|
Model Leiningerové a Gigerové-Davidhizarové a jejich využívání v praxi
HRÁZSKÁ, Kateřina
V současné době může stále častěji docházet k setkání zdravotnických pracovníků, tedy i sester s pacienty cizinci. Není pochyb o tom, že tito klienti mají své specifické biopsychosociální potřeby, které by sestry měly respektovat. Teoretická část práce popisuje problematiku transkulturního ošetřovatelství, jeho definici, význam a historický vývoj. Dále rozpracovává některé z modelů multikulturní péče, a sice model Leiningerové, Gigerové-Davidhizarové, Campinhy-Bacote a Blochův průvodce etnicko-kulturním posuzováním. Na obecné rovině se také věnuje tématu koncepčních modelů ošetřovatelství, uvádí jejich definici, vznik a význam. V této diplomové práci byly stanoveny následující cíle. Cíl 1: Zmapovat problematiku týkající se modelů Leiningerové a Gigerové-Davidhizarové a jejich využívání v praxi ve vybraných nemocnicích České republiky. Cíl 2: Zjistit, zda sestry používají prvky multikulturního ošetřovatelství v rámci ošetřovatelské péče u pacientů cizinců. Cíl 3: Zjistit, jaký přínos má pro sestry používání modelů transkulturní péče v rámci ošetřovatelského procesu u pacientů cizinců. Cíl 4: Vytvořit ošetřovatelskou dokumentaci vhodnou pro aplikaci ošetřovatelského procesu u pacientů cizinců. Na základě výše uvedených cílů bylo definováno několik výzkumných otázek. 1. S jakými ošetřovatelskými modely pracují vybrané nemocnice České republiky? 2. Jakým způsobem ošetřovatelská dokumentace vybraných nemocnic České republiky zohledňuje specifika ošetřovatelského procesu u pacientů cizinců? 3. Do jaké míry znají sestry podstatu modelu Leiningerové a Gigerové-Davidhizarové? 4. Jak sestry využívají při poskytování ošetřovatelské péče pacientům cizincům modely transkulturní péče? 5. Jak sestry ze svého pohledu uspokojují pacientům cizincům biopsychosociální potřeby s ohledem na jejich kulturní odlišnosti? 6. Jakým způsobem se sestry vzdělávají v oblasti multikulturní péče? V praktické části práce probíhal sběr ošetřovatelských dokumentací, respektive anamnéz z vybraných nemocnic České republiky a jejich následná obsahová analýza se zaměřením na vyhledávání multikulturních prvků. Získané výsledky byly pro přehlednost zpracovány do schémat. V druhé fázi šetření byl veden polostrukturovaný rozhovor s deseti sestrami pracujícími na standardních odděleních ve vybraných zdravotnických zařízeních, která poskytla ošetřovatelskou anamnézu, přičemž každá ze sester pracovala v jiném zařízení. Výstupem práce je návrh ošetřovatelské anamnézy dle modelu Leiningerové vhodný pro sběr údajů od pacienta pocházejícího z jiné kultury.
|
|
Lupénka - metody léčby
Hudská, Petra ; Jílek, Petr (oponent) ; Kudláčková, Zděnka (vedoucí práce)
AABBSSTTRRAAKKTT Autor : Petra Hudská Název: Lupénka - metody léčby Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Obor: Farmacie Cíl: Cílem této diplomové práce je formou rešerše dostupné tuzemské i zahraniční literatury analyzovat dosavadní poznatky týkající se kožního onemocnění lupénky a věnovat se možným novým způsobům léčby tohoto onemocnění. Hlavní poznatky: První část práce se věnuje incidenci, etiopatogenezi nemoci a jejím klinickým formám. Ačkoli na vznik psoriázy existuje více možných náhledů, největší význam se v současnosti přikládá imunologickým procesům. Druhá část práce se zabývá jednotlivými metodami léčby jako jsou zevní terapie, vnitřní terapie, fyzikální terapie a biologická léčba. Okrajově jsou popsány také alternativní léčebné metody. Závěr: Při léčení lupénky lze ve většině případů použít zevní a fyzikální léčbu. V těžších případech onemocnění pak vnitřní léčbu a biologickou terapii. Biologická léčba je indikována u nejtěžších případů, zároveň se jedná o perspektivní metodu, která se pravděpodobně v budoucnu bude dále rozvíjet.
