Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 37 záznamů.  začátekpředchozí28 - 37  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Role BAFF cytokinu v transplantačních reakcích
Sekerková, Zuzana ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Současná imunogenetická vyšetření před transplantací zahrnují kromě HLA typizace také detekci HLA-specifických protilátek, avšak ta neposkytuje informaci o B buňkách, které se účastní humorální odpovědi proti transplantovanému orgánu. BAFF (B aktivační faktor) hraje důležitou roli při proliferaci, maturaci a diferenciaci B buněk. Sestřižením membránové formy BAFF vzniká solubilní forma cytokinu, která se váže na tři typy receptorů - TACI, BAFF-R a BCMA. Některé recentní studie naznačují, že BAFF by mohl sloužit jako prediktor nebo marker protilátkami zprostředkované rejekce (AMR) u pacientů po transplantaci ledviny. Naše studie se skládá ze dvou částí. V první části jsme se zabývali solubilním BAFF v séru pacientů po transplantaci ledviny. Cílem naší retrospektivní studie bylo proto korelovat hladiny BAFF cytokinu u pacientů před a po transplantaci s klinickým průběhem a incidencí rejekce po transplantaci. Do studie bylo zařazeno 92 příjemců ledviny. Protilátkami- zprostředkovaná (humorální) rejekce byla diagnostikována na základě pozitivního nálezu C4d depozitů v peritubulárních kapilárách (imunoflorescenční detekce) a přítomnosti donor- specifických protilátek. Hladiny BAFF byly stanoveny za využití Xmap metodiky na přístroji Luminex před transplantací, 3 měsíce, 6 měsíců a rok po transplantaci....
Vliv pohybové aktivity Nordic Walking na tělesné složení a na kardiorespirační parametry u jedinců po transplantaci ledviny a u dialyzovaného jedince.
Rousová, Martina ; Mahrová, Andrea (vedoucí práce) ; Horčic, Josef (oponent)
Název práce: Vliv pohybové aktivity Nordic Walking na tělesné složení a na kardiorespirační parametry u jedinců po transplantaci ledviny a u dialyzovaného jedince. Cíl práce: Cílem práce bylo zjistit vliv pohybové aktivity Nordic Walking na tělesné složení a na kardiorespirační parametry u jedinců po transplantaci ledviny a u dialyzovaného jedince. Metodika: Diplomová práce byla zpracována formou kvalitativní případové studie. Studie se na počátku účastnilo 9 probandů, ale jen 5 probandů studii dokončilo. Bylo provedeno vstupní vyšetření probandů, před zahájením 10 týdenní pohybové aktivity Nordic Walking, v celkovém počtu 20 lekcí trvajících 60 minut, a výstupní testování probandů po absolvování intervence. Vždy byly naměřeny konkrétní hodnoty tělesného složení, základní antropometrické hodnoty (tělesná výška, hmotnost, věk, obvodové míry), dále rozložení svalové a tukové hmoty v těle, hodnoty fyzické kondice, resp. kardiorespiračních parametrů jedince, pro které bylo použito spiroergometrické vyšetření pomocí modifikovaného Balkeho chodeckého testu. Ke zjišťování kvality života jedince byl před intervencí a po intervenci použit standardizovaný dotazník hodnotící kvalitu života WHOQOL-BREF. V neposlední řadě byl každý testovaný jedinec dotázán na aktuální zdravotní stav a pravidelnou fyzickou...
Role B buněk v transplantačních reakcích
Brožová, Jitka ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Hlavním problémem při transplantaci ledvin je vývoj celulární a protilátkami zprostředkované (humorální) rejekce. Za poslední desetiletí, díky zlepšení účinnosti imunosupresivních léků, došlo ke zlepšení prognózy na přežití transplantovaných orgánů. Nicméně, humorální rejekce stále zůstává velmi závažným problémem u rizikových pacientů, protože může trvale poškodit štěp. Vzhledem k tomu je nutné již před transplantací rozdělit pacienty s vysokým a nízkým rizikem vzniku protilátkami-zprostředkované rejekce. Současná imunogenetická vyšetření před transplantací zahrnuje, kromě HLA typizace, detekci panel-reaktivních protilátek pacienta. Avšak ta neposkytuje informaci o B buňkách, které se účastní humorální odpovědi příjemce ledviny. Z toho důvodu se předložená diplomová práce zabývá analýzou B buněčné reaktivity a její regulace u transplantovaných pacientů. V této retrospektivní analýze jsme zkoumali hladiny faktoru regulující funkci B lymfocytů (BAFF). Z dosud publikovaných prací vyplývá, že BAFF by mohl sloužit jako marker humorální rejekce. Dále jsme se zaměřili na B lymfocyty a jejich schopnost produkovat protilátky pomocí metody IgG ELISpot (Enzyme-linked immunosorbent spot). V literatuře se uvádí, že IgG ELISpot by mohla predikovat produkci protilátek a tudíž predikovat riziko vývoje humorální...
