|
Současný systém vzdělávání sester a jejich kompetence v oblasti edukace pacientů (v intenzivní péči)
Povolná, Pavla ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent)
Autorka v diplomové mapuje současnou situaci znalosti a aplikace kompetencí sester v oblasti edukace a podávání informací pacientům. Předávání informací v péči o zdraví člověka je oblastí složitou, citlivou, nepřehlednou, sestrami často vnímanou jako potencionálně nebezpečnou. V jednotlivých dílech teoretické části práce jsou popsány různé kontexty problematiky (legislativní, historický, společenský, vztahový, vzdělanostní) a jejich vzájemné interakce. Praktická část nabízí v závěrech kvantitativního výzkumu pro mnohá fakta vysvětlení potvrzením, či vyvrácením hypotéz, vzešlých z výzkumu kvalitativního. Výsledky vyhodnocení dotazníkového šetření svědčí pro skutečnost, že kompetence sester v edukaci pacientů jsou nejasné jak samotným sestrám, tak jejich odbornému i laickému okolí. Pojmenování stávajícího stavu je prvním krokem pro jeho zlepšení. Cestou ze současné nejistoty je pravděpodobně rámcová standardizace edukace, jako jednoho z úseků ošetřovatelské péče a její oznámené, důsledné, připomínané a kontrolované uvedení do konkrétní praxe na jednotlivých odděleních.
|
|
Potřeba komunitní péče porodní asistentky v oblasti domažlického okresu
HOJDOVÁ, Martina
Ústředním předmětem porodnictví je žena a plod {--} novorozenec. Úkolem všech, kteří se o ženu a dítě starají, je péče o zdraví fyzické, ale také o psycho-sociální stránku. Péče by měla být holistická, komplexní a individuální se zachováním kontinuity a toto vše splňuje komunitní péče porodní asistentky. Z teoretických podkladů světových i českých by se dalo předpokládat, že komunitní péče porodní asistentky má důležitou úlohu v péči o ženu a dítě. V praxi však porodní asistentky narážejí na překážky. Hlavním cílem této práce bylo zjistit zájem žen o péči komunitní porodní asistentky v oblasti domažlického okresu. Dalším cílem je zjištění názoru klientek, které využily služeb terénné porodní asistentky. Dále názor komunitních porodních asistentek na potřebu této péče a také zájem praktických ženských lékařů ke spolupráci s terénní porodní asistentkou. Pro zpracování dané problematiky bylo zvoleno kvantitativní i kvalitativní výzkumného šetření. Hypotéza 1 {\clq}qŽeny v oblasti domažlického okresu mají zájem o komunitní péči porodní asistentky v těhotenství`` byla potvrzena. Hypotéza 2 {\clq}qŽeny v oblasti domažlického okresu mají zájem o komunitní péči porodní asistentky po porodu`` se také potvrdila. Hypotéza 3 {\clq}qŽeny v oblasti domažlického okresu uvádí alespoň 3 konkrétní oblasti, ve kterých by využily péči porodní asistentky v terénu`` byla rovněž potvrzena.. Na výzkumnou otázku 1 {\clq}qPovažují ženy, které využily služeb komunitní péče porodní asistentky tuto péči za potřebnou?`` odpověděly všechny respondentky jednoznačně pozitivně. Na výzkumnou otázku 2 {\clq}qPovažují porodní asistentky, které mají zkušenost s prací v komunitní péči, tuto péči za potřebnou?`` odpověděly porodní asistentky pozitivně. Na výzkumnou otázku 3 {\clq}qV jakých oblastech péče o ženu vidí praktičtí ženští lékaři možnost spolupráce s porodní asistentkou v terénu?`` odpověděli praktičtí ženští lékaři, že vidí možnost spolupráce s porodní asistentkou v terénu především v doporučování předporodní přípravy, u návštěvní a prenatální péče je spolupráce omezená.{\crq}q Práce bude dále využita pro podporu rozvoje komunitní péče porodní asistentky v České Republice.
