|
Příprava a stabilita organických mikro- a nanočástic typu core-shell
Byrtusová, Dana ; Benešová, Pavla (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi enkapsulace polyfenolů do organických mikro- a nanočástic typu core-shell. Teoretická část je zaměřená na polyfenolické látky, jejich biologické účinky a možnosti enkapsulace do různých typů částic. Experimentální část se zabývá zjištěním množství celkových polyfenolů, celkových a jednotlivých flavonoidů a anthokyanů v guaraně, ženšenu a goji. Extrakty z těchto vzorků byly enkapsulovány do lipidových a polysacharidových částic. Enkapsulační účinnost byla stanovena spektrofotometricky. Stabilita částic byla sledovaná pomocí dynamického rozptylu světla a zeta potenciálu. Částice byly vystaveny účinku modelových tělních tekutin a modelových potravin.
|
|
Role sestry v následné péči o bariatrického pacienta
DUŠIČKOVÁ, Tereza
Současný stav: Obezita je onemocnění charakterizované zvýšením podílu tuku v organismu nad určitou mez (Müllerová 2009). Podle Světové zdravotnické organizace trpělo v roce 2014 nadváhou více než 1,9 miliardy osob, z nichž bylo více než 600 miliónů lidí obézních (WHO 2015). Předmět: Cíle práce jsou: Zjištění přípravy, péče, informovanosti a postupů u pacientů podstupujících bariatrickou léčbu. Vymezení kompetence sestry v následné péči o bariatrického pacienta. A zjištění specifických potřeb pacientů podstupujících bariatrickou léčbu obezity. K těmto cílům posloužily tři výzkumné otázky: Jak jsou pacienti informováni o celém průběhu bariatrické léčby? Jaké kompetence má sestra v následné péči o bariatrického pacienta? Jaké jsou potřeby pacientů podstupujících bariatrickou léčbu obezity? Metodika: Pro získání potřebných dat k praktické části diplomové práce bylo využito technik kvalitativního výzkumu. Praktická část byla realizována formou individuálních polostandardizovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na chirurgických odděleních a s pacienty podstoupivšími bariatrickou léčbu. Výzkumný soubor: Soubor tvořilo devět sester pracujících na specializovaném pracovišti, kde jsou prováděny bariatrické výkony a sedm pacientek, které podstoupily bariatrický zákrok. Výzkumné šetření bylo prováděno od února do března roku 2015. Výsledky: Před výkonem pacienti podstupují chirurgické, interní, nutriční a psychologické vyšetření. Je jim odebrána krev na hematologické a biochemické laboratorní vyšetření. Z dalších vyšetření klienti podstupují gastroenterologické, plicní, vyšetření ve spánkové laboratoři a výtěr z krku a nosu. Před samostatným výkonem by měli klienti na doporučení lékaře snížit hmotnost. Dále bylo zjištěno, že jsou pacienti informováni o předoperační a pooperační péči, dále o nutnosti dispenzarizace, frekvenci kontrol a možnostech zapojení se do bariatrických klubů a sdružení. Sestra zaujímá následující kompetence. Před operací sestra edukuje klienta o předoperační a pooperační péči, odebírá mu krev, plní ordinace lékaře a motivuje pacienta. Po operaci sestra zajišťuje celkovou ošetřovatelskou péči, sleduje fyziologické funkce, edukuje pacienty o stravování a plní ordinace lékaře. Sestra musí znát dietní omezení, kdy je dán obecný postup, který se mění v jistých detailech podle druhu operačního výkonu a stavu pacienta. Z výzkumu vyplynulo, že se sestra stará spíše o biologické potřeby pacienta, než o jeho psychosociální potřeby. Pacientům chybí v následné péči psychická podpora a motivace. Pacienti podstupující bariatrickou léčbu se potřebují připravit na operační zákrok (snížení hmotnosti) a osvojit si pooperační stravovací návyky. Jejich další potřeba je potřeba psychické podpory a motivace zprostředkované sestrami. Závěr: Jelikož množství lidí trpících nadváhou a obezitou v dnešní době stále stoupá, stává se léčba obezity nutností. V současnosti se u pacientů trpících obezitou II. a vyššího stupně hojně využívají bariatrické zákroky, proto je vhodné znát potřeby, informovanost, postupy v péči o pacienta před a po takovémto výkonu a v neposlední řadě kompetence sestry u těchto výkonů.