Predikce časného rozvoje funkce a rejekce transplanované ledviny
Wohlfahrtová, Mariana ; Viklický, Ondřej (vedoucí práce) ; Zadražil, Josef (oponent) ; Reischig, Tomáš (oponent)
Zlepšení krátkodobých výsledků transplantace nevedlo ke zlepšení dlouhodobé funkce a přežití štěpů ledvin. Klíčovým problémem zůstává nedostatek orgánů a rostoucí počet marginálních ledvin určených k transplantaci. Kvalita dárcovského orgánu je přitom rozhodující pro riziko opožděného funkce štěpu a omezeného přežití štěpů. Cílem je lépe porozumět ischemicko/reperfuznímu poškození a jeho následkům, předpovědět opožděný rozvoj funkce a rejekce, zlepšit alokaci orgánů k transplantaci a identifikovat pacienty vhodné k minimalizaci či úplnému vysazení imunosupresivní léčby. Analýzou biopsií dárců ledvin jsme zjistili, že nízká kvalita tubulárních buněk a nízká exprese genu pro Netrin-1, tzv. faktor přežití, má vztah k opožděnému rozvoji funkce štěpu. Potvrdili jsme, že reperfuzní fáze ischemicko/reperfuzního poškození vede k minimálním morfologickým, ale významným molekulárním abnormalitám. Tato disociace mezi histologií a molekulární patologií svědčí pro nutnost integrovaného přístupu při hodnocení kvality dárcovského orgánu a jeho správné alokaci k transplantaci. Identifikovali jsme nové kompozitní histologické skóre, tzv. CIV skóre, které spolu s klinickou charakteristikou dárce lépe predikuje riziko opožděného rozvoje funkce po transplantaci ledviny než konvenční metody. Poukázali jsme na významnou...
Vliv pohybové a nutriční a nutriční intervence na fyzickou zdatnost a QŽ jedinců v prvním roce po transplantaci ledviny
Švagrová, Klára ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Brandejský, Petr (oponent) ; Adámková, Věra (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Vliv pohybové a nutriční intervence na fyzickou zdatnost a kvalitu života jedinců v prvním roce po transplantaci ledviny Abstrakt disertační práce Zpracovala: Mgr. Klára Švagrová Školitel: Prof. Ing. Václav Bunc, CSc. Školící pracoviště: Laboratoř sportovní motoriky Praha, 2012 ABSTRAKT Transplantace ledviny je nejkvalitnější metodou léčby chronického selhání ledvin, přesto přináší mnoho zdravotních komplikací. V prvním roce po transplantaci ledviny dochází vlivem samotné transplantace ke zlepšení fyzické zdatnosti i kvality života pacientů, které jsou oproti běžné populaci snížené. Toto zlepšení podporuje vhodná pohybová a nutriční intervence, bez kterých po prvním roce po transplantaci opět dochází ke zhoršení fyzické zdatnosti i kvality života pacientů. Cílem práce je ověřit pozitivní efekt dlouhodobé pohybové a nutriční intervence na zdravotně orientovanou zdatnost a úroveň kvality života podmíněné zdravím u reprezentativního vzorku jedinců v prvním roce po transplantaci ledviny. Zároveň je cílem ověřit, zda je možné realizovat takto zaměřený experiment v českých socio-kulturních podmínkách a podmínkách českého zdravotnictví. Metody: Předkládaná prospektivní randomizovaná studie je experimentem ověřujícím dva experimentální faktory. Výzkumný...
Kvalita života hemodialyzovaných pacientů
Kycltová, Pavlína ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Marie (oponent)
V úvodu této bakalářské práce se pokusím přiblížit problematiku chronického ledvinového selhání. Popíši příčiny chronického selhání ledvin, jeho příznaky, diagnostiku, léčbu a kvalitu života pacientů s touto diagnózou. Dozvíme se, na jakém principu je založena hemodialýza, jaké jsou povinnosti sestry během obsluhy dialyzačního přístroje a co musí pacient splňovat, aby u něj bylo možné samotnou hemodialýzu provádět. Mým cílem v této bakalářské práci je rozebrat problematiku rodinného, pracovního a sociálního života pacientů s tímto onemocněním. Pohled na tuto problematiku získám z dotazníkového šetření, které jsem provedla mezi pacienty v hemodialyzačním středisku. Na závěr této práce provedu pomocí grafického znázornění a slovního popisu vyhodnocení samotných dotazníku a seznámím čtenáře s konečnými výsledky o kvalitě života hemodialyzovaných pacientů, u kterých byl výzkum prováděn.
