Název: Etické aspekty rozhodování o resuscitaci pacientů v terminální fázi onemocnění v přednemocniční péči
Překlad názvu: Ethical aspects of decisions made about resuscitation of patients in the terminal phase of illness in prehospital care
Autoři: UHER, Lukáš
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2013
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Jednou ze tří kontraindikací k zahájení kardiopulmonální resuscitace je stav, kdy se pacient nachází v terminálním stádiu základního onemocnění. (Bydžovský, 2008) Terminální stav pacientova nevyléčitelného onemocnění stanovuje lékař, nikoliv zdravotnický záchranář nebo jiný zdravotnický pracovník. (Sláma, 2009) Zdravotnický záchranář (...) může (...) zahajovat a provádět kardiopulmonální resuscitaci. (Vyhláška 55/2011 Sb., §17, písm. b) Díky optimisticky přehnané prezentaci neodkladné resuscitace roste i mezi lidmi přesvědčení, že je to jediný správný postup při oběhové zástavě v jakémkoliv stavu. Tím roste i tlak na záchranáře a lékaře v přednemocniční neodkladné péči, který je kladen blízkými a rodinnými příslušníky obětí náhlé oběhové zástavy. Záchranář i lékař reagují tak, že ze strachu před právním napadením rodinou za neposkytnutí adekvátní péče resuscitaci skutečně zahájí i u pacientů v terminálním stadiu onemocnění, ovšem s menším důrazem na frekvenci i hloubku stlačení hrudní kosti, navzdory svým znalostem a svému přesvědčení. Tomuto jevu říkáme ?hollywood resuscitation?. (Sláma, 2009) Cílem této práce je nastínit etickou problematiku resuscitace pacientů v terminální fázi onemocnění vnímanou pracovníky zdravotnické záchranné služby. Výzkumná otázka, kterou se zabývám, zní: ?Jakým způsobem přistupují pracovníci posádek rychlé lékařské a rychlé zdravotnické pomoci k resuscitaci terminálně nemocných pacientů s ohledem na očekávání rodinných příslušníků?? V úvodu práce seznamuji čtenáře s charakteristikou povolání zdravotnického záchranáře, důležitostí neodkladné resuscitace a svým vztahem k tématu. V teoretické části práce vymezuji pojmy jako zdravotnická záchranná služba, neodkladná resuscitace a její indikace a kontraindikace, zdravotnické právo a terminální stav. K získání výsledků jsem použil metodu kvalitativního výzkumného šetření, které jsem prováděl na Zdravotnické záchranné službě Jihomoravského kraje. Ptal jsem se na deset základních otázek. Výzkumný soubor tvoří dva lékaři, čtyři lékařky a sedm záchranářů. Z rozhovorů vyplývá, že pojem hollywood resuscitation není známý, ale resuscitaci na rozhraní etiky a práva zažili všichni. Čtyři záchranáři hodnotí toto jednání jako neetické, není jim to příjemné. Cítí se do toho být nuceni legislativou. Zbylí tři záchranáři etiku na místě události buď neřeší, nebo převádějí odpovědnost na lékaře jeho přivoláním. Všichni lékaři si pod tímto pojmem představují přesně to, co ve skutečnosti znamená. Většině z nich se zpravidla nestává, že by zahajovali KPR proti svému etickému přesvědčení. Někteří proto, že si s rodinou citlivě promluví, jiní proto, že nejprve řeší pacientovy aktuální obtíže a až posléze pátrají po obecných informacích o něm. Ke zlepšení této situace by přispělo kvalitní poučení rodiny v rámci zařízení, kde je pacient sledován pro svoji základní diagnózu. Dalším řešením by mohly být specifické dokumenty nebo kartičky, na kterých by bylo jasně dáno, že konkrétní člověk již nebude resuscitován. Podle takových specifických dokumentů by pak měly být dány standardy pro postup zdravotnické záchranné služby, aby záchranáři cítili větší právní jistotu. Posledním návrhem řešení je navýšení kompetencí zdravotnickým záchranářům. One of the three contraindications to initiation of cardiopulmonary resuscitation is a condition where the patient is in the terminal stage of the disease. (Bydžovský, 2008) The patient's terminal condition of incurable disease must be diagnosed by a doctor, not a paramedic or other health professional. (Sláma, 2009) The paramedic can (...) initiate and perform cardiopulmonary resuscitation. (Decree 55/2011 Coll., §17, letter. B) In an atmosphere where over-optimistic presentation of resuscitation protocol outcomes is growing, many people believe that it is the only orrect procedure for circulatory arrest regardless of life stage or terminal conditions. This increases the pressure put on the rescuers and doctors in pre-hospital emergency care by loved ones and family members of victims of sudden circulatory arrest. A paramedic and a doctor may respond the fear of legal challenges for failure to provide heroic care by actually begining resuscitation on patients with end-stage disease, but with less emphasis on the frequency and depth of compression of the sternum against their knowledge and beliefs. This phenomenon is called "hollywood resuscitation." (Sláma, 2009) The purpose of this thesis is to outline the ethical issues of resuscitation on patients in the terminal phase of illness as perceived by emergency workers. The research question that I deal with is, ?How do emergency medical rescue service staff access the decision to resuscitate terminally ill patients with particular regard to the expectations of family members?? The introduction introduces the reader with the nature of the paramedic profession, the importance of resuscitation and my relationship to the topic. In the theoretical part I define terms such as emergency medical service, resuscitation and its indications and contraindications, medical law and terminal condition. To get the results I used qualitative research that I realized at Emergency Medical Service South Moravian Region. I asked ten basic questions. The research group consists of two male doctors, four female doctors and seven paramedics. The interviews show that the notion of hollywood resuscitation is not known, but resuscitation at the interface of ethics and justice is experienced by all. Four paramedics rate their actions as unethical, this leaves them with the feeling of disapointment in themselves and their profession. They feel forced into this bind by the legislation. For the other three paramedics ethics at the place of the event were either do not percieve or they transfered esponsibility to the doctor by calling him. All of these doctors were fully qualified and most of them have not launched the resuscitation against their ethical beliefs. Some doctors avoid the issue by speaking with sensitivity to the family, others by solving the patient's current difficulties and they get the general information about him later. To improve this situation by contributing quality education to families in the facility where the patient is monitored for his primary diagnosis. Another solution could be specific document outlining end of life choices as desired by the patient or card on which ?Do Not Resuscitate? direction is clearly given. According to these specific documents pre-event direction is given that will direct amendment the standard procedure for emergency medical services. The rescue workers will feel greater legal certainty. This final designation document solution will increase paramedic´s competences.
Klíčová slova: hollywood resuscitation; resuscitace; smrt; terminální stav; zdravotnický záchranář; death; end stage condition; hollywood resuscitation; paramedic; resuscitation
Citace: UHER, Lukáš. Etické aspekty rozhodování o resuscitaci pacientů v terminální fázi onemocnění v přednemocniční péči. České Budějovice, 2013. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta

Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU.
Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/33762

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-153916


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce