|
|
Vývoj a charakterizace hydrogelů s obsahem huminových látek pro kosmetické a farmaceutické aplikace
Pavlicová, Renata ; Weidlich, Tomáš (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na vývoj a charakterizaci hydrogelů s obsahem huminových látek s možností využití v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Práce navazuje na stejnojmennou bakalářskou práci, teoretická a experimentální část tedy vychází a je založena na již získaných poznatcích. Náplní této práce bylo vypracovat literární rešerši se zaměřením nejenom využití huminových gelů v praxi, ale také na rozšíření konzistence o další aktivní látky. Na základě této literární rešerše bylo cílem připravit modelové vzorky huminových hydrogelů s vybranými aktivními látkami a charakterizovat je metodami základní materiálové analýzy. Mezi tyto základní analýzy patřila zejména reologie a vizuální hodnocení konzistence při přípravě, dále pak byly vzorky podrobeny procesu sušení a botnání. Experimentální část prokázala značné vlivy při přípravě a složení jednotlivých vzorků, které se poté odrážely na jejich struktuře a konzistenci. Dále bylo zjištěno, že vhodná složení a kombinace látek tvoří hydrogely přijatelných charakteristik pro případné další použití v kosmetických respektive farmaceutických aplikací.
|
|
|
Vývoj elektrochemické tenkovrstvé degradační cely pro studium oxidačního stresu léčiv
Šefčík, Martin ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
V rámci této diplomové práce byly optimalizovány podmínky oxidace v nové elektrochemické tenkovrstvé průtokové cele pro studium oxidační degradace léčiv. V tomto odvětví se jedná o inovativní přístup ke studiu oxidačních vlastností látek. Cela byla vyrobena pomocí technologie 3D tisku. Oxidace probíhala ve dvouelektrodovém uspořádání s pracovní borem dopovanou diamantovou elektrodou (BDDE) a pomocnou nerezovou elektrodou. Optimalizace podmínek byla provedena pomocí kyseliny salicylové jako modelové léčivé látky. Elektrochemickým přístupem byla provedena degradace této léčivé látky o požadovaných cca 20 % z původního množství za pouhých 2,3 min. Výrazně tak byla zkrácena doba degradace oproti dnes běžně používaným stresovým testům oxidační stability léčiv. Byly pozorovány dva majoritní degradační produkty, a to kyselina gentisová a 2,3-dihydroxybenzoová kyselina. Degradační produkty získané elektrochemickou oxidací a chemickou oxidací pomocí peroxidu vodíku se shodují.
|
|
|
Rozlišení účinku kyseliny salicylové na redoxní rovnováhu v rostlinných buňkách pomocí biochemických a fluorescenčních zobrazovacích technik
Růžičková, Gabriela ; Burketová, Lenka (vedoucí práce) ; Janda, Martin (oponent)
Tématem bakalářské práce je imunita rostlin, konkrétně se zaměřuje na kyselinu salicylovou a reaktivní formy kyslíku, dále rozebírá, jak kyselina salicylová ovlivňuje tvorbu reaktivních forem kyslíku a jaké proteiny jsou zapojeny do této biosyntézy. Dále jsou v práci představeny základní metody pro sledování reaktivních forem kyslíku, jaké jsou jejich výhody, nevýhody, jakým způsobem fungují a na co je lze využívat. Kyselina salicylová je jedním z fytohormonů zapojujících se do imunitních reakcích v obraně rostlin, v práci je vysvětlena její signalizace, související proteiny a celkový vliv na rostlinu. Reaktivní formy kyslíku mají v organismech široký rámec působení, jsou tzv. dvousečnou zbraní, kdy mohou rostlině pomáhat, ale i ji uškodit v závislosti na koncentraci a regulaci jejich tvorby, problematika jejich zhášení je v práci téže popsána - jejich tvorba, antioxidanty, vliv na imunitu organismu. V kapitole o sledovacích metodách je téma rozdělené do tří částí - fluorescenční metody, chemiluminiscenční metody a spektrofotometrické (histochemické) metody. Klíčová slova: kyselina salicylová, reaktivní formy kyslíku, imunita rostlin, stres rostlin, fytohormony
|
|
| |
|
|
The characterisation of organ-specific phytohormone responses to nutrient deficiency and biotic stress
Kramná, Barbara ; Vaňková, Radomíra (vedoucí práce) ; Hronková, Marie (oponent) ; Plíhalová, Lucie (oponent)