Humorální rejekce po transplantaci ledviny a vyšetřování protilátek proti HLA a non-HLA antigenům.
Valhová, Šárka ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Mrázek, František (oponent)
Transplantace ledviny představuje nejlepší způsob léčby pacientů s terminálním ledvinným selháním, je spojena s delším přežitím nemocných a lepší kvalitou života než dlouhodobá dialýza. Současně však s sebou nese imunologická rizika vedoucí k odhojení štěpu. U pacientů po transplantaci orgánu je závažnou imunologickou komplikací humorální rejekce, která je nejčastěji spojena s výskytem protilátek specifických proti HLA antigenům, obzvláště proti neshodným HLA antigenům dárce orgánu. Protilátky mohou mít v některých případech specificitu proti antigenům exprimovaným na endoteliálních buňkách, ne na lymfocytech, například proti MICA, MICB, ICAM a zatím neidentifikovaným tkáňově specifickým antigenům. Humorální rejekce má výrazně horší prognózu pro transplantovanou ledvinu než celulární rejekce, a proto její včasná diagnostika má značný význam pro následnou volbu adekvátní léčby. Diagnostika humorální rejekce je založena jednak na bioptickém průkazu C4d depozitů v kapilárách transplantovaných ledvin a současně na laboratorním nálezu protilátek proti neshodným antigenům dárce (donor specifické protilátky, DSA). Cílem naší retrospektivní studie bylo přispět ke zlepšení diagnostiky akutní a chronické humorální rejekce u pacientů po transplantaci ledviny. Dále porovnat diagnostické hodnoty odlišných metodik pro...
Funkční poruchy pohybového systému u jedinců po transplantaci ledviny
Školová, Lucie ; Mahrová, Andrea (vedoucí práce) ; El Ali, Zaher (oponent)
Název: Funkční poruchy pohybového systému u jedinců po transplantaci ledviny Vymezení problému: Transplantace ledviny představuje metodu volby léčby nemocných se selháním ledvin, která je spojena s delším přežitím nemocných v porovnání s dialyzačními metodami (Viklický et al., 2008). Po úspěšné transplantaci ledvin dojde k obnovení renálních funkcí a vymizení komplikací způsobených dialyzační léčbou. Rizikem ovšem zůstávají komplikace způsobené transplantací nejen ve smyslu operačního zásahu, ale i z hlediska doživotní imunosupresivní léčby. Následkem dlouhodobého renálního onemocnění či transplantace ledviny mohou nastat funkční změny pohybového aparátu. Tyto mohou dále snižovat kvalitu života pacientů vzhledem ke stěžejní roli pohybového systému v soběstačnosti. Cíl práce: Cílem práce je zhodnotit funkční poruchy pohybového systému u jedinců časně po transplantaci ledviny a následně s časovým odstupem do jednoho roka od transplantace. Metody řešení: Diplomová práce je zpracovávána formou analyticko - experimentální studie, kdy proběhlo testování 2 skupin s dostupným výběrem jedinců. Testování probíhalo pomocí vybraných testů zaměřených na funkční poruchy pohybového systému a byly sledovány a porovnávány parametry v jednotlivých skupinách i časových rozmezích. Výsledky: Výsledky dosažené v...
Úloha T regulačních buněk u transplantací ledvin
Urbanová, Anna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
T regulační lymfocyty (Treg) patří do skupiny CD4+ buněk. Jsou podstatnou součástí imunitního systému. Treg buňky zabraňují nadměrné aktivaci efektorových T buněk a udržují toleranci vůči tělu vlastním tkáním. Jsou charakterizovány vysokou expresí CD25 a transkripčního faktoru Foxp3. Rozlišují se dvě základní populace Treg buněk: přirozené Treg buňky (nTreg), které vznikají v thymu a představují 5-10 % všech CD4+ buněk, a indukované Treg buňky (iTreg), vytvořené z naivních CD4+ buněk v periferii.Jejich regulační efekt je dobře znám, proto by využití Treg buněk mohlo přinést obrovský léčebný potenciál pro pacienty s transplantovanou ledvinou. Zdraví lidé a pacienti tolerantní vůči transplantované ledvině vykazují větší zastoupení cirkulujících a ve štěpu přítomných Treg buněk, narozdíl od pacientů s chronickou rejekcí. Tolerance je zrušena poškozením CD4+CD25+ buněk.Pro uchycení štěpu je nutné podávat pacientovi po transplantaci imunosupresivní látky, které mají za následek potlačení imunitní reakce proti štěpu. Jejich nevýhodou jsou vedlejší efekty, které mají paradoxně mnohdy za následek i smrt pacienta. Navíc mají často negativní vliv na přežívání a expanzi Treg buněk. Je velmi žádoucí najít u pacienta po transplantaci jednoznačný příznak toho, že u konkrétního pacienta lze přerušit imunosupresivní léčbu....
