|
Pohádky Siegfrieda Kappera
ČÁSLAVOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce analyzuje Pohádky přímořské Siegfrieda Kappera, srovnává je jednak s folklórními pohádkami na základě Morfologie pohádky V. J. Propp, jednak s dobově reprezentativními představiteli českého pohádkářství (Erbenem, Kuldou a Němcovou), a rovněž s dobově prestižním H. Ch. Andersenem. Stanovuje jejich bibliografii, věnuje se dobovému ohlasu díla a pokouší se určit přínos pro současného čtenáře.
|
| |
|
Ateliér Ladislava Šalouna v Praze na Vinohradech
Slachová, Markéta ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
RESUMÉ V této bakalářské práci se zabývám objektem ateliéru Ladislava Šalouna v Praze na Vinohradech. Mou snahou bylo přiblížit vznik a osud této stavby. Nezaměřila jsem se na podrobné zpracování sochařova života ani díla, uvádím však důležitá fakta a okolnosti, které s jeho ateliérem souvisejí. V době, kdy se Šaloun rozhodl pro realizaci vlastního ateliéru, byl zaměstnán svou největší zakázkou, vytvořením pomníku Mistra Jana Husa pro Staroměstské náměstí. Ačkoliv neměl architektonické vzdělání, navrhl si objekt ateliéru sám podle své představy. Pracovní prostor pro sochařskou tvorbu pojal téměř jako svatyni, doplněnou symboly a sochařskou výzdobou reflektující jeho zájmy a myšlenky. Zahrada a vybavení interiéru se samotným ateliérem vytvářely umělecký celek. Snažila jsem se zjistit a v této práci uvést vlivy, které ho v pojetí podoby ateliéru ovlivnily. Ať to byly osobní vztahy s architekty Janem Kotěrou a Antonínem Pfeifferem, cesty do Itálie, či zájmy o starověké kultury, je patrné, že dospěl ke svému individuálnímu vyjádření. Neobvyklý je typ stavby, jako samostatného ateliéru, postaveného roku 1911 původně bez spojení s obytnou funkcí. Až o dvě desetiletí později, roku 1934 se Ladislav Šaloun rozhodl stavbu rozšířit o obytnou přístavbu. Na návrhu spolupracoval se svým zetěm, architektem Josefem Černým....
|
|
Téma zla a morálního zájmu v románech George Orwella A Clergyman´s Daughter, Animal Farm a Nineteen Eighty-Four
ŤUPA, Jan
Tato diplomová práce se zabývá analýzou zásadních literárních děl anglického spisovatele George Orwella a sleduje souvislosti mezi filosofickou koncepcí francouzského filosofa Emmanuela Lévinase a zásadními východisky Orwellova díla. Práce se zabývá tématikou společenského zla ve všech jeho podstatných aspektech. Zkoumá příčiny některých historických událostí a hledá odpověď, proč je zlo v lidské společnosti stále latentně přítomné a může kdykoli v různých formách fungování společnosti ohrožovat. Práce konkrétně sleduje prvky jako demagogie, psychický a fyzický teror vůči lidskému jedinci v určitých fázích diktatur všech druhů. V závěru se autor pokusí na základě znalostí Orwellových děl a základních východisek Lévinasovy teorie stanovit určitá pravidla, která by měla být respektována při správném fungování společenského systému a jejich porušení může vést k různým diktaturám, fašistickým a jiným nacionalistickým úchylkám.
|
|
Vztahy současného volného a užitého umění
Smetana, Filip ; Ptáček, Jiří (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vztahy mezi současným volným a užitým uměním. Zkoumá zejména možnosti obousměrného prostupování a přesahů těchto oblastí. V diplomové práci se snažím dotýkat hraničních bodů mezi sochou, malbou, kresbou a designem V diplomové práci se zabývám tématem nástěnného reliéfu. Ve své práci vždy využívám konceptuálních principů, přičemž jsou tyto principy často navenek nejasné. Pomocí konceptuálních klíčů a kontextů se snažím vytvářet estetické kvality uměleckých artefaktů. V praktické diplomové práci pomocí nástěnných plastik pracuji se skládáním obrazu. Umělecká díla často mohou měnit svou povahu a jejich vnímání pomocí odlišného kompozice, adjustace, či kontextu s okolím. V práci pracuji s možností chápat každý, jednotlivý umělecký prvek jako součást širšího celku. Diplomová práce se skládá z reliéfních nástěnných plastik. Skladba dílců tvoří obklad celé stěny, popř. sloupu. V diplomové práci kombinuji jednotlivé reliéfy podle konkrétního klíče.
|
|
Fenomén Barvy
Čáp, Rebecca ; Krajný, Boris (vedoucí práce) ; Šimonková, Dagmar (oponent) ; Klánský, Ivan (oponent)
Ve své diplomové práci budu pojednávat o barvě. První kapitola pojednává o barvě z hlediska historického, o vývoji barevných varhan a o psychologických vlastnostech jedenácti základních barev. Tématem druhé kapitoly je poměrně vzácný jev známy pod jménem Synestezie - což je neurologická kondice umožnující vnímat barvy při poslechu hudby, nebo při čtení písmen čí čísel. Někteří skladatele, hudebnící a spisovatele měli tuto schopnost. Budu podrobnější pojednávat o dvou skladatelech pro které měla barva prominentní roli v jejich kompozicích: Alexander Skrjabin a Olivier Messiaen. Třetí kapitola pojednává o velkém "malíři hudby" Claudem Debussym, který vytvořil nesmírně koloristická díla a který měl velký zájem o vizuální umění. V poslední kapitole budu pojednávat o různých pianistech a o jejich názorech na klavírní zvuk a na produkci barev a témbru.
