|
Instituce pro trávení volného času mládeže do 18 let
Kovářová, Kristýna ; Polišenský, Miroslav (vedoucí práce) ; Lörinczová, Enikö (oponent)
Bakalářská práce se zabývá institucí pro trávení volného času mládeže do 18 let. Teoretická část vymezuje pojmy, jako je mládež, kde popisuje všechny fáze věku dítěte a faktory, které ovlivňují jeho výchovu. Dále definuje funkce výchovy a její metody a v neposlední řadě i negativní faktory, které volný čas ovlivňují. Přiblížena je funkce a účastníci volného času, kteří jsou nedílnou součástí. V této práci se nacházi i popis neziskových organizací pro trávení volného času mládeže, se kterými se můžeme setkat. Teoretická část je zakončena financováním těchto institucí a možností získání grantů a fondů. Praktická část se na začátku zabývá charakteristikou MČ Prahy 3 a poté se specializuje na Dům dětí a mládeže Prahy 3 - Ulita. Instituce je zkoumána analýzou dle Bronislava Malinowského, kterou publikoval ve své knize Vědecká teorie kultury. Zjišťuje, jestli má isntitce dostatek prostoru pro konání svých aktivit, zda je nabídka aktivit dostatečná, je-li kvalifikovaný personál a zda mají pro své konání dostatek financí. Cílem práce je zjistit, zda-li instituce plní své poslání, pro které byla založena, a jak jí ukládá zákon.
|
|
Morfologická a genetická diverzita agrolesnického druhu Guazuma crinita v Peruánské Amazonii.
Tuisima Coral, Lady Laura ; Lojka, Bohdan (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Guazuma crinita (Malvaceae) je dřevina pocházející z peruánské Amazonie a díky svému důležitému významu pro místní zemědělce byla vybrána jako vhodná pro domestikaci. Tento proces je stále ještě v raném stádiu. Tak jako u mnoha jiných druhů dřevin je málo známá její genetická variabilita a stále není jasné, jaký bude mít dopad proces domestikace na její genetické zdroje. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo posoudit genetickou variabilitu G. crinita mezi různými populacemi v peruánské Amazonii pomocí morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních (ISSR a AFLP) markerů.
První část této studie se zaměřila na variabilitu fyzikálních vlastností dřeva u této dřeviny v rámci jedinců původem z šesti různých lokalit. Vzorky dřeva byly získány ze spodní, střední a horní části kmene. U vzorků dřeva z dvanácti náhodně vybraných stromů, starých osm let, byla stanovena vlhkost, hustota, specifická hmotnost, radiální, tangenciální a objemové smrštění a koeficient anizotropie. Dále byly stanoveny vzájemné vztahy mezi těmito fyzikálními vlastnostmi. Všechny fyzikální vlastnosti dřevin, s výjimkou čerstvé hustoty, se významně lišily mezi jednotlivými lokalitami. Statisticky významné rozdíly byly nalezeny i mezi vzorky z různých částí stromu. Hustota dřeva a koeficient anizotropie (1.6) ukázal, že G. crinita má stabilní dřevo, představující významné výhody, pokud jde o náklady na dopravu a proces zpracování. Výsledky ukázaly potenciál pro výběr vhodných genotypů s požadovanými vlastnostmi dřeva pro další výsadbu a domestikaci.
Druhá část studie popisuje výzkum genetické variability na základě využití ISSR markerů u 44 genotypů z klonálního sadu založeného v peruánské Amazonii ve výzkumném ústavu IIAP v oblasti Ucayali. Deset molekulárních markerů (ISSR) bylo amplifikováno v 65-ti lokusech, z toho 61 lokusů bylo polymorfních (93.8%). Rozsah amplifikace DNA se pohybovala od 260 do 2,200 bp. Celková genetická rozdílnost mezi populacemi (Gst) byla pouze 0.03, což ukazuje 97% genetické rozmanitosti uvnitř jednotlivýchpopulací . Genetický tok (Nm) byl 12.9 allel na generaci. Nenalezli jsme korelaci mezi místem původu a genetickou variabilitou, což značí společný genetický původ těchto jedinců, což dokládá slabá pozitivní korelace mezi genetickou a geografickou vzdáleností.
Třetí část poskytuje přehled o tom, jaký má domestikační proces dřeviny G. crinita vliv na její genetické zdroje. Podařilo se nám zhodnotit 58 vzorků z osmi lokalit tří typů populací, 19 vzorků z přírodní populace, 15 pěstovaných v domácích zahradách a 24 z domestikovaných populací. Použili jsme metodu AFLP se sedmi vybranými primerovými kombinacemi. Celkem 171 fragmentů bylo amplifikováno s 99.42% polymorfismu na úrovni druhu. U testovaných typů populací byl získán následující počet fragmentů 124, 84 a 93 s úrovní polymorfismu 72.51%, 49.12% a 54.39%. Genetická rozmanitost a Shannon index byly zjištěny vyšší v přírodní populaci ve srovnání s domestikovanou populací (He = 0.1 a 0.9, I = 0.19 a 0.16). AMOVA ukázala vyšší rozdíl v rámci jednotlivých populací než mezi nimi (84% a 4%). UPGMA analýza a PCoA neukázaly statisticky významnou korelaci mezi genetickou a geografickou vzdáleností. Došlo však k výrazné genetické diferenciaci mezi jednotlivými typy populací, což naznačuje zúžení genetické variability u domestikovaných populací, i když genetická variabilita zůstává stále relativně vysoká.
