|
Příprava a využití rekreačních a sportovních koní
KOČANDRLOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a využitím rekreačních a sportovních koní. Rekreační koně slouží pro zábavu, na vyjížďky, popřípadě na hobby závody. Sportovní koně (parkuroví, drezurní) jsou zaměřeni na určitou disciplínu, ve které závodí. V praktické části jsou sledovány pracovní a klidové aktivity koní rekreačních, parkurových a drezurních. Předmětem pozorování byl režim koní v měsících květen až srpen. V činnosti koní je vyhodnoceno procentuální rozložení práce: 1. v terénu 2. přiježďování 3. skoková práce 4. na lonži 5. ve volnosti 6. závody 7. odpočinek koní. V detailním rozpracování je pak možno vidět, kolik průměrně hodin za sledované období koně jednotlivých skupin danou aktivitou strávili. Podrobným sledováním bylo zjištěno, že nejčastější pohybovou aktivitou rekreačních koní je práce v terénu (11 dní/kůň/měsíc). U sportovních koní je nejčastější aktivitou přiježďování (parkuroví 7,8 dní/kůň/měsíc, drezurní 7,9 dní/kůň/měsíc). Nejméně je pracováno se všemi skupinami ve volnosti (rekreační 0,1 dní/kůň/měsíc, parkuroví 0,3 dní/kůň/měsíc, drezurní 0,1 dní/kůň/měsíc).
|
|
Hygienické návyky městských dětí mladšího školního věku
DUNOVSKÁ, Klára
Tato diplomová práce se zaměřuje na fyzické a psychické hygienické návyky dětí mladšího školního věku. V teoretické části se práce zabývá pohybovou aktivitou, důsledky hypokineze a psychohygienou, specifičností této věkové kategorie v kontextu tělesném a psychosociálním. Výzkumná část vyhodnocuje výsledky dat z krokoměrů a výsledky dotazníkového šetření, k němuž bylo použito dotazníků Časový snímek dne"(Mužík, Bártová, 2010) a Dotazník denního režimu (Řehulka, 1987). Jedná se o kvantitativní výzkum. Bylo zpracováno 104 dotazníků, které byly vyplněny dětmi 4. a 5. tříd na vybraných ZŠ ve Strakonicích. Výsledky ukazují na rozdíly v objemu pohybové aktivity ve školních a víkendových dnech, celkový objem pohybové aktivity je uspokojivý a dále ukazují na souvislost délky spánku s unavitelností během dne.
|
| |
|
Sledování etologických projevů zvířat za účelem vývoje čidel vyhodnocujících různé pohyby zvířat
KINDLOVÁ, Jana
Chov skotu patří k jednomu z nejdůležitějších odvětví živočišné výroby v České republice. Tato hospodářská zvířata se používají hlavně na produkci masa a mléka. Od roku 1989 stavy skotu výrazně poklesly a to více než o 2 miliony kusů. Cílem práce bylo získat základní údaje a formulovat poznatky především o chování dojnic a jejich fyziologických reakcích v souvislosti s procesem dojení a následné reakci po stránce potřeby příjmu vody a pohybových aktivit (potřeba odpočinku). Práce byla provedena v podniku DZV Nova a.s. v Petrovicích, který hospodaří na necelých 5 000 ha pozemků a vlastní 640 ks dojnic holštýnského plemene. Vitalimetr je přístroj uzavřený v krabičce, kterou má dojnice pověšenu na krku, přičemž registruje počet pohybů za určitý čas, v našem případě za hodinu. Každá hodina je rozdělena do dvousetčtyřiceti 15-ti sekundových úseků. Při výskytu pohybu během tohoto úseku je zaznamenán do počítače přes přijímací anténu počítače. K vlastnímu etologickému pozorování bylo vybráno celkem 6 zabřezlých krav holštýnského plemene v dobrém zdravotním stavu, s průměrným denním nádojem 25 - 35 l. Dojnice měly na krku vitalimetry, které registrovaly počet pohybů za hodinu. Vlastní pozorování proběhlo ve dnech 27. až 28. listopadu a 4. a 6. prosince 2012. Nejprve byly dojnice pozorovány v průběhu celých 24 hodin (27. až 28. listopadu 2012) a poté dvakrát po 12ti hodinách (4. a 6. prosince). Celková doba tohoto sledování činila 48 hodin. Teplotní podmínky se pohybovaly od -3 °C do +5 °C. Na dojírnu se zvířata naháněla třikrát denně a to zhruba ve 12 ? 13, 20 ? 21 a 3:45 ? 