Výživa dialyzovaného pacienta
ŠIKOLOVÁ, Nela
Bakalářskou práci na téma ,,Výživa dialyzovaného pacienta" rozděluji na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se skládá z osmi kapitol. Prví kapitolu věnuji anatomii ledvin. Stručně popisuji tvar, velikost, uložení a cévní zásobení ledvin. Také zde uvádím základní a funkční jednotku ledvin nefron a s ním spojenou tvorbu primární a definitivní moči. Druhou kapitolu zaměřuji na tři hlavní funkce ledvin. První funkce je exkreční, při které jsou odstraňovány odpadní láky a látky tělu cizích. Druhá funkce je metabolická, kdy se ledviny v organismu účastní hospodaření s ionty a vodou a tím udržují homeostázu vnitřního prostředí. Třetí funkce je endokrinní, při níž ledviny vylučují renin, kalikrein, prostaglandiny, erytropoetin a podílejí se na metabolismu vitamínu D a odbourávání inzulinu. Ve třetí kapitole charakterizuji ledvinné choroby a snažím se vystihnout jejich hlavní příčiny vzniku. Konkrétně se zabývám primární a sekundární glomerulopatií, akutní, subakutní a chronickou glomerulonefritidou. Závěr této kapitoly věnuji akutním a chronickým tubulointersticiálním nefritidám a zmiňuji nejčastější dědičné choroby ledvin. Ve čtvrté kapitole popisuji renální insuficienci a selhání ledvin, které se dělí na akutní a chronické selhání ledvin. Akutní selhání ledvin je rozděleno dle základní příčiny na prerenální (funkční), renální (postižení renálního parenchymu) a postrenální (urologické). Chronické selhání ledvin je rozděleno dle KDOQI klasifikace na pět stádií. Kapitolu pátou věnuji metabolickým důsledkům onemocnění ledvin, kdy dochází k narušení exkreční, metabolické a endokrinní funkci ledvin, která ovlivňuje celý náš organismus. Zaměřuji se na poruchy acidobazické rovnováhy, vodního a elektrolytového metabolismu, kalciumfosfátového metabolismu, hormonálních funkcí, metabolismu bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů a stopových prvků. V šesté kapitole vyobrazuji rozdílnost hemodialýzy, hemofiltrace, hemodiafiltrace a peritoneální dialýzy. V sedmé kapitole se zmiňuji o transplantaci ledvin, která je možná od žijícího dárce nebo z kadaverózního programu. Kapitola osmá je prioritou mé bakalářské práce. Zabývám se v ní dietními a režimovými opatřeními u nemocných, před zahájením dialyzační terapie, během dialyzační terapie a po transplantaci ledvin. Pro praktickou část jsem zvolila kvantitativní výzkum. Cílem bylo zmapovat informovanost o dietním režimu a jeho dodržování respondenty, tedy pacienty v chronickém dialyzačním programu v Nemocnici České Budějovice, a.s. Stanovila jsem výzkumnou otázku ,,Jak dialyzovaní pacienti dodržují dietní režim". Použila jsem metodu sběru dat, která byla provedena formou anonymních dotazníků. Dotazník je složen z 28 otázek, z nichž je 12 otázek uzavřených a 16 otázek otevřených. Východiskem vyhodnocení výsledku dodržování dialyzačního režimu byly otázky číslo 6 - 27. Respondent, který dietu dodržuje, by musel odpovědět z 22 otázek více jak na 12 otázek správně. Ze vzorku vyplynulo, že 25 respondentů dietní režim při dialýze nedodržuje a 15 respondentů dodržuje. Nedodržování dialyzační diety negativně ovlivňuje nejen prognózu léčby, ale především zhoršuje zdravotní stav pacienta. Pro zlepšení tohoto problému bych doporučovala konzultace s nutričním terapeutem, který by provedl podrobnou edukaci, týkající se hlavních zásad při dialyzační léčbě a pro každého pacienta by individuálně sestavil jídelníček dle jeho aktuálního zdravotního stavu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 37 záznamů.   začátekpředchozí28 - 37  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.