Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 29,022 záznamů.  začátekpředchozí29013 - 29022  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.96 vteřin. 

Fosfosilikátové membrány jako t. prostředek vodíkových palivových článků
Míka, M. ; Klápště, Břetislav ; Michal, J. ; Vondrák, Jiří
Zvýšení spotřeby elektrické energie a jehích rostoucích nákladů podnítilo pátrní po nových technologiích, které mohou produkovat energii efektivněji a s ohledem na životní prostředí.

Mechanismy recyklace proteinů z endozómů závislé na retromeru
Horázná, Monika ; Macůrková, Marie (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Většina procesů v přírodě je velmi efektivní, co se týče šetření s energií a minimalizace odpadů. Dobrým příkladem úspornosti na buněčné úrovni je recyklace receptorů. Ať již se jedná o receptory lysosomálních enzymů nebo proteinů určených k sekreci, po uvolnění cargo proteinu by byl osud receptoru zpečetěn v lysosomech. Některé transmembránové receptory ovšem obsahují signální motiv, díky kterému jsou rozpoznány určitými proteiny či proteinovými komplexy a degradaci v lysosomech uniknou. Jedním takovým komplexem je retromer. Jeho první objevenou funkcí byla recyklace receptorů lysosomálních hydroláz v kvasinkách. Později se ukázalo, že podobnou roli má i při transportu mnoha jiných proteinů u dalších eukaryot. Úkolem retromeru je tedy vytřídit na endosomální membráně dané cargo proteiny a spolu s dalšími pomocnými proteiny vytvořit transportní váček, který následně putuje do Golgi. Díky tomu dochází v buňce k recyklaci proteinů, které by v nepřítomnosti retromeru putovaly z endosomů do lysosomů, kde by byly degradovány.

Regulace syntézy ribozomů v bakteriích
Krásný, Libor
Rychle rostoucí bakterie potřebují velké množství ribozomů pro pokrytí potřeby zvýšené buněčné translace. Bakterie v podmínkách omezené výživy mají potřebu ribozomů nízkou kvůli šetření energií. Počet ribozomů je regulován na úrovni transkripce ribozomální RNA (rRNA).

Kreatinová fortifikace ve vztahu k homosysteinémii
Kohlíková, E. ; Petr, M. ; Šenholdová, Z. ; Navrátil, Tomáš ; Heyrovský, Michael ; Přistoupilová, K. ; Přistoupil, T. I.
Kreatin monohydrát (Cr.H.sub.2./sub.O) je jako suplement využíván především pro zlepšení energetického krytí organismu při fyzické zátěži, oddálení únavy a zlepšení následné regenerace. Kreatin vstupuje do organismu jednak potravou, jednak vzniká endogenně v ledvinách, kde se tvoří jeho základní část guanidinoacetát z argininu a glycinu. Syntéza kreatinu se dokončuje v játrech, kde se pomocí S-adenosylmethioninu (S-AM) nametyluje jedna jeho aminoskupina. Druhá aminoskupina se potom v buňkách tkání, po transportu krví, nafosforyluje pomocí ATP. V této formě slouží jako zásobárna energie.

Ab initio calculations of stability of phases and construction of phase diagrams
Vřešťál, J. ; Houserová, J. ; Šob, Mojmír
Phase diagrams of Fe-Cr and Co-Cr systems containing the intermetallic sigma-phase (5 inequivalent sublattices, 30 atoms in repeat cells) are determined by means of the CALPHAD method using ab initio calculated structural energy differences.

