|
Náměstí svobody ve Znojmě
Křížek, Josef ; Ludvíková, Iveta (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Josef Křížek, 6.roč., atelier doc. Ing. arch. Karla Havliše, Ústav navrhování 5, FA VUT, diplomní projekt, letní semestr, 2009/2010 Předmětem řešení byla lokalita náměstí Svobody ve Znojmě. Úloha byla řešena jako urbanisticko - architektonická studie dlouhodobě neřešené lokality s nevyhovujícím stavem. Široká analýza stavu a vývoje lokality byla částečně součástí i předdiplomního projektu. Lokalita se nachází na severním okraji historického jádra města Znojma. Hlavním problémem zde je v první řadě hustá tranzitní doprava, měřítkově neuchopitelný a nečitelný prostor nazvaný náměstí Svobody, kontakt různých druhů urbanistických struktur jakými jsou historická zástavba, sídlištní krajina, obytná zástavba i solitérní objekty. Celkově jsou tyto plochy volného veřejného prostoru nevhodně využity v podstatě pouze pro parkování motorových vozidel a zbytek je zatravněn. Řešení zmenšuje poloměr dopravní tepny až do podoby křižovatky tvaru T o minimálním poloměru 12 m, což dopravu zpomalí a zklidní. Vzniklé ulice mají charakter městské třídy a vzniká menší náměstí tak, aby byl prostor příjemnější a bezpečnější pro chodce. Návrh pracuje také s propojením zeleného prstence na místě bývalého městského hradebního okruhu. Toto propojení je z části pouze formální, tvoří ho stromořadí, místy zdvojené, dále zde byly vytvořeny veřejné prostory, typické pro město. Vzhledem k atraktivní poloze v centru města jsou navržené objekty uvažovány jako polyfunkční - v parteru prodejny a služby, v 1. NP administrativa a služby a 3. - 5. NP slouží pro bydlení. Parkování bude řešeno jako podzemní ve 3 podzemních garážích, maximum prostoru je věnováno chodcům a cyklistům. Místo má být v první řadě atraktivní pro chodce a cyklisty, tomu jsou uzpůsobeny plochy s kvalitním řešením dlažeb a vybavenost městským mobiliářem. Atraktivitu zajišťují i funkce prostoru, jakými jsou například tržiště a cyklocentrum na novém náměstí u křižovatky městských cyklostezek., Místo je tedy vhodné pro odpočinek a setkávání i bezpečný pohyb.
|
|
Posouzení přínosu rekonverze z hlediska hodnoty církevního objektu ve vybrané lokalitě
Strnková, Markéta ; Klika, Pavel (oponent) ; Hlavinková, Vítězslava (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rekonverzí církevního objektu ve vybrané lokalitě. Na začátku jsou v práci popsány církevní objekty a jejich vliv na okolí, struktura římskokatolické církve a vývoj církevního majetku v průběhu historie. To je doplněno o základní pojmy a možné postupy oceňování kulturních památek. V praktické části se zabývám rekonverzí církevního objektu, konkrétně klášterem dominikánů ve Znojmě. Na základě analýzy Znojma a kláštera došlo k navržení možných využití kláštera. Z nich byly vybrány dvě varianty, které byly porovnány. Z těchto dvou variant byla zvolena jedna jako nejvhodnější možnost pro další využití.
|
|
Analýza nabídky prohlídkových tras ve vybraném městě ČR (Znojmo)
Walowa, Zuzana ; Jarolímková, Liběna (vedoucí práce) ; Voříšková, Barbora (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat současnou nabídku prohlídkových tras ve Znojmě a zároveň vytvořit jednotný soubor, který by mohl být v praxi využitelný. Teoretická část se zabývá terminologií cestovního ruchu. Je vymezen produkt prohlídková trasa a klasifikován účastník cestovního ruchu jako hlavní nositel poptávky. Součástí práce je rovněž obecné seznámení s městem Znojmem. V analytické části je provedena nejdříve analýza charakterizující typického návštěvníka Znojma a jeho nejvíce poptávané objekty ve městě. Na analýzu návštěvníka navazuje analýza nabídky prohlídkových tras, která je ve městě zabezpečována dvěma zprostředkovateli. V závěru práce jsou získané poznatky z obou analýz navzájem konfrontovány a vyhodnoceny.