Abiotické a biotické stresy snižují výnosy pěstovaných plodin a v konečném důsledku negativně ovlivňují zemědělskou produkci. Objasnění mechanismu rostlinných stresových odpovědí a jejich regulace by pomohlo přispět ke zlepšení jejich odolnosti vůči stresu. Fytohormony regulují rostlinný růst a vývoj a mají také důležitou roli v obranných reakcích. Tato práce shrnuje výsledky dvou publikací, které se soustředily na dynamiku fytohormonů v odpovědi na abiotické a biotické stresy, konkrétně nedostatek fosfátu a infekci pathogenem Plasmodiophora brassicae. Souhrnný článek se detailně zabývá strigolaktony, které jsou hlavními regulátory odpovědí na deficit fosfátu. Důraz je kladen na orgánové-specifické odpovědi vůči stresovým podmínkám a také na dopad exogenních aplikací fytohormornů za účelem podpořit odolnost rostlin vůči stresům. V případě nedostatku fosfátu bylo společnou reakcí pro všechny orgány snížení aktivního cytokininu trans-zeatinu a giberelinu GA4 spolu se zvýšením kyseliny abscisové. Stimulace exprese fosfátových transportérů s vysokou afinitou (PHT1;4 a PHT1;7) představovalo další společnou odpověď v celé rostlině. Nedostatek fosfátu nejsilněji ovlivnil vzrostný vrchol, kde jsme zaznamenali nejvíce změn na úrovni genové exprese. Pouze v kořenech jsme detekovali zvýšenou hladinu...
|
|
|
Využití Fentonovy reakce pro rozklad farmak v ekosystému
Tomešová, Lenka ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
Odstraňování nežádoucích látek z ekosystému může být prováděno pokročilými oxidačními procesy, uplatňujícími se především při čištění odpadních vod. Mezi tyto procesy patří i Fentonova reakce, jejíž degradační působení na rezidua farmak v ekosystému bylo předmětem této práce. Cílem bylo zjistit, zda během rozkladných procesů nedochází ke vzniku více toxičtějších látek, oproti výchozím farmakům. Zkoumány byly především NSPZL (acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, naproxen, kyselina salicylová) a antiepileptikum karbamazepin. Metodou HPLC a MS bylo zjištěno, že nedochází ke kompletnímu rozkladu zpracovávaných substancí. V reakčních směsích byly nalezeny produkty rozkladu, u diklofenaku byla prokázána dechlorace aromatického jádra. U většiny zkoumaných látek, mimo acetaminofenu a kyseliny salicylové, vedla reakce ke vzniku polárnějších produktů, než je mateřská substance. Z Řešení vyplývá, že ani pokročilé oxidační procesy nevedou k totální destrukci organických sloučenin. Klíčová slova: Fentonova reakce, rezidua léčiv, acetaminofen, diklofenak, ibuprofen, karbamazepin, naproxen, kyselina salicylová.
|
|
|
Vliv kyseliny salicylové na fytoextrakci naproxenu a diklofenaku.
Vrtalová, Martina ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
V rámci studia fytoextrakce residui farmak v ekosystému byl studován vliv kyseliny salicylové na fytoextrakci naproxenu a diklofenaku. Experimenty byly provedeny pomocí sterilní in vitro kultivace rostlinných druhů Helianthus annus, Pisum sativum, Brassica napus a Zea mays na mediu dle Murashiga a Skooga, doplněném o příslušné kombinace testovaných substancí. Extrakce naproxenu (15 a 17 mg/l) v přítomnosti kyseliny salicylové (1 a 5 mg/l) se snížila u rostlin B. napus and P. sativum. Naopak u H. annuus byla fytoextrakce naproxenu za stejných experimentálních podmínek zvýšena. U kombinace diklofenak/kyselina salicylová byl nalezen pozitivní vliv na extrakci diklofenaku u H. annuus při koncentraci kyseliny salicylové 1 mg/l, v případě koncentrace kyseliny salicylové 5 mg/l byla fytoextrakce snížena. U ostatních použitých rostlinných druhů došlo ke koncentračně závislému snížení fytoextrakce vlivem přidané kyseliny salicylové. Získané výsledky prokázaly, že fytoextrakce vícekomponentní směsi polutantů je složitý proces a salicylová kyselina ovlivňuje fytoextrakci diklofenaku v pozitivním i negativním smyslu, v závislosti na její koncentraci a použitém rostlinném druhu. Klíčová slova Fytoremediace, fytoextrakce, naproxen, diklofenak, kyselina salicylová..
