|
|
Variabilita srážek v Praze v dlouhém časovém období
Schovánková, Tereza ; Kožnarová, Věra (vedoucí práce) ; Bachanová, Soňa (oponent)
Atmosférické srážky jsou jedním z nejvýznamnějších meteorologických prvků, který ovlivňuje jak přírodní prostředí, tak i řadu oblastí lidské činnosti, především zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství. Jejich nadbytek, vyvolávající povodně, má však dopady, které zasahují i oblasti materiální a ztráty na životech. Proto znalosti prostorového rozložení srážek a jejich časových změn mají velký význam pro praxi.
Předložená bakalářská práce zahrnuje literární rešerši shrnující poznatky o rozdělení, měření a popis srážek pomocí srážkových charakteristik. V experimentální části byla použita data z meteorologické stanice Praha Karlov. Nadmořská výška stanice je 260,5 m nad mořem, zeměpisné souřadnice 50 04 s. š. a 14 25 v. d. Databáze byla vytvořena z měření Českého hydrometeorologického ústavu
z periodika Měsíční přehled měření a pozorování observatoře Praha-Karlov z období 1961 až 2010.
K analýze byly použity tři základní srážkové charakteristiky: počet dní s denní sumou srážek vetší nebo roven 0,1 mm, 1,0 mm a 10,0 mm. Jako referenční charakteristika byl použit standardní klimatologický normál vypočtený
z období 1961 až 1990, který byl doplněn o parametry popisné statistiky (průměr, minimum, maximum, medián, modus, směrodatnou odchylku a amplitudu). Výsledky jsou prezentovány v grafech a tabulkách.
V souhrnném zhodnocení analyzovaného období lze konstatovat, že na stanici
Praha Karlov se objevuje tendence snížení počtu dní
s denním úhrnem srážek větší nebo roven 0,1 mm, nebo
0,1 mm víceméně celoročně. Výjimkou jsou jarní měsíce, kdy
se počet srážkových dní zvyšuje. Největší změny jsou u počtu dní
s denní sumou srážek větší nebo rovno 0,1 mm v měsících leden, březen, červenec a prosinec; u charakteristiky s denní sumou srážek větší nebo rovno 1,0 mm v červenci, září a listopadu. Potvrdily se tak hypotézy, že dochází ke změnám v časovém rozdělení srážek.
|
|
|
Vliv vnějších činitelů na výskyt mastitid u dojnic
Valíčková, Daniela ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit vliv farmy, pořadí laktace, měsíc a rok otelení na % výskyt a četnost mastitid u dojnic. Dále byla hodnocena účinnost preventivních opatření především, ošetřovatelské práce a technologie chovu. Hodnocení bylo prováděno v letech 2014 - 2015 ve dvou farmách, nacházejících se na Slovenku s chovem plemene slovenský strakatý skot. Údaje o výskytu mastitid byly získány z evidence veterinárních záznamů léčby mastitid a zaprahování dojnic. Informace o počtu somatických buněk jsem převzala z plemenářského informačního systému Slovenské republiky. K vyhodnocení dat byl použit statistický program SAS 9.3 (SAS/STAT 9.3, 2011). Pro stanovení základních parametrů souborů byly využity procedury MEANS a UNIVARIATE. Sledované ukazatele byly hodnoceny základní statistiky byli hodnoceni pro obě farma dohromady spolu.
Z celkového počtu 514 dojnic, byl v průměru výskyt mastitid zaznamenán ve 29,77%, při průměrné délce léčby 1,94 dne a v průměru byly dojnice na 2,81 laktaci. Četnost výskytu mastitid byla v průměru 0,51 krát, nejvyšší frekvence výskytu zánětu mléčné žlázy dosáhla až 6x.
Byl prokázán statisticky významný vliv četnosti mastitidy na % výskyt mastitid (P <0, 001). Procento výskytu mastitid je prokazatelně ovlivněno farmou (P<0,001), rokem a měsícem otelení (P<0,001) i pořadím laktace (P<0,001). Na četnost mastitid má značný vliv farma (P<0,001), měsíc a rok otelení (P<0,001).
Procento výskytu mastitid dosahovalo nejvyšší hodnoty na 5. a další laktaci (68,49 %) a nejnižší % výskyt mastitid byl zaznamenán na 1. laktaci (45,98 %). Četnost výskytu mastitid byla nejvyšší na 5. a dalších laktacích (1,19x) a nejnižší na 1. laktaci (0,81x).
Procento výskytu mastitid bylo za sledované období vyšší na farmě PD Mestečko (66,06 %) a nejnižší na farmě PD Dolná Mariková (48,96 %). Průkaznost na hranici statistické významnosti rozdílu (P < 0,01) byla mezi % výskytu mastitid a oběma farmami.