|
|
Osudy majetku Sternbergů ve 20. století
Kyselová, Petra ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce Osudy majetku Sternbergů ve 20. století v obecné rovině shrnuje proměny českých hradů a zámků v uvedeném období, kdy došlo několikrát ke změně jejich vlastníka a vnitřní náplně, která předurčovala úpravy exteriéru a zejména interiéru. Práce se tak dotýká osudu šlechty a jejího majetku a ve 2. polovině 20. století zejména vývoje památkových institucí, které spravovaly objekty převedené do státního vlastnictví. Podrobněji se čtenářům představuje historie tří objektů, jež na počátku 20. století vlastnili Sternbergové. Do zámku Březina (okr. Rokycany), původně letního sídla rodiny, se po zestátnění nastěhovalo lesnické učiliště se svými žáky a učiteli. Hrad Český Šternberk (okr. Benešov), prastaré rodinné sídlo, přečkal druhou světovou válku pod nucenou správou a po zestátnění byl jako památka první kategorie určen ke zpřístupnění veřejnosti se svým původním mobiliářem. Z nedalekého zámku Jemniště rodina zařízení odvezla, poté co objekt bez jejich souhlasu nucený správce prodal. Novému majiteli, členu NSDAP, byl po válce majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů a na státním zámku Jemniště se během následujících pěti desítek let vystřídalo několik kulturních institucí se svými stálými či dočasnými výstavami.
|
|
Rezidence v Pavlově
Hrachovina, Vojtěch ; Gintar, Jan (oponent) ; Vajkay, František (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá projektovou dokumentací rezidenčního objektu určeného pro 4-člennou rodinu. Dům je situován na území Jihomoravského kraje v obci Pavlov, katastrální území Pavlov u Dolních Věstonic. Objekt je navržen jako roubená stavba, kde svislé konstrukce jsou navrženy jako masivní dřevěné roubené stěny a vodorovné konstrukce jsou navrženy jako dřevěné trámové stropy. Hlavní objekt je zastřešen sedlovou střechou. Přilehlé objekty garáž s terasou jsou oba zastřešeny pultovou střechou. Konstrukce šikmé střechy je vaznicová soustava s hambálkem.
|
|
Analýza cestovního ruchu ve vybrané oblasti
Drápal, Jakub ; Svatošová, Libuše (vedoucí práce) ; Julie, Julie (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou současného stavu a vývojových tendencí cestovního ruchu v hlavním městě Praze. Analýza je zaměřena na dosavadní vývoj vybraných ukazatelů v rámci Prahy v letech 2000 - 2015. Mezi vybrané ukazatele patří počty hostů v hromadných ubytovacích zařízeních, počty přenocování a počty ubytovacích zařízení. Dále je vybráno 5 pražských objektů pro analýzu návštěvnosti. Vybranými objekty jsou Pražský hrad, pražská Zoologická zahrada, Židovské muzeum, Staroměstská radnice a Petřínská rozhledna. Pro zjištění základních vývojových tendencí jsou použity elementární charakteristiky časových řad. Na základě získaných dat je vytvořen odhad na následující roky. Pro odhad následujících let je použita lineární trendová funkce a jednoduché exponenciální vyrovnání.
|
|
Pivovar ve městě, město v pivovaru - architektonicko urbanistická studie přestavby znojemského pivovaru
Pončík, Martin ; Ludvíková, Iveta (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Řešené území se nachází v historické části města Znojmo, na místě bývalého hradu. Svou nezaměnitelnou polohou významně doplňuje nejen městskou zástavbu, ale tvoří nedílnou součást panorama města. Nachází se zde jedna z nevýznamnějších památek v republice, rotunda svaté Kateřiny (ročně ji navštíví až 20000 turistů) a bývalý pivovar Hostan. Ten zde ukončil provoz a město odkoupilo pozemky i s budovami. Nyní řeší otázku, co s místem a kde vzít prostředky na jeho kultivaci.Hlavní myšlenkou je rozšířit městskou zástavbu a její strukturu do areálu pivovaru. Prostorová koncepce je založena na pěší ulici směřující od vstupu z města k rotundě, lemována městskými domy a objekty s obchůdky, bydlením a službami. Snahou je zachovat stávající uliční stopu pivovaru jako součást vývoje a vytvářet prostranství typické pro město Znojmo. Jižní cesta by zůstala v původním stavu, sloužila by nadále jako vyhlídková trasa plynule přecházející do prostranství kolem rotundy, doplněná pouze o letní posezení nabízející poklidný výhled do okolí. Kolem rotundy vznikne upravená parková plocha sloužící k odpočinku a nabízející krásné výhledy do okolí. Díky uzavřenosti náměstíčka a jejím situování se tak rotunda stává dominantou prostoru. Severní cesta by byla propojena s areálem pomoci schodiště z vyhlídkové terasy. Mohla by se tak stát hodnotným prostorem, který by sloužil k pobytu a odpočinku. Důležité je s přísunem nových služeb také vyřešit parkování, které bude umístěno v parkovacím domě. Jsou zde navrženy parkovací zakladače, které minimalizují prostorové nároky a s tím spojené i finance na realizaci. Díky tomu bude zajištěna potřebná kapacita parkovacích míst, aniž by to ovlivnilo negativním způsobem uliční prostory. Panorama města bude oživeno drobnou zástavbou začleňující se do okolní s oživením jeho původní dominanty – věže. Ta bude součástí bývalého severním dvoru, který bude využíván jako parková plocha určená pro sport a rekreaci. Věž by sloužila k vyhlídce, nahoře s hvězdárnou nabízející vyhlídku do okolí přes den a večer pohled na noční oblohu. Náměstí bude uzavřeno parkovacím domem, který tak bude kompozičně uzavírat ulici Přemyslovců. Veškeré potřebné technické sítě budou vedeny v ulici Hradní.