4:30 hodin. Ze záznamů v počítači bylo zjištěno, že vitalimetry všechny tyto přesuny a pohyby zaznamenaly, čímž došlo k ověření jejich funkčnosti a jejich možnému využití při sledování těchto pohybových aktivit. Z výsledků pozorování dojnic a dat z vitalimetrů rovněž vyplývá, že vitalimetry sice zobrazí zvýšenou pohybovou aktivitu odpovídající skutečné zvýšené pohyblivosti dojnic, ale nezobrazují jednotlivá ulehnutí a vstávání ani případné skoky. Po zprůměrování jednotlivých činností z režimu dne dojnic nám vyšly tyto výsledky: Jedna dojnice během 24 hodin stráví 3, 45 hodiny příjmem krmiva, 7 x se napije, 11 x kálí, 5 ? 6 x močí. Celkem 9 x ulehne a doba ležení byla na jednu dojnici naměřena na 11 hodin a 39 minut. Přežvykování je spojené s ležením nebo stáním a trvá 6 hodin a 41 minut, pohybová aktivita na jednu krávu byla odhadem naměřena na 478, 6 m. S literárními články se neshoduje pouze příjem krmiva, ten je o dost nižší (o 1, 25 hod), následně dojnice vyprodukují méně moči než by měly, ale naopak se více pohybují. Za den ujde dojnice necelých 480 m, přičemž literatura uvádí méně (200 ? 300 m).
|
| |
|
Význam prebiotik a probiotik při onemocnění v dětském věku
JERKOVIČOVÁ, Diana
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat a shrnout problematiku významu prebiotik a probiotik při prevenci a léčbě onemocnění v dětském věku ve formě teoretické práce s využitím celé řady literárních zdrojů, a to jak českých, tak i zahraničních. Nejdůležitějším předpokladem pro správný tělesný růst, zdraví a psychosociální vývoj dítěte je správná výživa. Nejjednodušším a zároveň nejpřirozenějším způsobem výživy kojence je kojení. Mateřské mléko má naprosto ideální složení, optimální teplotu a chrání kojence před různými infekcemi a alergiemi. K osidlování střevní mikroflóry, která ovlivňuje mimo jiné i náš imunitní a zažívací systém, začíná docházet až při porodu (vaginální a fekální mikroflóra matky) a dále z mateřského mléka či okolního prostředí. Osidlování je zpožděno, pokud bylo dítě narozeno císařským řezem. Pokud jsou novorozenci výlučně kojeni, jejich střevní mikroflóra bude z 90 % složena ze zdraví prospěšných bifidobakterií a laktobacilů. Jako probiotika jsou označovány živé organismy (bakterie a kvasinky), které mají prokazatelně pozitivní vliv na zdravotní stav hostitele, pokud jsou aplikovány v adekvátním množství. Využití probiotik v pediatrické praxi se za posledních deset let ztrojnásobilo. Nejvíce využívané jsou bifidobakterie a laktobacily. Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy, které příznivě ovlivňují hostitele tím, že selektivně stimulují růst a / nebo aktivitu některých kmenů střevní mikroflóry. První oblastí zájmu vlivu prebiotik a probiotik při prevenci a léčbě různých onemocnění v dětském věku byla atopická onemocnění, jejichž prevalence v posledních desetiletích značně ovlivňuje celou společnost. V případě atopické dermatitidy a potravinových alergií existuje celá řada optimistických studií, která prokazují pozitivní vliv především kombinace probiotik a prebiotik (synbiotik), na druhou stranu ale existují i studie, které jsou k této problematice spíše skeptické a tento pozitivní vliv nepotvrzují. Přesvědčivější výsledky pocházejí z oblasti průjmových onemocnění. Co se týká akutních průjmových onemocnění, které bývají u dětí způsobeny především rotaviry, byl zaznamenán prokazatelně pozitivní vliv probiotik, kdy docházelo ke zkrácení doby trvání rotavirového průjmu až o 40 hodin, případně ke snížení počtu stolic a trvání průjmu přibližně o jeden den a to především v případech, kdy došlo k jejich časnému podání. Stejně tak byl ve většině případů uváděn pozitivní vliv užívání probiotik při průjmu souvisejícím s užíváním antibiotik a to především při jejich současném podávání. Co se týká nespecifických střevních zánětů, optimistických výsledků je dosaženo především v případě ulcerózní kolitidy, kdy je využití a pozitivní vliv probiotik v léčbě pacientů s lehkou až střední aktivitou zánětu