| |
| |
| |
|
Nemoci z povolání u zdravotnických pracovníků a jejich nejčastější příčiny
HONDLÍKOVÁ, Zuzana
Moje diplomová práce na téma "Nemoci z povolání u zdravotnických pracovníků a jejich nejčastější příčiny" se v teoretické části zabývá poškozením zdraví v důsledku rizikových faktorů v práci. Nemoci z povolání a další poškození zdraví vlivem práce představuje vážný zdravotní, ale i ekonomický problém. V důsledku toho byla zdokonalena závodní zdravotní služba. Tento termín se již dnes nepoužívá a místo toho je propracovanější pracovnělékařská péče, která má za úkol zlepšení pracovních podmínek a tím i podporování zdraví zaměstnanců. Výskyt nemocí z povolání poukazuje na úroveň péče o zdraví zaměstnanců, v rámci toho byl založen Národní registr nemocí z povolání, který spravuje Státní zdravotní ústav v Praze při Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Cílem práce byl monitoring výskytu nemocí z povolání v České republice a dále pak v Jihočeském kraji za stanovené roky. Na základě odborné literatury byly k těmto cílům vypracovány dvě hypotézy, a to H1 "Trend výskytu nemocí z povolání je klesající" a H3 "Nejfrekventovanější nemocí z povolání ve zdravotnictví v Jihočeském kraji za roky 2002, 2012 a 2013 je svrab". K zjištění výskytu nemocí z povolání bylo použito sekundární analýzy dat z výstupů Národního registru nemocí z povolání, který je dostupný na oficiálních webových stránkách Státního zdravotního ústavu v Praze, kde jsou k nahlédnutí data za jednotlivé roky. Dále byla poskytnuta data Centrem hygieny práce a pracovního lékařství při Státním zdravotním ústavu v Praze na základě osobní konzultace. Dalším cílem byl "monitoring informovanosti zdravotnických pracovníků o bezpečnostních opatřeních proti vzniku nemocí z povolání". K cíli byla stanovena hypotéza H2 "Zdravotníci jsou poučeni o preventivních opatřeních proti vzniku nemocí z povolání". Pro velikost souboru bylo zvoleno dotazníkové anonymní šetření. Sledovanou skupinou byl zdravotnický personál Nemocnice České Budějovice, a.s. a Krajské nemocnice T. Bati, a.s. ve Zlíně. Dotazníky obsahovaly dvacet otázek, z toho bylo dvanáct otázek zaměřených na vědomosti o základních opatřeních, které zamezují vzniku nemocí z povolání. Výzkum ukázal, že nemoci z povolání ve sféře zdravotnictví a sociální péči mají klesající trend. Největší procentuální zastoupení má svrab, který se v roce 2002 vyskytoval ve 139 případech, což představuje zhruba 53 % všech nemocí z povolání za rok 2002. V roce 2012 se svrab vyskytl v 72 případech, což představuje zhruba 55 % všech nemocí z povolání za rok 2012. Pro srovnání bylo více nemocí z povolání zaznamenáno v roce 2002 v Jihomoravském kraji, a to 44 případů. Rok 2012 znamenal pro Jihomoravský kraj významný pokles na pouhých 6 případů. Ústecký kraj měl roku 2012 nejvyšší počet případů s diagnózou nemoci z povolání, a to 42 případů. Žádný případ nemoci z povolání roku 2002 nezaznamenal Olomoucký kraj a roku 2012 Zlínský kraj. Stanovená hypotéza týkající se klesajícího trendu byla potvrzena statistickou metodou. V Jihočeském kraji za stanovené roky byl největší výskyt nemocí z povolání ve sféře zdravotnictví zaznamenán u zdravotních sester. Nejčastější nemocí z povolání byl také svrab, který se vyskytl v 9 případech, což představuje 30 % všech nemocí z povolání za roky 2002, 2012 a 2013 v Jihočeském kraji. Více než polovina nemocí z povolání za dané tři roky bylo zaznamenáno v roce 2002, a to 17 případů. Rok 2012 představuje sestup na pouhé 3 případy. V roce 2013 výskyt nemocí z povolání vzrostl oproti roku 2012, a to na 10 případů. Hypotéza byla statisticky potvrzena. Diplomová práce by mohla být využita jako pomocný podklad při výuce hygieny práce a pracovního lékařství a dále jako podklad pro případné využití zdravotnickými pracovníky ke zjištění častých onemocnění, na základě kterých mohou stanovit preventivní opatření k zamezení vzniku nemocí z povolání, zejména infekčních onemocnění.