|
|
VEŘEJNÝ MĚSTSKÝ PROSTOR – ZNOJMO – NÁBŘEŽÍ ŘEKY DYJE
Moggert, Monika ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Téma mé práce je diskutabilní pro města situovaná v blízkosti řek. Nábřeží jsou pěkným veřejným městským prostorem, který ve většině případů bohužel není tvořen pro lidi. Před počátkem celé této práce jsem se zabývala otázkou, která část města Znojma je opomenutá či přehlížená. Ano, město má dost zajímavých míst, které by zasloužily také novou tvář. Ve většině případů se jedná o brownfieldy. Na tyto problematické lokality však bylo zpracováno nespočet řešení. Proto jsem se chtěla vydat trochu jinou cestou a zkusit obnovit a zlepšit veřejný prostor v návaznosti na řeku Dyji. Pro své zadání jsem si vybrala lokalitu, která je spojnicí mezi velice významnými objekty, hradem a Louckým klášterem, i když spíše než s hradem, řeším návaznost s centrem volnočasových aktivit. Hrad je však v úzké souvislosti s tímto územím - přístupnost, výhledy na řeku ap. Dalším mým cílem je zlepšení napojení lokality na město, ať jeho centrální a nebo jižní část, a kraví horu. Tyto části by měly být zároveň vzájemně propojené.
|
|
Hudební klub v Brně
Modlitba, Zdeněk ; Teplý, Vladimír (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ladislav (vedoucí práce)
Tématem projektu je návrh novostavby hudebního klubu v lokalitě Brno-střed, Obilní trh. Parcela se nachází ve svahu pod hradem Špilberk. Návrh vychází z otevřenosti vůči Obilnímu trhu a veřejnosti, snaží se upoutat, vtáhnout a z kolemjdoucího udělat návštěvníka. Po hmotové stránce se jedná o 3 solitérní objekty, které z uliční čáry pozvolna gradují a svým měřítkem se snaží nevytvářet bariéru, ale naopak navodit dojem přístupnosti. Umístění těchto objektů, společně se stromy, vytváří parkové prostředí umožňující průhledy na dominantu - hrad Špilberk. Objekty jsou částečně zakopány ve svahu, terén tak přímo navazuje na zelené pochůzné střechy, čímž při pohledu shora částečně mizí oku pozorovatele. Funkční náplň je rozdělena do 3 objektů. V největším se nachází hudební klub, s foyer, 2 sály, terasou umožňující výhled na Obilní trh, zázemím pro kapely a navazující garáží. Druhý, jednopodlažní objekt s vnitřním dvorem zaujímá prostory se zkušebnami a ateliéry a místem pro odpočinek. Třetí dvoupodlažní objekt se nachází právě ve zmiňovaném dvoře a nachází se zde nahrávací studio.
|
|
Nově zpřístupněné kulturní památky po roce 1989 v Libereckém kraji
Vodňanská, Tereza ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Patočka, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na nemovité kulturní památky Libereckého kraje, konkrétněji pak na kategorii zámků, hradů a hradních zřícenin, které jsou přístupné veřejnosti. Cílem této práce bylo zjistit, jaká část (počet) zpřístupněných hradů, zámků a zřícenin byla veřejnosti poprvé otevřena v rozmezí let 1989 až 2011 a zda lze v procesu zpřístupňování vysledovat nějaký trend. Výsledkem analýzy všech zpřístupněných objektů je skupina šesti různorodých kulturních památek, které byly poprvé zpřístupněny po roce 1989. Zpřístupněním je chápáno zavedení návštěvní doby a vstupného a vybudování prohlídkové trasy či expozice v daném objektu. Určitý trend lze vysledovat v tom, kteří vlastníci nejvíce otevírali své objekty. Čtyři ze šesti památek byly zpřístupněny obcemi. Jako příklad dobré praxe postupné obnovy se zapojením neziskového sektoru byl vybrán státní hrad a zámek Grabštejn, poprvé otevřený v roce 1993.
|
host ::
