|
Hydraulic rake screen
Perejda, Michal ; Malach, František (oponent) ; Malášek, Jiří (vedoucí práce)
This diploma thesis Hydraulic rake screen deals with the design of the hydraulic screen cleaning device with a stroke of 1800 mm, which will be placed in 1000 mm wide flow chanell of the wastewater treatment facility. This paper contains structural optimalization of the structure due to operating conditions and loads, mechanical strength calculations and drawings of the device and its details.
|
|
Stanovení zbytkové napjatosti metodou vrtání otvoru s využitím MKP
Civín, Adam ; Vlk, Miloš (oponent) ; Hlavoň, Pavel (vedoucí práce)
Zbytková napjatost působící v tělese může i nemusí být z hlediska bezpečnosti přínosná pro danou konstrukci či součást. Cílem této práce není pojednání o možných způsobech vzniku zbytkové napjatosti v materiálech, ani o jeho odstranění, ale je zaměřena na jednu z nejrozšířenějších metod měření zbytkových napětí, jakou je odvrtávací metoda. Abychom mohli stanovit, jak nám tato napjatost ovlivňuje chování materiálu, musíme být schopni určit velikosti těchto napětí a jejich hlavní směry působení. Jak již bylo řečeno, jednou z mnoha metod sloužící k vyhodnocení potřebných informací, je metoda semidestruktivní, a to metoda vrtání otvoru. Tato metoda je tvůrčí podstatou celé práce a dále je omezena pouze na určení homogenního zbytkového napětí pro konečné tloušťky ocelových desek. Jedná se o hookovský, izotropní, lineárně pružný materiál s materiálovými charakteristikami =0,3 a E=2,1[10]^5 MPa. Pro aplikaci této metody je potřeba určit kalibrační koeficienty “a“ a “b“, kterých se dále využívá k co nejpřesnějšímu stanovení zbytkové napjatosti v konkrétní hloubce odvrtaného materiálu, při daném průměru vrtaného otvoru a známé tloušťce odvrtávaného tělesa. Geometrie tělesa je zjednodušena na tvar hranolu s rovinnými povrchovými plochami. Dále je nutné poznamenat, že kalibrační koeficienty jsou stanoveny pouze pro jeden typ tenzometrické růžice RY 61 S, která je v tomto případě nedílnou součástí jak numerického, tak experimentálního stanovení kalibračních koeficientů. Motivací a zároveň požadovaným výsledkem této diplomové práce je podat srozumitelný a ucelený náhled na přesnost, efektivnost a použitelnost kalibračních koeficientů v závislosti na tloušťce tělesa, velikosti vrtaného otvoru, podmínky průchozí a neprůchozí vrtané díry, počtu odvrtaných vrstev a v neposlední řadě na kvalitě a přesnosti tvorby výpočtového modelu. K dosažení těchto výsledků bylo využito simulace zbytkové napjatosti, spojené s výpočtovým modelováním pomocí metody konečných prvků. Výsledky jsou prezentovány v podobě 3D grafů, 2D grafů, tabulek a procentuálních odchylek výsledných hodnot vzhledem k výsledkům z jiných publikací, či s analytickým řešením. Přestože je práce zaměřena na numerické modelování a simulace pomocí MKP, má bohužel i tato metoda několik více či méně podstatných omezení. Mezi ně například patří vliv excentricity vrtaného otvoru vzhledem ke středu tenzometrické růžice, vznik vysokých hodnot redukovaných napětí na čele vyvrtaného otvoru coby koncentrátoru napětí a dále jeho následná plastifikace, vliv geometrických nepřesností otvoru a další. Všechny tyto aspekty, ovlivňující přesnost stanovení kalibračních koeficientů, nelze do numerického modelu v rámci této diplomové práce zahrnout. Blíže je o této problematice pojednáno v rešeršní studii. Dosažené výsledky řešení by měly napomoci k praktickému využití předem stanovených kalibračních koeficientů při určování homogenního napětí po hloubce u různých tloušťek vzorků s požadovanou velikostí a hloubkou odvrtaného otvoru. Všechny uvedené výsledky jsou ale použitelné pouze pro jeden typ tenzometrické růžice, a to konkrétně pro typ RY 61 S firmy HBM.
|
|
Analýza a inovace elektrických motorků pro automobily
Vala, Tomáš ; Mach, Martin (oponent) ; Hájek, Vítězslav (vedoucí práce)
V automobilové technice se pro elektrické pohony nejčastěji používají stejnosměrné motory. Nejčastějším představitelem stejnosměrných motorků v automobilu je startér a stěračový motorek skel. Tato práce má za cíl přiblížit konstrukci jednotlivých motorků v automobilové technice, tedy se blíže seznámíme s konstrukcí stejnosměrného motoru. Nevýhodou stejnosměrných motorků je tzv. „kluzný kontakt“, který je mezi kartáči a komutátorem zdrojem elektromagnetického rušení a poruch. Dále se zaměříme na možnosti a předpoklady inovace a modernizace motorků včetně příkladů výpočtů ztrát u stejnosměrného motoru.
