|
Možnosti volnočasových aktivit dětí a mládeže na Prachaticku
AMBRŮZOVÁ, Monika
Volný čas je chápán jako forma relaxace a odpočinku, rozvíjení zálib a zájmů. Mládež však svůj volný čas často chápe pouze jako dobu, kdy nejsou pod kontrolou dospělého člověka, který náplň jejich volného času usměrňuje a naplňuje. Způsob, jakým dnešní mládež tráví svůj volný čas, je často předmětem kritiky péče společnosti o mládež. Setkáváme se s názory, že buď mládež přetěžujeme množstvím úkolů souvisejících se vzděláním, nebo že zmizeli dřívější běžné povinnosti a tím pádem mají děti mnoho času, který nedokážou efektivně využít. Díky tomu dochází k trávení volného času patologickým způsobem. Děti záměrně nedochází na školní výuku, experimentují s návykovými látkami, uchylují se ke krádežím a agresivnímu chování, ztrácejí motivaci a sebekontrolu. Funkce rodiny, jakožto primární výchovné instituce v tomto směru, selhává. V Prachaticích jsou možnosti využití volného času prostřednictvím sportovního areálu Tatran, divadla, Domu dětí a mládeže Prachatice, Kulturního a informačního centra Prachatice, o.s. Krebul, Portus Prachatice, jednotlivé kroužky na základních školách atd. V teoretické části práce nejprve objasňuji pojem volný čas. Nastíním jeho funkce, formy a činitele, které ho ovlivňují, jako je škola, rodina, vliv médií a parta. Dále se zaměřuji na objasnění důležitých pojmů jako je dítě, mládež a adolescence. Popíši možnosti využití volného času na Prachaticku. Charakterizuji orgán sociálně právní ochrany dětí, nestátní neziskové organizace a představím jednotlivé organizace v Prachaticích. Na závěr teoretické části charakterizuji město Prachatice. Cílem výzkumné části práce je popsat názory sociálních pracovníků a pracovnic na trávení volného času současných dětí a mládeže s ohledem na konkrétní situaci na Prachaticku. Jako dílčí cíl jsem si stanovila zjistit možnosti volnočasových aktivit dětí a mládeže na Prachaticku. Jako výzkumné otázky jsem si položila jaké jsou možnosti trávení volného času pro děti a mládež na Prachaticku? Jaké názory na možnosti trávení volného času dětí a mládeže mají sociální pracovníci a pracovnice na Prachaticku? Pro zrealizování těchto cílů a zodpovězení výzkumných otázek jsem použila kvalitativní výzkumnou strategii. Jako metodu jsem využila dotazování technikou polořízeného rozhovoru a SWOT analýzu. Mými respondenty se stali pracovníci a pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí a konkrétních neziskových organizací působících v Prachaticích. Celkový počet respondentů je tedy deset. V mém výzkumu jsem došla k takovému závěru, že na Prachaticku je dostatek možností jak trávit volný čas pro děti, avšak pro mládež těchto příležitostí již tolik není. Prachatice nabízí dvě nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, kino Národka, možnosti sportovní využití na sportovním areále Tatran, Dům dětí a mládeže, Základní uměleckou školu, divadlo a další. Na své si přijdou i děti ze sociálně slabých rodin s nízkým příjmem, protože mnoho aktivit je zde bezplatných. Záleží tedy spíše na dětech, zda si budou chtít z těchto aktivit vybrat a hlavně na jejich rodičích, jestli je v jejich zájmu budou podporovat a půjdou jim příkladem. V tom si myslím, že je největší problém. Městu Prachatice bych doporučila, aby se zaměřilo na cílovou skupinu mládeže od patnácti do dvaceti šesti let a nabídlo jí nové možnosti, jak smysluplně trávit volný čas. Díky získaným poznatkům z této práce popíši možnosti využití volného času dětí a mládeže v daném regionu a informace poskytnu neziskovým organizacím a OSPOD. Předpokládám, že by tato bakalářská práce mohla sloužit také jako zdroj informací pro město Prachatice a pro odborníky v sociálních službách z tohoto regionu, pracující s dětmi, mládeží a jejich rodinami.
