|
|
Dětské instrumentální soubory na 1. stupni ZŠ
Fialová, Pavla ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Perglerová, Marka (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na činnost dětských instrumentálních souborů na území hlavního města Prahy. V první části sledujeme postavení hudebního nástroje v rámci vývoje hudební výchovy na českých školách. V další kapitole se věnujeme psychologické stránce osobnosti člověka. Její rozvoj podporují hudební schopnosti a dovednosti získané hrou na hudební nástroj a zejména působením v ansámblu, kde je třeba vnímat každou další osobu a nástroj. Důležitým bodem jsou také učitelé instrumentálních souborů. Věnujeme se otázce využití nástrojů, které mají učitelé v současných školách k dispozici. Ve výzkumné části práce jsme se zaměřili na konkrétní ansámbly na území Prahy. Cílem bylo zmapovat, co motivuje žáky ke hře v souboru a zároveň zjistit, co vede vedoucí souborů k jejich založení, jak si představují svou práci a co by ocenili ve své pedagogické praxi.
|
|
|
Syntéza hudebních signálů na Androidu
Mikulík, Jan ; Glembek, Ondřej (oponent) ; Černocký, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo navrhnout a implementovat syntetizátor na mobilní platformě Android. Syntetizátor zvládá generovat 3 základní typy signálů - sinus, pila a obdélník. Dále obsahuje dva filtry typu dolní propust a horní propust, které lze ovládat pomocí mezní frekvence. Pro zvukovou interpretaci bylo využito AudioTrack API. Syntetizátor neobsahuje klaviaturu, ale ovládá se pomocí pomocí zón, kde každá zóna značí jeden tón. Zóny si lze libovolně vybrat. K syntetizátoru bylo vytvořeno jednoduché uživatelské rozhraní.
|
|
|
Řídicí jednotka pro elektronické bicí
Doležal, Karel ; Růžička, Richard (oponent) ; Šimek, Václav (vedoucí práce)
Práce se zabývá konstrukcí řídicí jednotky pro elektronický bicí nástroj, jejíž funkcí je snímání úderů hráče a produkce odpovídajícího zvukového výstupu. Nejprve je prezentována konstrukce zjednodušené verze zařízení zaměřená na metody snímání bicí soupravy, bez schopnosti generovat zvuk. Na základě toho jsou stanoveny požadované parametry finálního zařízení. Dále je popsána volba komponent a návrh desek plošných spojů s cílem dosáhnout maximální polyfonie a přijatelné latence zvukového generátoru. V další části práce je navrhován obslužný firmware a dostatečně výkonný algoritmus mixování zvuků. Je taktéž popsán postup oživení sestrojeného zařízení a postup testování skutečně dosažených parametrů.
|
|
| |
|
|
Elektrické housle
Vaněk, Miroslav ; Fajt, Pavel (oponent) ; Zdařil, Zdeněk (vedoucí práce)
Předmětem mé praktické diplomové práce je návrh a realizace elektrických houslí. Práce navazuje na mou teoretickou diplomovou práci s názvem Vývoj houslí s vyústěním do současnosti. Své housle jsem koncipoval jako elektrický pětistrunný hudební nástroj. Tělo houslí je vyrobeno z masivního dřeva (buk) stejně jako podbradník, hmatník a kobylka (ořešák). Tělo je ošetřeno bílou barvou a lesklým lakem. Na levém lubu houslí je el. zvukový výstup v podobě 6.3 mm jacku. Housle jsou opatřeny piezo snímačem Shadow SH SV1. Odjímatelnou součásti houslí je jejich podpěrka nebo-li pavouk se dvěma opěrnými body.
|
|
|
Design digitálního klavíru
Sikora, Halina ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je design digitálního klavíru. Tento stále více oblíbený hudební nástroj poskytuje možnosti, které nenabízí akustický klavír (možnost výstupu zvuku do sluchátek, využití samplových knihoven, nahrávání, jednoduché použití not v digitální podobě apod.). Po technické stránce se snaží přiblížit kvalitám klasických nástrojů, zejména v samotné odezvě nástroje a kvalitě zvuku. Cílem bylo navrhnout design, který by se výrazně odlišoval od stávajícího velmi konzervativního vzhledu, ale nebyl by příliš extravagantní. Práce je zaměřená především na designérské aspekty, s důrazem na ergonomii a nástinem technické řešení návrhu.
|
|
|
Design digitálního klavíru
Sikora, Halina ; Chorý, Tomáš (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je design digitálního klavíru. Tento stále více oblíbený hudební nástroj poskytuje možnosti, které nenabízí akustický klavír (možnost výstupu zvuku do sluchátek, využití samplových knihoven, nahrávání, jednoduché použití not v digitální podobě apod.). Po technické stránce se snaží přiblížit kvalitám klasických nástrojů, zejména v samotné odezvě nástroje a kvalitě zvuku. Cílem bylo navrhnout design, který by se výrazně odlišoval od stávajícího velmi konzervativního vzhledu, ale nebyl by příliš extravagantní. Práce je zaměřená především na designérské aspekty, s důrazem na ergonomii a nástinem technické řešení návrhu.