|
|
Stigmatizace klientů s duševním onemocněním nepsychiatrickými zdravotníky
Mudrová, Hana ; Šlaisová, Ivana (vedoucí práce) ; Mareš, Jiří (oponent) ; Skorunka, David (oponent)
Autor: Hana Mudrová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Stigmatice klientů s duševním onemocněním nepsychiatrickými zdravotníky Vedoucí práce: Bc. Šlaisová Ivana Počet stran: 84 Počet příloh: 8 Rok obhajoby: 2008 Klíčová slova: stigmatizace, psychiatrie, duševní zdraví, duševní nemoc Bakalářská práce pojednává o postavení duševně nemocných osob ve zdravotnictví. Poukazuje na stigmatizaci, se kterou se lidé s duševní poruchou setkávají. Důraz je kladen na negativní důsledky stigmatizace pro tyto osoby. Těžiště práce tvoří kvantitativní výzkumné šetření chování zdravotníků v ambulantní sféře zdravotnictví k lidem s duševní poruchou. Šetření porovnává chování zdravotníků k duševně nemocným a k duševně zdravým pacientům. Zkoumaný vzorek tvoří dvě skupiny pacientů. Pacienti, kteří v rámci hospitalizace na psychiatrickém oddělení podstoupili ošetření nebo vyšetření v jiné, než psychiatrické ambulanci. A pacienti duševně zdraví, kteří podstoupili ošetření nebo vyšetření na stejných ambulantních pracovištích.
|
|
Výkon specializace perioperační sestry a její vliv na životosprávu sester
ROUŠALOVÁ, Vladana
Přestože ošetřovatelství je důležité a náročné, jeho společenská prestiž není příliš vysoká. O práci sester na operačním sále se téměř nehovoří. Vyžaduje se od nich maximální připravenost, soustředění, neustálé doplňování vědomostí a dovedností, emocionální stabilita, ale i schopnosti technické. Na operačních sálech se neustále setkáváme s novou, ale i starší přístrojovou technikou. Od perioperačních sester se vyžaduje její bezchybné ovládání, kterým přispívá ke zdárnému průběhu operačních výkonů. Perioperační sestra, která se připravuje k asistenci u operačního výkonu, musí znát postup a průběh operačního zákroku, také si musí připravit a spočítat všechny potřebné pomůcky, nástroje a mulový materiál. Perioperační sestra asistuje lékařům,ale i pomáhá při příjezdu pacienta na operační sál překonat jeho strach z operačního výkonu i neznámého prostředí. Tyto všechny činnosti vedou k zajištění kvalitní ošetřovatelské péče na operačním sále. Operační výkon je týmovou prací, setkávají se zde specialisté více oborů. Sestry mimo svých odborných znalostí musí dobře ovládat i komunikační dovednosti. Jednak pomáhají pacientům při komunikaci s lékařem, především však musí správně koordinovat mezioborovou péči. Je to nezbytné pro zdárný a hladký průběh operačního výkonu. Komunikační dovednosti ovlivňují pracovní vztahy i atmosféru pracoviště. Sestry neustále pečují o zdraví ostatních spoluobčanů. Aby svou profesi vykonávaly bezchybně a kvalitně, musí být samy zdravé, odpočaté a připravené. Proto jsme se výzkumným šetřením zaměřili na to, jak výkon profese perioperačních sester ovlivňuje jejich životosprávu, jak sestry relaxují a neprojevuje-li se u nich syndrom vyhoření.
|
|
Role sestry v komplexním procesu transplantace
HEPLOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče a postavením sestry v komplexním procesu transplantace. Transplantační léčba postupem doby nabývá na významu. Nastávají situace, kdy transplantace zbývá jako jediná možnost navrácení a uchování zdraví nemocného člověka. Komplexní proces transplantace je řetěz na sebe navazujících výkonů, do něhož je zainteresována celá řada lékařských, ale i nelékařských pracovníků, kteří jsou v neustálé interakci nejen s pacientem. Klasicky nejpočetnější složku v poskytování péče nemocnému tvoří všeobecné sestry, které přijímají odpovědnost za přímé poskytování ošetřovatelské péče, pracují samostatně a za poskytnutou péči zodpovídají. Jejich práce se neobejde bez hlubokých znalostí oboru a řady odborných činností, aniž by bylo potlačeno jejich původní poslání. Dnešní sestra je plnohodnotným členem týmu, partner lékaře při výkonu povolání. Teoretická část se zabývá komplexně problematikou odběru orgánů zejména od zemřelých dárců, jejich transplantace, právní úpravou ČR a zejména rolí sestry, kterou v tomto procesu zaujímá. Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat, zda se sestra v tomto náročném oboru poskytování ošetřovatelské péče opravdu cítí být partnerem lékaře, jaký je jejich postoj k výkonu vlastního povolání v tomto oboru a zmapovat rozsáhlost jejich znalostí a možností ke vzdělávání v této problematice. Dalším cílem bylo zmapování postoje samotných pacientů k péči v procesu transplantační léčby. Při výzkumném šetření byla použita kvantitativní metoda, realizována distribucí dotazníků všeobecným sestrám pracujícím na pracovišti transplantační medicíny. Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány do přehledných tabulek. Kvalitativní část výzkumného šetření byla realizována formou rozhovorů s pacienty, kteří se nacházejí v procesu transplantační léčby. Rozhovory byly zpracovány do písemné podoby a myšlenkových map.