|
|
Vliv vybraných faktorů na reprodukci ryby Ancistrus multispinnis
BARDOUNOVÁ, Alena
Krunýřovec mnohoostný (Ancistrus multispinnis) je ryba vyskytující se v Jižní Americe v povodí řeky Amazonky, především při dně tekoucích vod. Samečci se poznají podle dlouhých, silných a rozvětvených vousků na tlamce. Samičkám buď úplně chybí, nebo jsou krátké a tenké. Jsou to všežravci, ale převažuje rostlinná složka potravy. Krunýřovec je žádanou rybou, a proto je důležité ověřit optimální způsoby jeho chovu a odchovu. Potřebná sledování pro vypracování experimentální práce probíhala v akvarijní místnosti katedry biologických disciplín od března 2011 do března 2012. K rozmnožování byla použita albinotická i původní forma krunýřovce mnohoostného. Testované ryby byly nasazeny do nádrží o objemu 50 litrů, kde byly následně rozmnožovány. K měření hodnot a úpravě vody byl použit WTW měřič, kolona (katex) a demineralizační kolona. Cílem práce bylo ověřit vliv vybraného způsobu krmení a teploty vody na úspěšnost výtěru Ancistrus multispinnis. Z výsledků práce vyplývá, že pro úspěšný výtěr a odchov těchto ryb se jako nejvhodnější způsob krmení ověřilo podávání speciálních granulí pro krunýřovce, spařených kopřiv nebo salátových listů, na jemno nastrouhaného hovězího srdce a i občasné přidávání planktonu z rybníka. Jako příznivá se osvědčila teplota vody v rozmezí 24-26 °C, pH 7-8, vodivost přibližně 230 ?S/cm a obsah rozpuštěného kyslíku kolem 8,00 mg.l-1.
|
|
Negativní body image a poruchy příjmu potravy
Švecová, Lucie ; Pešek, Ondřej (vedoucí práce) ; Holáková, Miluše (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda a do jaké míry souvisí negativní body image s poruchami příjmu potravy. Body image je ovlivněno soudobým ideálem krásy, který se historicky formoval. Vliv na soudobý kult štíhlého těla má i biologický argument, že štíhlejší lidé jsou zdravější. Modelky představující tento ideál jsou často osočovány za vznik stále častějších nemocí dnešní doby, poruch příjmu potravy. Nejznámějšími jsou mentální anorexie a bulimie, existují ale i nemoci doposud nepopsané v Mezinárodní klasifikaci nemocí - orthorexie, bigorexie a drunkorexie. Co doopravdy tyto nemoci způsobuje? Podstatou praktické části je pomocí rozhovorů zjistit rizikové faktory u dívek a žen trpících poruchami příjmu potravy, dále jejich spokojenost s tělem a vliv modelingu. Závěr představí výsledky výzkumu, zda se u respondentek objevily biologické, individuální, rodinné či sociokulturní vlivy, mezi které patří mimo jiné i vliv médií.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u žen s gestózou
KOLPOVÁ, Ivana
Těhotenství, porod a šestinedělí představují pro ženu biologickou zátěž. Zdravá žena ji však překonává bez větších problémů. Mnohé těhotné se často cítí v těhotenství dokonce lépe než mimo ně. Někdy se však organismus ženy nedokáže na novou situaci adaptovat, a proto překonává biologickou zátěž {--} těhotenství {--} námahou. U těchto žen pak vzniká skupina příznaků, která se souhrnně nazývá gestózy. Gestózy jsou onemocnění vázající se pouze na těhotenství a vyžadují specifickou ošetřovatelskou péči. Cílem této práce bylo zjistit, zda ženy s gestózou potřebují specifickou ošetřovatelskou péči a informovanost těhotných žen s gestózou o svém onemocnění. První hypotéza byla stanovena takto: Ženy s gestózou potřebují specifickou ošetřovatelskou péči. Druhá hypotéza zní: Těhotné ženy s gestózou mají dostatek informací o svém onemocnění. První hypotéza byla výzkumem potvrzena {--} výzkum prokázal, že ženy s gestózou potřebují specifickou ošetřovatelskou péči. Druhá hypotéza byla také potvrzena {--} těhotné ženy s gestózou mají skutečně dostatek informací o svém onemocnění. Výzkum byl prováděn kvantitativní metodou pomocí dotazníků. Dotazníky byly rozdávány na gynekologicko porodnických odděleních v nemocnici Písek, a.s., České Budějovice, a.s., Jindřichův Hradec, a.s. v období od ledna do července roku 2007. Celkem bylo zpracováno 79 dotazníků. Práce bude využita v rámci výuky na Jihočeské Univerzitě a publikována na internetu. V tomto výzkumu byly cíle práce splněny. Byla zjištěna specifika ošetřovatelské péče u žen s gestózou a dále i informovanost těhotných žen s gestózou o svém onemocnění. Mezi specifika ošetřovatelské péče u žen s gestózou se