|
|
Etické aspekty zaměstnávání osob se zdravotním postižením
ŠRÁMKOVÁ, Marie
Práce se zabývá problémy se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením a etickými aspekty, které s problémem souvisí. Popisuje jejich problémy s hledáním zaměstnání, problémy s diskriminací, potíže s nezaměstnanosti a také to, jak nezaměstnanost ovlivňuje psychiku těchto lidí. Dále se zabývá tím, jak stát pomáhá lidem, kteří mají potíže s hledáním zaměstnání a dalšími etickými problémy jako je problém diskriminace, solidarity v sociálním státu, práva na práci a tak dále. Popisuje též postavení lidí se zdravotním postižením ve společnosti a to, zda jsou jejich práva ve společnosti vždy dodržovány.
|
|
|
Analýza potřeb zdravotně postižených ve vztahu k účasti na cestovním ruchu
Kačírková, Lucie ; Petrů, Zdenka (vedoucí práce) ; Bakos, Tomáš (oponent)
Cestovní ruch je neodmyslitelnou součástí života člověka, neboť touha cestovat a poznávat se stala součástí dnešního životního stylu. Cestovní ruch je ale také potřebou seberealizace, kterou se snaží uspokojit všichni lidé bez rozdílu. Proto je důležité umožnit cestovat co nejširšímu spektru lidí, zdravým i zdravotně postiženým. Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat specifické potřeby osob se zdravotním postižením spojené s jejich účastí na cestovním ruchu. Dílčím cílem je pak popsat problematiku přístupného cestovního ruchu (Accessible Tourism), doporučit opatření v oblasti ubytovacích, stravovacích zařízení a dopravních služeb, která by vedla k uspokojení potřeb těchto osob, a v neposlední řadě poukázat na důležitost dodržování pravidel jednání se zdravotně postiženými. Diplomová práce je rozložena do osmi kapitol, které řeší problematiku zpřístupnění cestovního ruchu zdravotně handicapovaným lidem. Část práce je také věnována zásadám poskytování informací o bezbariérovosti a zvláštní pozornost je věnována potřebám zdravotně postižených v oblasti dopravy, ubytování a stravování. V závěru diplomové práce jsou pak shrnuty výsledky dotazníkového šetření.
|
|
|
Srovnání systémů sociálního zabezpečení a dávek z nich poskytovaných v České republice a ve vybraných státech Evropské unie.
SEDLÁKOVÁ, Gabriela
Téma mé diplomové práce se teoretickým způsobem zaměřuje na popsání jednotlivých systémů sociálního zabezpečení ve vybraných státech a provedení jejich srovnání. Při volbě států jsem zohledňovala jejich postavení v rámci Evropské unie, případně vztah vůči České republice vyplývající ze společné historie nebo současných vazeb. Vybranými státy, jejichž systém sociálního zabezpečení porovnávám vzhledem k systému v České republice, jsou Slovensko, Francie, Německo, Rakousko a Velká Británie. U každého státu jsem zjišťovala informace týkající se obecného nastavení systému sociálního zabezpečení, jeho historická východiska a současný stav. V rámci této problematiky jsem popsala také podrobnosti o sociálním pojištění v jednotlivých státech z toho důvodu, že vznik nároku na dávky se ve většině států přímo váže na účast v sociálním pojištění. Nedílnou součástí úvodu ke každému státu jé také základní právní úprava. Pro lepší přehlednost zpracovaného tématu jsem si zvolila tři základní cílové skupiny, kterým jsou dávky ze systému sociálního zabezpečení primárně určeny. Jedná se o rodinu, osoby se zdravotním postižením a osoby v sociální, resp. hmotné nouzi. Cílem bylo popsat systém dávek, které jsou pro jednotlivé cílové skupiny, poskytovány ze systému sociálního zabezpečení, podmínky vzniku nároku, oprávněné osoby a výši vyplácených příspěvků. Následně bylo, v kombinaci s diskusí, provedeno srovnání, které vyplývá ze samé podstaty tématu diplomové práce. Na úvod byla zohledněna společná vlastnost všech uvedených států, a to jejich příslušnost k Evropské unii, kde jsem definovala postoj Evropské unie k sociálnímu zabezpečení. Dále bylo provedeno obecné srovnání jednotlivých systémů, zejména úloha státu, jako garanta sociálního zabezpečení. Poté jsem srovnala jednotlivé dávky pro dané cílové skupiny.Všechny údaje v diplomové práci jsou aktuální k 1. 1. 2012. V případě Velké Británie a Francie jsou data aktuální k legislativní změně 1. 4. 2012. Věřím, že diplomová práce bude kvalitním zdrojem pro posuzování systémů sociálního zabezpečení ve vybraných státech Evropské unie.