srovnatelné s medikamentózní léčbou, nicméně u Crohnovy nemoci není jejich pozitivní vliv zcela jednoznačný. Pozitivní výsledky přicházejí také v oblasti nekrotizující enterokolitidy u nedonošených novorozenců. Bohužel jsou tyto výsledky špatně interpretovatelné. Velice podobně je na tom výzkum vlivu probiotik a prebiotik při prevenci nozokomiální sepse u nedonošených novorozenců. Ačkoli se ukazuje určitý pozitivní vliv a to především u novorozenců s velmi nízkou porodní váhou, nebyl pozitivní vliv probiotik ani prebiotik v různých studiích zcela prokázán a bylo by žádoucí posouzení jejich bezpečnosti a efektivnosti dalšími výzkumy. Bylo by třeba prověřit, které konkrétní druhy probiotik využívat a v jakém dávkování. Obecně by se tedy dalo říci, že přes všechny optimistické výsledky pozitivního vlivu probiotik a prebiotik u prevence a léčby různých onemocnění, by bylo třeba dalších výzkumů, aby byl tento pozitivní vliv potvrzen či vyvrácen.
|
|
Sexuální problematika klientů s mentálním postižením v ústavních zařízeních
PATEROVÁ, Michaela
Sexualita osob s mentálním postižením představovala do nedávné doby společenské tabu. Problematika tohoto tématu mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla získat bližší informace svojí bakalářskou prací. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část a praktickou část. Teoretická část obsahuje tři kapitoly. V první kapitole se zabývám mentálním postižením. V této kapitole jsem se ještě zabývala etiologií a příčinami mentálního postižení. V další kapitole jsem se zabývala termínem jedinec s mentální retardací. Pojem disabilita je zde popsán a chápán jako zastřešující výraz pro oblast funkčních poruch, aktivit a participací konkrétního jedince. V další části uvádím sexuální problematiku osob s mentálním postižením. Prvním tématem je výchova a osvěta osob s mentálním postižením. Dále jsem se zabývala sexuálním zneužíváním osob s mentálním postižením. Se sexualitou úzce souvisí partnerské vztahy, které v práci také uvádím. V závěru teoretické části jsem se zabývala rodičovstvím a možnostmi ochrany před početím. Praktickou část bakalářské práce tvoří sběr dat, pomocí techniky kvalitativního výzkumu, metodou nestandardizovaných hloubkových rozhovorů. Základní soubor byl vytvořen parametry zakotvené teorie, přičemž nebylo využito všech parametrů, vzhledem k její obsáhlosti. Základní výzkumný soubor jsem stanovila dle pracovních pozic zaměstnanců Centra sociálních služeb v Jindřichově Hradci. Byly položeny dvě výzkumné otázky. Zda vnímá personál sexuální život osob s mentálním postižením jako vyhovující a zda jsou informace odborného personálu o sexuálním životě osob s mentálním postižením dostačující. Z výzkumu bylo zjištěno, že odborný personál má dostatečné množství informací, ale sexuální osvěta a výchova v zařízení vůbec neprobíhá. Z rozhovorů vyplývá, že se zaměstnanci necítí být dostatečně kompetentní v otázkách sexuální výchovy a osvěty. Z rozhovorů dále vyplynulo, že zaměstnanci souhlasí s partnerstvím osob s mentálním postižením. Z rozhovorů bylo také zjištěno, že souhlasí s užíváním antikoncepce v případě, že klientka zahájí s partnerem sexuální život. Dále jsem zjistila, že s rodičovstvím osob s mentálním postižením většina respondentů spíše nesouhlasí. V otázce sexuálního zneužívání osob s mentálním postižením jsem v rozhovoru zjistila, že tento problém byl v zařízení již jednou řešen. Zaměstnanci si uvědomují, že jsou tito lidé snadnou obětí, ale zároveň neprovádí žádnou prevenci ve formě sexuální výchovy. Z těchto zjištění vyplývá, že by bylo vhodné podpořit vznik protokolu, ve kterém bude zakotvena sexuální problematika uživatelů sociálních služeb pro toto zařízení. Protokol by zároveň mohl sloužit jako prevence sexuálního zneužívání. Vhodné by také bylo odborné školení v oblasti komunikace v sexuální oblasti, mezi zaměstnancem a uživatelem.