zařazuje sledování a měření TK, otoků, pravidelné vážení pacientek, doporučuje se poloha na levém boku, porodní asistentka provádí různá vyšetření, pečuje o klientku v oblasti hygieny, vyprazdňování a psychiky. Většina dotazovaných žen (54 %) uvedla, že jsou dostatečně informovány o svém onemocnění, 15 % si myslí, že nejsou dostatečně informované a 31 % neví. Přesto že většina žen (54 %) je dostatečně informovaná, je to něco málo přes polovinu, a proto si myslíme, že by se měla informovanost do budoucna zvýšit, k čemuž by mohla přispět i tato bakalářská práce. Tato bakalářská práce by dále mohla posloužit jako studijní materiál pro další ročníky porodních asistentek, jako edukační materiál pro porodní asistentky již v praxi a publikována na internetu.
|
|
Náhrada škody na zdraví
Pak, Viktor ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
RESUMÉ Cílem mé práce bylo analyzovat současnou právní úpravu oblasti odpovědnosti za škodu na zdraví a zdravotnického práva jako celku a najít případné právní změny, které by přispěly k dalšímu vývoji této oblasti. Zdravotnické právo a konkrétně odpovědnost za škodu na zdraví je jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí práva. Je upravena zejména v občanském zákoníku a v některých dalších právních předpisech, z nichž nejdůležitějším je zákon o péči o zdraví lidu. Základními předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu na zdraví je stejně jako v případě jiné odpovědnosti za škodu porušení právní povinnosti, zavinění, škoda a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody, přičemž každá z těchto složek má v případě odpovědnosti za škodu na zdraví svá specifika. Nejvíce otázek vzbuzuje problematika příčinné souvislosti, kterou lze s určitostí prokázat vzhledem k nepředvídatelnosti biologických procesů v těle jen velmi obtížně, přesto v současnosti soudy zpravidla požadují její stoprocentní prokázání. V případech odpovědnosti za škodu způsobenou užitou věcí a provozní činnosti není třeba prokazovat zavinění, ani porušení právní povinnosti, což v současné době značně usnadňuje pozici poškozených ve sporech o náhradu škody. Základní právní povinností poskytovatele zdravotních služeb...
|
|
Histopatologické metody při studiu vývoje samičích pohlavních orgánů
DĚDOVÁ, Kristýna
Předložená práce je založená na srovnávání a využitelnosti histologických metod pro studium struktury těla, především vnitřního samičího pohlavního ústrojí. Studie byla prováděna u komárů Culex pipiens quinquefasciatus Say. Studovaná tkáň byla fixována ve fixačním činidle Bouin, modifikovaný Dubosque- Brasil, po dobu minimálně 6-8 hodin nebo v Carnoyho fixáži po dobu 5 a 10 minut. Bouin se ukázal jako vhodnější fixační tekutina, protože se v něm dá uchovávat sledovaná tkáň po neomezeně dlouhou dobu bez toho, že by tkáň byla přefixovaná. K tomuto jevu může naopak dojít při používání Carnoyho fixáže. U fixáže Carnoy je zapotřebí stanovit dobu prosycování tkáně, protože používané fixační činidlo proniká u jednotlivých tkání různou dobu a hrozí znehodnocení materiálu jeho přefixováním, což má za následek drobení tkání a materiál je nepoužitelný pro histologické studie. Nafixovaná tkáň byla po odvodnění zalita do paraplastu. Z materiálu nafixovaného alkoholovým Bouinem, modifikace Dusque-Brasil, byly také připraveny bločky zalité do pryskyřice pro přípravu polotenkých řezů. Histologické řezy z paraplastových bločků byly zhotovovány na automatickém mikrotomu Leica a polotenké řezy z pryskyřičných bločků na ultramikrotomu Reichert. Řezové preparáty byly barveny hematoxyliny Meyer či Harris nebo směsí barviv podle Malloryho barvící metody. Pro přehledné biologické preparáty je nejvhodnější Malloryho barvící metoda, lépe rozlišuje struktury studované tkáně. Polotenké řezy je možné barvit pouze toluidinovou modří, která je současně i histochemickou reakcí prokazující přítomnost sacharidů. Tato metoda je vhodná pro sledování jednotlivých jemných struktur. Její nevýhodou je složitost při přípravě sériových řezů nutných při studiu jednotlivých fází vývoje pohlavních orgánů hmyzu. Polotenké řezy však mají i velkou výhodu, a to při zpracovávání materiálů obsahujícího chitinové struktury {--} nedochází k jejich vylamování a potrhání studovaných tkání jako je tomu u parafinových řezů.