Použití morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních markerů úspěšně odhalilo genetickou variabilitu druhu G. crinita a tyto metody mohou být použity i pro jiné druhy tropických dřevin. Pro další výzkum doporučujeme rozšíření počtu vzorků i do dalších geografických oblastí.
|
|
Charakteristiky 2D textur
Pasáček, Václav ; Šiler, Ondřej (oponent) ; Švub, Miroslav (vedoucí práce)
Protože je textura objektu velice cenná informace pro počítačové vidění, je důležité ji nějakým způsobem popsat. K tomu slouží texturní příznaky. Optimální výběr příznaků je důležitý pro rozpoznávání textur. V této práci byla pro získání příznaků vybrána metoda lokálních binárních vzorů (LBP). Texturním příznakem u této metody není její hodnota, ale histogram četnosti hodnot v celé textuře. Pro porovnání těchto histogramů se zde užívá Euklidovská vzdálenost, Bhattacharyyova vzdálenost nebo Mahalanobisova vzdálenost. Hlavním účelem této práce je vzájemné porovnání klasifikací textur několika variantami metody LBP a vyhodnocení jejich výsledků Euklidovskou, Bhattacharyyovou nebo Mahalanobisovou vzdáleností.
|
|
Časově-frekvenční analýza
Tráge, David ; Hadinec, Michal (oponent) ; Kubásek, Radek (vedoucí práce)
Cílem tohoto bakalářské práce je zjistit možnosti získání analýzy časové, frekvenční a jejich vzájemné kombinace, časově-frekvenční, různými metodami například Fourierovou transformací a Vlnkovou transformací. Během práce se seznámíme s jednotlivými transformacemi a vysvětlíme postup jejich výpočtu a především jejich výhody a nevýhody z pohledu přesnosti určení velikosti frekvence signálu v čase.
|
|
Temporální vlastnosti českých frikativ
Homolková, Veronika ; Skarnitzl, Radek (oponent) ; Machač, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá popisem temporálních vlastností českých středových frikativ (f, v, s, z, š, ž, ch [x], h). Zjišťuje trvání frikativ v intervokalické pozici zejména se zřetelem k místu artikulace a kontrastu znělosti. Tyto výsledky jsou porovnávány s předchozími srovnatelnými výzkumy. Rovněž je zkoumáno, jaké další kontexty (fonologická kvantita sousedních samohlásek, pozice frikativy v mluvním taktu, typ projevu, pohlaví mluvčího) mohou mít vliv na trvání frikativ. Možné vzájemné vlivy jsou analyzovány v souvislosti s trváním frikativy a artikulačním tempem. V práci se také zabýváme kompenzačními tendencemi v oblasti trvání sekvencí "vokál + frikativa", respektive "frikativa + vokál". Základem tohoto výzkumu je přiměřeně rozsáhlý materiál dvojího typu - projevy čtené, pořízené cíleně pro tuto analýzu, a projevy semispontánní, které jsou získány z Pražského fonetického korpusu (dříve Foneticko-akustická databáze češtiny), vytvořené ve Fonetickém ústavu FF UK. Metodicky vycházíme z disertační práce PhDr. Pavla Machače, Ph.D.
|
|
Ovlivnil vstup Finska do EU finsko-ruské vztahy?
Pajskr, David ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Finsko muselo vzhledem ke komplikované poloze mezi Východem a Západem ve své historii čelit řadě komplikovaných situací. Po získání své nezávislosti v roce 1917 se Finsko rozhodlo zavázat k politice neutrality, aby předešlo možným komplikacím. Po druhé světové válce se Finsko ocitlo de facto v pozici poraženého státu. Finsko bylo spojencem Německa, a proto se se (mimo jiné) stalo poraženým státem. Finsko tedy bylo de facto donuceno podepsat Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci se SSSR. Pro Finsko nastalo období tzv. finlandizace, kdy SSSR intervenoval především do finské zahraniční politiky, a to ve velké míře uzavřelo Finsku spolupráci se Západem. Finsko se v tomto období snažilo fungovat jako "prostředník" mezi Východem a Západem. Po pádu Sovětského svazu a následném vstupu Finska do EU nastala zcela nová situace. Finsko bylo až do roku 2004 jediným státem EU, který měl společné hranice s Ruskem. Práce si klade za cíl zjistit, zda se vstupem Finska do EU vzhledem k výše zmiňovaným skutečnostem změnil charakter finsko-ruských vztahů.
