|
|
Hlasové projevy žab
Karochová, Lucie ; Šandera, Martin (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na popsání a zhodnocení výzkumů zabývajících se hlasovými projevy žab. Cílem bylo porovnat známé informace o typech vokalizace, vlivu pohlavního výběru na volání samců, sborovém chování žab a vlivu predace. Výzkum bioakustiky byl uskutečněn na mnoha druzích žab z různých koutů světa, přičemž nejvíce experimentů bylo provedeno na neotropických žábách, konkrétně na Physalaemus pustolosus. Akustická komunikace je poměrně silně rozšířený jev napříč celou živočišnou říší. Téma bioakustiky je v poslední době vcelku hojně studované. Nejvíce prací je ale většinou zaměřeno na ptáky či savce a studium žab, zejména evropských druhů, je neprávem opomíjeno. Detailně prostudovaný je vliv pohlavního výběru samičky na parametry hlasových projevů samců, zatímco výzkum jiných evolučních principů jako například vliv predátora je studován jen okrajově. Výzkumy na nových druzích žab se většinou zaměřují na popsání typů hlasových projevů, které se u daného druhu vyskytují. Dále na detailnější studium jednotlivých parametrů hlasu jako je frekvence nebo intensita a u žab vokalizujících ve sborech se zjišťuje zejména načasování nebo synchronizace. Nově byla zjištěna schopnost některých žab tvořit ultrazvuk a překvapivé bylo i zjištění vokalizace u samiček některých druhů. Zobecnění...
|
|
|
Reprodukční biologie hnědých skokanů České republiky
Žáčková, Lucie ; Šandera, Martin (vedoucí práce) ; Vojar, Jiří (oponent)
Reprodukční biologie u žab je druhově specifická. Většina z nich vyhledává pro svoji reprodukci vodní prostředí. Výjimkou nejsou ani naši hnědí skokani, které najdeme ve vodě hned na počátku jara. Po zbytek roku se pohybují na souši a do vody se vrací jen někteří z nich za účelem hibernace. Skokani rodu Rana se označují jako hnědí skokani právě díky hnědavému zbarvení těla. Také se setkáme s označením zemní skokani, a to díky jejich převládajícímu suchozemskému způsobu života. Hnědí skokani si jsou vzhledově velice podobní a pro jejich rozlišení se používá kombinace více determinačních znaků. Zbarvení obou pohlaví se u jednotlivých druhů liší v závislosti na probíhající části roku. Rozdíly mezi samci a samicemi, ale i mezi druhy jsou nejvíce viditelné v období rozmnožování. Kromě zbarvení se druhy od sebe odlišují ještě v mnoha dalších charakteristických rysech. Jedním z takových znaků jsou hlasové projevy samců v období reprodukce. Dále se druhy odlišují délkou hibernace, dobou kladení snůšek či způsobem jejich umístění ve vodních nádržích. Mezi druhy hnědých skokanů obývajících Českou republiku existuje mnoho reprodukčně izolačních bariér, které tak zabraňují úspěšnému mezidruhovému křížení. Klíčová slova: hibernace, vokalizace, reprodukce, amplexus, snůšky, metamorfóza
|
|
|
Individuální hlasová variabilita a informace o rozeznávání predátorů obsažené ve vokální komunikaci morčat domácích (Cavia porcellus)
Baklová, Aneta ; Baranyiová, Eva (vedoucí práce) ; František, František (oponent)
Morčata reprezentují domestikované prekociální hlodavce, kteří se stali běžnými domácími mazlíčky. Od narození naplno vokalizují. Práce byla věnována zvukovým projevům mláďat morčat. Cílem práce bylo 1) určit věk, kdy bude prokazatelná vokální individualita zvuku whistle; 2) otestovat možné ultrazvukové signály
a 3) prozkoumat antipredační chování a varovné zvuky v přítomnosti vzdušného (dravec) a pozemního predátora (pes) a člověka (kontrolní test).