|
|
Dolování dat v prostředí sociálních sítí
Raška, Jiří ; Očenášek, Pavel (oponent) ; Bartík, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývala získáváním znalostí ze sociálních médií. Konkrétním cílem této práce bylo získávání názorů na úrovní rysů z uživatelských recenzí. V teoretické části byly uvedeny metody v procesu dolování názorů a zpracování přirozeného jazyka. Hlavní částí této práce byly návrh a implementace knihovny pro dolování názorů pomocí analyzátoru přirozeného jazyka Stanford Parser a lexikální databáze WordNet. Pro identi kaci rysů byla použita závislostní gramatika, implicitní rysy byly dolovány metodou CoAR a názory byly klasi kovány algoritmem typu učení s učitelem. Na závěr byly uvedeny experimenty vyhodnocující implementované řešení a příklady použití.
|
|
Nové technologie a filmová hudba na přelomu 20. a 21. století
Mráz, Lukáš ; Klimeš, Ivan (oponent) ; Kopecký, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vztahem novodobých zvukových technologií a estetiky moderní filmové hudby. Zkoumaným obdobím je počátek 90. let 20. století po současnost. Základním cílem práce je definovat estetické kvality, které do oblasti filmové hudby přinesl zejména mohutný vývoj na poli tónových generátorů, a podrobněji popsat hlavní rysy tohoto typu zvukových technologií. Analyzovány jsou jevy související s vybraným zvukovým a hudebním software i hardware, a také role videoher a technologických předělů, které měly na utváření estetiky moderní filmové hudby velký vliv. Metodou práce je rozbor podstatných technologických prvků oblasti tónových generátorů, jejich vnitřních struktur i celkového vývojového a společenského kontextu a důsledků, které mají na estetickou stránku filmové hudby. Práce se dále snaží odpovědět na otázku, proč jsou některé aspekty technologie preferovány před jinými, sleduje také vliv komerce a podobu sociálních sítí, kde se setkávají tvůrci i uživatelé sample technologií.
|
|
Sociální politika státu v kontextu sociální politiky katolické církve
Kolářová, Kateřina ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Kučera, Michael (oponent)
Sociální politika - cílevědomá činnost státu, obcí a dalších subjektů za účelem zlepšení životních podmínek lidí, realizace lidských práv a rozvoje každé osoby. Sociální stát - stát, který je spoluodpovědný za sociální a hospodářské procesy, jež by podle přísně liberálního pojetí měly být ponechány výlučně v působnosti občanské společnosti a jejího tržního mechanismu; garantuje určitou sociální jistotu pro každého člena společnosti; aktivní role státu při zajišťování sociálních práv. Sociální zabezpečení - v českém právním řádu tč. zahrnuje: nemocenské pojištění, důchodové zabezpečení, důchodové pojištění, sociální péči. Státní sociální podpora - představuje systém sociálních dávek, jimiž se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní potřeby dětí a rodin; systém SSP je adresný, tj. některé dávky jsou vázány na výši příjmů v rodině. Encyklika - okružní list papeže adresovaný obvykle biskupům; pojednává o závažných otázkách víry a mravů; určuje rovněž sociální politiku církve.
