|
Rizika vzniklá v souvislosti s působením abnormálního fyzikálního tlaku ve specifických prostředích na lidský organismus
ŠEBERKA, Jan
S přibývajícími možnostmi, které má současná populace, bude přibývat i úrazů, které vzniknou v extrémních prostředích, například pod vodní hladinou nebo v nadmořských výškách větších než 2400 metrů nad mořem. Tato bakalářská práce nazvaná Rizika vzniklá v souvislosti s působením abnormálního fyzikálního tlaku ve specifických prostředích na lidský organismus ve svém obsahu shrnuje rizika a onemocnění, která vznikají za změněných podmínek. Cílem této práce bylo zmapovat znalost diferenciálně diagnostických postupů a následné adekvátní terapie u stavů způsobených působením abnormálního fyzikálního tlaku, jenž mají pracovníci zdravotnické záchranné služby a pracovníci horské služby v Libereckém kraji a okolí. V úvodu teoretické části se věnuji základním fyzikálním poznatkům. Například jak se lidský organismus vyrovnává s normálním, zvýšeným či sníženým fyzikálním tlakem. Teoretická část se dále zabývá konkrétními onemocněními, která vznikají v důsledku zvýšeného či sníženého tlaku v prostředí. U každého z nich je uveden název onemocnění, jeho charakteristika, patofyziologie, klinické příznaky a příslušná terapie. Je zde charakterizována i rekompresní léčba v dekompresní komoře a rozmístění těchto dekompresních komor v České republice. Z práce vyplývá, že se více než polovina zdravotnických a horských záchranářů v dané problematice orientuje. Najdeme zde však otázky, u kterých si jisti nebyli. Z výzkumu, jenž je předmětem praktické části bakalářské práce, dále vyplývá, že horští záchranáři jsou znalejší v oblasti vysokohorské medicíny než záchranáři zdravotničtí. Zdravotničtí záchranáři však prokázali lepší znalosti v oblasti potápěčských nehod. Z práce je patrné, že incidence těchto druhů úrazů není vysoká, ale tento fakt by určitě neměl vést zdravotnické a horské záchranáře k názoru, že se v dané problematice nemusí dále vzdělávat. Naopak, bylo by vhodné zajistit na toto téma semináře a zvyšovat tak úroveň znalostí v oblasti vysokohorské a potápěčské medicíny u členů zdravotnické záchranné služby a členů služby horské.
|
|
Rozdíl v terapeutických a psychosociálně rehabilitačních aktivit pacientů PL vzhledem k jejich diagnóze.
ZELENKOVÁ, Markéta
Abstrakt Rozdíl terapeutických a psychosociálně rehabilitačních aktivit pacientů PL vzhledem k jejich diagnóze Ve své bakalářské práci se zabývám jako hlavními tématy psychosociálně rehabilitačními a terapeutickými aktivitami, jejich využití v rámci rehabilitace u nemocných s diagnózou zaměřenou na okruh psychotických poruch, neurotických poruch a organických poruch. Důležitou část tvoří kapitola komunitní péče, která úzce souvisí se systémem ucelené rehabilitace v léčbě duševních poruch. Na posledních stránkách práce se věnuji specifické komunikaci s nemocnými trpící demencí, psychózou a neurózou. Prvním cílem práce bylo zjistit rozdílnost v terapeutických aktivitách podle diagnóz a to z okruhu psychotických poruch, neurotických poruch a organických poruch. K danému cíli se vztahovala hypotéza, ve které jsem se domnívala, že terapeutické aktivity realizované s nemocnými se odlišují vzhledem k jejich diagnóze. Druhým cílem práce bylo zjistit, zda odborný personál považuje za důležité využívat v rámci péče o duševně nemocné možnost mimoústavní (komunitní) péče. K tomuto cíli byla stanovena hypotéze, ve které jsem předpokládala, že odborný personál v PL zaujímá negativní postoj k využívání mimoústavní (komunitní) péče. Cíle práce byly splněny. Informace byly získány výzkumem kvantitativním, použita byla metoda dotazování, technika sběru dat {--} dotazník. První sledovaný soubor tvořilo 20 terapeutů, druhý sledovaný soubor tvořilo 84 sester pracujících v PL Jihlava. Výsledky šetření potvrdily první hypotézu. Druhá hypotéza nebyla potvrzena. Poznatky této práce by mohly být určeny jako zdroj informací zvláště pro pracovní terapeuty a ostatní terapeuty, kteří využívají v rámci psychosociální rehabilitace a terapeutické činnosti řadu aktivit jako podpůrné léčby duševních poruch. Práce přináší přehled o aktivitách uplatňujících se v léčbě duševních nemocí. Dále mohou být terapeuty i sestrami použity poznatky o komunitní péči, o návaznosti těchto služeb pro nemocné s duševní poruchou. Zprostředkovateli těchto informací mohou být pro nemocné i rodinné příslušníky nejen sociální pracovnice, lékař ale i terapeuti a sestry.