|
|
Zvláštní pracovní podmínky mladistvých
Cibulková, Lucie ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Pokud jde o mladistvé, tak jejich podíl na celkové zaměstnanosti v České republice není vysoký, protože značná část mladých lidí se takřka do dospělosti věnuje přípravě na své budoucí povolání. Avšak i tato skupina lidí se, i když třeba jen krátkodobě nebo příležitostně, zapojuje do pracovního procesu. Úkolem společnosti je chránit v zájmu budoucího rozvoje i tuto skupinu budoucích zaměstnanců. Pokud bych měla zhodnotit dosavadní právní úpravu mladistvých, je podle mého názoru dostatečná, i když není nijak rozsáhlá a k dané problematice nenalezneme téměř žádnou soudní judikaturu. Novým zákoníkem práce č. 262/2006Sb. byla ochrana mladistvých zaměstnanců v pracovněprávních vztazích ještě prohloubena a to také pod vlivem mezinárodního a evropského práva. Jedná se např. o zavedení dohledu nad mladistvým zaměstnancem konajícím noční práci v rámci přípravy na povolání, a to v případě, že je tento dohled pro jeho ochranu nezbytný. Aby bylo možné ratifikovat Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 138 o nejnižším věku, kdy je přípustné zaměstnávání, zákoník práce nově ukládá zaměstnavatelům povinnost vést seznam mladistvých zaměstnanců. Negativně hodnotím pouze to, že nový zákoník práce nepřevzal ustanovení týkající se spolupráce zaměstnavatele se zákonnými zástupci mladistvého. Toto ustanovení zaručovalo...
|
| |
|
Václav Klaus a "příroda"
Dvořák, Ondřej ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Práce vychází z předpokladů formulovaných sociologií vědění (Bourdieu, Berger & Luckmann) a autory diskurzivní analýzy (Foucault, Fairclough) o sociálním základu definic reality a o mocensko-hierarchických aspektech vtělených již z podstaty do těchto definic. Za pomoci přístupu kritické diskurzivní analýzy zkoumá autor této práce knihy a texty Václava Klause věnující se životnímu prostředí. Osobní motivací této práce je přesvědčení o podstatném vlivu Václava Klause na názory populace České Republiky a o tom, že názorové střety, které Václav Klaus často vede s různými zástupci "environmentalismu", jsou ve své podstatě střetem o definici reality - o diskurz a paradigma. V důsledku tohoto přesvědčení se autor práce rozhodl studovat základní paradigma Václava Klause, z něhož vychází jeho představa přírody, a názory týkající se otázek životního prostředí.
|
|
Česká veřejnost o zdravotnictví – prosinec 2016
Tuček, Milan
V prosinci 2016 byl do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazen blok otázek týkající se zdravotnictví. V jeho rámci byla zjišťována celková spokojenost občanů se zdravotním systémem v ČR a rovněž jejich názory na problematičnost jednotlivých oblastí zdravotnictví, jako je například financování veřejného zdravotnictví, hospodaření v oblasti léků či fungování pojišťoven.
|
|
Význam dotací v rozvoji obce (Chanovice, Pačejov, Myslív a Velký Bor)
Koláříková, Markéta ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Hlavním cílem práce bylo zjistit a porovnat, jaký význam mají přijaté dotace v rozvoji obcí Chanovice, Pačejov, Myslív a Velký Bor. Práce primárně řešila dotace jako významnou součást příjmů obcí a jako nástroj pro jejich rozvoj.
Teoretická část je založena na prostudování odborné literatury a dalších relevantních zdrojů, které se týkají zkoumané problematiky. Pozornost je věnována tématu regionálního rozvoje, v rámci kterého jsou porovnávána dvě programovací období (2007 až 2013 a 2014 až 2020), a financování obcí.
Na poznatky, získané v teoretické části navazuje, sekundární analýza dat, ve které bylo zjištěno, že přijaté dotace zaujímají významné postavení ve struktuře příjmů obcí Chanovice a Pačejov, ve dvou ostatních obcích toto postavení tak významné není. Nejvyšší přijaté dotace lze sledovat v obci Pačejov, která výrazně převyšuje obce ostatní. Díky přijatým dotacím obce v období 2007 až 2013 realizovaly mnoho rozvojových projektů, zejména infrastrukturálního (nejvíce obec Pačejov), ale i jiného (nejvíce obec Chanovice) rázu. V rámci projektů týkajících se infrastruktury se všechny obce zabývaly výstavbami a opravami v oblasti vodohospodářství a dopravní infrastruktury, co se týče rozvoje ostatního, byly dotace nejvíce směřovány do oblasti vzdělávání.
Na základě polostandardizovaných rozhovorů se starosty vybraných obcí byla následně zpracována empirická část práce. Starostové se shodují v názoru, že pro rozvoj obcí, zejména rozvoj týkající se infrastruktury, jsou dotace nezbytné, avšak cesta k jejich získání je pro malé obce velmi náročná a nákladná.
|
|
Občané o obchodní smlouvě TTIP a dohodě CETA - říjen 2016
Pilecká, Jarmila
V rámci říjnového šetření dotazovalo CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., sadu otázek týkajících se smlouvy o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mezi Spojenými státy a Evropskou Unií. Další mezinárodní smlouvou, ke které se česká veřejnost vyjadřovala, je Komplexní hospodářské a obchodní dohoda (CETA) mezi Kanadou a Evropskou Unií. Konkrétně se dotázaní vyjadřovali k tomu, zda o této smlouvě vůbec slyšeli a vědí, čeho se týká. Dále potom hodnotili do jaké míry se o informace týkající se TTIP a CETA zajímají. Výzkum probíhal od 10. - 17. 10. 2016.
|
| |
| |
host ::