|
|
|
Intervenční pohybový program dětí se zrakovou disabilitou ve věkovém rozpětí 8-15 let
WEINFURTOVÁ, Soňa
Ve své práci na téma "Intervenční pohybový program dětí se zrakovou disabilitou ve věkovém rozpětí 8 - 15 let" se v teoretické části zaměřuji na zrak, jeho význam a anatomii. Zvláštní kapitolu věnuji zrakové disabilitě jako takové, její etiologii a klasifikaci, typům zrakových vad a oboru, který se zabývá výchovou a vzděláním zrakově postižených. Důraz kladu na vývoj a vzdělání dětí se zrakovou disabilitou. Poslední důležitou kapitolou je samostatný intervenční pohybový program, jeho vliv na zdraví a s ním spojená rizika. V praktické části se věnuji působení intervenčního pohybového programu na děti se zrakovou disabilitou. Z naměřených hodnot zdravotního stavu a z testů hodnotové orientace zjišťuji vliv adekvátní pohybové aktivity, jíž byla psychomotorika, aplikovaná na probandy 6. a 7. třídy ZŠ a MŠ pro zrakově postižené v Plzni. Zjištěné výsledky ukazují, že intervenční pohybový program měl na děti pozitivní vliv; přínos je prokazatelný zejména ze zlepšení hodnot zdravotního stavu.
|
|
|
Analýza dostupnosti řízených pohybových aktivit pro děti s disabilitou sluchovou a zrakovou v Jihočeském regionu (vzdálenost, náročnost přepravy, zajištění doprovodu, asistenti, finanční náročnost - slevy).
PLACHÁ, Markéta
V současné době dochází k rapidnímu nárůstu obézních lidí a dětí, proto je nutné začlenit do životního stylu každého jedince pohyb. Je důležité, aby si děti již od dětství zvykli na pravidelný pohybový režim, jenž poskytují mimo jiné řízené pohybové aktivity. Tyto aktivity ale nechrání jen před vznikem obezity, ale mají další blahodárné vlivy na fyzickou, psychickou, spirituální a sociální složku zdraví. Měly by být proto nedílnou součástí nejen života dětí, ale i dospělých. Pro děti s disabilitou sluchovou a zrakovou mají stejně tak dobrý vliv na zdraví, jako pro děti intaktní. Prožitek je zde ale ještě více prohlouben. Mimo jiné dochází ke cvičení ostatních smyslů, orientace v prostoru, komunikace, a dále dochází k socializaci. Toto vše má velký vliv na psychickou a spirituální oblast dítěte s disabilitou sluchovou a zrakovou. Bakalářská práce zkoumá nabídku a dostupnost programů řízených pohybových aktivit vhodných pro děti s disabilitou, možné slevy a jiné výhody a to v Jihočeském regionu. Cílem práce je získat ucelený soupis zařízení zabývajících se řízenými pohybovými aktivitami pro děti s disabilitou sluchovou a zrakovou v Jihočeském regionu. Tyto informace byly zjišťovány pomocí obsahové analýzy internetových a literárních zdrojů a řízeným nestrukturovaným volným rozhovorem. Metodou ankety vlastní konstrukce jsem zjišťovala zájem dětí s disabilitou sluchovou a zrakovou o řízené pohybové aktivity a o integraci mezi děti intaktní, informovanost a názory na nabídku řízených pohybových aktivit v Jihočeském regionu rodičů dětí s disabilitou sluchovou a zrakovou. Dále jsem touto metodou zjišťovala zájem rodičů zdrav
|
|
|
Vytvoření webových stránek s nabídkou a odbornou garancí řízených pohybových aktivit pro děti s disabilitou (mentální, sluchovou, zrakovou) v Jihočeském kraji.