|
|
Neuropeptid Y a regulace příjmu potravy
Váchová, Barbora ; Telenský, Petr (oponent) ; Nedvídková, Jara (vedoucí práce)
Neuropeptid Y (NPY) je složen ze 36 aminokyselin a je součástí NPY rodiny. Jeho biosyntéza probíhá v hypothalamu a roku 2007 byla popsána jeho exprese i v tukové tkáni. NPY je všudypřítomný hormon s centrální i periferní aktivitou, která celkově vede k udržení homeostázy. Je také jedním z nejvýznamnějších orexigenních hormonů. Pro své účinky na regulaci příjmu potravy využívá receptory spřažené s G-proteiny typu Y1, Y2 a Y5; vzhledem k mnoha závažným vedlejším účinkům současných léků na snížení hmotnosti jsou ligandy těchto receptorů (antagonisté Y1R a Y5R, agonisté Y2R) nyní uvažovány jako nové léčebné látky proti obezitě. Tato práce je zaměřena na obecnou charakteristiku NPY jako orexigenního faktoru a možnosti využití látek od něj odvozených pro léčbu obezity.
|
|
Spolupráce sestry s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení
JÍLKOVÁ, Veronika
Zdravotníci, pacienti a rodinní příslušníci - tyto tři skupiny se setkávají často společně v krizové, či náročné situaci, kterou navíc prožívají odlišně. Proto při ní může docházet k nechtěnému úniku informací, následně k nesplněnému naplňování základních potřeb (a to nejen klientů, ale i odborníků). Sestry by měly být otevřeny ke komunikaci s rodinou, pravidelně jim nabízet výměnu informací. Přichází - li rodina s novými podněty, měli bychom umět najít cestu k jejich využití. Měli bychom vědět a umět rodině poradit, kde najít pomoc či podrobnější informace, případně ji jemně usměrňovat. Spolupráce zdravotníků s rodinou vytváří bezpečné prostředí, v němž se nemocný i rodina cítí podstatně lépe než v někdejším ovzduší autoritativního přístupu profesionálů ve zdravotnictví. Téma bakalářské práce je spolupráce sestry s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení. Cílem je zjistit jak sestry vnímají rodinné příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení. Odhalit s jakými problémy se sestry potýkají při jednání s rodinnými příslušníky hospitalizovaného klienta. Zjistit jestli jsou rodinní příslušníci spokojení s ošetřovatelským personálem na interně zaměřeném oddělení. Informace potřebné pro výzkum byly získány pomocí dotazníkového šetření u sester pracujících na interně zaměřeném oddělení a rodinných příslušníků hospitalizovaných klientů na interně zaměřeném oddělení Nemocnice České Budějovice a.s.. Hypotéza č.1 ,,Sestry na interně zaměřeném oddělení vnímají přítomnost rodinných příslušníků klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení kladně`` byla potvrzena. Hypotéza č. 2 ,,Sestry se při jednání s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení potýkají s nedostatečným porozuměním podaných informací`` potvrzena nebyla. Hypotéza č. 3 ,,Rodinní příslušníci jsou spokojeni se spoluprácí s ošetřovatelským personálem na interně zaměřeném oddělením`` byla potvrzena. Doufám, že mé zjištěné poznatky otevřou a obohatí prostor pro spolupráci sester s rodinnými příslušníky klientů. Umožní kvalitní výměnu informací mezi rodinou a sestrami a které povedou k zlepšení péče o nemocné.
