|
|
Humorální rejekce po transplantaci ledviny a vyšetřování protilátek proti HLA a non-HLA antigenům.
Valhová, Šárka ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Mrázek, František (oponent)
Transplantace ledviny představuje nejlepší způsob léčby pacientů s terminálním ledvinným selháním, je spojena s delším přežitím nemocných a lepší kvalitou života než dlouhodobá dialýza. Současně však s sebou nese imunologická rizika vedoucí k odhojení štěpu. U pacientů po transplantaci orgánu je závažnou imunologickou komplikací humorální rejekce, která je nejčastěji spojena s výskytem protilátek specifických proti HLA antigenům, obzvláště proti neshodným HLA antigenům dárce orgánu. Protilátky mohou mít v některých případech specificitu proti antigenům exprimovaným na endoteliálních buňkách, ne na lymfocytech, například proti MICA, MICB, ICAM a zatím neidentifikovaným tkáňově specifickým antigenům. Humorální rejekce má výrazně horší prognózu pro transplantovanou ledvinu než celulární rejekce, a proto její včasná diagnostika má značný význam pro následnou volbu adekvátní léčby. Diagnostika humorální rejekce je založena jednak na bioptickém průkazu C4d depozitů v kapilárách transplantovaných ledvin a současně na laboratorním nálezu protilátek proti neshodným antigenům dárce (donor specifické protilátky, DSA). Cílem naší retrospektivní studie bylo přispět ke zlepšení diagnostiky akutní a chronické humorální rejekce u pacientů po transplantaci ledviny. Dále porovnat diagnostické hodnoty odlišných metodik pro...
|
|
|
Humorální rejekce po transplantaci ledviny a vyšetřování protilátek proti HLA a non-HLA antigenům.
Valhová, Šárka ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Mrázek, František (oponent)
Transplantace ledviny představuje nejlepší způsob léčby pacientů s terminálním ledvinným selháním, je spojena s delším přežitím nemocných a lepší kvalitou života než dlouhodobá dialýza. Současně však s sebou nese imunologická rizika vedoucí k odhojení štěpu. U pacientů po transplantaci orgánu je závažnou imunologickou komplikací humorální rejekce, která je nejčastěji spojena s výskytem protilátek specifických proti HLA antigenům, obzvláště proti neshodným HLA antigenům dárce orgánu. Protilátky mohou mít v některých případech specificitu proti antigenům exprimovaným na endoteliálních buňkách, ne na lymfocytech, například proti MICA, MICB, ICAM a zatím neidentifikovaným tkáňově specifickým antigenům. Humorální rejekce má výrazně horší prognózu pro transplantovanou ledvinu než celulární rejekce, a proto její včasná diagnostika má značný význam pro následnou volbu adekvátní léčby. Diagnostika humorální rejekce je založena jednak na bioptickém průkazu C4d depozitů v kapilárách transplantovaných ledvin a současně na laboratorním nálezu protilátek proti neshodným antigenům dárce (donor specifické protilátky, DSA). Cílem naší retrospektivní studie bylo přispět ke zlepšení diagnostiky akutní a chronické humorální rejekce u pacientů po transplantaci ledviny. Dále porovnat diagnostické hodnoty odlišných metodik pro...
|
host ::
RSS.