Poruchy buněčného metabolismu jako společný patofyziologický mechanismus onemocnění CNS
Hasala, Ondřej ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
SOUHRN Název práce: Poruchy buněčného metabolismu jako společný patofyziologický mechanismus onemocnění CNS Vymezení problému: Každá buňka lidského organismu potřebuje k životu energii. Pokud je výroba ATP jako univerzálního nosiče energie porušena, buňka nejprve omezuje svojí aktivitu a při déletrvajícím deficitu umírá. U většiny patologií CNS bylo zjištěno, že je poškozen buněčný metabolismus. Nejznámější je poškození dýchacího řetězce volnými radikály u Parkinsonovy choroby, epilepsie, mozkové ischémie atd. Mitochondrie, kde je dýchací řetězec uložen, je nejenom cílem volných radikálů, ale především jejich hlavním zdrojem. Aktivita dýchacího řetězce v průběhu života klesá a tento jev se hodnotí jako mechanismus stárnutí. Cíl práce: Zjistit, zda dochází ke zvýšené produkci volných radikálů v mitochondriích v hippocampu při epileptickém záchvatu u potkana kmene LE Wistar. Metoda řešení: Práce zahrnuje výzkum provedený na řezech mozkové tkáně (konkrétně hippocampu) potkana LE Wistar ex vivo. K vyvolání epileptických záchvatů u akutních, makroskopicky intaktních řezů byl použit model 4-aminopyridinu. Jako zobrazovací metoda byl použit fluorescenční imaging. Změny produkce superoxidu byly detekovány látkou MitoSOX. Elektorfyziologický záznam byl pořízen programem Spike 2 pomocí stimulační a registrační...

Studium mitochondriální ultrastruktury a funkcí u vybraných mitochondriálních a lysosomálních střádacích chorob
Kostková, Olga ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Šmíd, František (oponent) ; Hyánek, Josef (oponent)
Disertační práce byla vypracována v Laboratoři pro studium mitochondriálních poruch, Kliniky dětského a dorostového lékařství, 1. LF UK v Praze a ve spolupráci s Ústavem dědičných metabolických poruch, 1. LF UK v Praze. Práce vychází z dlouhodobého zaměření pracoviště na studium mitochondriálních onemocnění a spojuje problematiku primárně mitochondriálních onemocnění a sekundárních mitochondriálních poruch u vybraných lysosomálních střádacích onemocnění. Mitochondriální onemocnění představují skupinu závažných onemocnění s nástupem od novorozeneckého věku až do dospělosti a u většiny pacientů mají velmi vážný průběh. Mitochondrie jsou hlavním producentem energie v savčí buňce a poruchy systému OXPHOS mají zásadní dopady především na tkáně s vysokou energetickou náročností. Obdobný fenotyp je společný i pro řadu lysosomálních střádacích onemocnění. I při známé molekulární podstatě mitochondriálních i lysosomálních onemocnění je stále obtížné odhadnout klinický průběh onemocnění i prognózu. Funkce mitochondrií se neomezuje pouze na produkci energie, ale hraje i významnou úlohu ve spouštění apoptózy, v produkci volných radikálů, je významným místem vápníkového metabolismu a poškozené mitochondrie se stávají cílem autofagie kontrolované lysosomy. Naše výsledky umožňují: 1. lépe porozumět tkáňově specifickému...

DYE SENSITISED SOLAR CELLS: NEW CHALLENGES FROM GRAPHENE CATHODE AND IODINE-FREE ELECTROLYTE
Kavan, Ladislav
Graphene nanoplatelets (GNP) in the form of thin semitransparent film on F-doped SnO2 (FTO) exhibit high electrocatalytic activity for Co(L)2; where L is 6-(lH-pyrazol-l-yl)- 2,2‘-bipyridine. GNP films with optical transmission below 88% are outperforming the activity of platinized FTO for the Co2+/3+(L)2 redox reaction. Dye-sensitized solar cells with Y123 dye adsorbed on TiO2 photoanode achieved energy conversion efficiencies between 8 to 10 % for both GNP and Pt-based cathodes. However, the cell with GNP cathode is superior to that with Pt-FTO cathode in fill factors and in the efficiency at higher illumination intensities.

Výroba elektřiny využitím slunečního záření
Špiláček, Michal ; Hejčík, Jiří (oponent) ; Charvát, Pavel (vedoucí práce)
V této bakalářské práci jsou uvedeny základní způsoby přeměny slunečního záření na energii elektrickou. Stručně se zabývá vznikem slunečního záření a jeho následným dopadem na zemský povrch. Dále je zde historie fotovoltaiky a princip funkce fotovoltaických článků. V dalších kapitolách se pak zabývá druhy článků, konstrukcí fotovoltaickcýh panelů a možnostmi zvýšení jejich výkonu. V následujících kapitolách jsou pak probrány základní tepelné cykly využívané při nepřímě přeměně slunečního záření na energii elektrickou, jejich použití v různých aplikacích a nakonec jsou zde uvedeny možnosti využití získané elektrické energie z přímé i nepřímé přeměny.