|
|
Variabilita exprese a umlčování transgenů v rostlinách bramboru a v buněčné linii tabáku BY-2
Nocarová, Eva ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Moravec, Tomáš (oponent) ; Kovařík, Aleš (oponent)
Závěry U suspenzních kultur buněčné linie tabáku BY-2 odvozených z kalusů po transformaci bylo po transformaci téměř 90 % linií tvořeno buňkami s různou mírou fluorescence GFP. Nově zavedená metoda klonování umožnila získání téměř poloviny klonů s homogenní expresí GFP z primárně heterogenních linií BY-2. Heterogenita exprese GFP u transgenních linií BY-2 měla původ jednak genetický (primární linie obsahovaly buňky s různými inzercemi T-DNA) a jednak epigenetický. Epigenetická heterogenita linií BY-2 souvisela s umlčováním transgenů, tvorbou stabilních epigenetických stavů brzy po transformaci a "permanentní heterogenitou" projevující se kolísavými změnami v expresi GFP. Snížení nebo umlčení exprese transgenů u bramboru bylo pozorováno přednostně u linií s vyšším počtem insercí T-DNA a s vyšší počáteční expresí GFP. Umlčení vždy postupně postihlo oba vnesené geny, přičemž vymizení exprese GFP předcházelo (v řádu měsíců) ve všech sledovaných případech ztrátě rezistence ke kanamycinu (umlčení genu NPTII), což naznačuje vzájemné propojení mezi umlčováním obou transgenů. Stejná posloupnost v umlčení obou transgenů byla také pozorována u umlčených linií po obnovení exprese transgenů 5-azacytidinem, který způsobuje demetylaci DNA. Byl navržen možný mechanismus postupného umlčování transgenů v rámci celých rostlin...
|
| |
|
Stopové prvky v karbonátech české křídové pánve.
Štěpánková, Anna ; Procházka, Václav (vedoucí práce) ; Štaffen, Zdeněk (oponent)
Předložená práce je zaměřena na výzkum distribuce stopových prvků v karbonátových sedimentech i fosíliích České křídové pánve. Za účelem získání co nejvíce informací o složení původního karbonátu a prostředí jeho vzniku byly stopové prvky analyzovány především v podílech rozpustných ve zředěné kyselině. Práce se též zabývá porovnáním obsahu prvků v rozpustném podílu a nerozpustném zbytku, resp. celkové hornině. Ze získaných dat vyplývá, že ve složení původního karbonátového podílu zřejmě neexistovaly systematické rozdíly mezi různými oblastmi ani obdobími (cenoman až svrchní turon). Příměsi Sr, Mg a Mn v karbonátu byly ovlivněny diagenezí, ale obsahy a vzájemné poměry vzácných zemin jsou ve všech karbonátech velmi podobné a vyznačují se negativní cerovou anomálií. Ta může být zakryta zvýšeným obsahem klastické příměsi, v rozpustných podílech spíše kontaminací sekundárním fosfátem. Rozpustné podíly pískovců bohatých limonitem a chudých kalcitem mají naopak cerovou anomálii pozitivní, což svědčí o sorbci CeIV (v neupřesněné formě) na limonit.
|
|
Využití průtokové cytometrie při studiu mužské neplodnosti
Kutová, Radka ; Drahošová, Marcela (oponent) ; Jílek, Petr (vedoucí práce)
Úvod: Neplodnost párů je v současné době velkým problémem, přičemž na poruchách plodnosti se podílí muž i žena stejnou měrou. Je důležité, aby příčina byla odhalena co nejdříve. Mezi diagnostické možnosti odhalení mužské neplodnosti patří stanovení spermiogramu pomocí průtokové cytometrie a mikroskopického vyšetření spermatu. Cíl: Cílem naší práce je vypracovat přehled možných příčin mužské neplodnosti a souhrn možných vyšetření spermatu průtokovou cytometrií. Dále vyhodnotit data spermiogramů změřená průtokovou cytometrií, získaných od mužů v průběhu let 2008, 2009 a 2010 na Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové, a najít mezi těmito parametry spermií vzájemné závislosti. Dále se práce zabývá optimalizací metodiky vyšetření spermatu průtokovou cytometrií. Metodika: Stanovení parametrů spermií (počet spermií a leukocytů, vitalita spermií, stav jejich akrozomu a přítomnost intra-akrozomálního proteinu) bylo provedeno průtokovým cytometrem Cytomics FC 500 s analyzačním softwarem CXP. Použitá metoda vychází z testu SpermFlow od firmy Exbio. Vzorky ejakulátu byly získány od 163 mužů. Výsledky: Statistická analýza jednotlivých dat našeho souboru ukázala, že muži s nízkým počtem spermií v ejakulátu mají větší podíl spermií s narušeným akrozomem. Skupina mužů s...
|
host ::
