|
Výzkumná zpráva z šetření SIALS 1998
Simonová, Natalie
Zpráva se věnuje výzkumu SIALS (Second International Adult Literacy Survey) 1998, který byl druhou vlnou Mezinárodního výzkumu gramotnosti dospělých (IALS) z roku 1994. Ukazuje výsledky funkční gramotnosti dospělých (literární, dokumentové a numerické) v mezinárodní komparaci. Tyto výsledky budou porovnávány s výsledky dosaženými v rámci dalšího výzkumu funkční gramotnosti dospělých PIAAC (Programme for the International Assessment of Adult Competencies), realizovaným v ČR v roce 2011.
|
|
Segmentace trhu plastické chirurgie v ČR
Maříková, Pavla ; Koudelka, Jan (vedoucí práce) ; Vávra, Oldřich (oponent)
Hlavním cílem práce je doporučit marketingovou orientaci klinik prostřednictvím pochopení, co předchází tomu, než žena či muž plastickou operaci podstoupí nebo o ní začnou uvažovat. Protože ženy využívají plastické chirurgie mnohem více než muži, je v této práci kladen důraz především na ně. Dalším cílem je porovnávat konkurenční invazivní a neinvazivní kosmetické procedury. Výzkumná část se skládá z vlastního kvantitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum je prováděn pomocí on-line dotazníku a rozděluje trh plastické chirurgie s potenciálními zájemci a klienty, kteří již podstoupili nějaký zákrok, do jednotlivých segmentů. Jednotlivé zajímavé závislosti mezi danými otázkami jsou vyzdvihnuty pomocí křížové analýzy v programu excel. Pro postižení významných kritérií, vlastní odkrytí a rozvoj profilu segmentů je využito statistického programu IBM SPSS Statistics. Výsledkem práce je nalezení pěti segmentů a následné marketingové doporučení pro orientaci vůči vybraným segmentům.
|
|
Faktory ovlivňující výkon maratónského běžce\\
FAKTOROVÁ, Veronika
Tato diplomová práce je zaměřena na sestavení, ověření a porovnání ročního tréninkového plánu pro běžce maratónce, který se ovšem věnuje i závodům na dráze 3000m až 10000m a půlmaratónu. Práci lze rozdělit na tři části. První, teoretická část, pojednává o historii maratónu, všeobecných zákonitostech vytrvalostního tréninku a faktorech, které ovlivňují výkon maratónského běžce. Dále jsou zde rozebrány použité literární zdroje týkající se vytrvalostního běhu. Druhá, výzkumná část, se zaobírá vlastním sestavením ročního tréninkového plánu a třetí část tento plán ověřuje a hodnotí na základě jeho splnění, obsahuje dosažené výsledky kontrolních závodů, testů a jejich grafické vyjádření a vyhodnocení.
|
|
Sociální kompetence staničních sester
Koutná, Klára ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Mlýnková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na osobnost staniční sestry, na její způsob jednání a vedení kolektivu sester. Teoretická část se věnuje práci a pozici staniční sestry z pohledu sociálních kompetencí. Popisuje, jak jednat a komunikovat se sestrami, jak se vyhnout chybám při vedení sester a jak pomáhat ke spokojenosti svých sester. Výzkumná část hodnotí výsledky výzkumu u 189 staničních sester. Výzkum byl proveden formou dotazníku a zjišťoval názory staničních sester na sociální kompetence a jejich způsob vedení sester. Výsledky výzkumu ukázaly, že staniční sestry sociální kompetence většinou považují za důležité.
