|
|
Společenský tanec v českém prostředí 2. poloviny 19. století
Šámalová, Tereza ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje společenskému tanci v pražské měšťanské společnosti v 2. polovině 19. století. Téma je nejprve zasazeno do společensko-historického kontextu a soudobé politické situace. Druhá část se zabývá pražskými spolky, Tělocvičnou jednotou Sokola Pražského a sokolskými slavnostmi. Tato část textu vychází především z analýzy článků a příspěvků časopisu Sokol (ročníky 1871 - 1895). Následující oddíl o společenském tanci se snaží zaostřit na formy volnočasových aktivit spojených s tancem v prostředí česky mluvící pražské společnosti v 2. polovině 19. století a charakterizuje oblíbené dobové společenské tance v souvislosti se společenským a kulturním životem. Jedna z posledních kapitol se věnuje vztahu významné české osobnosti zkoumané doby, Jana Nerudy, k tanci. Tyto pasáže se opírají o vybrané ukázky Nerudových textů, převzatých především z Národních Listů. Pokouší se tak doplnit obraz společenského tance o osobní reflexi výborného tanečníka, znalce a umělce. Klíčová slova: 2. polovina 19. století, Praha, česká společnost, společenský tanec, spolky, slavnosti, šibřinky.
|
|
|
Genderové předsudky a stereotypy v české společnosti
Kolomá, Jana ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Diplomová práce s názvem Genderové předsudky a stereotypy v české společnosti se zabývá takovými předsudky a stereotypy, které jsou aktuálním společenským problémem, se kterým se každý člověk ve svém životě může setkat již na základní škole a později při hledání zaměstnání nebo v rodinném soužití. Cílem této diplomové práce je najít genderové předsudky a stereotypy v časopise MEN/ WOMEN, části WOMEN, rubrice Téma za rok 2011, jež tvoří celkem deset vydání tohoto časopisu a na základě teoretických poznatků se zkoumané genderové předsudky a stereotypy pokusit blíže interpretovat. K lepšímu pochopení problematiky slouží teoretická část, která se zabývá vymezením pojmu gender, dále genderem a s ním spojenými předsudky a stereotypy, ale také samotnými médii, mezi něž analyzovaný časopis bezesporu patří. K dosažení zkoumaného cíle posloužila výzkumná metoda kvantitativní obsahová analýza. Data získaná výzkumem jsou zpracována do jednotlivých tabulek.
|
|
| |
|
|
Obraz životního stylu 60.let na stránkách týdeníku Vlasta
Blinková, Karolína ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tématem mé diplomové práce je zkoumání životního stylu v šedesátých letech 20. století, tak jak jej zobrazoval týdeník Vlasta na svých stránkách. Vlasta vychází již od roku 1947. Díky dlouhé kontinuitě a zakotvenosti v českém prostředí je považována za tradiční časopis. Po léta si získávala a udržovala svou rozsáhlou síť čtenářů a v éře komunismu byla předním periodikem určeným československým ženám. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na obsahovou analýzu časopisu v letech 1960 - 1968. Práce je zasazena do historického, společenského i mediálního kontextu. Akcentována jsou témata, která úzce souvisí s životním stylem. Mezi oblasti, které jej určovaly, a na které jsem se proto zaměřila především, spadají zejména otázky bydlení, pracovního vytížení, rodinných vztahů, vzdělání, módy, umění a volného času. Prostor však byl věnován rovněž problematice emancipace žen a jejich postavení ve společnosti. Zabývám se rovněž otázkou, zda obraz životního stylu, který týdeník Vlasta vytvářel, odpovídal skutečnému životnímu stylu v šedesátých letech. A zda týdeník skutečně plnil roli časopisu pro ženy. Je totiž známým faktem, že Vlasta byla pod politickým dohledem. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a analytickou. V teoretické části se věnuji celkovému zasazení tématu do kontextu doby. V analytické...
|
|
|
Vnímání umění v české kultuře na přelomu 19. a 20. století
Pogranová, Anna ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Hoftichová, Petra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výtvarným uměním a jeho reflexí v české kultuře na přelomu 19. a 20. století. Popisuje vznik moderního umění a to, jak na něj reagovala veřejnost i kritika. Situace v Českých zemích je komparována s vnímáním umění ve Francii, Spojených státech amerických a v Japonsku. Jako případové studie byly použity biografie českých umělců, kteří v té době žili - Maxe Švabinského a Alfonse Muchy. Nakonec se práce zajímá o vnímání umění z pohledu teorie. Práce usiluje přispět k fenoménu vnímání uměleckého díla v české kultuře a ve společnosti v konkrétním sociokulturním kontextu.
