|
|
Bazální membrána a úloha matrix metaloproteináz v průběhu embryonálního hojení ran
Kadlčíková, Dominika ; Šindelka, Radek (vedoucí práce) ; Tolde, Ondřej (oponent)
Proces hojení je atraktivním tématem biologie a medicíny. Existují dva typy mechanismu zacelování ran - u embryí a u dospělých jedinců. V případě embryonálního hojení je celý děj podstatně zjednodušen a zrychlen. Nežádoucí zápalová reakce, vyskytující se u dospělců, je v podstatě eliminována a rána je zhojena bez jizev. Lepší porozumění embryonálního hojení by mohlo vést k efektivnější léčbě úrazů, popálenin a chronických ran u lidí. Velmi důležité je studium molekulárních mechanismů procesu hojení také v souvislosti s pochopením regulace rakovinného bujení. Hojení ran připomíná v mnoha ohledech embryonální vývoj. U toho jsou klíčové tělní osy pro prostorově regulovanou aktivaci vývojově důležitých genů. V této práci byla testována hypotéza, že i orientace vedeného zranění je důležitá pro polaritu a motilitu buněk a při zavírání rány hraje roli, zda je zranění vertikální či horizontální. Významnou částí hojení i rozvoje rakoviny je degradace bazální membrány (BM) a extracelulární matrix (ECM). Ta je spuštěna koordinovaným působením několika tříd enzymů. V této práci byly studovány matrix metaloproteinázy (MMP) a jejich úloha v embryonálním hojení ran. Jedná se o enzymy důležité nejen při hojení, ale i v rozvoji rakoviny. U embryí drápatky vodní (Xenopus laevis) byly na základě RT-qPCR a RNA-Seq...
|
|
|
Hojení ran v proměnách času
ŠVANCÁROVÁ, Kristina
Bakalářská práce "Hojení ran v proměnách času" má teoretický charakter. Jejím cílem je analyzovat historický vývoj péče o rány jako nedílné součásti péče o nemocné v období od pravěku až po současnost. Práce je zpracována jako historicko - analytická studie primárních a sekundárních literárních zdrojů s následným vypracováním interpretativního textu, k čemuž bylo zapotřebí si stanovit výzkumné otázky: Jaký vývoj zaznamenala péče o rány z historického pohledu? Co ovlivnilo hojení ran v historickém kontextu? V souvislosti s těmito výzkumnými otázkami lze uvést, že vývoj péče o rány započal již v období pravěku, kde byl ovlivněn vývojem společnosti, dále se pak rozvíjel v souvislosti s několika významnými událostmi, mezi které lze zařadit zejména vliv náboženství (křesťanství) ve středověku, budování zdravotnických zařízení zejména díky Tereziánským a Josefínským reformám v období Osvícenství, dále 19. století, které bylo pro rozvoj péče o rány průlomové díky novému postavení žen v medicíně, ošetřovatelství jako povolání, založení ošetřovatelských škol a systematické vzdělávání sester, které se nadále vyvíjí i v současné době. Historický kontext, který měl vliv na hojení ran, je charakterizován v pravěku a starověku především uspořádáním společnosti, náboženstvím a kulturními zvyklostmi, které vedly k rozvoji chirurgie. Ve středověku metody hojení ran stagnovaly, oproti renesanci, kde se chirurgie díky Parému, Mondevillemu a Paracelsovi dočkala významného rozvoje. Osvícenství a 19. století bylo charakteristické rozvojem válečné chirurgie, průmyslovou revolucí, objevem antisepse (Lister) a antibiotik (Fleming). Dále 20. a 21. století bylo významné objevem moderních materiálů pro vlhké hojení ran a nejrůznějších léčebných metod využívaných při léčbě ran.
|
|
|
Porovnání managementu hojení ran v akutní a následné péči
ŠTEFFLOVÁ, Veronika
Cíl práce: Diplomová práce se zabývá porovnáním managementu hojení ran v akutní a následné péči. V teoretické části jsou prezentovány poznatky o akutních a chronických ranách, hojení ran a jejich fáze. Dále se práce zabývá způsoby léčby ran. V poslední kapitole teoretické části se pojednává o managementu a roli sestry v péči o pacienta s ránou. V empirické části bylo prvním cílem zjistit, zda všeobecné sestry z nemocnic Královehradeckého kraje znají dělení a typy ran. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké možnosti mají všeobecné sestry k hojení ran. Dalším cílem bylo porovnat rozdíly mezi hojením ran v akutní a následné péči. Čtvrtý cíl mapoval znalosti všeobecných sester o materiálech k hojení ran. Následujícím cílem bylo zjistit, jaké materiály pro ošetřování ran jsou dostupné na odděleních nemocnic Královéhradeckého kraje. Šestým cílem bylo porovnat ekonomickou a časovou náročnost při hojení ran na odděleních akutní a následné péče. Posledním cílem práce je vypracovat seminář v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných sester na téma efektivní hojení ran. Ke splnění cílů práce bylo formulováno 5 hypotéz a 2 výzkumné otázky. Způsob dosažení cíle: Stanovených cílů bylo dosaženo pomocí kvantitativního dotazníkového průzkumu a kvalitativního výzkumu pozorování a rozhovoru, které byli zvoleny jako doplnění k ucelení výsledků. Zkoumaný soubor zahrnoval všeobecné sestry pracující na interním oddělení, chirurgickém oddělení, oddělení jednotky intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitačním oddělení a odděleních následné péče v nemocnicích Královehradeckého kraje. Celkový počet respondentů činil 120. Vědecké přínosy práce: Z celkového výzkumu vyplývá, že všeobecné sestry mají sice dostatek znalostí o ranách a jejich léčbě, ale jsou stále patrné nedostatky v některých oblastech. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry nemají na pracovištích dostatek terapeutického materiálu k jejich léčbě. Oslovený soubor všeobecných sester uvedl, že si myslí, že moderní obvazové materiály mají pozitivní vliv na hojení ran. Výsledky práce mohou být využity pro praxi, v nemocničních i jiných zdravotnických zařízeních ke zkvalitnění hojení ran. Získané poznatky a závěry: Ve sledovaném souboru jsme ověřili, že se liší délka ošetřování ran na lůžkách akutní a následné péče (p = 0,002), z výsledků je patrné, že na následné péči se průměrný čas převazu rány prodlužuje. Naopak dostupnost převazových materiálů na příslušných odděleních se nelišila (p = 0,159). Dále jsme zjistili, že ekonomická náročnost je na lůžkách následné péče nižší, i přesto, že je zde provedeno více převazů ran než v péči akutní.