|
|
Management rizik v intraoperační ošetřovatelské péči
KUDRLIČKOVÁ, Dagmar
Současný stav: Management rizik představuje strategii nasměrovanou k dobré pověsti zdravotnického zařízení, k ochraně majetku, pacientů a zaměstnanců před případnými škodami na zdraví. Management rizik se skládá ze čtyř navzájem propojených fází: identifikace, ohodnocení, zmírnění a monitoringu. Prevence rizik a bezpečnost pacienta a zdravotnického personálu vyžaduje zapojení všech členů multidisciplinárního týmu (Pokojová, 2011; Škrla a Škrlová, 2003). Předmět: Hlavním záměrem výzkumného šetření bylo identifikovat rizika při poskytování ošetřovatelské péče v intraoperačním období a zmapovat zabudování preventivních mechanizmů do rizikových procesů při poskytování ošetřovatelské péče v tomto období. Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Technika sběru dat probíhala pomocí nestandardizovaného (hloubkového) rozhovoru se sestrami. Spoluúčast na rozhovorech byla dobrovolná a anonymní. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně doslovně přepsány. Na začátku rozhovorů byla zjišťována objektivní data týkající se věku, délky praxe ve zdravotnictví a nejvyššího dosaženého vzdělání sester. První část rozhovorů byla zaměřená na otázky týkající se identifikace rizik ošetřovatelské péče v intraoperačním období. Následovala část s otázkami, které se vztahovaly k zmapování preventivních mechanismů do rizikových procesů v intraoperačním období.Výzkumný soubor: Výzkumný soubor byl zaměřen na výzkumný problém. Soubor byl tvořen sestrami Nemocnice Písek, a.s. Osloveno bylo šest sester. Tři sestry pracovaly jako perioperační sestry a další tři jako anesteziologické sestry. Rozhovory a výzkumné otázky byly zaměřeny na rizika ošetřovatelské péče v intraoperačním období z pohledu anesteziologických a perioperačních sester. Místem konání rozhovorů bylo sesterské zázemí centrálních operačních sálů. Ke kritériím výběru sester patřilo: odlišná délka praxe, odlišné vzdělání a různá věková kategorie sester. Všechny sestry splňovaly také kritérium v poskytování ošetřovatelské péče v intraoperačním období.Výsledky: Anesteziologické a perioperační sestry jsou při poskytování ošetřovatelské péče v intraoperarčním období ohroženy riziky, které mají souvislost s jejich pracovním prostředím na operačních sálech. K těmto pracovním rizikům patří fyzikální (ionizující záření), chemické (riziko inhalace anestetik), biologické (riziko infekce) a psychologické zátěžové faktory (stres). Pacient je intraoperačním období ohrožen riziky, které mají souvislost s podáváním anestézie (obtížná intubace), s operačním výkonem (riziko popálení) a s celkovým pobytem pacienta na operačním sále (klimatizované prostředí). Jako možné způsoby předcházení a řešení rizik pracovního prostředí sester lze uvést dostatečnou komunikaci v multidisciplinárním týmu, používání jednorázových ochranných pomůcek, dostatek volna po náročných službách a dodržování směrnic, standardů a platné legislativy. V prevenci vybraných rizik, které ohrožují pacienta v intraoperačním období, lze jako možné eventuality prevence doporučit: během podávání anestézie (kontrolu anesteziologické techniky, léků a pomůcek), během operačního výkonu (dodržování aseptických postupů) a v průběhu celého pobytu pacienta na operačním sále lze doporučit (pravidelné audity intraoperační péče a zdravotnické dokumentace spolu s dodržováním směrnic a standardů ošetřovatelské péči).Závěry: Intraoperační ošetřovatelská péče patří k nejrizikovější části celé hospitalizace pacienta ve zdravotnickém zařízení. V tomto období je podstatná monitorace a předcházení rizikům, které bezprostředně pacienta ohrožují.