Četnost výskytu mastitid byla vyšší na farmě PD Mestečko (1,22x) naproti tomu nejnižší na farmě PD Dolná Mariková (0,82x). Statisticky průkazný rozdíl (P < 0,01) byl mezi četností výskytu mastitid a farmami PD Mestečko a PD Dolná Mariková.
V měsíci duben byl procentický výskyt mastitid nejvyšší (79,05 %), nejnižší výskyt byl v listopadu (34, 30%). Četnost mastitid byla nejvyšší v březnu (1,51x), nejnižší byla zaznamenána v měsících listopad a prosinec (0,63x).
Procentický nejvyšší výskyt mastitid (99,92 %) byl zaznamenán v roce otelení 2013. Nejnižší výskyt mastitid byl v roku 2015 (19,92 %). Četnost výskytu mastitid byla nejvyšší v roce 2013 (1,92x) a nejnižší v roce 2015 (0,33x).
|
|
|
Faktory ovlivňující množství spermií v ejakulátu kanců
ŠTVERÁK, Martin
V reprodukci prasat již dlouhodobě zaznamenáváme sezónní i nárazové poklesy v produkci selat. Nejsou však zcela známé konkrétní ovlivňující faktory nebo míra jejich dopadu na plodnost prasnic a kanců. Existuje mnoho studií, zabývajících se příčinami poklesu říjivosti prasnic a snižováním kvality spermatu kanců, ale ani v naučné literatuře nebo v odborných chovatelských diskuzích není dostatek prostoru věnován snižování kvantity spermatu kanců. Právě počet spermií v ejakulátu hraje významnou roli v oplození a má také přímý dopad na plynulý chod inseminačních stanic kanců a tím pádem i jejich odběratelů. Cílem práce bylo vyhodnotit počty spermií u sledovaných kanců na základě vlivu ročních období a porovnat je s ideální hodnotou. Veškeré údaje o množství spermií sledovaných kanců z let 2006 2010 byly rozděleny do skupin na základě data, kdy proběhl odběr ejakulátu. Tyto skupiny byly následně mezi sebou statisticky porovnány z hlediska průměrného celkového množství spermií v ejakulátu, průměrné koncentrace spermií a průměrného objemu ejakulátu. Průměrný celkový počet spermií dosáhl nejvyšších hodnot v zimě, druhý nejlepší výsledek byl vyhodnocen na podzim, ten však nebyl příliš vzdálen od jarních výsledků, které také dosáhly uspokojivých hodnot. Nejnižší celkový počet spermií byl zaznamenán v létě, ale i tyto nízké hodnoty byly podle odborné literatury v normě. Průměrná koncentrace spermií dosáhla maxima opět v zimě, ale tentokrát s nevelkým náskokem před jarem, které také vykazovalo vynikající výsledky. Horších hodnot bylo dosaženo na podzim a nejnižší výsledky ze všech připadly znovu na léto. Některé zdroje dokonce uvádí, že výsledky pro podzim a léto jsou pod hranicí normy. U objemu ejakulátu byl překvapivě nejlépe vyhodnocen podzim, avšak s nevýrazným rozdílem bylo dosaženo druhých nejlepších hodnot v zimě. Oproti výsledkům z koncentrace spermií byly u objemu ejakulátu zaznamenány poměrně nízké hodnoty na jaře, ale nejhorší výsledky byly, dle očekávání, opět v létě. Ze zjištěných výsledků vyplívá, že faktory související s probíhajícím ročním obdobím mají nezpochybnitelný vliv na produkci spermií plemenných kanců, přičemž tyto faktory poněkud odlišně působí na objem ejakulátu a na koncentraci spermií. Podle všeho je nejvhodnějším obdobím k reprodukci zima a nejméně vhodným obdobím je léto.
|
|
|
Obsah předškolního vzdělávání v ŠVP PV
NIEBAUEROVÁ, Lucie
Ve své bakalářské práci se zabývám vývojem obsahu předškolního vzdělávání v kontextu vzdělávání předškolních dětí v českých zemích od doby J.A. Komenského až po současnost. V teoretické části se zaměřím na vývoj obsahu předškolního vzdělávání od J. A. Komenského až po současný Rámcový program pro předškolní vzdělávání. V praktické části se zaměřím na obsahovou část Školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Popíšu různé činnosti (například pohybové hry, básně, říkanky, písně, pohádky), které jsou rozdělené do devíti integrovaných celků. Činnosti popsané v bakalářské práci jsem vyzkoušela s dětmi, během mé praxe na Vysoké škole v Českých Budějovicích a v místě bydliště, v Sepekově.