|
|
Pacient s diagnózou delirium tremens v intenzivní péči
ŽÁKOVÁ, Magdaléna
Tato bakalářská práce se věnuje problematice ošetřovatelské péče u pacientů s diagnózou delirium tremens v intenzivní péči. Delirium tremens je nejzávažnější stadium alkoholového abstinenčního syndromu a vzniká při přerušení přísunu alkoholu u alkoholiků. Tento stav je život ohrožující a pacienty s touto diagnózou je nutné hospitalizovat na jednotkách intenzivní péče či na oddělení anesteziologicko resuscitačním (ARO). Od sester se očekává znalost svých kompetencí a specifických činností a intervencí, které vedou k předcházení vzniku komplikací, v případě vzniku komplikací znalost postupů k jejich řešení. V úvodu teoretické části práce je vymezen termín intenzivní medicína a shrnuty kompetence sester nejen v intenzivní péči. V nejrozsáhlejší části práce je uvedena problematika alkoholové závislosti, charakteristika pacienta s deliriem včetně specifik ošetřovatelské péče. Závěr této části je věnován konkrétně deliriu tremens, kde jsou popsány příčiny vzniku, příznaky, vytýčení problémů těchto pacientů se specifiky ošetřovatelské péče a doporučená léčebná opatření a samostatnou část tvoří klinické stavy, které jsou s deliriem spojeny. Problematika fyzického omezení pacienta je shrnuta v samostatném oddílu bakalářské práce. Závěrečná část popisuje vědomí a jeho poruchy. Stanoveny byly dva cíle. Cíl 1: Zjistit, s jakou problematikou se sestry setkávají při ošetřování pacientů s deliriem tremens. Cíl 2: Zmapovat specifika ošetřovatelské péče o pacienty s deliriem tremens. Položeny byly dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: S jakou problematikou se sestry setkávají při ošetřování pacientů s deliriem tremens? Výzkumná otázka 2: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty s deliriem tremens? V empirické části práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metodou a technikou byly polostrukturovaný rozhovor a kazuistika pacienta s diagnózou delirium tremens hospitalizovaným na ARO. Rozhovor byl veden s osmi sestrami pracujícími na jednotkách intenzivní péče a na ARO v Nemocnici Tábor a. s. Tyto sestry byly vybrány záměrně a musely splňovat podmínky současné praxe v intenzivní péči a ošetřovaly pacienta s diagnózou delirium tremens. Metodou otevřeného kódování bylo každé sestře přiděleno číslo. Následovalo očíslování všech řádků, na kterých byly uvedeny odpovědi sester, na něž bylo později odkazováno. Metodou "papír a tužka" byly zvýrazněny důležité informace v rozhovoru, na jejichž základě došlo k vytvoření kódů. Technikou "vyložení karet" došlo k vytvoření čtyř kategorií, které byly rozšířené o podkategorie. Výzkumným šetřením byly zodpovězeny obě výzkumné otázky. Sestry správně uvedly charakteristiku a problematické oblasti u pacienta s deliriem tremens. Prokázaly znalost v rizikových oblastech a v prevenci i v řešení komplikací. Z výsledků výzkumu vyplývá, že sestry v intenzivní péči se zaměřují prioritně na uspokojení základních fyziologických potřeb. Sestry prokázaly orientaci v ošetřovatelských činnostech a intervencích v péči o pacienta s deliriem tremens a znalosti specifik, které souvisí s fyzickým omezením pacienta. Na základě analýzy bylo zjištěno, že některé činnosti sestrám činí potíže, které by bylo možno odstranit dostatkem informací o dané problematice. Praktickým výstupem bakalářské práce je návrh na mezioborový seminář o problematice pacienta s diagnózou delirium tremens v intenzivní péči, který přikládám jako přílohu (Příloha č. 6).
