|
|
Multiproxy evidence of Late Pleistocene environmental changes in the loess/paleosol sequence of Bůhzdař
Flašarová, Kristýna ; Strouhalová, Barbora (vedoucí práce) ; Trubač, Jakub (oponent)
Sprašové série disponují informacemi o přírodních podmínkách panujících v době jejich vzniku, které tak mohou být využity k rekonstrukci paleoklimatických podmínek a vegetace. K bližšímu poznání ekologických a klimatických změn v pleistocénu je nezbytná hustá síť detailně prozkoumaných profilů sprašových sérií z různých regionů (Frechen, 2011). Cílem této práce je vyplnit mezeru v geografickém rozložení detailně popsaných sérií moderními metodami ve střední Evropě. Zaměřuje se na sprašovou sérii na Bůhzdaři, která leží 9 km SV od Prahy. Tento profil byl naposledy studován v roce 1952 přírodovědcem Vojenem Ložkem. Tato práce používá řadu analýz k vytvoření multiproxy záznamu paleoenviromentálních změn, které jsou archivovány v sérii střídajících se spraší a paleopůd na Bůhzdaři. Ke zjištění klimatických podmínek panujících v době vzniku jednotlivých vrstev jsou použity geochemické analýzy v kombinaci se zrnitostní analýzou. Klíčová slova: sprašové série, Bůhzdař, Česká republika, granulometrie, organický uhlík, XRF, XRD, stabilní izotopy 13 C a 18 O
|
|
|
Výživa a sociální rozdíly v raném středověku Francie: analýza stabilních izotopů lehkých prvků dospělých jedinců merovejského pohřebiště Le-Norroy-le-Veneur (Francie, 5.až 8. století n.l.)
Vytlačil, Zdeněk ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Diplomová práce měla za cíl charakterizovat stravu merovejského populačního vzorku a prověřit, zda patrné rozdíly v pohřební výbavě merovejských hrobů a proměna tohoto pohřebního ritu v průběhu 6. a 7. století byly odraženy i ve výživě zemřelých. Struktura stravy byla posouzena pomocí analýzy stabilních izotopů uhlíku (δ13 C) a dusíku (δ15 N) kosterního kolagenu 74 dospělých osob, nalezených na raně středověkém pohřebišti v le-Norroy-le- Veneur ve Francii. Výsledky ukázaly, že jejich potrava byla založena primárně na C3 rostlinách, doplněná o živočišné proteiny v míře podobné dalším soudobým lokalitám. Nebyl prokázán významný příspěvek C4 rostlin (např. proso), mořských proteinů a rovněž ani závislost δ15 N na statusu, pohlaví a datování. Osoby s bohatou pohřební výbavou však měly statisticky významně vyšší δ13 C než osoby chudé. Kromě toho též v průběhu využívání pohřebiště došlo v celé populaci k poklesu průměru izotopových hodnot uhlíku o 0,33 ‰, nezávisle na sociálním statusu nebo pohlaví. Výsledky naznačují, že potravní diferenciace vycházející ze sociální stratifikace byla teprve v počátcích svého formování, pomalu následující postupný růst moci merovejské aristokracie, a stravu ovlivnila i další nezávislá změna ve společnosti, pravděpodobně bez spojitosti s probíhající christianizací.
