Televizní publicistická činnost Karla Čáslavského
Faeklová, Eliška ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
(abstrakt) Předložená bakalářská práce se věnuje práci významného filmového historika Karla Čáslavského se zaměřením na jeho autorský seriál Hledání ztraceného času. V první části stručně popíšu rané období jeho života a začátky profesního působení v Československé televizi. Následně se budu věnovat pořadu Videostop, ve kterém poprvé vešel do diváckého povědomí. Hlavním cílem je podrobný rozbor pořadu Hledání ztraceného času, ke kterému použiji solitérní díly, menší série a především dva unikátní cykly Co viděly americké kamery v Čechách a Vltava v obrazech. Zaměřím se na postup příprav, práci s archivními materiály, způsob realizace či samotný význam pro diváckou veřejnost. Součástí studie budou i rozhovory s jeho nejbližšími kolegy.
|
|
| |
|
|
Mediální prezentace mezinárodních vztahů v Československu v době studené války prostřednictvím Československé televize
Kadlecová, Gabriela ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce s názvem "Mediální prezentace mezinárodních vztahů v Československu v době studené války prostřednictvím Československé televize" na vybraných událostech ze sledovaného období ukazuje, nakolik se ve zpravodajství Československé televize projevovala zahraniční politika Sovětského svazu. Nejdříve je kromě zahraniční politiky Československa a Sovětského svazu nadefinovaná mediální politika Komunistické strany Československa a stručně popsána historie Československé televize. Stěžejní částí diplomové práce je třetí kapitola, ve které jsou vylíčeny a analyzovány konkrétní reportáže ze zpravodajství Československé televize.
|
|
|
Události roku 1968 v normalizačních seriálech Československé televize
Bednařík, Petr ; Reifová, I.
Autoři se ve svém příspěvku věnují teoretickému vymezení pojmu ideologie a formám ideologického působení médií v totalitních systémech. V druhé části svého textu zaměřují pozornost na otázku, jak se události let 1968-1969 objevují v normalizačních seriálech Československé televize. Analyzují seriály Nejmladší z rodu Hamrů, Třicet případů majora Zemana a Okres na severu.
|
|
|
Role vysílacích médií v období let 1968-1969
Bednařík, Petr ; Groman, M.
Autoři se ve svém textu věnují působení Československého rozhlasu a Československé televize v letech 1968-1969. Dokládají, jakým způsobem tato média v době Pražského jara podporovala politiku KSČ v čele s Alexandrem Dubčekem. Charakterizují, jakým způsobem začínala v obou médiích normalizace.
|
host ::
RSS.