|
| |
|
Testování interakce nově syntetizovaných látek s konstitutivním androstanovým receptorem
Lágnerová, Jitka ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Jitka Lágnerová Školitel: Doc. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Testování interakce nově syntetizovaných látek s konstitutivním androstanovým receptorem Nukleární receptory jsou ligandem aktivované transkripční faktory, které regulují expresi genů zapojených do široké škály biologických procesů. Pregnanový X receptor (PXR) a konsitutivní androstanový receptor (CAR) jsou členové sirotčí podrodiny nukleárních receptorů, které byly původně definované jako xenobiotické senzory regulující expresi enzymů metabolizující léčiva s cílem ochránit organismus před toxickými sloučeninami. Změna ve funkci CAR může ovlivnit nejen farmakokinetiku, účinnost a toxicitu léčiv, ale i endokrinní homeostázu, energetický metabolismus a buněčnou proliferaci. Cílem této experimentální diplomové práce bylo prověření interakce nově syntetizovaných látek s lidským CAR. Pomocí metody gene reporter assay a two-hybrid assay jsme otestovali na buněčných kulturách HepG2 a LS174T celkem 40 látek v různých koncentracích. Jako přímé ligandy hCAR s výraznou transkripční aktivitou jsme označili dvě látky, a sice 2-(3-methoxyfenyl)chinazolin-4-thiol resp. -ol působící v koncentraci 10 µM. Výsledky této práce v...
|
|
Hodnoty, zájmy a perspektivy dětí z dětských domovů
Dubcová, Martina ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
1 Resumé Děti přichází do zařízení pro výkon ústavní výchovy z rodin, které neplnily své funkce, neuspokojovaly základní potřeby dítěte. Rodiče těchto dětí často páchali trestnou činnost, byli pod vlivem alkoholu, své děti zanedbávali nebo i v některých případech týrali či zneužívali. Rodina pro tyto děti byla často negativním vzorem. Děti vyrůstaly část svého života v nepodnětném prostředí. Tyto rodiny velmi negativně ovlivnily osobnost dítěte. U dětí z dětských domovů se objevují již handicapy na biologické úrovni. Děti z dětských domovů mívají nižší hodnoty tělesných rozměrů, trpí různými zdravotními handicapy, psychiatrickými onemocněními, jejich mentální schopnosti jsou podprůměrné, trpí poruchami pozornosti, zvýšenou afektivitou, zvýšenou agresivitou, apod. Děti přicházejí do dětských domovů z dysfunkčních rodin až většinou ve starším školním věku, tudíž rodina měla na děti velký vliv po celou dobu jejich raného dětství a u některých i ve věku povinné školní docházky či dospívání. Některé děti navštěvují své rodiny i po umístění do dětských domovů a jsou rodiči ovlivňovány i nadále. Všechny tyto faktory mimo jiné ovlivňují jejich zájmy, hodnoty a perspektivy. Pro děti z dětských domovů jsou nejdůležitější vztahové hodnoty - rodina, dále láska a přátelství. Naopak hodnoty materiální - peníze, práce či...
|
host ::