|
|
Ošetřovatelský proces u nemocného s diagnózou cystická fibróza
Létalová, Hana ; Voleníková, Ivana (vedoucí práce) ; Vávrová, Věra (oponent)
Ve své absolventské práci jsem se zabývala ošetřovatelskou problematikou u klientů s cystickou fibrózou. Cílem mé práce bylo realizovat ošetřovatelský proces u chronicky nemocného dítěte vambulantní péči a seznámit ošetřující personál s aplikací této metody v praxi. Práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část. V teoretické části popisuji anatomii a fyziologii dýchacího systému, zabývám se samotným one mocněním. Stručně objasňuji podstatu ošetřovatelského procesu a modelu podle Gordonové, který jsem použila pro svou praktickou část. Druhou část práce věnuj i realizaci oš etřovatelského procesu u konkrétního pacienta ve středním stádiu onemocnění. 22-ti letý mladý muž dojíždí do ambulance CF na pravidelné ambulantní kontroly. Problémy chlapce jsem vyhodnotila v jedenácti ošetřovatelských diagnózách. Ošetřovatel ské diagnózy jsem podrobně ve své práci rozpracovala a výsledek poskytnuté péče jsem vyhodnotila. Práce obsahuje šest příloh: recept na přípravu jídla pro pacienty s CF, dále složení tlutteru, nejnovější typ inhalátoru, PEP systém, dezinfekci přístrojů a obrázek člověka s orgány, které CF postihuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Potřeby žen s vícečetným těhotenstvím
BLAŽKOVÁ, Barbora
V České republice se v posledních 15 letech zvyšuje počet mnohočetných těhotenství. Přirozeným faktorem pro jejich vznik je například postupně se zvyšující věk matky, výskyt vícečetného těhotenství je do značné míry ovlivněn i širšími možnostmi volby programu IVF u léčitelných sterilit. Tato bakalářská práce seznamuje čtenáře s tématem mnohočetného těhotenství po stránce nejen teoretické, ale i praktické, vycházející ze zkušeností matek čekajících dvojčata. Teoretická část je rozdělena na tři období, ve kterých jsou systematicky uvedeny jednotlivé fáze těhotenství, období porodu a po porodu. Pro snazší orientaci v dané problematice je každé období popsáno z pohledu medicínského a ošetřovatelského. V první části práce je tedy vymezena problematika vícečetné gravidity klasifikace vícečetného těhotenství, jeho diagnostika, ošetřovatelská péče v prenatálním období, při porodu a v poporodní době, jsou zde zmíněny přidružené komplikace a představeny teorie potřeb. V poslední kapitole jsou potřeby žen s vícečetným těhotenstvím rozebrány. Praktická část je zaměřena na zjištění biopsychosociálních potřeb žen ve všech třech obdobích v těhotenství, během porodu a v období po porodu. Výzkum proběhl v Ústavu pro matku a dítě v Praze Podolí. Cílem bakalářské práce bylo tyto potřeby analyzovat a zjistit rozdílnost v prožívání těhotenství, porodu a období po porodu. Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu prostřednictvím kazuistiky. Stanovený cíl byl realizován na základě tří výzkumných otázek jaké jsou biopsychosociální potřeby žen s vícečetnou graviditou během těhotenství, během porodu a v poporodní době. K výzkumu byly osloveny dvě ženy prvorodička (primipara) a žena těhotná podruhé (sekundipara). V praktické části BP bylo zjištěno, že vícečetné těhotenství žena prožívá velmi podobně jako těhotenství s jedním plodem. Na základě analýzy rozhovorů žen se ukazuje, že období těhotenství s vícečetnou graviditou nemusí být náročnější než u žen jednočetného těhotenství. Potřeby žen s vícečetnou graviditou jsou v mnoha ohledech shodné, nejčastěji popisovanými problémy těhotných jsou zvýšená únava, bolesti zad či zvýšené nucení na močení. Jako obtížnější ženy uvádí dýchání, zvýšenou bolestivost kloubů, omezenou možnost zaujetí vhodné polohy a s ním spojené nepohodlí při spánku. Důvodem je větší prostorová a váhová náročnost plodů. V otázce potřeb kazuistiky ukázaly, že kvůli obavám z průběhu vícečetné gravidity, císařského řezu a kvůli strachu ze zvládání následné péče o dvojčata, pociťovaly respondentky v průběhu všech tří fází těhotenství největší potřebu v dostatečné informovanosti a v komunikaci se zdravotnickým personálem. Samotný porod dvojčat vnímají ženy stejně jako porod jednoho dítěte a potřeby žen v této fázi jsou obdobné. Kazuistiky popisují případy dvou žen po císařském řezu. Období po porodu probíhá stejně jako po těhotenství