|
|
Economic development of the Canadian Arctic and the impact of mining on Inuit
Švecová, Marianna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá analýzou a porovnávaním troch hlavných období vo vývoji ťažby nerastných surovín v kanadskej Arktíde a jej dopadov na domorodých Inuitov, začínajúc 50. rokmi 20. storočia a končiac administratívou premiéra Harpera v rokoch 2006 až 2015. Ťažba nerastných surovín ako prostriedok, cez ktorý vláda podnikala svoju víziu ekonomického rozvoja oblasti zahájeného "Severnou víziou" premiéra Diefenbakera, sa stala tiež nástrojom na integráciu Inuitov do modernej kanadskej spoločnosti. Zapojenie do systému zamestnania v baniach však malo na populáciu Inuitov hlboké socio-ekonomické následky, ktoré sú v komunitách viditeľné dodnes. Kým však v počiatkoch ťažobných aktivít bol prístup vlády k integrácii pôvodných obyvateľov značne kolonialistický, v druhej sledovanej fáze sa postoj vďaka politickej agitácii Inuitov začal meniť. No hoci sa počas neoliberálnej éry postupne formoval spoločný dialóg a rovnoprávne postavenie inuitskej a majoritnej kanadskej kultúry, federálna vláda naďalej vidí v kanadskej Arktíde najmä jej ekonomický potenciál, zatiaľ čo životné podmienky Inuitov dlhodobo ostávajú na nízkej úrovni.
|
|
|
Healthy Way of Living in Extreme Climate Conditions of the Arctic
Gninenko, Yekaterina
Rozvoj Arktidy je potřebný nejen z hlediska těžby nerostných surovin a stavby vědeckých center, ale také kvůli zvýšení kvality života místního obyvatelstva. Toho lze dosáhnout právě díky architektuře, která ovlivňuje jak pracovní, tak osobní život obyvatel Arktidy. Článek se zabývá ekologickými aspekty souvisejícími s problematikou well-being arktické architektury, její dopad na veřejné zdraví a hledání udržitelných řešení při projektování v křehkém prostředí Dálného severu.
|
|
|
Inuité a Severní strategie Kanady
Jírová, Anna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Bakalářská práce Inuité a Severní strategie Kanady se zabývá vztahem mezi kanadskou federální vládou a skupinou původních obyvatel - Inuitů, především v letech 2006-2015, kdy post kanadského premiéra zastával konzervativní Stephen Harper. V roce 2007 byl zveřejněn plán aktivního rozvoje arktického území tzv. Severní strategie Kanady, založený primárně na ekonomickém rozvoji a zvýšené kanadské přítomnosti v Arktidě. Současně byl v tomto dokumentu oficiálně uznán význam Inuitů pro Kanadu v podobě postavení kanadského nároku na Arktidu, na historické přítomnosti Inuitů v této oblasti. I přes tento fakt, se Inuité nedočkali výrazných změn, které by pomohly řešit současnou socio-ekonomickou krizi, ve které se nacházejí a nadále jsou minimálně konzultováni v krocích, týkajících se oblasti, ve které žijí. Cílem této práce je, na základě dvou stěžejních dokumentů: Severní strategie Kanady a Inuitského plánu akce, analyzovat priority a požadavky Inuitů a federální vlády, za účelem zjištění, zda Inuité a federální vláda sledují stejné cíle, a v čem spočívá neporozumění a selhávající komunikace mezi těmito dvěma stranami, která brání v řešení sociální krize Inuitů a pravé prosperitě arktického území. Práce sleduje hlavní hypotézu, že hlavním problémem je odlišné vnímání Arktidy jednotlivými stranami, vláda ji...