Celkem 16 mláďat morčat bylo otestováno na vokální individualitu, 28 mláďat na ultrazvukové signály a 27 odrostlých mláďat na rozeznávání predátorů. V rámci testování vokální ontogeneze v průběhu prvních 9 dnů od narození, byly pozorovány změny jak v časových a frekvenčních parametrech, tak i v parametrech intenzity. Při testování vokální individuality validovaná diskriminační analýza (DFA) založena
na deseti akustických parametrech přiřadila jednotlivé zvuky ke správným jedincům
s následující úspěšností: den 1 = 71,9 %, den 3 = 58,8 %, den 5 = 53,10 %, den
7 = 50,60 % a den 9 = 63,10 %. Nejvyšší naměřená frekvence u zvuku whistle byla 30,03 kHz. Při rozpoznávání predátorů byly měřeny reakce strnutí, útěk a ostražitost.
V přítomnosti psa morčata reagovala nejdéle a nejčastěji strnutím. Při vystavení dravci jsem u morčat nejdéle a nejčastěji pozorovala útěk a následné strnutí. Na přítomnost člověka morčata nejvíce reagovala ostražitostí. Zaznamenala jsem pouze dva případy výstražných signálů - drrr v přítomnosti psa a chirrup jako reakci na dravce.
V práci jsem dospěla k závěrům, že: 1) individualita morčat je prokazatelná od prvního dne života morčat a míra individuálně rozdílných vokálních parametrů se
s věkem mění; 2) morčata jsou schopna vokalizovat do frekvence 30 kHz, ale pro jejich komunikaci nejsou vysokofrekvenční signály klíčové; 3) morčata rozeznávají pozemní a vzdušné predátory, ale varovné zvuky vydávají jen zřídka.
|
|
|
Ontogeneze vokalizace u gibonů rodu Nomascus
Hradec, Michal ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Znalost ontogeneze a vývoje vokalizace u primátů hrají klíčovou roli v pochopení evoluce jazyka a řeči u lidí. Na rozdíl od velkých lidoopů, giboni produkují velice hlasitý vokální projev, který zahrnuje komplex druhově a pohlavně specifické vokalizace. Řada studií v minulosti se věnovala výzkumu akustického vzoru u dospělých jedinců. I přesto, zůstává stále nejasné, kdy a jak se rozvíjí pohlavně-specifický vzor vokalizace gibonů.
Tato práci se zaměřuje na dvě období v ontogenetickém vývoji akustických struktur u samců gibona bělolícího (Nomascus leucogenys) a u gibona zlatolícího (Nomascus gabriellae). Výsledky ukázaly, že nejprve nedospělí samci (juvenilní a adolescentní) produkují samičí akustickou strukturu great call v duetu s matkami. Vlastnosti great call nedospělých samců se lišily ve spektro-temporálních parametrech od great call u matek. Nejvýraznějším rozdílem mezi juvenilními a adolescentními samci při produkci samičí vokalizaci byla přítomnost koncové části vokalizace twitteru. Výsledky ukazují, že twitter byl pravidelnou součástí samičí vokalizace u nedospělých samců okolo čtvrtého roku věku, zatímco u mladších samců byl produkován výjimečně.
Druhé období v ontogenezi vokalizace u adolescentních samců bylo charakteristické tím, že po pátém roku věku začíná vývoj samčí akustické struktury. V tomto období již nebyla pozorována produkce samičí vokalizace great call u žádného ze sledovaných jedinců gibonů rodu Nomascus. Výsledky dokládají, že samčí akustické struktury u gibona bělolícího (Nomascus leucogenys) se nevyvíjely v pořadí, ve kterém jsou produkovány v akustickém rejstříku dospělého samce. Na začátku studie se vyvinuly staccato noty a multi-modulační fráze, které byly následované po čtyřech měsících vznikem boom noty. Tato noty je produkována v akustickém rejstříku na prvním místě a má nejhlubší frekvenci. Naopak vývoj samčí akustické struktury gibona zlatolícího (Nomascus gabriellae) byl charakteristický jen vývojem multi-modulační fráze a vývoj staccato not nebyl u tohoto druhu během studie zaznamenán. Výsledky podporují interpretaci, že vývoj samčí akustické struktury úzce koresponduje s růstem vokálního traktu a fyziologickými změnami, které souvisejí s dosažením pohlavní dospělosti.