|
|
|
Carbon and Oxygen Stable Isotope Ratio from Foraminiferal Tests as a Key to the Paleoenvironmental Interpretations in the Middle Miocene of the Carpathian Foredeep (Central Paratethys)
Scheiner, Filip ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Soták, Ján (oponent)
Vrt Lomnice 1 (LOM-1) reprezentoval prostředí vnějšího šelfu až horního batyálu ve středním bádenu (dle Hohenegger et al. (2014)) karpatské předhlubně. Vrt Lomnice 1 je bohatý na fosilní materiál s dobrým stupněm zachování. Studovaný interval může být korelován s intervalem od 14,6 milionů let (na základě prvního výskytu rodu Orbulina spp.) do 13,42 milionů let (poslední výskyt druhu Sphenolithus heteromorphus), což koresponduje s počátkem středně miocénních změn označovaných jako "Middle Miocene Climate Transition". Foraminifery pro analýzy stabilních izotopů uhlíku a kyslíku byly vybrány z frakce 0.063-2 mm. Vhodnost jednotlivých vzorků pro izotopické analýzy byla pečlivě zvážena na základě studia zachování vnitřní struktury schránky. Bylo analyzováno patnáct vzorků s celkem 373 jednotlivými schránkami, přičemž každá schránka reprezentuje právě jednu analýzu. Devět taxonů foraminifer vybraných na izotopické analýzy (Globigerina bulloides; Orbulina universa, Praeorbulina glomerosa; Globigerinoides spp.; Uvigerina spp.; Heterolepa dutemplei; Cibicidoides spp.; Gyroidinoides spp. a Melonis pompilioides) dokumentuje na základě odlišných biotopů izotopický signál povrchových, tak spodních vod. Výsledné izotopické analýzy byly použity k ověření interpretací paleoprostředí navrhovaných Holcovou et al....
|
|
|
Výživa ve středověké Evropě a stabilní izotopy
Jílková, Michaela ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kaupová, Sylva (oponent)
V bioarcheologii jsou k rekonstrukci stravy stále častěji využívány analýzy poměrů stabilních izotopů v kosterním kolagenu, které se ukazují jako cenný nástroj, sloužící k pochopení života našich předků. Pomocí naměřených hodnot především izotopů uhlíku a dusíku je možné určit, zda analyzovaný jedinec využíval spíše terestrické či akvatické zdroje potravy, C3 nebo C4 rostliny, zda jeho hlavním zdrojem bílkovin byly rostlinné či živočišné produkty. Stabilní izotopy poskytují dále informace o případných rozdílech ve stravě jedinců různého pohlaví, socioekonomického statusu či různého věku. Také dálkový obchod a rezidenční mobilita mohou být studovány na základě izotopových poměrů. V kombinaci s poznatky archeologických disciplín nám tedy analýzy poměrů stabilních izotopů poskytují velmi cenné informace nejen o stravě, ale i o způsobu života historických populací. Na příkladě několika středověkých evropských populací byly zjištěny geografické a částečně i chronologické rozdíly v izotopových poměrech, odkazujících na rozdílnou stravu v jednotlivých oblastech a také na změny složení stravy během středověku.
|
|
|
Altitudinální migrace živočichů a možnosti jejich studia
Zenklová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Klvaňa, Petr (oponent)
Migrace jako odpověď na sezonalitu prostředí je obvyklá u celé řady taxonů. Výrazná fluktuace klimatu i zdrojů bývá nejčastěji spojována s oblastmi mírného pásu, obvyklá je ovšem i v tropech. Typicky je ještě výraznější ve vysokých nadmořských výškách. V takovém prostředí pak druhy mohou migrovat altitudinálně v závislosti na změně klimatických podmínek nebo potravní nabídky. Determinanty altitudinálních migrací se však od latitudinálních migrací na dlouhé vzdálenosti můžou lišit. Cílem této literární rešerše je diskuze faktorů, které ovlivňují altitudinální migrace různých taxonů (hlavně ptáků a netopýrů) a v různých biogeografických oblastech. Pokouším se hledat společné vlastnosti migrujících druhů, jako je potravní strategie nebo teplotní či srážková tolerance. Obzvláště tropické druhy navíc vykazují tzv. částečné migrace - táhne vždy jen určité procento jedinců populace. V samostatné kapitole se tedy věnuji diskusi společných vlastností jedinců, kteří se pro migrační strategii rozhodují. Součástí rešerše je i shrnutí metodických přístupů ke studiu altitudinálních migrací. Práce by měla být přednostně zaměřena na tropické oblasti.
|
|
|
Bioarcheologie středověké populace střední Evropy: vztah zdravotního stavu, sociální diferenciace a výživy.