|
|
|
Souvislost mezi reakcí na špatně sbalené proteiny (UPR) a imunitou rostlin
Kapr, Jan ; Burketová, Lenka (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na specifickou dráhu odezvy rostlinných buněk na stres endoplazmatického retikula - odpověď na špatně sbalené proteiny (Unfolded Protein Response, UPR) a její roli v signalizaci imunity rostlin. V práci jsou shrnuty základní dosavadní poznatky o molekulární podstatě rostlinné imunity a reakcí na přítomnost patogenu, přičemž některé významné molekuly těchto drah jsou dány do souvislosti právě s UPR. Zdůrazněna je mimo jiné role kyseliny salicylové, která spojuje signální dráhy UPR se vznikem lokální i systémové rezistence vůči patogenům. Je zde zmíněna rovněž role fosfolipidů, které se v poslední době ukázaly být významným komponentem signálních drah odezvy na biotický stres v rostlinách.
|
|
|
The characterisation of organ-specific phytohormone responses to nutrient deficiency and biotic stress
Kramná, Barbara ; Vaňková, Radomíra (vedoucí práce) ; Hronková, Marie (oponent) ; Plíhalová, Lucie (oponent)
Abiotické a biotické stresy snižují výnosy pěstovaných plodin a v konečném důsledku negativně ovlivňují zemědělskou produkci. Objasnění mechanismu rostlinných stresových odpovědí a jejich regulace by pomohlo přispět ke zlepšení jejich odolnosti vůči stresu. Fytohormony regulují rostlinný růst a vývoj a mají také důležitou roli v obranných reakcích. Tato práce shrnuje výsledky dvou publikací, které se soustředily na dynamiku fytohormonů v odpovědi na abiotické a biotické stresy, konkrétně nedostatek fosfátu a infekci pathogenem Plasmodiophora brassicae. Souhrnný článek se detailně zabývá strigolaktony, které jsou hlavními regulátory odpovědí na deficit fosfátu. Důraz je kladen na orgánové-specifické odpovědi vůči stresovým podmínkám a také na dopad exogenních aplikací fytohormornů za účelem podpořit odolnost rostlin vůči stresům. V případě nedostatku fosfátu bylo společnou reakcí pro všechny orgány snížení aktivního cytokininu trans-zeatinu a giberelinu GA4 spolu se zvýšením kyseliny abscisové. Stimulace exprese fosfátových transportérů s vysokou afinitou (PHT1;4 a PHT1;7) představovalo další společnou odpověď v celé rostlině. Nedostatek fosfátu nejsilněji ovlivnil vzrostný vrchol, kde jsme zaznamenali nejvíce změn na úrovni genové exprese. Pouze v kořenech jsme detekovali zvýšenou hladinu...
|
|
|
Biodegradabilní pevné disperze k aplikaci na sliznice
Janáková, Gabriela ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
1. ABSTRAKT UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Jméno a příjmení: Mgr. Gabriela Janáková Název rigorózní práce: Biodegradabilní pevné disperze k aplikaci na sliznice Konzultant: PharmDr. Eva Šnejdrová, Ph.D. Cílem této práce bylo formulovat pevné disperze určené k aplikaci na sliznice a pokožku ve formě tenkého filmu a studovat jejich disoluční vlastnosti. Pevné disperze byly tvořeny biodegradabilními kopolymery kyseliny mléčné a glykolové, větvenými na pentaerythriolu v koncentraci 3% (3P) nebo 5% (5P). Byly připraveny metodou tavení s přídavkem ethyl- salicylátu (ES) ve funkci proléčiva a plastifikátoru a s případnou inkorporací kyseliny salicylové. Jako disoluční médium byl použit fosfátový pufr pH 7,4. Teoretická část je zaměřena na biodegradabilní polymery a na pevné disperze. Rychlejší průběh liberace salicylátu byl pozorován u polyesteru s vyšší molární hmotnost, vyšším stupněm větvení a vyšší teplotu skelného přechodu. Vyšší obsah ethyl-salicylátu zpomalil liberaci salicylátu. Po inkorporaci 5 % kyseliny salicylové do polymeru plastifikovaného ethyl-salicylátem nedošlo k předpokládanému prodloužení liberce salicylátu. Pro prodlouženou liberaci salicylátu se jeví jako nejvhodnější pevné disperze připravené metodou tavení, tvořené polyesterem...
|
host ::
RSS.