|
|
Úloha sociálního pracovníka v humanitárních organizacích
KOPECKÁ, Kamila
Sociální práce podporuje sociální změnu, řešení problémů v mezilidských vztazích, posílení a osvobození lidí za účelem naplnění jejich osobního blaha. Jejím cílem je umožnit všem lidem plně rozvinout své možnosti, obohatit jejich životy a předcházet selhání. Smyslem sociální práce v oblasti humanitární pomoci je odstranění závažných negativních faktorů, které by mohly nepříznivě ovlivnit již tak těžkou sociální situaci jedince či celého daného společenství. Účelem poskytnutí humanitární pomoci poškozeným je především zmírnění následků jejich sociální situace a nabytí schopnosti soběstačnosti, a to jak u jedince, tak i celého společenství. Od roku 1990 u nás dochází k radikálním změnám v sociální oblasti. Prohlubují se nejrůznější sociální problémy a s tím roste potřeba jejich řešení. Zvyšují se tak nároky na odbornost sociálních pracovníků. Proto se jako naléhavé ukázalo obnovení vzdělávání v sociální práci na vysokoškolské úrovni a realizovat sociální práci jako profesionální aktivitu. Vznikají minimální standardy vzdělávání v sociální práci, školy akreditují další obory sociální práce. Nově vznikají obory humanitární práce připravující studenty na kvalitní práci v humanitární a rozvojové pomoci. Hledají se vyhovující kompetence pro realizaci sociální práce. Předkládaná práce v teoretické části informuje o tradicích a cílech humanitární a rozvojové pomoci, o současných možnostech vzdělávání v oblasti sociální práce, popisuje metody, teorie a etiku sociální práce, zabývá se také dopady traumatizujících událostí na jedince či společnost. Výzkumná část práce se snaží přiblížit činnosti, zkušenosti a názory pracovníků k problematice úlohy sociálních pracovníků v oblasti humanitární a rozvojové pomoci; postoje studentů sociální a humanitární práce. Stimulem pro zpracování předkládané práce se stal vlastní zájem o problematiku sociální práce, potřeba informovat sociální pracovníky o specifikách práce v humanitárních a rozvojových organizacích a současných možnostech vzdělávání sociálních pracovníků. Diplomová práce může posloužit i jako informační materiál pro širokou veřejnost a zájemce o problematiku sociální práce v humanitární pomoci.
|
|
Limity mobilní hospicové péče v České republice
Špuláková, Jana ; Svatošová, Marie (vedoucí práce) ; Ivanovová, Viera (oponent) ; Pekárková, Hana (oponent)
Autor: Jana Špuláková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Limity mobilní hospicové péče v České republice Vedoucí práce: MUDr. Marie Svatošová Počet stran: 120 Počet příloh: 7 Rok obhajoby: 2008 Klíčová slova: paliativní péče, hospicová péče, podmínky pro rozvoj hospicové péče, tabuizace smrti, limity a bariéry mobilní hospicové péče Bakalářská práce pojednává o hospicové péči nejen lůžkové, ale především o méně známé a méně rozšířené mobilní hospicové péči. Práce poukazuje na limity právě této mobilní péče o umírající. Limity a omezení vyplývají z nedostatečných podmínek ze strany legislativy pro doprovázející osoby, či ze samotné ochoty a schopnosti pečujících doprovázet své blízké v domácím prostředí. Výzkumná část práce je založena na dotazníkovém šetření sloužícím k ověření předpokládaných limitů a upozornění na ně. První zkoumaný vzorek tvoří pozůstalí, kteří měli svého blízkého hospitalizovaného v lůžkovém hospici v roce 2006. Druhý vzorek skýtá pozůstalé, využívající v témže roce mobilní hospicovou péči. Pro ilustraci jsou přiloženy dva řízené rozhovory s pozůstalými. Výzkum byl proveden ve spolupráci s Hospicem Anežky České v Červeném Kostelci a Mobilním hospicem Dobrého Pastýře v Čerčanech.