|
|
|
Elektrické housle
Domorád, Petr ; Bělohlávek, Jan (oponent) ; Zdařil, Zdeněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem nového designu elektrických houslí. Cílem práce je, odpoutat se od zažitých a tradičních tvarů barokních akustických houslí, které se v designu elektrických houslí často objevují. Elektrické housle se proto stávají jakousi náhražkou klasických houslí, přitom mohou být specifickým nástrojem, díky kterému lze experimentovat s houslovými tóny podstatně bohatěji. Nový návrh tvaru elektrických houslí, by měl být ergonomicky vyhovující pro pohodlnou hru na housle, ale zároveň zajímavý, nový a netypický. Při navrhování i výrobě musí být některé části klasických houslí ponechány (např. tvar krku nástroje nebo hmatník). Tyto části se mohou jen mírně měnit, jelikož každá zmiňovaná část má svou specifickou roli při hře na housle. Návrh houslí vychází ze základních ergonomických prvků houslí. Z klasických houslí jsou ponechány pouze části, u kterých se kvůli zachování funkčnosti nesmí změnit tvar. Tři do prostoru vyčnívající části těla podporují pohodlné držení nástroje a mechanika, která je na jejích koncích umístěná, umožňuje nastavitelnost držení nástroje dle houslistovy postavy. Housle dodržují osovou souměrnost, což je výhoda, jelikož nástroj mohou používat praváci i leváci. Návrh řeší i to, aby různé komponenty nepřekážely při hře na housle (např. potenciometry na ovládání hlasitosti a tónů nástroje nebo vstup pro kabel připojující nástroj k aparatuře). Jelikož tyto detaily při ovládání nemusí houslista vidět, ale ovládá je většinou pomocí sluchu, jsou umístěny do spodní části trupu houslí, kde při hře na housle nebudou ničemu vadit a překážet. Materiál použitý pro prototyp houslí je dřevo (možné kombinování různých dřevin pro lepší vizuální efekt a pro podpoření křivek těla nástroje), které se po vyfrézování povrchově upraví a nalakuje několika vrstvami laku. Komponenty k uchycení strun a nastavitelné mechaniky budou z kovu. Elektronika, která je uložená uvnitř v dutině těla nástroje, je kupovaný, doplňující komponent.
|
|
|
Materiály pro výrobu strun pro hudební nástroje
Krhut, Štěpán ; Němec, Karel (oponent) ; Molliková, Eva (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o materiálech použitých při výrobě strun pro hudební nástroje a jejich ochraně vůči opotřebení. V úvodní části je zmíněn vývoj a historie strun, dále je potom vysvětlen fyzikální podstata kmitání. Další část popisuje samotnou konstrukci a výrobu struny. V této práci jsou také vyzdviženy a mnohokrát zmiňovány struny kytarové, protože jsou výrobci díky rozmanitým technikám hraní tlačeni řešit různorodé a vysoké požadavky na tyto struny.
|
|
|
Hudební vzdělávání žáků se zrakovým postižením v průběhu primární edukace se zaměřením na základní umělecké školy
MINAŘÍKOVÁ, Mirka
Bakalářská práce se zabývá hudebním vzděláváním žáků se zrakovým postižením v průběhu primární edukace, zaměřuje se na vzdělání v základních uměleckých školách. Cílem je pomocí teoretických východisek popsat a dále zmapovat hudební výuku žáků se zrakovým postižením, kteří navštěvují základní umělecké školy. Teoretická část obsahuje tři hlavní kapitoly. První z nich vysvětluje pojem zrakového postižení, uvádí jeho různá dělení a možnosti využití sluchového, hmatového, čichového a chuťového vnímání jako kompenzačních smyslů zrakově postižených. Ve druhé kapitole jsou stručně popsány možnosti a způsoby vzdělání žáků se zrakovým postižením. Poslední třetí kapitola se soustřeďuje na oblast hudebního vzdělávání. Největší část se věnuje hudební výuce žáků se zrakovým postižením v rámci základní umělecké školy. K dosažení výzkumných cílů práce bylo pro praktickou část použito kvalitativního postupu. Pro sběr dat byla zvolena metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory probíhaly s osmi respondenty z řad ředitelů, zástupců ředitelů nebo pedagogů oslovených základních uměleckých škol Jihočeského kraje, kteří mají nebo měli zkušenost s výukou žáků se zrakovým postižením. Ze závěrečného zpracování výsledků praktické části práce vyplývá několik skutečností. Pedagogům, vyučující žáky s postižením zraku bez odborného vzdělání zaměřeného právě pro výuku těchto žáků, se nabízí jediná možnost metodického vedení žáků, a to udržováním pravidelného kontaktu a spoluprácí s pedagogy působící na Konzervatoři Jana Deyla v Praze. Osvojení si Braillského notopisu a teoretických základů hudební nauky, a tím tedy i samotné uskutečňování výuky, je velmi důležité pro samotnou hru na hudební nástroj u žáků se zrakovým postižením a také pro možnost dalšího vzdělávání uměleckého směru. Ve hře na hudební nástroj záleží na správném začátku výuky, na spolupráci pedagoga s dítětem a s rodiči a na důslednosti vyučujícího ve výuce. Způsobů začlenění se do kolektivních aktivit je několik. Hudební uplatnění žáků se zrakovým postižením jako možnost pracovního zapojení je již věcí všední, avšak mnohdy složitou. Práce může vést k většímu povědomí pedagogů dětí se zrakovým postižením o možnostech hudebního vzdělání tohoto směru a k dalšímu prohlubování tématu rozšiřováním teoretických i praktických poznatků.
|
host ::
RSS.