s jedním plodem. Zásadní rozdílnost je v péči o novorozence a kojení. Z odpovědí respondentek je patrné, že je velmi důležitá edukace v této oblasti. Výzkumná část práce ukazuje, jak je nutná kvalitní ošetřovatelská péče, schopnost empatie, naslouchání a komunikace mezi zdravotním pracovníkem a klientem. Je důležité pěstovat pozitivní vztah mezi oběma stranami. Nejde jen o rutinní vykonávání ošetřovatelské péče klientek, ale i o zvolení lidského přístupu, vřelosti a empatii. Závěr práce obsahuje zvýraznění rozdílů mezi jednočetným a vícečetným těhotenstvím. Výsledek této práce by mohl sloužit zdravotnickému personálu (porodním asistentkám a novorozeneckým sestrám) v základní orientaci a pohledu na danou problematiku. A to především z toho důvodu, že vícenásobné těhotenství není tak běžné a tudíž těhotné ženy (a matky) mají do jisté míry rozdílné potřeby, na které je vhodné adekvátně reagovat z pozice právě zdravotnického personálu, který těmto ženám je vlastně nejblíž.
|
|
Práce sestry při péči o klienty v domově se zvláštním režimem
MLÝNKOVÁ, Dana
Domov se zvláštním režimem je zařízení, které poskytuje specifické služby psychicky nemocným lidem, přičemž respektuje práva a individuální potřeby klientů. Tato bakalářská práce se věnuje práci sestry, která pečuje o klienty právě v tomto zařízení. Soustředí se na specifickou péči a rizika související s tímto posláním. V domovech jsou nejčastěji ubytováni klienti s diagnózou schizofrenie, Alzheimerova choroba nebo mentální retardace. Tato onemocnění sebou nesou snížení soběstačnosti a sebepéče, kterou rodina není schopna sama zajistit. V těchto zařízeních se často setkáváme s agresivním chováním klienta, které jde ruku v ruce s některým, již zmiňovaným, onemocněním. Z důvodu specifik péče, které se objevují při práci s psychicky nemocnými klienty a rizika, která zde vznikají, je nutné, aby sestry vykonávající práci v těchto domovech byly dostatečně informované, soběstačné a vzdělané. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části a to teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána historie péče o psychicky nemocné jedince, dále jsou jmenovány současné formy péče o psychicky nemocné a stručně je popsáno i dělení psychiatrických chorob. Z možné škály onemocnění jsou vybrány tři nemoci a to schizofrenie, Alzheimerova choroba a mentální retardace. Tyto choroby byly vybrány pro jejich největší zastoupení v domovech se zvláštním režimem. Teoretická část se především zabývá zvláštností ošetřovatelské péče v domovech se zvláštním režimem. Pro zpracování práce byly vytyčeny dva cíle. Zjistit specifika práce sestry při péči o klienty v domově se zvláštním režimem a identifikovat rizika práce sestry spojená se specifickou péčí u klientů s psychiatrickým onemocněním. Pro zpracování vybraného tématu byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu pomocí polo strukturovaného rozhovoru a zúčastněné skryté pozorování. Praktická část práce obsahuje výsledky kvalitativního výzkumu, které byly získány z rozhovorů se sedmi registrovanými sestrami pracujícími v domově se zvláštním režimem. Sestry měly různou délku praxe s psychicky nemocnými klienty, která sepohybovala v rozmezí 2 - 25 let a byly ve věku 35 - 52 let. Dvě dotazované sestry pracovaly v Domově Libníč a CSS Empatie a zbylých pět v CSS Emausy. Obě zařízení jsou registrována jako domovy se zvláštním režimem. Odpovědi sester byly zpracovány do dvou kategorií. Specifický přístup sestry a rizika pro sestru v domově se zvláštním režimem. Každá kategorie byla ještě rozdělena do podkategorií. Z výsledků vyplynulo, že specifickým přístupem pro sestry je takové chování personálu, které vede ke klidnému a spokojenému životu klienta. Jako specifické sestry vidí zvládání agrese klienta, aktivizace v domově, práci a povinnosti klíčového pracovníka a velice specifická je i komunikace s psychicky nemocným klientem. Sestry se vyjadřovaly i ke změnám v domovech se zvláštním režimem. V další části šetření byly sestry dotazovány na rizika pro sestru v domově se zvláštním režimem. Bylo zjištěno, že jako rizika sestry označují agresi a negativní vliv práce s psychicky nemocnými klienty na psychiku sestry. V rozhovorech byly zaznamenány i žádané výhody pro sestry pracující s takto nemocnými.