Přílohy obsahují tabulky ilustrující psychologických vlastnosti tónin a různé kontrastující analogie barev a tónin. Zde také najdeme mnoho nákresů a fotografií.
|
|
G. Puccini: Bohéma /komplexní scénografické řešení/
Hůlová, Magdalena ; Zbořilová, Jana (vedoucí práce) ; David, Milan (vedoucí práce) ; Vohlídalová, Ivana (oponent)
Dílo jako je Bohéma je obtížné uchopit jej zcela originálním a neotřelým způsobem. Její veristický charakter přináší velmi konkrétní představu o inscenování i o vizuální stránce. Netroufla jsem si pustit se do většího experimentu, ale zaměřila jsem se na to jak může detail, či očištěné architektonické tvarosloví přispět k nejen k převyprávění příběhu, ale i k vlastní interpretaci díla.
U kostýmu jsem hledala jak může ten či onen detail podpořit charakterovou výkres postavy. Nehledala jsem nové tvary, či razantní řešení v barevnosti, ale našla jsem prostředek jak se posunout od historického civilu směrem k výtvarné koncepci.
Ve scéně jsem se snažila vyjít ze základních potřeb operní inscenace a hledat charakteristiky jednotlivých prostředí, aby hned první dojem nabízel jednou pocit uzavřeného prostoru, podruhé naopak otevřeného. Aby bylo hned zřejmé, že zde bude panovat ruch a zde naopak klid. Aby jednotlivá prostředí vyvolávaly pocity, které odpovídají situacím, které se v nich odehrávají.
Tento způsob sice není nijak originální, ale svým způsobem je velmi komplikovaný. Není zde možné se opřít o berličku výrazné stylizace a je to věčné hledání míry popisnosti a funkčnosti jak v praktickém smyslu, tak ve smyslu sdělnosti.
Práce obsahuje také několik úvodních kapitol, které přibližují dobu vzniku opery, jejího autora, některé umělecké směry, které měly na vznik opery vliv a krátké seznámení s inspiračními zdroji, které jsem při tvorbě koncepce využívala.
|
|
Beuronská škola a liturgie
Novák, Pavel ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
Tématem předkládané studie je beuronské umění a jeho vztah k liturgii. Práce v první části pojednává o beuronské kongregaci obecně, o jejím vzniku, historickém vývoji a rozšíření. Přibližuje vznik a základní východiska z kongregace vzešlé beuronské umělecké školy jako uměleckého stylu a seznamuje s nejvýznamnějšími představiteli školy. Studie dále mapuje hlavní díla beuronské školy a zhodnotí vliv beuronské školy na hlavní dobové umělecké proudy. Na příkladu dvou nejvýznamnějších pražských klášterů beuronské kogregace se práce pokouší popsat a objasnit vztah mezi beuronským pojetím posvátného umění a liturgie. Za tímto účelem analyzuje beuronský tzv. "Gesamtkunstwerk", za využití poznatků z oblasti křesťanské ikonografie.
|
|
Paradoxes of liberal liberty: revision of the classical assumptions of freedom
Kolínský, Ondřej ; Mlčoch, Lubomír (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Současná kritika liberalismu je obvykle založena na ad hoc ekonomických a sociálních argumentech. V této bakalářské práci se naopak snažíme ověřit, do jaké míry je vlastní jádro klasické liberální doktríny konzistentní se zjištěními moderní ekonomie. V první části zkoumáme díla otců ekonomického liberalismu; Jeremyho Benthama, Johna Stuarta Milla a Friedricha Augusta von Hayeka. Na jejich základě vymezujeme typ svobody, kterým se práce zabývá, a popisujeme představy těchto myslitelů o lidské racionalitě. Ve druhé části představujeme svobodu v širším filosofickém kontextu a poukazujeme na její propojení s racionalitou. Ve třetí části potom čerpáme empirická zjištění z behaviorální ekonomie, která se snaží o vysvětlení rozdílu mezi preferencemi a chováním. Konfrontací těchto objevů s původními liberálními koncepty nacházíme konkrétní místa, kde klasičtí teoretici měli o lidské racionalitě zavádějící představy. Cílem této práce je stanovit, jak závažné důsledky tyto chyby mají a jak mohou být v rámci liberalismu odstraněny. Závěrem se snažíme odhadnout jejich dopad na fungování trhu a možné politické nástroje vedoucí k jejich nápravě.
|
|
Zobrazení mořské fauny na antických památkách
Štampachová, Michaela ; Musil, Jiří (oponent) ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce)
Cilem teto prace je definovat a shrnout zpusob, kontext a vyznam zobrazovani morske fauny v umeni antickeho sveta. Chronologicky je zamerena od 8. stol pro n. 1. do 5. stol. n. 1., geograficky na stredomorsky region. Na zaklade zminek v dilech antickych autoru a sekundarni odborne literatury jsou tu zpracovana a komentovana nektera anticka vYtvarna dila a pamatky hmotne kultury. Namety s morskymi zivoCichy byly vantickem umeni velmi oblibene a spektrum situaci a kontextu, se kterymi se mohou pojit, je siroke: od atributu bozstva pres symbol morskeho prostredi po vypliiovy ornament. Je zminena jejich role hospodarska, spolecenska, mytologicka i symbolicka. Nejvetsi popularity dosahly tyto namety v cernofigurove keramice, jihoitalskych rybich miskach a helenistickych mozaikach. Stylisticky vedle sebe existovaly realisticky a ornamentalizujici trend. Kresba a malba dovedly zalichotit vic rybam a hlavonozcum, plastika zase spiS delfinum.
|
host ::