Kaupová, Sylva ; Velemínský, Petr (vedoucí práce) ; Smrčka, Václav (oponent) ; Polet, Caroline (oponent)
Práce se zabývá výživou a zdravotním stavem středověké populace Moravy (9. - 11. století) v kontextu společenských změn, zahrnujících rozvoj ekonomických a politických struktur, přijetí a rozvoj křesťanství, ale i následný úpadek státní struktury a opětovný populační rozvoj v průběhu mladohradištního období. Výživa byla hodnocena na základě stabilních izotopů uhlíku (δ13 C) a dusíku (δ15 N). Hodnoty izotopů δ13 C a δ15 N byly měřeny u souboru 189 dospělých jedinců obou pohlaví a 74 zvířat. V hodnoceném souboru byly zastoupeny dvě socio-ekonomicky odlišné populační skupiny (mocenská centra vs. jejich zázemí) a dvě časová období: velkomoravské období (9. - 10. století) a období mladohradištní (11. století). Hodnoty izotopů δ13 C a δ15 N byly měřeny i u dětí ve věku do šesti let z mikulčické akropole a jejího zázemí (Josefov) z důvodu studia délky kojení a věku odstavení dítěte. U nedospělých jedinců byla sledována přítomnost vybraných nespecifických stresových indikátorů (cribra orbitalia, porotická hyperostóza, endokraniální léze) a odečtena metrická data definující růst. U dospělých jedinců byl hodnocen zdravotní stav chrupu (přítomnost zubního kazu, periodontitidy, periapikálních lézí, intenzita zubní abraze), přítomnost cribra orbitalia a odhadnuta výška postavy. Hodnoty δ13 C a δ15 N souboru...
|
|
|
Migrations of historical populations. Isotopic signatures in human bones and their applikation in archaeological interpretations
POŘÁDKOVÁ, Kateřina
V bakalářské práci pod názvem "Migrace historických populací. Izotopové signály v lidských kostech a jejich využití v archeologických interpretacích." je na základě literární rešerše shrnuta jedna z nejvíce používaných výzkumných metod analýza stabilních izotopů, a to především stronciový izotopový signál v lidských kostech a zubech. Na základě biochemie lidských kosterních pozůstatků izotopová analýza umožňuje archeologům i antropologům zkoumat lidskou migraci a geografický původ lidských populací. Izotopový výzkum spolupracuje s dalšími vědními obory, poněvadž bez jejich použití by nebylo možné dosáhnout příznivých výsledků. Bakalářská práce se zabývá především stronciovým izotopovým signálem v lidských kostech, které jsou dle mého názoru silným prostředkem pro pochopení pravěkých a historických migrací.
|
|
| |
|
| |
|
|
Seasonal variability in isotopic signature of leaf water and related water compartments. An ecophysiological perspective.
PLAVCOVÁ, Lenka
Izotopové složení listové vody může být použito při studiu geochemických a biologických procesů, a je proto cennou informací v ekologickém výzkumu a modelování globálních cyklů. Mechanismy, které určují množství různých izotopů v listové vodě nebyly doposud plně pochopeny. Výzkum představený v této magisterské práci měl za cíl popsat variabilitu v izotopovém složení listové vody, která se vyskytuje za přirozených podmínek, a prostudovat faktory, které tuto variabilitu způsobují. Za tímto účelem byly prováděny terénní odběry vzorků, extrakce vody z těchto vzorků a následná analýza obsahu stabilních izotopů. Vzorky byly odebírány na jedné lokalitě během tří po sobě následujících vegetačních sezón. Výsledky práce ukazují, že izotopy kyslíku, spíše než vodíku, mají praktický potenciál pro použití v globálním modelování a podobných aplikacích. Kromě toho izotopová data umožnila další zajímavá ekofyziologická pozorování.
|
host ::
RSS.