|
|
Plánované rodičovství u žen ve fertilním věku
Ikramova, Sitora ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Kocurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Příslušné kapitoly teoretické části jsou zaměřené na anatomii pohlavního ústroje žen, menstruační cyklus, plodnost a fertilní věk. Další kapytoly pojednávají o způsobech plánování rodičovství z různých úhlů pohledu (zdravotních, sociálních, ekonomických a právních). Další kapytola je soustředěná na moderní metody antikoncepce, jejich porovnání a následuje zanalyzování výhod a nevýhod příslušných metod plánování rodičovství. Empirická část je tvořena kvantitativním výzkumem na základě dotazníkového šetření, které bylo provedeno mezi ženami fertilního věku. Zkoumaný soubor tvořili 106 respondentek. Hlavním cílem práce je zjistit, zda ženy v ČR plánují své rodičovství. Z výsledků práce vyplývá, že 77 % respondentek plánuje své rodičovství a relativně dobře umí předcházet nechtěnému těhotenství, pomocí různých antikoncepčních metod. Více než 50 % respondentek preferuje metodu hormonální antikoncepci. Výsledky průzkumného šetření jsou prezentovány pomocí tabulek a grafů. Klíčová slova: Fertilní věk, pozitivní plánování rodičovství, asistovaná reprodukce, negativní plánování rodičovství, antikoncepce, umělé ukončení těhotenství, zdravý životní styl.
|
|
Hodnota a postoj ošetřovatelství pro veřejnost.
MAŇHALOVÁ, Jana
Teoretická východiska Přestože počátky ošetřovatelství sahají hluboko do naší historie, je relativně mladým oborem. V průběhu lidských dějin bylo ošetřovatelství ovlivňováno mnoha faktory, které měnily hodnoty a postoje veřejnosti k problematice a poskytování co nejefektivnější ošetřovatelské péče. Zaměřuje se na aktivní vyhledávání a uspokojování biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb nemocného a zdravého člověka v péči o jeho zdraví. Hlavní představitelkou ošetřovatelství je Florence Nightingalová, která ovlivnila zdravotní péči po celém světě. Je považována za zakladatelku moderního ošetřovatelství, protože ho povýšila na profesi, která je stejně plnohodnotná jako profese lékaře. Cíle práce Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny 3 cíle: 1) Zjistit názory a představy laické a odborné veřejnosti na ošetřovatelství. 2) Zjistit názory laické a odborné veřejnosti, co je pro ni v ošetřovatelství nejdůležitější a nejefektivnější. 3) Zjistit co laická a odborná veřejnost očekává, že ošetřovatelství může poskytnout moderní společnosti a jak může přispět k jejímu rozvoji. Použité metody Výzkumné šetření diplomové práce probíhalo kvantitativní metodou pomocí dotazování formou dotazníků. Technika sběru dat byla snowball. Na základě prvotního předvýzkumu byly stanoveny dvě formy dotazníkového šetření, pro odbornou a laickou veřejnost. Odbornou veřejnost zastupovaly sestry pracující v primární péči, domácí péči a v nemocnici a jiných zdravotnických zařízeních. Laickou veřejnost zastupovaly osoby, které navštěvují praktického lékaře, využívají služeb domácí péče, hospitalizovaní pacienti a ostatní laická veřejnost. Výsledky Výsledky práce napomohly objasnit smýšlení veřejnosti a jejich vztah k ošetřovatelství. Mohou být použity jako podkladový materiál pro výuku ošetřovatelských předmětů nebo jako příspěvek na odborné semináře, kurzy a konference, zabývající se touto problematikou. Odpovědi na hypotézy jsou podrobně zpracovány ve výzkumné části diplomové práce. Na základě statisticky zpracovaných dat byly hypotézy vyhodnoceny takto: H1: Ošetřovatelství laická veřejnost vnímá spíše jako profesi zaměřenou na mateřskou péči, než jako profesionální obor. H1 byla potvrzena. H2: Vnímání sestry jako představitelky ošetřovatelství muži z laické veřejnosti se liší od vnímání sestry jako představitelky ošetřovatelství ženami z laické veřejnost. H2 byla potvrzena. H3: Odborná veřejnost vnímá svoji profesi