DODRŽOVÁNÍ DIETNÍCH OPATŘENÍ U KLIENTŮ S DIABETEM MELLITEM 1. TYPU
KOVANDOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce je zaměřena na dodržování dietních opatření u klientů s Diabetem mellitem 1. typu. Diabetes mellitus 1. typu je chronické autoimunitní onemocnění způsobené selektivní destrukcí ?-buněk Langerhansových ostrůvků, které vedou k absolutnímu nedostatku inzulinu v organismu. Dříve se uvádělo, že diabetes mellitus 1. typu je onemocnění především dětí a mladých dospělých, ale podle novějších poznatků je stejně často přítomen u lidí kolem 40. roku věku a dokonce i po 70. roce, většinou ale probíhá méně dramaticky než u mladých jedinců. Základem léčby diabetu je léčebná výživa, která je při diabetu mellitu 1. typu vždy spojena s aplikací inzulinu. Dietoterapie patří k nejdůležitějším součástím léčby diabetu 1.typu. V poslední době se principy dietoterapie podstatně změnily. Důraz je však stále kladen na kvalitu vybraných potravin, správné množství jídla, pravidelnost stravování i frekvenci stravy. Každý diabetik by měl mít svůj vlastní, individuální jídelní plán, který zahrnuje rozpis výměnných jednotek na celý den. Z jídelního plánu diabetik pozná, kolik výměnných chlebových jednotek bude obsahovat každé jídlo, které sní. Dostatečný příjem tekutin je důležitý u diabetiků stejně jako u zdravých osob. Dodržování pitného režimu pacienta s diabetem nevyléčí, ale znatelně mu napomůže při redukci tělesné hmotnosti, při udržování optimální hladiny kyseliny močové, glykovaného hemoglobinu a glykemie. Úspěšné léčby diabetu nelze docílit bez toho, aniž by pacient převzal svůj podíl zodpovědnosti. Diabetik k úspěšné léčbě potřebuje trpělivého a vzdělaného průvodce. Ve většině zemí je jím diabetologická sestra. Režim českého zdravotnictví zatím sestrám neumožnil, aby tuto roli zcela vykonávaly. Cílem práce je zjistit dodržování dietních opatření u diabetiků 1. typu docházejících do diabetologických poraden a odpovědět na výzkumné otázky: ?Jakou formou jsou pacienti informováni o dietních opatření u diabetiků 1. typu? Jakou roli hrála sestra při edukaci klienta o dietním opatření? Jakým způsobem klienti dodržují dietní opatření?? Výzkumná část práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu a jako základní technika pro sběr dat byl použit nestandardizovaný rozhovor. Rozhovor poskytlo celkem šest respondentů, diabetiků 1. typu. Informace získané z rozhovorů byly zpracovány do jednotlivých kazuistik. Cíl práce byl splněn a výzkumné otázky byly zodpovězeny. Z výzkumu je zřejmé, že život s diabetem může být stejně dlouhý, plný zážitků, štěstí a spokojenosti jako život bez něj. Diabetes je celoživotním onemocněním, které dokáže od základu změnit život zdravého člověka. Proto je zapotřebí, aby se jedinci s tímto onemocněním smířili a přijali ho jako součást života. Dále je nutné, aby zdravotničtí pracovníci kladli důraz na prevenci. Pro pacienty s tímto onemocněním je naopak zásadní, aby je někdo motivoval, dodával jim sílu a hlavně teoretické poznatky. Právě proto je těmto pacientům určen specializovaný zdravotnický tým zabývající se diabetem. U některých diabetiků je oporou sice jen sestra, někdy jen lékař, ale společně dohromady sestra, lékař a pacient tvoří nedílnou součást léčby diabetu. Výsledky výzkumného šetření jsou přínosné pro sestry pracující v diabetologické poradně. Na základě těchto výsledků byla vypracována informační brožura. Tuto brožuru mohou využívat jak sestry, tak diabetici. Publikace také může sloužit jako zdroj informací pro studenty jednotlivých zdravotnických oborů.