|
|
|
The Geopolitical Significance of the Bering Strait Region in the 21st Century
Raková, Alena ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
S rostoucím geopolitickým významem asijsko-pacifického regionu a Arktidy, zásadním způsobem roste i význam Beringovy úžiny jako strategického geopolitického území a dopravního uzlu ve 21. století. To je zapříčiněno změnou klimatu, jež má za následek tání mořského ledu v Arktidě a její celkové oteplování, čímž danou oblast otevírá novým ekonomickým možnostem. Těmi jsou zejména rostoucí dostupnost nerostných zdrojů v Severním ledovém oceánu a zpřístupňování nových námořních tras. To vše má zásadní dopad na Beringovu úžinu, jakožto jediný koridor spojující tichomořskou a arktickou oblast. Zároveň však může mít zvýšená dopravní aktivita v oblasti a zapojení více akterů neblahý vliv na zdejší ekosystém a životy původních obyvatel. Tato diplomová práce zkoumá limity, výzvy i nástrahy, kterým tento dopravni koridor v dnešní době čelí. Dále se zabývá jakým způsobem bude ve 21. století růst geopolitický význam oblasti Beringovy úžiny vzhledem k její unikátní strategické poloze, která ji předurčuje stát se důležitou dopravní křižovatkou a jaké to bude mít dopady na zdejší prostředí. I když i zájmy dalších aktérů v oblasti jsou zkoumány, práce se zabývá tématem převážně z pohledu USA. Důraz je kladen především na roli Spojených států, jejich přístup k Beringové úžině, a tím na americkou vládní politiku v této...
|
|
| |
|
|
Canada and the Norhwest Passage? Intersection of National Sovereignty and Environmentalism?
Cox, Oliver ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Vidén, Anna Karolina (oponent)
Podle nejnovějších vědeckých důkazů odtává ledová pokrývka v Arktidě. Pokud ustoupí na dostatečně dlouhou část roku, mohla by se ze Severozápadní cesty stát ekonomicky výhodná námořní obchodní cesta. To by mohlo ve svém důsledku představovat ohrožení pro Kanadu při jejím nárokování suverenity nad Severozápadní cestou (SZC). Klíčovým prvkem kanadského nárokování suverenity nad SZC je princip funkčního nároku skrze uplatňování environmentálních regulací v SZC. Tyto regulace vznikly jako reakce ne plavbu amerického tankeru SS Manhattan skrze SZC v roce 1969. Tato práce analyzuje tyto události za účelem zhodnocení environmentálních argumentů při nárokování suverenity nad SZC. V roce 2006 nová kanadská vláda nastolila nový, autoritativnější arktický diskurz. Proto je důležité prozkoumat implikace této změny na environmentální argumentační linii. Tato práce tvrdí, že environmentální přístup je stále relevantní. Ovšem zároveň práce tvrdí, že Kanada postrádá adekvátní infrastrukturu potřebnou k vymáhání environmentální regulace a není schopná zajistit další servis. Existuje tak riziko, že SZC bude prohlášena za mezinárodní úžinu v případě, že se zde zvýší námořní provoz.
|
|
|
Holocenní vývoj arktických jezer
Roman, Matěj ; Nývlt, Daniel (vedoucí práce) ; Kavan, Jan (oponent)
Holocenní vývoj arktických jezer Abstrakt Paleolimnologie v Arktidě zaznamenala v posledních desetiletích značný rozvoj. Oblast Arktidy se od posledního glaciálu výrazně proměnila a ústupy ledovců daly vzniknout velkému počtu a mnoha typům jezer. Nejčastěji se zde vyskytují jezera ledovcového původu, termokrasová, fluviální či jezera na vyzdvižených mořských terasách. K výzkumu vývoje těchto jezer se využívá paleolimnologických metod aplikovaných na prostředí vysokých zeměpisných šířek. Metody korelace sedimentárních jader a základní interpretace proxy záznamů jako jsou magnetická susceptibilita, biostratigrafie rozsivek či obsahy uhlíku a síry byly použity na sedimenty jezera Garmaksla ze souostroví Svalbard. V hodnotách proxy byly zaznamenány klimatické a ekologické změny včetně ukončení malé doby ledové a současného oteplování. Klíčová slova: jezera, paleolimnologie, paleoklimatologie, environmentální změny, holocén, Arktida
|
|
|
Srovnání zahraniční politiky Kanady a Ruska - případ Arktidy