|
|
|
Vliv světelného a hlukového znečištění na hlasovou aktivitu budníčka menšího (Phylloscopus collybita)
Žilinčíková, Nikola ; Hodačová, Lenka (vedoucí práce) ; Kočicová, Pavlína (oponent)
Stálý růst světové populace s sebou přináší zvyšování antropogenního vlivu na životní prostředí. V dnešní přetechnizované době jsou vysoce sledovanými faktory, ovlivňujícími nejenom ptačí populace, světlo a hluk. Tyto faktory prostředí mohou negativně ovlivňovat ptačí zpěv a vzory chování sním spojené, běžně pozorované v přirozeném prostředí. Hlasový projev je pro ptačí druhy podstatou komunikace a je nezbytný pro životní pochody jedinců. Ptáci jsou proto pod vlivem stresorů nuceni k adaptaci na nově vznikající prostředí. Tato práce se zabývala sledováním vlivu světelného a hlukového znečištění na vokalizaci budníčka menšího (Phylloscopus collybita) v ranních a večerních hodinách. Získaná data pocházela ze 4 typů lokalit (světelná, hlučná, světelno-hlučná, klidná), kde byly dané faktory zastoupeny především hlukem z dopravy a pouličním osvětlením. Vytipovány byly lokality s výskytem budníčka menšího a do jejich teritoria byly následně umístěny diktafony. Pomocí nich byly získány nahrávky jeho zpěvu, které byly následně analyzovány. Nahrávání probíhalo od dubna do května roku 2015, pouze za příznivého počasí (bez bouřek a silného větru). Sledován byl průběh a intenzita ptačího zpěvu. Pozorovaným výsledkem byl posun iniciace ranní vokalizace budníčka pod vlivem světelného i hlukového znečištění a zvýšená intenzita ptačího zpěvu v ranních hodinách na lokalitě ovlivněné světlem a na lokalitě hlučné při západu slunce.
|
|
|
Chov a vokalizace papoušků rodu Forpus
Albrechtová, Šárka ; Zita, Lukáš (vedoucí práce) ; Ledvinka, Zdeněk (oponent)
Tato práce je rešerší zabývající se papoušky rodu Forpus. Jelikož se jedná o ptáky, kteří vešli v České republice ve známost mezi chovateli teprve před pětatřiceti lety, nejsou tito papoušci tak známí, jako jiné menší druhy. Nicméně brzy si dokázali podmanit chovatele ať už velkým množstvím barevných mutací, svým tichým, příjemným hlasem nebo nepříliš velkými nároky na chov.
V první části práce shrnuje hlavně taxonomii tohoto druhu, a to včetně jejího historického a stále se měnícího vývoje. Také popisuje jednotlivé druhy včetně poddruhů a lokalizuje jejich výskyt.
Druhá část je vyhrazena podmínkám chovu tohoto papouška v zajetí. Shrnuje poznatky, které byly učiněny o chovu tohoto rodu formou chovatelských rad, věnuje se doporučením pro úspěšný odchov, zároveň ale klade i důraz na epizootologii chovu.
Poslední část je věnována vokalizaci papoušíčků. Jelikož se jedná o jeden z mála druhů, u kterého byla prokázána schopnost referenční vokalizace, v práci je rozebrána anatomie hlasového ústrojí, druhy volání, referenční vokalizace jako taková a výsledky výzkumů, které byly prováděny s jednotlivými poddruhy v posledních třiceti letech.
