|
|
Nemoci z povolání u zdravotnických pracovníků a jejich nejčastější příčiny
HONDLÍKOVÁ, Zuzana
Moje diplomová práce na téma "Nemoci z povolání u zdravotnických pracovníků a jejich nejčastější příčiny" se v teoretické části zabývá poškozením zdraví v důsledku rizikových faktorů v práci. Nemoci z povolání a další poškození zdraví vlivem práce představuje vážný zdravotní, ale i ekonomický problém. V důsledku toho byla zdokonalena závodní zdravotní služba. Tento termín se již dnes nepoužívá a místo toho je propracovanější pracovnělékařská péče, která má za úkol zlepšení pracovních podmínek a tím i podporování zdraví zaměstnanců. Výskyt nemocí z povolání poukazuje na úroveň péče o zdraví zaměstnanců, v rámci toho byl založen Národní registr nemocí z povolání, který spravuje Státní zdravotní ústav v Praze při Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Cílem práce byl monitoring výskytu nemocí z povolání v České republice a dále pak v Jihočeském kraji za stanovené roky. Na základě odborné literatury byly k těmto cílům vypracovány dvě hypotézy, a to H1 "Trend výskytu nemocí z povolání je klesající" a H3 "Nejfrekventovanější nemocí z povolání ve zdravotnictví v Jihočeském kraji za roky 2002, 2012 a 2013 je svrab". K zjištění výskytu nemocí z povolání bylo použito sekundární analýzy dat z výstupů Národního registru nemocí z povolání, který je dostupný na oficiálních webových stránkách Státního zdravotního ústavu v Praze, kde jsou k nahlédnutí data za jednotlivé roky. Dále byla poskytnuta data Centrem hygieny práce a pracovního lékařství při Státním zdravotním ústavu v Praze na základě osobní konzultace. Dalším cílem byl "monitoring informovanosti zdravotnických pracovníků o bezpečnostních opatřeních proti vzniku nemocí z povolání". K cíli byla stanovena hypotéza H2 "Zdravotníci jsou poučeni o preventivních opatřeních proti vzniku nemocí z povolání". Pro velikost souboru bylo zvoleno dotazníkové anonymní šetření. Sledovanou skupinou byl zdravotnický personál Nemocnice České Budějovice, a.s. a Krajské nemocnice T. Bati, a.s. ve Zlíně. Dotazníky obsahovaly dvacet otázek, z toho bylo dvanáct otázek zaměřených na vědomosti o základních opatřeních, které zamezují vzniku nemocí z povolání. Výzkum ukázal, že nemoci z povolání ve sféře zdravotnictví a sociální péči mají klesající trend. Největší procentuální zastoupení má svrab, který se v roce 2002 vyskytoval ve 139 případech, což představuje zhruba 53 % všech nemocí z povolání za rok 2002. V roce 2012 se svrab vyskytl v 72 případech, což představuje zhruba 55 % všech nemocí z povolání za rok 2012. Pro srovnání bylo více nemocí z povolání zaznamenáno v roce 2002 v Jihomoravském kraji, a to 44 případů. Rok 2012 znamenal pro Jihomoravský kraj významný pokles na pouhých 6 případů. Ústecký kraj měl roku 2012 nejvyšší počet případů s diagnózou nemoci z povolání, a to 42 případů. Žádný případ nemoci z povolání roku 2002 nezaznamenal Olomoucký kraj a roku 2012 Zlínský kraj. Stanovená hypotéza týkající se klesajícího trendu byla potvrzena statistickou metodou. V Jihočeském kraji za stanovené roky byl největší výskyt nemocí z povolání ve sféře zdravotnictví zaznamenán u zdravotních sester. Nejčastější nemocí z povolání byl také svrab, který se vyskytl v 9 případech, což představuje 30 % všech nemocí z povolání za roky 2002, 2012 a 2013 v Jihočeském kraji. Více než polovina nemocí z povolání za dané tři roky bylo zaznamenáno v roce 2002, a to 17 případů. Rok 2012 představuje sestup na pouhé 3 případy. V roce 2013 výskyt nemocí z povolání vzrostl oproti roku 2012, a to na 10 případů. Hypotéza byla statisticky potvrzena. Diplomová práce by mohla být využita jako pomocný podklad při výuce hygieny práce a pracovního lékařství a dále jako podklad pro případné využití zdravotnickými pracovníky ke zjištění častých onemocnění, na základě kterých mohou stanovit preventivní opatření k zamezení vzniku nemocí z povolání, zejména infekčních onemocnění.