|
|
Volnočasové aktivity seniorů a jejich vliv na depresivní onemocnění ve stáří
Šnajdrová, Kateřina ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Diplomová práce pojednává o volnočasových aktivitách seniorů a míře deprese mezi seniory, kteří navštěvují volnočasové kurzy. Práce přináší přehled poznatků týkajících se stáří a stárnutí. V tomto bodě je zaměřena především na změny, které jsou se stářím spojeny, přípravu a adaptaci na tyto změny a přehled programů a organizací, které se stářím a stárnutím zabývají. Další část je věnována volnému času v obecné rovině a poté specifickým volnočasovým aktivitám seniorů a jednotlivým organizacím, které nabízejí volnočasové aktivity pro seniory. Třetí část práce pojednává opět nejprve v obecné rovině o depresích a stresu, poté se věnuje specifickým aspektům depresí u seniorů. Čtvrtou část práce tvoří vlastní výzkumná sonda provedená ve dvou pratských volnočasových centrech, jejímž cílem bylo zmapování skupiny seniorů, kteří tato centra navštěvují, a zjištění vztahu těchto volnočasových aktivit a míry depresivity u seniorů, kteří se jich účastní.
|
|
Financování československé armády ve 30. letech 20. století a její připravenost na možný vojenský konflikt
Bujna, Rudolf ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Po vzniku samostatného Československa, s jehož územím ne všechny sousední státy zcela souhlasily, bylo v první řadě nutno vybudovat silnou armádu, schopnou bránit národ před útoky zvenčí. Protože po první světové válce byly bojeschopné pouze dobrovolnické jednotky a skupiny legionářů, které se vracely z celé Evropy a Ruska, navíc nejednotně vyzbrojené vyžadovalo budování armády mnoho prostředků a diplomatických aktivit. Samotné její financování se v prvních osmi letech skládalo především z rozpočtových příspěvků, po reformě v roce 1927 pak také z tehdy založeného fondu, kvůli možnosti dlouhodobého plánování. V letech ohrožení se pak v důsledku nutnosti zvýšených výdajů na obranu proti expandujícímu Německu přešlo na financování pomocí dluhu, který výrazně pozvedl celkovou velikost československých závazků. Nakonec se pak znovu dostává na otázku připravenosti k boji a možnosti bránit se v konfliktu s Německým agresorem.
|
|
Pohybové aktivity dětí v mateřských školách v Pardubicích
Rutková, Božena ; Hájek, Jeroným (vedoucí práce) ; Polášková, Jitka (oponent)
V diplomové práci jsem ověřovala možnosti pohybových aktivit dětí a možnosti zúčastnit se sportovních kroužků v mateřských školách v Pardubicích. Zabývala jsem se též otázkou, zda mají učitelky dostatek metodických a didaktických schopností. V tomto případě šlo o názor rodičů. Dále jsem ověřovala, zda jsou rodiče spokojeni s nabídkou pohybových aktivit a sportovních kroužků mateřské školy. Z mého výzkumu vyplynulo, že děti, které navštěvují mateřské školy mají dostatek pohybových aktivit. Učitelky mají dostatečné metodické a didaktické schopnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