Jánská, Lucie ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Práce se zabývá zkoumáním zahraniční politiky dvou nejvýznamnějších arktických států, Ruska a Kanady. Cílem práce je ověřit, jaké faktory ovlivňují její tvorbu, a jak způsob uplatňování arktické zahraniční politiky Ruska a Kanady ovlivňuje jejich vzájemné vztahy. V úvodní části autorka vymezuje arktický region z geografického i právního hlediska a stručně popisuje jeho historii, dále se zabývá jednotlivými arktickými aktéry (mimo Ruska a Kanady) a definuje jejich cíle v oblasti a prostor věnuje také Arktické radě coby nejdůležitějšímu orgánu pro řešení arktické problematiky. Stěžejní část práce se věnuje rozboru kanadské a ruské arktické strategie a zkoumání vlivu vnitřních a vnějších faktorů na tvorbu arktické zahraniční politiky těchto zemí. Mezi vnější faktory můžeme zařadit anarchii a moc z pohledu realistů, vzájemnou závislost v mezinárodním systému z pohledu liberalistů a mezinárodní normy a legitimitu z pohledu konstruktivistů, do skupiny vnitřních faktorů pak řadí veřejnost, společenské skupiny, organizace vlády a hlavy států. Autorka práce analyzuje tvorbu zahraniční politiky Kanady a Ruska s pomocí těchto faktorů, přičemž dochází k závěru, že převažujícím faktorem ze skupiny vnějších faktorů v případě ruské arktické politiky je anarchie a moc, zatímco kanadská arktická politika vychází...
|
|
|
Arktida jako regionální bezpečnostní komplex ( Aplikace teorie regionálního bezpečnostního komplexu na geopolitický region Arktida v rámci širší diskuse regionalistických přístupů ke studiu mezinárodní bezpečnosti)
Košatková, Iva ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Shrnutí Rigorózní práce se zabývá případem Arktidy, která v rámci mezinárodního systému představuje svébytný geopolitický region, jehož geostrategický význam se v důsledku klimatických změn, technologického pokroku a nových poznatků o enormím ekonomickém potenciálu oblasti co do nerostných surovin (v první řadě ropy a zemního plynu), bohatých rybolovných lokalit a perspektivních koridorů pro transoceánské plavby v posledních letech dramaticky zvyšuje. Region je analyzován z pohledu jednoho z nejvlivnějších regionalistických přístupů ke studiu mezinárodní bezpečnosti, který představuje teorie regionálního bezpečnostního komplexu formulovaná výzkumníky kodaňské školy - Barry Buzanem a Ole Wæverem. Cílem práce je nalézt odpověď na otázku zda lze na Arktidu smysluplně nahlížet optikou této teorie a klasifikovat ji jako regionální bezpečnostní komplex definovaný svébytnou dynamikou bezpečnostních vztahů a vzájemnou provázaností sekuritizačních a desekuritizačních procesů. Tato výzkumná otázka je motivována snahou nabídnout či naopak zavrhnout možný teoretický nástroj k analýze specifické bezpečnostní dynamiky arktického regionu a eventuálně navrhnout teoretické modifikace tam, kde se teorie v konfrontaci s případem ukazuje jako rigidní. Rigorózní práce dochází k závěru, že Arktidu lze s určitými teoretickými...
|
|
|
The impacts of climate change on environmental geopolitics of the Arctic
Pelletier, Mireille ; Landovský, Jakub (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
The new fact that the environment is becoming the main factor of geopolitical transformations in the Arctic region has been triggered mainly by climate change. In the North, this recent aspect of geopolitics, in correlation with the environment, leads sometimes to tensions between countries, but also to a need for cooperation. The question brought by such conditions is, to which extent will this climate change provoke cooperation or conflicts between the Arctic states. The purpose of addressing the problem is to understand what kind of challenges would be facing the international relations between circumpolar countries and how the environment is playing a geopolitical role in them. The objective of the main research question is to assess the importance of climate change over the geopolitics of the Arctic through several spheres of geopolitics: environment and bio-diversity, economic activity of the region, sovereignty and territoriality, security of the circumpolar states, and international and diplomatic relations. The trans-border and transnational nature of environmental issues is another important factor, since nature does not respect human-made boundaries and an environmental concern, such as climate change and its aftermaths, cannot be exclusive to a state along the lines of its borders.
|
host ::
RSS.