|
|
|
Nebezpečné výrobky na českém trhu s systém mezinárodní výměny informací RAPEX
HONDLÍKOVÁ, Zuzana
Ve své bakalářské se věnuji problematice nebezpečných výrobků na českém trhu a systému mezinárodní výměny informací RAPEX. Problém importu nebezpečných výrobků do zemí EU, a tedy i do naší země má kvůli liberalizaci obchodu vzrůstající tendenci. Ve své závěrečné práci jsem proto chtěla zjistit, zda a jak je laická veřejnost informována o této problematice a jestli vůbec o toto téma jeví zájem. Cílem práce bylo proto zjistit a zanalyzovat nebezpečné nepotravinářské výrobky na českém trhu za rok 2011. Jelikož Česká republika je členem Evropské unie, je nutné na analýzu výstupů mezinárodního systému rychlé výměny RAPEX nahlížet v evropském měřítku. Dále jsem se zaměřila na monitoring zemí původu, které nejčastěji importují nebezpečné výrobky, a též o jaké výrobky se obvykle jedná. Jako teoretické vstupy pro výzkum jsem volila zdroje MZ, orgánů ochrany veřejného zdraví (KHS) a též informace Evropské komise (EK), která tuto problematiku v rámci EU monitoruje. Pro zjištění informovanosti veřejnosti jsem volila formu dotazníků, prostřednictvím nichž jsem zjišťovala informovanost specifické skupiny obyvatel, a sice matek dětí předškolního věku, jichž se bezprostředně dotýká problematika nebezpečných výrobků pro děti předškolního věku. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části shrnuji pomocí dostupné literatury legislativní požadavky Evropské unie a České republiky na předměty běžného užívání, které zahrnují materiály a předměty určené pro styk s potravinami, hračky, kosmetické výrobky a výrobky pro děti ve věku do tří let. Laická veřejnost v této problematice hraje roli spotřebitele zboží, proto jsou v teoretické části zahrnuty i jejich práva a povinnosti. Stejně tak se této oblasti bezprostředně týkají i kompetence a činnost orgánů ochrany veřejného zdraví. V praktické části jsem zvolila kombinovaný přístup ke sběru a vyhodnocení dat. Nejprve byl proveden sběr dat a poté jejich studium metodou sekundární analýzy dat. Dále byl použit kvantitativní výzkum, kdy jsem získávala zpětnou reakci od laické veřejnosti a zjišťovala jejich znalosti, postoje a spotřebitelské chování. Jednotlivé cíle bakalářské práce byly splněny. Došla jsem k zjištění, že dotčená část populace nemá dostatečné informace o této problematice, respektive jí nevěnuje dostatečnou pozornost, a příliš nedůvěřuje orgánům ochrany veřejného zdraví. Její spotřebitelské chování se ale dá hodnotit pozitivně. Ze sekundární analýzy dat jsem zjistila, že se nejčastěji na evropský trh dostávají výrobky z Číny, a to hlavně oblečení a hračky. Jako nejčastější riziko u kosmetických výrobků se ukázal výskyt nebezpečného hydrochinonu. Nejčastější riziko u hraček a výrobků pro děti do tří let je udušení v důsledku technických nedostatků. Bakalářská práce by mohla být využita jako pomocný podklad při výuce hygieny předmětů běžného užívání a dále jako podklad pro případné mediální využití, jež by napomohlo lepší informovanosti laické veřejnosti, která zatím o této problematice nemá dostatečné podvědomí.
|
host ::
RSS.