|
|
|
Dalajlama v České republice. Exulant v srdci Evropy
Rejman, Daniel ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Jeho Svátost dalajlama je dnes v České republice příjmán rozporuplně. Bylo tomu tak vždy? Při svých návštěvách v České republice se těšil přízni osobností jako jsou Václav Havel či Tomáš Halík. V poslední době však byla podpora dalajlamy vystavena kritice nejen prezidentské kanceláře ale i samotného premiéra. Změnil se pohled na tibestkého duchovního v české politice a mediálním prostředí celkově? Pokud ano, jaké jsou příčiny?
|
|
|
Životní hodnoty české společnosti optikou Schwartzovy metody
Podsedníková, Klára ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem měření celospolečenských hodnot podle teorie a metody Shaloma Schwartze. Je představen pojem hodnot a jeho místo v sociologii, dále je nastíněn vývoj Schwartzovy teorie a metody, jsou představeny její druhy. Pomocí metody Portrait Value Survey na základě dat z výzkumu European Social Survey jsou měřeny hodnoty české společnosti a to pomocí korelačních a regresních analýz základních deseti hodnot s vybranými popisnými proměnnými - věkem, pohlavím, vzděláním a politickou orientací. Výsledky nevykazují výraznější odchylky od očekávaného uspořádání, zejména v souvislosti s genderovým a věkovým rozdělením jsou hodnoty spíše tradiční. Hodnoty jednotlivců se mění v čase a v závislosti na uvedených faktorech.
|
|
|
Tabuizace smrti v současné české společnosti
MARTÍNEK, Daniel
Cílem teoretické části mojí bakalářské práce je popsat smrt a umírání jako pojem a tyto pojmy definovat. Rozdělit a stručně popsat různé druhy smrti, dále pak shrnout přístup společnosti ke smrti a umírání z hlediska historického vývoje a v následující kapitole popsat postoje z hlediska nejvýznamnějších světových náboženství. V teoretické části bych se také chtěl zabývat a popsat paliativní péčí a úlohou sociální pracovníka v procesu umírání a také popsat problematiku eutanazie. Cílem praktické části je získat, zhodnotit a porovnat postoje všech věkových skupin v současné České společnosti ke smrti. Výzkum provedu kvantitativní metodou pomocí dotazníku. Na základě stanovených hypotéz, jsem stanovil soubor otázek vztahujících se k hypotézám, ze kterých jsem sestavil dotazník. Do dotazníku jsem také zařadil identifikační otázky, sloužící k bližší identifikaci respondentů. Ke každé otázce jsem vypracoval graf a popsal jej. Dále sestavím tabulku, kde vyjádřím a následně popíšu, jak na otázky odpovídali jednotlivé skupiny lidí. V praktické části se podařilo prokázat, že v současnosti je tabuizace smrti větší u nevěřících lidí, kteří nad tématem smrti přemýšlejí méně často. První hypotéza byla tedy potvrzena. Hypotéza, která předpokládala, že mladí lidé, do 24 let budou mít největší obavy z psychického utrpení při umírání, se nepotvrdila. Taktéž se nepotvrdila hypotéza, která předpokládala, že lidé ve věku 60 let a výše budou mít strach z fyzického utrpení. Staří lidé uváděli nejčastěji strach z bezmoci. U lidí do 24 let byli odpovědi vyrovnané. Třetí hypotézu se podařilo prokázat. Na otázku ohledně jejich zájmu o téma smrti prokázali zastánci legalizace eutanazie menší zájem než odpůrci.
|
|
|
Společenská činnost Sofie Podlipské
Oudová, Radka ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Cílem této bakalářské práce je na základě dobových archivních pramenů dokreslit a nastínit společenské působení Sofie Podlipské. V práci je nejprve představen život Sofie Podlipské, následuje kapitola zaměřující se na publikační a překladatelskou sféru působení Sofie Podlipské. Hlavní část práce se pak zabývá spolkovou a přednáškovou činností v několika vybraných ženských institucích.
|
|
|
20 let výzkumu sociální stratifikace v ČR
Karnet, Martin ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Bakalářská práce se snaží shrnout nejvýznamnější osobnosti, které se v historii českých zemí věnovaly tématu sociální stratifikace. V první kapitole práce je pojem sociální stratifikace vymezen a zároveň jsou definovány další základní termíny, které se s rozvrstvením společnosti pojí. Podstatná část práce je věnována z hlediska sociální struktury období vlády komunistického režimu v Československu, kde je vyzdvižena postava Pavla Machonina a jeho velkého sociologického výzkumu. Největší část práce se zabývá dobou po Sametové revoluci, ve které jsou naznačeny hlavní změny ve struktuře české společnosti po roce 1989. Je zde také věnován prostor důležitým autorům, kteří zkoumají rozvrstvení české společnosti v posledních dvaceti letech. Klíčová slova: sociální stratifikace, Česká republika, Pavel Machonin, česká společnost, výzkum
|
host ::
RSS.