|
| |
|
|
Dílo Mistra Jana Husa a jeho hodnocení v různých historických obdobích z pohledu učebnic a významných osobností
Pecková, Michaela ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
V úvodních kapitolách jsou popsány důvody hospodářské, sociální a politické krize, jejímž důsledkem byly nepokoje v Evropě počátkem 15. století a je zde ukázána činnost Husových předchůdců Konráda Walhausera, Jana Milíče z Kroměříže, Matěje z Janova, Vojtěcha Raňkůva z Ježova a Tomáše Štítného ze Štítného. Práce se také věnuje dílu Jana Viklefa, který ovlivnil myšlení učenců v celé Evropě včetně Čech, kde z jeho myšlenek a názorů čerpal Mistr Jan Hus. Jádrem práce je analýza života a díla Mistra Jana Husa, jeho významu pro vývoj českých dějin. Hus ovlivněn svými předchůdci se stal nejvýznamnějším kritikem církve a jeho vliv přesahuje rámec 15. století. Práce ukazuje vliv Husových myšlenek a činů na vzdělávání a elementární vzdělanost v 15. a 16. století. Hus ovlivnil vývoj českého jazyka a pravopisu. Ideje Jana Husa měly vliv na Jednotu bratrskou, která myšlenkově navazovala na husitství a duchovní odkaz Jana Husa zásluhou Jana Blahoslava a Jana Ámose Komenského. Práce se zabývá reflexi Mistra Jana Husa a jeho díla u význačných osobností jako byli František Martin Pelcl, Josef Dobrovský, Karel Havlíček Borovský, František Palacký, Alois Jirásek, Tomáš Garrique Masaryk, Josef Pekař. Práce analyzuje vybrané učebnice dějepisu druhé poloviny 19. století až první poloviny 20. století
|
|
|
Buberův kulturní sionismus a Masarykův humanismus - komparativní studie
Venclová, Marie ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Buberův kulturní sionismus a Masarykův humanismus - komparativní studie se zabývá srovnáním pojetí významu národa ve Třech řečech o židovství, které přednesl pro pražský sionistický spolek Bar Kochba v letech 1909-1910 Martin Buber a v textu Problém malého národa od Tomáše Garrigue Masaryka. Kromě samotné analýzy obou textů je součástí práce všeobecný úvod, pojednávající o počátcích moderního sionistického hnutí. Dále pak oddíl, týkající se okolností vzniku pražského sionismu a jeho profilace v rámci studentského spolku Bar Kochba. Jedna z podkapitol je věnována osobě a názorům Martina Bubera v době před přednesením pražských přednášek, jeho kontaktům s pražským prostředím a reakcím na obsah jeho řečí. V souvislosti s Masarykem je zmíněno jeho postavení na poli české politické scény v 90. letech 19. století a jsou uvedeny kontakty se židovstvím a sionismem na poli jeho předválečného díla. Cílem textového rozboru je pojmenovat společné rysy Buberova a Masarykova vnímání národa, jeho kulturních kořenů a významu pro lidstvo, jakož i úkolů jednotlivce v národním hnutí. V závěru práce jsou pojmenované výsledky srovnání a krátký oddíl je věnován uznání židovské národnosti v nově vzniklém Československu. Klíčová slova Sionismus, humanismus, nacionalismus, Praha, Martin Buber, Tomáš Garrigue...
|
|
|
Novinářská činnost Tomáše G. Masaryka
Marek, Jiří ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce "Novinářská činnost Tomáše G. Masaryka" si klade za cíl analyzovat Masa-ryka jako žurnalistu. Práce postihuje proces Masarykova vývoje od dětství a školních let přes vysokoškolská studia ve Vídni a Lipsku po jeho přestěhování do Prahy, kde působil na tamní univerzitě. Všímá si všech významných aspektů, které formovaly jeho osobnost. Zaměřuje se však především na jeho pozici v časopisech Athenaeum, Čas a Naše doba, jejichž prostřednic-tvím ovlivňoval tehdejší dění. Celá problematika je usazena do historického a kulturně spole-čenského kontextu druhé poloviny 19. století.
|
|
|
Vztah T. G. Masaryka a K. Kramáře v době před první světovou válkou
BERGEROVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá analýzou osobností Tomáše Garrigua Masaryka a Karla Kramáře v době před 1. světovou válkou. Práce se bude zabývat problematikou jejich společného vztahu. Dále se bude věnovat jejich politickému i společenskému působení, jejich názorům a životnímu postoji v tomto období. Východiskem této práce je prostudování jejich vzájemné korespondence. Cílem práce je komparace, analýza a interpretace vztahu T. G. Masaryka a K. Kramáře v období Rakousko-Uherska.