|
|
|
Vliv hlukového a světelného znečištění na hlasovou aktivitu kosa černého (&-lt;i&-gt;Turdus merula&-lt;/i&-gt;)
Vlach, Martin ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Abstrakt
Města představují nové prostředí, kde jsou organismy vystaveny jiným ekologickým podmínkám než v původních přirozených stanovištích. Jedná se především o hlukové a světelné znečištění. Rostoucí počet studií ukazuje, že zmíněné faktory mohou mít významný vliv na hlasovou aktivitu ptáků. Světelné znečištění může měnit načasování vokalizace. Městský hluk pak může překrýt akustické signály ptáků, měnit melodie zpěvu, hlasitost, ale i načasování zpěvu. Hlavním cílem práce bylo zjistit vliv hlukového a světelného znečištění na hlasovou aktivitu kosa černého (Turdus merula). V roce 2015 byly pořízeny nahrávky vokalizace na 4 typech lokalit: a) na lokalitě pouze s hlukovým znečištěním (neosvětlené frekventované komunikace), b) na lokalitě pouze se světelným znečištěním (parky), c) na lokalitě s hlukovým i světelným znečištěním (frekventované silnice ve městech) a d) na lokalitě bez hlukového i světelného znečištění (lesy). Nahrávání probíhalo za pomoci diktafonů od začátku března do konce května za příznivého počasí (bez silného větru a bouřek) každý týden, aby se důkladně zmapovala sezónní hlasová aktivita daných jedinců. Lokality klidné a pouze s hlukovým znečištěním byly lesy v okolí města Beroun v blízkosti dálnice D5. Lokality se světelným a hlučným znečištěním se nacházely v Hradci Králové a Praze. V každé lokalitě byli vyhledáni jedinci kosa černého a do jejich teritoria umístěn diktafon. Nahrávky byly pořizovány 180 minut před západem slunce, dále celou noc a ukončení bylo realizováno ráno 180 min po východu slunce. Výsledky prokázaly vliv lokalit především na ranní vokalizaci, kdy na lokalitách ovlivněných, jak světlem, tak hlukem vokalizovali výrazně dříve než na klidných a hlučných lokalitách. Ve večerních úsecích vokalizace na sledovaných lokalitách byla bez významnějších rozdílů. Dále s největší intenzitou vokalizoval kos černý na lokalitách se světelným a hlukovým znečištěním, naproti ostatním. Ve večerních úsecích největší intenzita byla zaznamenána v lokalitách bez světelného a hlukového znečištění.
|
|
|
Jak, čím a proč cvakají při chůzi někteří zástupci turovitých (Bovidae)?
ROCHOVÁ, Markéta
Některé druhy kopytníků cvakají. V této práci jsou zkoumány parametry klikání (dominantní frekvence, 25%, 50% a 75% kvartil) těchto druhů: kozorožec kavkazský (Capra caucasica), kozorožec dagestánský (Capra cylindricornis) a paovce hřivnatá (Ammotragus lervia), které výrazně klikají. Cvakání jednotlivých zvířat bylo nahráváno přenosným audiorekordérem Marantz PMD 620 se směrovým mikrofonem. Analýza zvuku byla provedena v programu Avisoft-SAS Lab Pro Software, verze 5.0.01 (2010). Data byla zpracována v programu STATISTICA, verze 9 (ANONYMUS 2009). Pomocí jednocestné ANOVY a diskriminační analýzy byly srovnáni jedinci v rámci druhů. Pomocí hierarchické ANOVY a diskriminační analýzy byly srovnány druhy a pohlaví. Pomocí statistické korelace byla prověřena otázka závislosti klikání na věku jedince. A dále byla určena fylogenetická distribuce klikání v rámci turovitých. Z výsledků vyplývá, že se od sebe jedinci v rámci druhu liší a liší se vůči sobě jednotlivé druhy. Rozdíl mezi pohlavími nevyšla signifikantně ani pro jeden z parametrů klikání. Korelace s věkem vyšla průkazně.
|
|
| |
|
|
Vokalizační chování rosničky zelené (\kur{Hyla arborea}): Ovlivňuje sociální kontext hlasový projev samců?
BODNÁR, Tomáš
In this study I investigate for two consecutive breeding seasons male calling patterns in natural population of European treefrog (Hyla arborea), a hylid frog with prolonged breeding season and a lek mating system. I tested the hypothesis that males modify their vocal behavior in different ways when faced with stimuli of competitors with various body size. Further here, the influence of water temperature and size of advertising males on their call properties were concerned.
|
host ::
RSS.