|
| |
|
Efektivita spolupráce rodiny a agentury domácí péče v ošetřovatelské péči o seniora v období po propuštění z nemocnice
ŠTĚPÁNOVÁ, Hana
Svou prací jsem chtěla podpořit a zviditelnit důležitost služeb poskytovaných Domácí péčí ČČK ve Strakonicích při péči o seniory v jejich vlastních domovech. Teoretická část je věnována charakteristice seniora, rodiny a domácí péče. Výzkumná část této bakalářské práce je zpracována pomocí metodiky kvalitativního výzkumu, kde dotazovanými byly sestry z domácí péče a klienti s rodinami, kteří využívali jejich služby. Cílem této práce bylo zjistit, jestli rodinní příslušníci využívají služeb domácí péče při péči o seniora, zda při této péči spolupracují a pokud ano, tak v jakých oblastech jejich spolupráce spočívá. Výsledky výzkumu vycházejí zejména z rozhovorů se sestrami z domácí péče a s rodinnými příslušníky a seniory. Jako hlavní výzkumné otázky byly položeny tyto: Jakým způsobem je pacient a jeho rodina informována o možnostech využití služeb domácí péče při propuštění z nemocničního zařízení? V jakém rozsahu využívají rodinní příslušníci služeb domácí péče? Chybí rodinným příslušníkům v nabídce služeb domácí péče určitá činnost? Jak spolupracuje rodina se sestrami z domácí péče v péči o seniora po jeho propuštění z nemocničního ošetření? Jakou činnost potřebují rodinní příslušníci vykonávat od sester domácí péče při péči o seniora po jeho propuštění z nemocničního šetření? Na základě těchto otázek jsem vytvořila podotázky k rozhovorům pro sestry z domácí péče a pro rodiny s klienty. Sestry odpovídaly na 16 otázek a rodina se seniory na 13 otázek. Tato práce je sepsána jako důkaz důležitosti a nezastupitelnosti domácí péče při ošetřování seniora v jeho přirozeném prostředí. Výsledek práce vypovídá o spokojenosti klientů s poskytovanými službami a současně o jejich nepostradatelnosti pro ně.
|
|
Terapeutická komunita v systému léčby drogově závislých a její specifické terapeutické programy
Holakovská, Eva ; Čedík, Miloslav (vedoucí práce) ; Zelinková, Olga (oponent)
Tato práce pojednává o terapeutických komunitách v systému léčby drogově závislých klientů a o jejich metodách, programech a posláních sloužících ke kvalitnějšímu uzdravení klientů závislých na návykových látkách. Záměrem této práce je co nejšíře postihnout proces léčby klientů v terapeutických komunitách a přiblížit prostředí a léčebný systém vytvářející bezpečné místo pro jednotlivé členy komunity. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje současnou českou praxi v terapeutických komunitách, přičemž je kladen důraz na přiblížení terapeutických metod a programů používaných efektivně při práci s drogově závislými. Praktickou část tvoří vlastní kvalitativní výzkum, podložený stáží v terapeutické komunitě Karlov.
|
|
Vliv sauny na svalové napětí po fyzické zátěži
Dastych, Petr ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název: Vliv sauny na svalové napětí po fyzické zátěži Vymezení problému: Tato diplomová práce je pilotní teoreticko - empirický dvoufaktorový experiment, kde hlavním předmětem experimentu je zhodnocení účinku sauny na zvýšené svalové napětí po sportovním výkonu a její možnosti pro využití v regeneraci a fyzikální terapii. Cíle práce: Cílem této diplomové práce je shrnout teoretické poznatky týkající se dané tématiky a ohodnotit vliv saunování na svalové napětí vzniklé po krátkodobém maximálním anaerobním výkonu a porovnat jej s pasivním odpočinkem. Metoda řešení: Tato diplomová práce bude zpracována na FTVS UK na 6 probandech, kteří budou náhodným výběrem rozděleni do dvou stejně početných skupin. První tříčlenná skupina bude výzkumná, druhá tříčlenná skupina bude kontrolní. Následně budou probandi podrobeni zátěžovému testu wingate. Experimentální skupina se zúčastní saunovací procedury a kontrolní skupina bude pasivně odpočívat. Svalové napětí se bude měřit před zátěží, po zátěži a po sauně/pasivním odpočinku. Měření bude probíhat v kineziologické laboratoři na FTVS UK. Měřit se bude pomocí myotonometru a data budou přes analogovo-digitální převodník zobrazena a následně zpracována pomocí výpočetní techniky. Výsledky: Při provedení experimentu nebyly potvrzeny stanovené hypotézy, zejména pro...