jako poslání, na rozdíl od laické veřejnosti, která ji vnímá spíše jako rutinní záležitost ze strany sester. H3 byla potvrzena.H4: Odborná veřejnost vnímá postoj laické veřejnosti k ošetřovatelství pozitivněji, než ho vnímá laická veřejnost. H4 nebyla potvrzena. H5: Přednosti sester vnímá laická veřejnost více než jejich nedostatky. H5 nebyla potvrzena. H6: Hodnota ošetřovatelství pro veřejnost je závislá na tom, jak odborná veřejnost vyjadřuje spokojenost s ošetřovatelskou péčí poskytovanou svými kolegyněmi. H6 byla potvrzena. H7: Vzdělání je zásadní hodnotou ošetřovatelství pro veřejnost více z pohledu odborné veřejnosti, než z pohledu laické veřejnosti. H7 nebyla potvrzena. H8: Možnosti přispění ošetřovatelství pro moderní společnost z pohledu odborné veřejnosti jsou vyšší, než z pohledu laické veřejnosti. H8 nebyla potvrzena. H9: Pohled na hodnotu ošetřovatelství pro laickou veřejnost je přímo závislý na mediálně představovaném obrazu ošetřovatelství. H9 byla potvrzena. Závěr Přínosem práce je zveřejnění výsledků o názorech a představách dnešní moderní společnosti k ošetřovatelství a poukázání na problematiku tématu a nalezení slabých míst.
|
|
Analýza vybrané firmy na základě statistických metod
Ševčíková, Markéta ; Dosedla, Miloš (oponent) ; Doubravský, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením finanční situace společnosti CZECH STYLE, spol. s r. o. Hodnocení finančního zdraví podniku je dosaženo za použití finanční a statistické analýzy. Práce je rozdělena do tří oddílů. V prvním oddílu je popsána teorie finanční analýzy a teorie statistické analýzy, ve druhém je provedena finanční analýza společnosti CZECH STYLE, spol. s r.o. Výsledky analýzy slouží k formulaci návrhů na zlepšení stávající finanční situace.
|
|
Role sestry ve vonočasových a herních aktivitách dětí hospitalizovaných v malých nemocnicích.
HOLZÄPFELOVÁ, Bohumila
Překotné změny, které s sebou nese v posledních desetiletích společenský vývoj, nenechávají bez povšimnutí ani medicínu spolu s ošetřovatelstvím. I díky tomu došlo k pozitivním změnám a hospitalizace dítěte neznamená nutné zpřetrhání pout s rodiči, sourozenci a širší rodinou. Přesto zůstává sestra, pečující o nemocné děti, nezastupitelným článkem v procesu jejich uzdravování. V průběhu hospitalizace je to právě ona, která stráví s dítětem nejvíce času. Má proto velký potenciál ovlivnit jeho adaptaci na hospitalizaci ať už směrem pozitivním nebo negativním. Bez ohledu na zdraví či nemoc, přetrvává u dítěte potřeba herních aktivit. Hra je významným léčebným prvkem, zlepšuje emocionální stav, usnadní adaptaci na změněný zdravotní stav a umožní saturaci za činnost, která je onemocněním ztížena nebo zcela vyloučena. Cílem, který stál před touto diplomovou prací, byla analýza personálního, časového a materiálního zabezpečení volného času a herních aktivit v podmínkách malých nemocnic. Autorka si rovněž si stanovila za úkol zjistit, zda a nakolik sestry považují svoji roli ve výchovné oblasti za důležitou. Výzkumné šetření probíhalo dvěma způsoby. Obsahem kvalitativní části byly rozhovory s dětmi mladšího školního věku, které zodpověděly otázky, co by chtěly a co obecně chybí dětem hospitalizovaným v malých nemocnicích. Na základě výsledků této části byly následně stanoveny hypotézy, jejichž platnost následně ověřilo šetření kvantitativní. Výzkumným souborem pro kvantitativní výzkum byly sestry, které pracují na dětských odděleních Plzeňského, Karlovarského a Středočeského kraje. Z provedeného výzkumného šetření vyplynulo, že se mnohá dětská oddělení malých a středních nemocnic potýkají s časovou tísní sester a nedostatečným personálním zázemím pro smysluplné a účelné naplnění volného času malých pacientů. Výsledky výzkumného šetření budou použity jako platformy v zájmu zlepšení podmínek pro hospitalizované děti na jednom konkrétním oddělení.
|
host ::