JŮDA, Jiří
;Hlavním úkolem mé bakalářské práce bylo vytvoření webových stránek s nabídkou řízených pohybových aktivit pro děti s disabilitou (mentální, zrakovou, sluchovou) v Jihočeském kraji. Prvním úkolem bylo nastudování dostupných materiálů a vymezení základních pojmů. Tomu jsem se věnoval v teoretické části bakalářské práce. V této části jsem se podrobněji věnoval například problémům jednotlivých druhů disability, možným pohybovým aktivitám v Jihočeském kraji a v neposlední řadě důležité internetové komunikaci. V praktické části jsem se věnoval anketám pro děti s disabilitou i jejich rodiče. Následně jsem se věnoval řízenému rozhovoru se zástupci zařízení pro děti s disabilitou. Evalvoval jsem data webových stránek za zvolené období jednoho měsíce a závěrem je diskuse k získaným výsledkům a závěry pro praxi.
|
|
| |
|
|
Porovnání péče o osoby s tělesným a kombinovaným postižením v odborných zařízeních a domácím prostředí
SOSNOVCOVÁ, Eva
V současné době má více než miliarda lidí na celém světě nějaké zdravotní postižení. V procentech je to více než 15% lidí z celé zeměkoule. (WHO.) Pro současnou dobu je v péči o osoby se zdravotním postižením typický komplexní a koordinovaný přístup. Zároveň se ovšem objevují i jiné názory a přístupy, které kladou důraz např. na specifický přístup konkrétního odborného zařízení. Nesmírně důležitým se jeví též zapojování rodičů nejen do vlastní péče o jejich děti se zdravotním postižením, ale také do rozhodovacího procesu, kdy je zapotřebí jim vytvořit dostatečný prostor pro jejich vlastní pohled na danou problematiku. První kapitola se týká zdravotního postižení. V podkapitolách rozebírám jednotlivé rozdělení postižení. Druhá kapitola je věnována pojmu rodina, její funkčnosti a typům. Třetí a zároveň poslední kapitola z teoretické části se věnuje sociálním službám. Na výzkum jsem použila kvalitativní metodu. K výsledkům jsem dospěla díky polostrukturovanému rozhovoru. Zkoumala jsem dva výzkumné soubory, z nichž první tvořila zařízení, která poskytují domovy pro osoby se zdravotním postižením. Jedno bylo z Kutné Hory, druhé z Odlochovic. Druhý výzkumný soubor tvořily matky dětí s tělesným a kombinovaným postižením z okolí Kutné Hory. Cílem mé práce je porovnání komplexnosti péče v odborných zařízeních a v domácí péči. Výsledky výzkumu ukázaly, že se rodiče svým dětem věnují naplno, ale necítí podporu státu. V zařízeních, která poskytují domov pro osoby se zdravotním postižením, jsem se soustředila na celkové zázemí klientů. To jsem zjišťovala pomocí rozhovorů se zaměstnanci. Z rozhovorů vyplynulo, že zařízení jsou lépe uzpůsobena zájmům klientů, dostává se jim zde komplexnější péče. Rodiče sice svým dětem přizpůsobili život, byt, ale není pro ně jednoduché najít dětem vyhovující a smysluplné vyžití jejich volného času. Rodiče se setkali s nezájmem státu i společnosti. Pro dospělé a děti s tělesným nebo kombinovaným postižením, není v Kutné Hoře a jejím okolí dostatek volnočasových aktivit. Moje práce je malá sonda do problémů rodičů dětí s postižením a dospělých s postižením. Tuto práci bych ráda poskytla některému sociálnímu úřadu, který se touto problematikou na Kutnohorsku zabývá. Třeba mé výzkumy přispějí k lepšímu přístupu úřadů k rodinám s postiženými dětmi.