|
|
Podávání léčivých přípravků sestrou v zařízeních sociální péče
Havlínová, Petra ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Marková, Iva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá podáváním léků v zařízeních zdravotně sociální péče. Mezi cíle této práce patřilo zaměřit se na postupy při podávání léků sestrou a seznámit se s nejčastějšími komplikacemi při podávání léků v zařízeních sociální péče. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část popisuje sociální a zdravotní služby, systém zdravotně sociální péče, obecnou farmakologii, podávání léků, komplikace při podávání léků a kompetence sester. Výzkumná část je věnována vlastnímu výzkumnému šetření. Popisuje se zde metodika výzkumného šetření a jeho organizace. Na základě informací, které byly získány pomocí dotazníkové metody, jsou v této části zpracovány a vyhodnoceny výsledky, s následnou diskuzí. Klíčová slova: sociální služby, zdravotní služby, zdravotně sociální péče, podávání léků, farmakologie, kompetence sester, komplikace
|
|
Etické aspekty rozhodování o resuscitaci pacientů v terminální fázi onemocnění v přednemocniční péči
UHER, Lukáš
Jednou ze tří kontraindikací k zahájení kardiopulmonální resuscitace je stav, kdy se pacient nachází v terminálním stádiu základního onemocnění. (Bydžovský, 2008) Terminální stav pacientova nevyléčitelného onemocnění stanovuje lékař, nikoliv zdravotnický záchranář nebo jiný zdravotnický pracovník. (Sláma, 2009) Zdravotnický záchranář (...) může (...) zahajovat a provádět kardiopulmonální resuscitaci. (Vyhláška 55/2011 Sb., §17, písm. b) Díky optimisticky přehnané prezentaci neodkladné resuscitace roste i mezi lidmi přesvědčení, že je to jediný správný postup při oběhové zástavě v jakémkoliv stavu. Tím roste i tlak na záchranáře a lékaře v přednemocniční neodkladné péči, který je kladen blízkými a rodinnými příslušníky obětí náhlé oběhové zástavy. Záchranář i lékař reagují tak, že ze strachu před právním napadením rodinou za neposkytnutí adekvátní péče resuscitaci skutečně zahájí i u pacientů v terminálním stadiu onemocnění, ovšem s menším důrazem na frekvenci i hloubku stlačení hrudní kosti, navzdory svým znalostem a svému přesvědčení. Tomuto jevu říkáme ?hollywood resuscitation?. (Sláma, 2009) Cílem této práce je nastínit etickou problematiku resuscitace pacientů v terminální fázi onemocnění vnímanou pracovníky zdravotnické záchranné služby. Výzkumná otázka, kterou se zabývám, zní: ?Jakým způsobem přistupují pracovníci posádek rychlé lékařské a rychlé zdravotnické pomoci k resuscitaci terminálně nemocných pacientů s ohledem na očekávání rodinných příslušníků?? V úvodu práce seznamuji čtenáře s charakteristikou povolání zdravotnického záchranáře, důležitostí neodkladné resuscitace a svým vztahem k tématu. V teoretické části práce vymezuji pojmy jako zdravotnická záchranná služba, neodkladná resuscitace a její indikace a kontraindikace, zdravotnické právo a terminální stav. K získání výsledků jsem použil metodu kvalitativního výzkumného šetření, které jsem prováděl na Zdravotnické záchranné službě Jihomoravského kraje. Ptal jsem se na deset základních otázek. Výzkumný soubor tvoří dva lékaři, čtyři lékařky a sedm záchranářů. Z rozhovorů vyplývá, že pojem hollywood resuscitation není známý, ale resuscitaci na rozhraní etiky a práva zažili všichni. Čtyři záchranáři hodnotí toto jednání jako neetické, není jim to příjemné. Cítí se do toho být nuceni legislativou. Zbylí tři záchranáři etiku na místě události buď neřeší, nebo převádějí odpovědnost na lékaře jeho přivoláním. Všichni lékaři si pod tímto pojmem představují přesně to, co ve skutečnosti znamená. Většině z nich se zpravidla nestává, že by zahajovali KPR proti svému etickému přesvědčení. Někteří proto, že si s rodinou citlivě promluví, jiní proto, že nejprve řeší pacientovy aktuální obtíže a až posléze pátrají po obecných informacích o něm. Ke zlepšení této situace by přispělo kvalitní poučení rodiny v rámci zařízení, kde je pacient sledován pro svoji základní diagnózu. Dalším řešením by mohly být specifické dokumenty nebo kartičky, na kterých by bylo jasně dáno, že konkrétní člověk již nebude resuscitován. Podle takových specifických dokumentů by pak měly být dány standardy pro postup zdravotnické záchranné služby, aby záchranáři cítili větší právní jistotu. Posledním návrhem řešení je navýšení kompetencí zdravotnickým záchranářům.
|
|
Kompetícia v službách altruismu
Šafařík, Michal ; Kuběna, Aleš (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Katedra obecné antropologie Mgr. Michal Šafařík Kompetícia v službách altruizmu - čo zdravá súťaživosť prináša predajcom časopisu Nový Prostor Diplomová práca Vedúcí práce: Mgr. Aleš Antonín Kuběna Praha 2012
|
host ::