|
|
Občanský sektor a samospráva v Praze - vymezení a porovnání spolupráce obecní samosprávy a nevládních neziskových organizací na správních obvodech Prahy
Suchel, Jakub ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou spolupráce občanského sektoru a samosprávy na území Hl. města Prahy. Především se zaměřuji na vymezení a porovnání spolupráce obecní samosprávy a nevládních neziskových organizací ve správních obvodech Prahy 1-22. V první části se věnuji vymezení pojmu spolupráce a důvodům, proč by měly městské části spolupracovat s neziskovými organizacemi. Další část se soustřeďuje na vymezení funkce a postavení obcí. Zamýšlí se nad otázkou, jak jsou postoje k nevládním neziskovým organizacím ovlivňovány stranickou příslušností. Následující oddíl je věnovaný právním formám neziskových organizací, které jsou předmětem výzkumu, a kromě toho definuje a hodnotí kritéria. Kapitolu uzavírá zamyšlení nad nebezpečím spojenectví občanského sektoru s politickými stranami, vznikem oboustranné a trvalé závislosti. Druhá polovina práce stanovuje kritéria a zkoumá na základě srovnávací analýzy dokumentů obcí, dotazníkového šetření a Analýzy poskytovatelů sociálních služeb, celkovou úroveň spolupráce v jednotlivých městských částech, a tu vzájemně porovnává. Existují rozdíly v úrovni spolupráce jednotlivých městských částí a občanským sektorem, i když nejsou tak výrazné.
|
|
Výkon agendy příspěvku na péči v ORP Dačice po sociální reformě pohledem příjemců příspěvku na péči
ČURDOVÁ, Hana
K 1.1.2007 dochází ke koncipování nové sociální dávky příspěvku na péči. Tato dávka je upravena zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Zákon vymezuje podmínky poskytování pomoci a podpory osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby, které se ocitnou v nepříznivé sociální situaci. Téma týkající se příspěvku na péči jsem volila na základě profesních zkušeností z této oblasti. Cílem práce bylo zmapovat názory příjemců příspěvku na péči (rodin s dítětem se zdravotním postižením) na práci úředníků před a po sociální reformě. Důvodem stanovení cíle je zjistit, jaký má reforma na tyto příjemce dopad. Teoretická část zahrnuje krátkou zmínku o stavu před přijetím zákona o sociálních službách, jeho vznikem. Dále je krátce uveden zákon o sociálních službách k 1.1.2007 a sociální reforma. V další části práce je blíže nastíněn příspěvek na péči po sociální reformě, tedy od 1.1.2012. Konkrétně je zde obsaženo: působnost PnP v oblasti sociálních služeb, podmínky nároku, stupně závislosti, výše příspěvku a jeho výplata, řízení o příspěvku na péči, lhůty správního orgánu, využívání PnP a povinnosti vyplývající ze zákona. Podrobněji je v práci přiblížen sociální pracovník, jeho role a kompetence. Na závěr teoretické části byl vymezen pojem zdravotní postižení. V praktické části bakalářské práce byly zjišťovány názory komunikačních partnerů na práci úředníků. Stanovena byla výzkumná otázka: Jak vnímají příjemci příspěvku na péči (rodiny s dítětem se zdravotním postižením) práci úředníků před a po sociální reformě? Na základě této výzkumné otázky jsem si stanovila 4 otázky, se kterými bylo pracováno ve výzkumu. Výzkumný soubor byl tvořen dvanácti rodinami s dítětem se zdravotním postižením, které byly vybrány na základě principu dobrovolnosti. Podstatu tvoří skutečnost, že rodiny byly příjemci příspěvku před sociální reformou i po ní. Výzkum byl realizován pomocí kvalitativního výzkumu a byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru s rodičem dítěte se zdravotním postižením, který pobírá PnP. Na základě skutečností získaných od dotazovaných komunikačních partnerů bylo zjištěno, že tito sociální reformu vnímají spíše negativně než pozitivně. Vnímají velký rozdíl mezi prací sociálních pracovnic MěÚ Dačice a pracovnic kontaktního pracoviště Úřadu práce v Dačicích. Rozdíly spatřují v ochotě, spokojenosti, ve znalostech a zkušenostech pracovnic. Pracovnice ÚP jsou komunikačními partnery hodnoceny velmi záporně, oproti tomu pracovnice MěÚ jsou ve své práci hodnoceny zcela pozitivně. Dalším velkým problémem jsou pro komunikační partnery uváděny nefungující výplaty příspěvku na péči, který je vyplácen se zpožděním někdy až o měsíc. V závěru práce jsou uvedeny mnou navržené možnosti řešení nepříznivého stavu, který byl výzkumem zjištěn.
|
host ::