|
|
|
Současné sociální sítě jako nástroj resocializace handicapovaných
KOLÁŘOVÁ, Tereza
Resocializace osob se zdravotním postižením je tématem, které se kdykoli může osobně dotknout kohokoli z nás. Následky těžké nemoci nebo úrazu mohou člověku znemožnit, aby pokračoval ve způsobu života, na který byl doposud zvyklý. Je velmi důležité, aby takový člověk nezůstal izolován, a aby se pokusil znovu se zapojit do společnosti. Tato práce si klade za cíl zjistit, jaký vliv má členství v sociální síti na resocializaci osob se zdravotním postižením. Zaměřuje se přitom na na oblast zdravotní, sociální, pracovní a také na oblast vzdělávání. Dalším jejím cílem je zjistit, co osoby se zdravotním postižením vnímají jako největší přínos svého členství v sociální síti. Ke svému výzkumu jsem zvolila kvalitativní přístup, technikou sběru dat se stalo dotazování prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru, ke kterému jsem si předem připravila soubor vlastních návodných otázek. Uvedené postupy jsem doplnila o techniku nestandardizovaného pozorování, které proběhlo skrytou a nezúčastněnou formou. Výběrový soubor tvořilo 15 osob se zdravotním postižením, kteří jsou uživateli současných sociálních sítí. Byly vybrány úsudkem a na základě dobrovolnosti. Výsledky výzkumu jsou prezentovány formou osobních případových studií, nejdůležitější data bezprostředně související s hlavními cíli mé diplomové práce byla navíc vyhodnocena technikou prostého výčtu. Jak z výzkumu vyplynulo, členství v sociální síti má pozitivní vliv na resocializaci osob se zdravotním postižením. Může jim pomoci zlepšit či kompenzovat jejich zdravotní stav, předcházet u nich sociální izolaci, najít vhodné pracovní uplatnění či zvýšit jejich informovanost ohledně možností dalšího vzdělávání a rekvalifikace. Jako největší přínos svého členství v sociální síti vnímají osoby se zdravotním postižením zprostředkování nepřetržitého kontaktu s okolním světem.
|
|
|
Vytvoření projektu "Den zdraví" .
BLAŽKOVÁ, Klára
Ve své bakalářské práci se zabývám osobami zdravotně postiženými, integrací a volnočasovými aktivitami pro děti zdravé i postižené. Pojem integrace pak rozvíjím i v kontextu s inkluzívním vzděláním v České republice a legislativním rámcem tohoto vzdělávání. V závěru teoretické části poukazuji na činnosti vysokých škol spolupracujících se zdravotně postiženými osobami. V praktické části se pak zabývám vytvořením a následným zrealizováním intervenčního programu pro klienty Centra sociálních služeb Empatie a studenty 2. ročníku oboru Výchovy ke zdraví. Projekt jsme připravily a ověřily společně s Pavlou Koptíkovou. Náš program zahrnoval pohybové hry, psychomotorické hry, ale i znalostní disciplíny týkající se správné výbavy na hory. Ve výzkumné části jsem shromáždila zpětné vazby od nepostižených klientů a organizátorů. Projekt den zdraví měl z mého pohledu úspěch a bylo by možné ho opakovat i v dalších ročnících.
|
host ::
RSS.