|
|
Vybrané algoritmy správy barev
Karásek, Michal ; Průša, Zdeněk (oponent) ; Rajmic, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje vybraným algoritmům správy barev. V první části poukazuje na základy samotného vnímání barvy a vysvětluje velmi důležitý pojem -- barevná událost. Dále sleduje problematiku využití barev v počítači a jednotlivé barevné modely. Zabývá se správou barev, konkrétně převodem gamutů z jednoho zařízení do druhého. V další části je rozebrána implementace ICC profilů, porovnání jednotlivých metod převodu gamutů a praktické využití těchto převodů v programu Matlab.
|
|
|
Metody ditheringu obrazu
Pelc, Lukáš ; Křupka, Aleš (oponent) ; Rajmic, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o metodách ditheringu obrazu. Základem je vysvětlení teorie digitálního obrazu, barevných modelů, palety a hloubky barev. Následuje rozebrání základních metod omezování barevného prostoru jakou jsou metody prahování, náhodného a maticového rozptylu. Rozebrány jsou i pokročilé metody ditheringu s distribucí chyby, v čele s nejznámější metodou Floyd-Steinberg. Zahrnuto je porovnání jednotlivých metod včetně subjektivního srovnání pomocí dotazníku. Programovou část tvoří JAVA applet, který ukazuje možnosti generování obrázků pomocí jednotlivých metod ditheringu.
|
|
|
Algoritmy přepočtů gamutů ve správě barev
Svoboda, Jan ; Říha, Kamil (oponent) ; Rajmic, Pavel (vedoucí práce)
Práce se věnuje barvám - jejich reprezentaci v digitálních zařízeních, co nejvěrnějšímu zachování barev na rozdílných zařízeních a jakými postupy toho může být dosaženo. V první části práce stručně shrnuje poznatky o barvě a lidském vidění, rozvádí používané barevné modely a prostory a věnuje se hlavně těm nezávislým na zařízení. Gamut - rozsah barev, které je dané zařízení schopno zobrazit - se pro každé zařízení liší a v praxi je třeba zajistit správnou interpretaci nebo záznam barvy. Proto je stručně popsáno, jak funguje správa barev především z hlediska přepočtů gamutů a jakými způsoby jsou přepočty gamutů realizovány. V druhé části se práce zabývá již dvěma konkrétními algoritmy (HPMINDE a SCLIP) pro přepočty gamutů. Je popsána jejich implementace a ověření v prostředí MATLAB. Ve třetí, poslední části práce jsou uvedeny a diskutovány výsledky implementace těchto algoritmů v MATLABu a tyto výsledky jsou porovnány s~běžně používanými přepočty gamutů (v Adobe Photoshop).
|
|
|
Podobnost obrazu na základě barvy
Hampl, Filip ; Přinosil, Jiří (oponent) ; Uher, Václav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o podobnosti v obraze na základě barvy. Jsou zde diskutovány potřebné teoretické základy pro pochopení dané tématiky. Těmito základy jsou barevné modely, které jsou v této práci implementovány, princip tvorby histogramu a jeho porovnávání. Dalším tématem je shrnutí současného pokroku v oblasti porovnávání obrazů a přehled několika používaných metod. V praktické části práce je představena trénovací databáze obrazů, na které jsou získávány výsledky úspěšnosti vytvořených metod. Tyto metody jsou jednotlivě popsány, včetně jejich principu a dosažených výsledků. V samotném závěru práce je popsáno vytvořené uživatelské rozhraní, které poskytuje přehlednou prezentaci výsledků pro zvolenou metodu.
|
|
|
Pokročilá segmentace obrazu pro 3D zobrazení
Baletka, Tomáš ; Fliegel, Karel (oponent) ; Boleček, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce pokročilé segmentace obrazu pro 3D se zabývá segmentací obrazu a anaglyfického 3D zobrazení. V teoretické části diplomové práce byly popsány různé přístupy používané k segmentaci obrazu a úzce související metody zpracování obrazu. V navazující praktické části byla provedena implementace vybraných metod a vytvořena uživatelsky příjemná aplikace. Hlavním cílem programu je identifikace výrazných objektů v obraze. Za účelem segmentace byly implementovány metody založené na metodě k-means, na metody kontur a na růstu ze semínka. Program je vytvořen v prostředí Visual Studio 2008 a napsán v programovacím jazyku C++. Vstupem i výstupem programu je obraz v různých formátech (JPG, BMP, TIFF).
|
|
| |
|
|
Detekce částí obličeje v termografickém spektru
Šujan, Miroslav ; Smékal, Zdeněk (oponent) ; Mekyska, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá aktuální problematikou detekce obličeje a jeho částí v termografickém spektru. Většina doposud publikované literatury se zabývá problematikou detekce ve viditelném spektru, což z detekce v termograckém spektru dělá zajímavou alternativu. Práce pojednává o zpracování obrazových signálů, obrazech a obličejích v termograckém spektru, vybraných metodách detekce obličeje a jeho částí a dále se zabývá praktickým návrhem systému pro detekci částí obličeje v tomto spektru a jeho následným testováním.
|
|
|
Rozpoznávání obličeje
Pléha, David ; Honec, Jozef (oponent) ; Horák, Karel (vedoucí práce)
Detekce obličeje v komplexním obraze patří k jednomu z klíčových kroků při vytváření softwaru pro rozpoznávání obličeje. V této práci je popsán a rozveden algoritmus, pomocí něhož je možné v obraze s komplexním pozadím detekovat části lidské kůže a také způsoby filtrace detekovaného obrazu. Algoritmus vychází z hodnoty barevného modelu lidské kůže, což je hlavním východiskem pro identifikační proces. V práci je také probírána problematika týkající se určení obličejové části v detekovaném obrazu pomocí různých předpokladů o lidské tváři.
|
|
| |
|
|
Klasifikace objektů v obrazech
Gabriel, Petr ; Petyovský, Petr (oponent) ; Janáková, Ilona (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou klasifikace objektů na základě příznaků získaných z obrazů. Práce patří do oboru počítačového vidění. Popisuje možné nástroje pro klasifikaci (např. neuronové sítě, rozhodovací stromy, atd.). Nezbytnou součástí je popis objektů pomocí příznaků. Příznaky jsou vstupními daty klasifikátoru. Praktická část práce se zabývá klasifikací souboru předmětů, které se běžně vyskytují doma (nůžky, CD, lepicí páska, atd.). Analyzovaný obraz je předzpracován, prahován v barevném modelu HSV. Následně jsou rekonstruovány defekty vzniklé segmentací pomocí morfologických operací. Poté jsou určeny hodnoty příznaků, které jsou vstupem klasifikátoru. Klasifikátor má podobu rozhodovacího stromu.
|
host ::
RSS.