|
|
|
Vliv ročního období na kondici dojnic holštýnského plemene skotu
Minaříková, Helena
ABSTRAKT Diplomová práce obsahuje řešení problému Vliv ročního období na kondici dojnic holštýnského plemene skotu v období od prosince 2013 do prosince 2014 v podniku BONAGRO, a. s. v městě Šlapanice na stádě čítajícím kolem 80 ks dojnic na první fázi laktace. Pokusy byly dělány pravidelně první týden v měsíci, celkem tedy 12 krát za celý rok. Celá práce je zaměřená na subjektivním hodnocení tělesné kondice krav. Statisticky jsem prokázala vliv ročního období na kondici krav. Také jsem prokázala, že roční období ovlivňuje frakce krmiva. Tyto frakce jsem podrobila rozboru na speciálním sítu (Penn State Separator). Dále jsem zjistila průkazný statistický vliv ročního období na zbytkové množství promytých výkalů, které jsem na farmě podrobila primárnímu rozboru. Rozbory krmiv a výkalů probíhaly souběžně s hodnocením tělesné kondice dojnic. Zároveň jsem měřila teplotu ve stáji a srovnávala ji s teplotou v okolí Šlapanic. Nakonec jsem provedla rozbor mléka v laboratoři univerzity, jež jsem poté porovnala s výsledky kontroly užitkovosti, která pravidelně probíhá na farmě. Všechny konkrétní výsledky jsou v práci uvedeny a jsou také doplněny o grafy, tabulky, analýzy a fotky.
|
|
|
Vliv ročního období na složení a bod mrznutí mléka holštýnských dojnic ve vybraném chovu
Hájková, Kamila
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit vliv ročního období na základní složky u mléka Holštýnských dojnic ve vybraném podniku. Sledován byl obsah tuku, bílkovin a bod mrznutí mléka. V literárním přehledu byly zpracovány informace o složení mléka, bodu mrznutí mléka, historii holštýnského plemene a kontrole užitkovosti. Vzorky urče-né k následné analýze byly odebírány jednou za tři měsíce od jara do zimy 2014 v den kontroly užitkovosti na Farmě Lesoňovice, která se zabývá chovem holštýnských dojnic. V laboratoři Aplikované laktologie na Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně byly analyzovány základní složky a bod mrznutí mléka. Nádoj byl zjišťován z kontroly užitkovosti. U analyzovaných parametrů za každé období byly stanoveny průměrné hodnoty a ty byly následně porovnány s ostatními obdobími. Z výsledků vyplývá, že vliv ročního období se nejvíce projevil v obsahu tuku a na bod mrznutí mléka, méně v obsahu bílko-vin.
|
|
| |
|
|
Vybrané vlivy působící na tržní produkci mléka dojnicemi českého strakatého plemene skotu
Doleželová, Petra
V bakalářské práci jsem sledovala, jak působí jednotlivé vybrané vlivy na tržní produkci mléka. Vybranými vlivy byly: krmná dávka, způsob ustájení, mezidobí, roční období, pořadí a stádium laktace. Pozorování proběhlo v podniku AGRIS Jedovnice s.r.o., kde je chov dojnic českého strakatého plemene skotu. Podle mého sledování má nejmarkantnější vliv na tržní produkci mléka dojnicemi krmná dávka, která se v dnešní době vypočítává na základě individuálních potřeb dojnice. S tímto vlivem úzce souvisí i způsob ustájení. Změna vazného ustájení na volné přinesla významné zvýšení produkce mléka a tím i tržeb za něj. Dalším důležitým vlivem ovlivňujícím tržby za mléko je pořadí a fáze laktace. Zde jsem sledovala rozdíly mezi první až pátou laktací. Mohu konstatovat, že nejvyšší rozdíl v tržbách je mezi první a zbývajícími (druhou až pátou) laktacemi. V práci je vyhodnocen i vliv mezidobí, který působí na tržní produkci mléka z menší části. Nejméně ovlivňuje tržby za mléko vliv ročního období. V tomto případě jsem zaznamenala spíše vliv na složky mléka, které pak mírně ovlivňují jeho cenu. Zajímavé bylo srovnání cen za mléko v období patnácti let. Je neuvěřitelné, že v roce 1998 byla průměrná nákupní cena za mléko ve sledovaném podniku vyšší, než v roce 2013.