|
|
| |
|
|
Příprava enkapsulovaných enzymů pro využití v kosmetice
Bokrová, Jitka ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá testováním vhodné formy enkapsulovaných enzymů určených k hojení ran a regeneraci tkání pro aplikaci v kosmetologii a farmacii. Pro enkapsulaci byly vybrány proteolytické enzymy bromelain, papain a kolagenasa. Enzymy byly enkapsulovány do alginátových a chitosanových částic připravených pomocí enkapsulátoru a do liposomových částic. U obou metod přípravy částic byla sledována účinnost enkapsulace pomocí stanovení bílkovin. Stabilita připravených částic byla sledována v modelovém a reálném prostředí pomocí spektrofotometrického stanovení množství uvolněných bílkovin. U uvolněných enzymů byla spektrofotometricky stanovována jejich proteolytická aktivita. Alginátové a chitosanové částice připravené pomocí enkapsulátoru byly vyhodnoceny jako vhodná forma enkapsulace enzymů určených pro hojení ran. Tyto částice vykazovaly vysokou enkapsulační účinnost a dobrou stabilitu v modelovém prostředí. U liposomů byla enkapsulační účinnost nižší a liposomové částice byly také méně stabilní. Jako reálné prostředí pro stanovení stability částic byl zvolen hydrogel a emulze oleje a vody. Prostředí hydrogelu bylo vyhodnoceno jako velmi vhodné pro úchovu částic i pro proteolytickou aktivitu enkapsulovaných enzymů. V emulzi byly částice nestabilní a proteolytická aktivita enzymů prudce klesala. Enkapsulace umožňuje dlouhodobou stabilizaci biologicky aktivních látek a možnost jejich cíleného transportu a postupného uvolňování. V práci byly naznačeny možnosti využití enkapsulace pro výrobu účinnějších hojivých prostředků, které by umožnily vyšší efektivitu léčby a zkrácení doby rekonvalescence.
|
|
|
Význam nutriční podpory při léčbě ran
PUCHNAROVÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřená na význam nutriční podpory při léčbě ran. Význam nutrice je dnes znám ve všech medicínských odvětvích. V důsledku nesprávné výživy dochází u pacientů ke špatnému hojení ran, a proto by sestra při ošetřování těchto pacientů měla znát důležitost správně vyvážené stravy a správnou péči o hojící se ránu. Díky správné výživě je člověk odolný proti infekci, dochází k lepšímu hojení rány a zlepšuje se léčebný výsledek. Teoretická část bakalářské práce se zabývá významem nutriční podpory, malnutricí, nutričním týmem, perorální podporou, enterální a parenterální výživou. Dále se zaobírá ránami akutními a chronickými, fázemi hojení, faktory ovlivňující hojení a ošetřovatelskou péčí o ránu. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny dva cíle. První cíl si kladl za úkol zjistit, zda sestry znají význam nutriční podpory u pacientů při léčbě ran. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry aktivně přistupují k řešení problematiky nutriční podpory při léčbě ran. V empirické části bakalářské práce byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření a metoda sběru dat pomocí nestandardizovaného dotazníku. Výzkumný soubor se skládal ze směnných sester a staničních sester pracujících na interních, chirurgických odděleních a odděleních následné péče v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s, a Nemocnici České Budějovice a.s. Na dotazník složený z 31 otázek odpovědělo 126 sester. Jeho zpracování statistického šetření bylo provedeno pomocí Microsoft Office Excel 2007. Dotazník s otázkami je uveden v příloze 2. Na podkladě cílů byly stanoveny tři hypotézy. H1: Sestry znají význam nutriční podpory při léčbě ran. H 2: Nutriční podpora je podávána pacientům dle výsledku nutričního screeningu. H 3: Záznam nutriční podpory je prováděn staniční sestrou.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.