|
|
|
T. G. Masaryk a E. Beneš. Přátelství v dobách světové války
BUCHTOVÁ, Martina
Cílem bakalářské práce je analyzovat přátelství dvou mužů, Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše, v období první světové války, kteří během této doby spolupracovali. Založili zahraniční odboj a dovedli Čechy ke konečnému vytvoření samostatného československého státu. Bakalářská práce je rozdělena do třech kapitol. První a druhá kapitola se věnuje životopisům obou politiků, do roku 1914. Ve třetí kapitole je popisována korespondence mezi oběma muži, jejich značný věkový rozdíl a také vznik zahraničního odboje. V poslední, třetí kapitole je analyzováno přátelství a spolupráce mezi T. G. Masarykem a E. Benešem, jejich rozhovory, které senetýkaly pouze jejich přátelství, ale i pracovních záležitostí.
|
|
|
Havlíčkovo a Masarykovo zpytování Ruska z hlediska orientace české politiky
Smejkalová, Jana ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Martínek, Miloslav (oponent)
Vnímání Ruska v evropské společnosti procházelo od počátku 19. století výraznými a zajímavými posuny.Cílem této bakalářské práce je vystihnout specifické české tendence ve vymezování se vůči ruské velmoci, zmapovat posuny ve vztahu k Rusku a zpytování českých představitelů pozice Ruska z hlediska orientace české politiky. Cílem práce je definovat tento vztah z úhlu pohledu vrcholných představitelů české politiky, především Karla Havlíčka Borovského a Tomáše G. Masaryka. Prostor však bude věnován i dalším významným osobnostem, mezi něž patří František Palacký či Karel Kramář.
|
|
|
Antonín Knížek (1890-1974) ve službách demokratického ideálu
ZEMANOVÁ, Lenka
Předkládaná bakalářská práce zachycuje život neobyčejného starohradského rodáka, legionáře a učitele Antonína Knížka. Práce je napsána na základě prostudování odborné literatury a osobního fondu Antonína Knížka uloženého v Literárním archivu Památníku národního písemnictví Praha (odloučené pracoviště Staré Hrady). Bakalářská práce je rozdělena na tři tematické části. První reflektuje život Antonína Knížka od narození až po úmrtí. Vzhledem k jeho životním datům (1890-1974) se ho výrazně dotýkaly obě světové války. To se odráželo jak v jeho učitelském a výchovném působení, tak i v jeho díle. Další část pojednává o období, které strávil v československých legiích na Rusi. Díky dochovaným legionářským deníkům se snaží zmapovat Knížkův myšlenkový svět v letech 1917-1920. Třetí a poslední část se zaměřuje na rozmanitou literární tvorbu Antonína Knížka.
|
|
|
Masarykova kritika demokracie
BERGEROVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá osobností Tomáše Garrigua Masaryka a jeho vztahem k demokracii do období první světové války. Nejprve bude představen Masarykův život a jeho cesta ke vzdělání. Práce se bude zabývat jeho politickým působením a názory na tehdejší parlamentní zřízení. Bude zde popisovat Masarykův vztah k českému národu. Podstatnou částí práce bude analýza Masarykových děl a názorů na demokracii v období před první světovou válkou. Pokusíme se odhalit, jestli byl Tomáš Garrigue Masaryk vždy pouze zastáncem demokracie, co na ní kritizoval a jaké k ní choval výhrady. Bude vysvětlen Masarykův názor na humanitu, mravnost a náboženství. Bakalářská práce bude v příloze doložena fotografiemi.
|
|
|
Srovnání pravomocí prezidenta v období první Československé republiky a dnes vzhledem k moci výkonné
TISOŇOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá srovnáním ústavních pravomocí dvou důležitých prezidentů naší republiky ve dvou různých historických obdobích české státnosti, a to prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a Václava Havla. Řeší pravomoci jim svěřené a týkající se zejména výkonné moci, vlády republiky. Srovnání se zabývá jejich rozsahem a použitím v reálném politickém životě. V úvodu mé práce stručně seznámím, za jakých okolností se oba významní muži dostali do tak význačné pozice v českém státě a v souvislosti s tím krátce popíši i události vedoucí ke vzniku obou ústav, Ústavy z roku 1920 a Ústavy schválené Českou národní radou v prosinci roku 1992, které jsou klíčovými podklady pro vznik a zpracování mé bakalářské práce. Nejdůležitější část této práce obsahuje vlastní komparaci udělených pravomocí a následné využití v praxi.
|
host ::
RSS.