|
|
Technická a časová náročnost ošetřovatelské péče u různých metod chlazení při léčebné hypotermii z pohledu sestry
GALUŠKOVÁ, Soňa
ABSTRACT: Ve své práci jsem se věnovala léčebné hypotermii a s ní spojeným metodám chlazení. Zaměřila jsem se na jejich technickou a časovou náročnost s ohledem na dosažení požadované cílové tělesné teploty a s ohledem na náročnost ošetřovatelské péče. V první teoretické části je uveden krátký úvod do historie hypotermie a její první dochované písemné záznamy. Další kapitola je věnována současnému využití indukované hypotermie, oborům, ve kterých je indukovaná hypotermie využívaná a to jak formou lokální, tak formou celkové řízené hypotermie. Je zde popsána fyziologie a patofyziologie termoregulace člověka. Podrobněji je zpracováno rozdělení hypotermie a hypertermie. Hovoří se zde o projevech, příčinách a změnách v organizmu v průběhu změny tělesné teploty, o pozitivních i negativních účincích na organizmus. Další kapitola je věnována řízené hypotermii, její definici, pozitivním účinkům při léčbě, negativním účinkům na organizmus a vlastním metodám chlazení. Jsou zde podrobně popsány metody vnější, metody vnitřní a postup sestry při aplikaci těchto metod. Závěr teoretické části je shrnutí komplexní ošetřovatelské péče o pacienty s řízenou hypotermií. Cílem mé práce bylo zhodnocení využití léčebné hypotermie na pracovištích intensivní péče, zhodnocení časové a technické náročnosti metod chlazení při komplexní ošetřovatelské péči z pohledu zdravotní sestry a pokusit se najít optimální kombinaci metod chlazení k co nejrychlejšímu dosažení požadované teploty tělesného jádra a jejího udržení. Prvním předpokladem bylo, že využití léčebné hypotermie bude ovlivněno skladbou pacientů na odděleních. Druhou hypotézou bylo větší časová náročnost pro sestry při fyzikálních metodách chlazení a technicky náročnější metody při využití systému coolgard a mimotělního oběhu. K práci byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, formou dotazníku. Dotazník obsahoval jak otázka otevřené s možností více odpovědí, tak otázky zavřené a jednu otázku polootevřenou. Osloveny byli sestry, bakalářky, diplomované sestry, sestry specialistky pracující na jednotkách intenzivní péče a resuscitačních odděleních čtyř různých nemocnic. Výzkum byl prováděn během roku 2009. Poslední část jsou výsledky mé práce, znázorněny v grafické podobě. Diskuse s literárními zdroji o využití a aplikaci léčebné hypotermie. Velká část je věnovaná praktické zkušenosti s metodami chlazení, porovnání s výsledky dotazníku. Uvedenou bakalářskou práci bude možno využít k zefektivnění komplexní ošetřovatelské péče u pacientů s léčebnou hypotermií a tím zvýšení komfortu pro pacienty na odděleních resuscitace a jednotkách intenzivní péče.
|
|
Zlepšení mechanických vlastností slinuté keramiky přetavením pomocí plazmatronu
Ctibor, Pavel
Byla demonstrována možnost zlepšení mechanických vlastností slinuté keramiky a charakteru jejího povrchu z hlediska aplikací vyžadujících otěruvzdornost. K povrchovému přetavení vybraných keramických vzorků byl použit plazmatron s vodní stabilizací WSP®, používaný tradičně pro plazmové nástřiky, kdy se vychází z přáškového materiálu.. Použití tohoto zařízení pro tepelné ovlivnění objemových tuhých těles je spojeno s řadou komplikací daných zejména obrovskými teplotními gradienty. Text ukazuje možnost dosáhnout dobrých výsledků, pokud je vhodně zvolen zpracovaný materiál i režim jeho interakce s plazmatem. Studované materiály jsou tvořeny trojicí oxidů MgO-Al2O3-SiO2, respective ZrO2-Al2O3-SiO2. U neovlivněných a plazmatem ovlivněných vzorků byla vyšetřována otěruvzdornost v suspenzi dle ASTM G 75 a mikrotvrdost. Souvislost výsledků je s dalšími strukturními charakteristikami je zde rovněž diskutována. Výsledky ukazují zlepšení studovaných mechanických vlastností povrchový.
|
host ::