|
|
Psychická pracovní zátěž vybrané skupiny všeobecných sester
Setničková, Monika ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Haluzíková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na percepci psychické pracovní zátěže sester pracujících u lůžka na standardním oddělení Interní kliniky UK 2.LF a FN Motol, Chirurgické kliniky UK 2.LF a FN Motol a na III. chirurgické kliniky UK 1.LF a FN Motol. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na definici povolání všeobecné sestry a na role, které zastává. Další oddíl popisuje definici pojmů psychická zátěž a stres a s tím související druhy zátěže, příznaky a průběh stresu, zvládání a předcházení stresu. Následně jsou popsány somatické a psychické potíže způsobené chronickým stresem. Na závěr teoretické části je uveden syndrom vyhoření, který představuje nejhorší následek dlouhodobého působení stresu na zdravotní sestru. Empirická část bakalářské práce prezentuje výsledky dotazníkového šetření provedeného u zdravotních sester na již zmíněných klinikách ve FN Motol. Dotazníkové šetření bylo provedeno za pomoci standardizovaného Meisterova dotazníku, který zjišťuje percepci psychické pracovní zátěže. Cílem bakalářské práce bylo přinést poznatky z provedeného dotazníkového šetření a navrhnout zlepšení dané problematiky. Dále provést skupinovou a individuální diagnostiku psychické pracovní zátěže a vyhodnocení subjektivního vnímání psychické pracovní zátěže vybrané skupiny všeobecných sester. Cílem bylo...
|
|
Pracovní únava sester na Centrálních operačních sálech FN Motol
Chalupová, Markéta ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Bakalářská práce ,,Pracovní únava sester na Centrálních operačních sálech FN Motol" se zabývá šetřením směnové pracovní únavy sester zařazených na tomto pracovišti. K šetření je použit dotazník Subjektivních pocitů únavy (SPÚ). Cílem teoretické části práce je přinést základní přehled dosavadních poznatků řešené problematiky a v rámci empirické části provést primární analýzu dat a hodnocení subjektivních pocitů únavy jak u skupiny sester, tak v rámci individuální diagnostiky.
|
|
Péče o klienty s Alzheimerovou chorobou v zařízeních sociálních služeb
Hejnová, Jitka ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Oborníková, Martina (oponent) ; Skorunka, David (oponent)
Autor: Jitka Hejnová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Péče o klienty s Alzheimerovou chorobou v zařízeních sociálních služeb Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 91 Počet příloh: 1 Rok obhajoby: 2011 Klíčová slova: Alzheimerova choroba, senioři, sociální služby, zařízení sociálních služeb, pracovníci v sociálních službách, všeobecné sestry, fyzioterapeuti, péče Bakalářská práce pojednává o problematice klientů s Alzheimerovou chorobou v pobytových zařízeních sociálních služeb z pohledu pracovníků těchto zařízení. Teoretická část se zaměřuje na Alzheimerovu chorobu, diagnostiku, léčbu, péči o klienty s touto chorobou v domácnosti a péči zprostředkovanou sociálními službami. Dále se zabývá typy sociálních služeb a pracovníky, kteří péči poskytují. Empirickou část tvoří výzkumné šetření ve dvou domovech pro seniory a jednom domově se zvláštním určením, který se specializuje na péči o klienty s Alzheimerovou chorobou. Šetření se zúčastnilo 78 pracovníků, kteří vyjádřili názor, že běžné domovy nevyhovují péči o klienty s Alzheimerovou chorobou zejména svým stavebním uspořádáním a nevhodností soužití s ostatními klienty. Rovněž je z výzkumu patrné, že péče o klienty s demencí je velmi psychicky i fyzicky náročná v obou...
|
host ::