|
|
Moderní trendy v konstrukci předních světlometů vozidel
Rada, Jakub ; Maršálek, Ondřej (oponent) ; Raffai, Peter (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá moderními trendy v konstrukci předních světlometů. První část práce představuje jednotlivá stádia vývoje systémů používaných u světlometů a jejich konstrukční řešení. Druhá část práce je zaměřena na možné varianty chlazení funkčních částí světelných modulů a doplněna o výsledky srovnávacích laboratorních testů předních výrobců automobilního osvětlení. Závěrečná část obsahuje porovnání v současnosti nejpoužívanějších technologií u předního osvětlení vozidel.
|
|
Studium vlivu složení a vstupních surovin na hodnoty modulů pružnosti betonů
Šafrata, Pavel ; Křížová, Klára (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Kromě pevnosti v tlaku betonu se v současnosti významně projevuje při statických výpočtech i modul pružnosti. U subtilních skeletových konstrukcí může díky nedostatečnému modulu pružnosti docházet k nepřípustným průhybům. Vycházet z empirických vztahů je v této situaci přinejmenším nezodpovědné, jelikož se při výrobě betonu používá široké spektrum surovin, příměsí a přísad. Cílem práce je studium vlivu hrubého kameniva na statický a dynamický modul pružnosti betonu v tlaku a doporučení vhodných opatření k výrobě betonu s vysokým modulem pružnosti. Experimentální část se dále zabývá vlivem obsahu vzduchu v betonu na výsledné moduly pružnosti.
|
| |
|
Dynamická charakteristika zpětné armatury
Pavlík, Václav ; Dokoupil, Pavel (oponent) ; Habán, Vladimír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce nabízí přehled všech konstrukcí zpětných armatur, jejich využití a typické vlastnosti. Cílem této práce je také objasnit fenomén práskání zpětné armatury a další problémy nastávající při přechodových jevech. Práskání bylo měřeno na zkušebním okruhu hydraulické laboratoře. Pro vyhodnocení nestacionárního průtoku při odstavení čerpadla byla využita Gibsonova metoda. Z výsledků bylo možné sestavit dynamickou pracovní charakteristiku zpětné klapky, ve které nefiguruje rychlost zvuku v kapalině. Práce také obsahuje 2D nestacionární CFD výpočty, které byly využity k vyhodnocení hydrodynamického momentu působícího na čep zpětné klapky. Tento zvolený přístup poskytuje možnost velkého množství výpočtů, na úkor ne zcela přesné geometrie. Hlavním přínosem úvodní rešerše je její ucelenost. Může se tak stát důležitým vodítkem při výběru správné armatury. Pro výběr vhodné armatury je také užitečné použít dynamické charakteristiky, které byly v této práci sestrojeny novým způsobem z měření a také ze zjednodušených CFD výpočtů.
|
|
Technická analýza na devizovém trhu
Procházková, Martina ; Durčáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kunz, Tomáš (oponent)
Hlavním cílem této práce je analyzovat a zhodnotit možnosti a omezení technické analýzy při predikci devizového kursu, objasnit konstrukci, využití, výhody i nevýhody technických indikátorů používaných na devizovém trhu a podat představu o jejich využití jednotlivými subjekty trhu. První část vysvětluje principy technické analýzy a porovnává ji s fundamentální a psychologickou analýzou. Druhá a hlavní část je věnována analýze devizového kursu dle technických indikátorů. Na závěr je představen pohled českého technického analytika na využití technické analýzy na devizovém trhu a zhodnocení výhod a nevýhod technické analýzy.
|
|
Lomové chování keramických pěn při tahovém zatěžování
Řehořek, Lukáš ; Dlouhý, Ivo ; Chlup, Zdeněk
Vysoce porézní architektura materiálu je velice slibná v aplikacích, kde je zapotřebí lehkých a pevných konstrukcí nebo například tlumení nárazů a vibrací. Pro bezproblémové použití těchto materiálů v inženýrské praxi je zapotřebí znát mechanické chování při všech typech zatěžování. V tomto příspěvku jsou uvedeny výsledky měření keramické pěny na bázi korundu při tahovém zatěžování. Tyto výsledky jsou doplněny o data akustické emise a digitální obrazové korelace pro bezkontaktní měření deformací. Z výsledků vyplívá, že je chování keramické pěny v tahu odlišně od široce používaného zatěžováni v ohybu.
|
| |
host ::