|
|
|
Vliv ročního období na plodnost a užitkovost krav
KREJČOVÁ, Eva
Podmínkou neustále se zvyšujících požadavků na mléčnou užitkovost je vysoká úroveň reprodukce a zároveň vytvoření optimálního stájového prostředí. Cílem práce bylo posoudit vliv vybraných bioklimatologických ukazatelů na užitkovost a plodnost krav v souvislosti s ročním obdobím. Sledování probíhalo od února 2013 do února 2014 na farmě v Bošilci. Data byla získána ze sestav kontroly užitkovosti, dále z programu AFI FARM, který zaznamenává údaje o dojení jednotlivých krav a z evidence zootechnika o zabřezávání plemenic. Autoři se shodují, že doporučovaná teplota vzduchu pro dojnice je 0 °C - 16°C, relativní vlhkost vzduchu by měla být v rozmezí 50 - 75%. Průměrné naměřené teploty vzduchu ve sledované stáji byly na jaře 16,24 °C, v létě 20,58 °C, na podzim 11,91 °C a v zimě 8,42 °C. Ve sledovaném období byly ve stáji naměřeny průměrné hodnoty relativní vlhkosti v jarním období 67,85 %, v letním období 70,91 %, v podzimním období 77,97 % a v zimním období 79,98 %. Ve sledovaném období byly ve stáji naměřeny průměrné hodnoty relativní vlhkosti v jarním období 67,85 %, v letním období 70,91 %, v podzimním období 77,97 % a v zimním období 79,98 %. Délka slunečního svitu byla na jaře 2,43 hod., v létě 4,92 hod., na podzim 2,03 hod. a v zimě 0,90 hod. Z naměřených hodnot vyplývá, že průměrné teploty ve stáji odpovídaly termoneutrální zóně stanovenou pro dojnice ve volném ustájení. Dále bylo zjištěno, že průměrná relativní vlhkost vzduchu v podzimním a zimním období překračovala horní hranici doporučovaného optima. Vliv ročního období na zabřezávání krav nebyl v daném chovu za sledované období statisticky prokazatelný (p > 0,05). Ze získaných výsledků je patrné, že nejvyšší průměrný nádoj byl dosažen v jarním období. Bylo zaznamenáno nižší průměrné množství mléčného tuku a bílkoviny v jarním a letním období.
|
|
|
Sezónní změny v užitkovosti a plodnosti krav v souvislosti s teplotními a vlhkostními poměry prostředí
ŤOUPALOVÁ, Michaela
Vysoká úroveň plodnosti a mléčné užitkovosti patří mezi hlavní předpoklady rentability podniku. Jestliže nejsou plně zajištěny všechny životní potřeby dojnic, nelze očekávat příznivé výsledky. Lidský faktor má v zajišťování potřeb dojnic nejdůležitější a nezastupitelnou roli, především v oblasti odpovídající výživy i správné technice krmení a ošetřování svěřených zvířat. Na plodnost a mléčnou užitkovost má vliv ale celá řada dalších faktorů, z nichž naším úkolem bylo vyhodnotit sezónní vliv teploty a relativní vlhkosti. Průměrná dojivost ve stádě holštýnských krav dosáhla 6 254 kg mléka za normovanou laktaci 305 dní. Průměrný denní nádoj přepočtený na normovanou laktaci činil 20,5 litru. Nejvyšších hodnot dosahovala průměrná denní dojivost na jaře 22,09 litrů mléka za laktaci. Velký propad byl zaznamenán v létě, průměrný denní nádoj činil pouhých 16,96 litrů mléka za laktaci. Pomocí ANOVA testu byl zjištěn statisticky významný rozdíl na hladině významnosti P<0,05 mezi jaro a léto, mezi jaro a zima, mezi léto a podzim a mezi léto a zima. Provedená regresní analýza potvrdila pokles průměrné denní dojivosti v závislosti na zvyšujících se teplotách uvnitř stáje. Nejvyšší počet krav při průměrné denní užitkovosti kolem 20 23 litrů mléka tohoto výkonu dosahoval při 10 12 °C. Optimální teplotní mez překročila dolní hranici 28 x a horní hranici 247 x. Teplota nad 20 °C byla překročena 104 x. Optimální hladina relativní vlhkosti překočila horní mez 211 x. Průměrné mezidobí ve stádě dosáhlo 419 dní, SP 127 dní a inseminační interval 78 dní, u více jak 50 % krav byla úroveň plodnosti vyhodnocena jako špatná. Podle výsledků ultrasonografickcýh vyšetření březla každá 3. - 4. kráva, což je nedostačující. V případě reprodukčních vad byla nejvyšší četnost zaznamenána u přebíhání a ovariálních cyst. Vliv ročního období, respektive teplot na plodnostní ukazatele a výskyt vad nebyl prokázán. Špatná úroveň plodnosti měla v rámci roku kontinuální průběh.
|
host ::
RSS.