|
|
Prolegomena k problematice osamělosti
Pola, Petr ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Michalovič, Peter (oponent) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
PETR POLA : PROLEGOMENA K PROBLEMATICE OSAMĚLOSTI Abstrakt dizertační práce Cílem disertační práce nazvané Prolegomena k problematice osamělosti je představit osamělost jako existenciální charakteristiku, prozkoumat cesty k jejímu přesažení a formulovat její vztah ke zkušenosti umění. V problematice osamělosti spatřujeme možné východisko k pochopení moderní existence. Nejprve zkoumáme osamělost jako problém izolované existence a formulujeme otázku po jejím původu. Rozlišením existenciální osamělosti a samoty bytí dospíváme k možnosti uchopit vztah mezi osamělostí a samotou ve smyslu suverenity bytí. Existenciální osamělost znamená smazání vztahu existujícího k sobě, který je předpokladem jeho existence. Nakonec formulujeme vztah mezi existenciální osamělostí a esenciální samotou, která je paradigmatem zkušenosti umění u M. Blanchota. Prohloubení problematiky existenciální osamělosti pro nás dále znamená možnost stanovit východisko pro diskusi o pojmu subjektivity, která v současnosti opět ožívá. PETR POLA : PROLEGOMENA TO PROBLEMATICS OF SOLITUDE Dissertation abstract The aim of the dissertation entitled Prolegomena to Problematics of Solitude is to introduce solitude as an existential characteristic, explore ways of its surpassing and articulate its relationship to experience of art. The issue of solitude...
|
|
|
Recepce Rudolfa Christopha Euckena v dile Karla Statečného
Jandásková, Marie ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE HUSITSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Recepce Rudolfa Christopha Euckena v díle Karla Statečného Reception Rudolf Christoph Eucken in the work of Karel Statečný Diplomová práce doc. ThDr. Jiří Vogel, Th.D. Bc. Marie Jandásková Praha 2016 Děkuji vedoucímu práce docentu ThDr. Jiřímu Vogelovi, Th.D. za milý, věcný a povzbudivý přístup. Taktéž děkuji všem blízkým za trpělivost, podporu a neztrácení nadhledu. Prohlašuji, že jsem vypracovala práci samostatně, všechny použité prameny a literatura byly řádně citovány. Práci jsem nepoužila k získání žádného jiného, ani stejného titulu. V Praze, dne Marie Jandásková ANOTACE Práce představuje v České republice málo známého německého filosofa Rudolfa Christopha Euckena. Kučera je přesvědčen, že jeho práce inspirovala v první generaci církve československé husitské teologa Karla Statečného, jako příklad inspirace uvádí Kučera prvky blízké personalismu. Práce pracuje s tímto předpokladem a hledá další souvislosti mezi dílem německého filosofa a českého teologa. KLÍČOVÁ SLOVA Eucken, Statečný, život, smysl, hodnota, dějiny, pozitivismus, moderní život, osoba, personalismus, sociální hnutí, socialismus, individualismus, etika, morální teologie, náboženství, filosofie ANNOTATION The work represents the Czech Republic in the littleknown German philosopher...
|
|
|
Markus Aurelius a Hovory k sobě
Wolf, Edita ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Mikeš, Vladimír (oponent)
Klasifikace Hovorů k sobě Marca Aurelia jako duchovních cvičení, kterou provedl Pierre Hadot, je obecně přijímána a působí na další interpretace tohoto textu. Žánrové zařazení je ovšem již určitou interpretací, která vylučuje interpretace jiné. Tato práce nabízí nové čtení Hovorů k sobě založené na Deleuzově výkladu stoicismu a na jeho filosofii události. Takové čtení se vyhýbá žánrovému určení a namísto toho se zaměřuje na text skrze analýzu proměn lingvistických osob. Deleuzovská interpretace lingvistických osob a jeho pojem události dovolují vysvětlit tento zvláštní rys Hovorů a adresují problém osoby a individua ve stoické filosofii. Tento rámec také umožňuje zohlednit významné motivy objevující se v textu, které dosud zůstávaly stranou pozornosti a které přímo souvisí s problémem individuace - netragické divadlo a smrt.
|
|
|
Vztah hédonismu a humanismu
Jerman, Ondřej ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o vztahu hédonismu a humanismu. Cílem však není podat souhrnný historický výklad těchto pojmů, ale tematizovat jejich vnitřní souvislost. Tato propojenost tvoří určitý životní postoj, který má být člověkem realizován a dále rozvíjen. Zásadním problémem, který práce tematizuje, je fakt, že cítící bytosti jsou sužovány strastí. Jmenovat důvody pro naléhavost, se kterou je nutné hledat řešení, by bylo mrháním čtenářova času. Zmiňujeme však, že řešení není možné očekávat od empirické vědy, která - i přes novověké nadšení - úlevu od prožívání strasti nepřinesla. Zde se tedy otevírá prostor pro filosofii, případně etiku. Práce ve své první části mapuje kontext humanismu a hédonismu, snaží se vytknout jejich zřejmé i skryté charakteristiky, a položit tak základy pro možný nárys humanistického hédonismu. Ve druhé části potom práce nabízí sérii kroků, jejichž realizace má člověku umožnit prožívat pravou slast, eliminovat strasti.
|
|
|
Analýza osobní identity v Humově Pojednání o lidské přirozenosti
Sýkorová, Tereza ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Tato práce předkládá interpretaci Humovy analýzy osobní identity v Pojednání o lidské přirozenosti a interpretaci jeho následných pochyb vyjádřených v Dodatku. V první části práce je po představení filosofického diskurzu týkajícího se osobní identity, Humova pojetí filosofie a jeho revizionistické ontologie předložena interpretace Humovy teorie mysli jakožto "svazku percepcí" a jeho vysvětlení našeho sklonu považovat tento svazek za synchronně a diachronně identickou entitu. V druhé části práce je předložena interpretace pasáže z Dodatku, v níž Hume se svou analýzou osobní identity vyjádřil nespokojenost. V práci hájím názor, že hlavním zdrojem Humovy nespokojenosti je fakt, že idea mysli jakožto souboru všech aktuálně přítomných percepcí navzájem propojených kauzálními vztahy, již považoval za pravdivou a jež je implicitním východiskem celé první knihy Pojednání, se ukázala být fiktivní, stejně jako všechny ostatní metafyzické ideje. Jeho vysvětlení našeho sklonu považovat soubor percepcí za synchronně a diachronně identickou entitu, založené na vztahu kauzality a podobnosti, pravdivou ideu mysli jakožto souboru všech aktuálně přítomných percepcí nejen nevysvětluje, ale vylučuje. Klíčová slova David Hume, novověká filosofie, empirismus, osobní identita, ontologie, já, mysl
|
|
|
Filosofické aspekty v tvorbě Josefa Čapka
Pulcová, Tereza ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se ve svých dvou částech zabývá pozdní literární tvorbou Josefa Čapka. V první části práce usiluje o interpretaci filosofických aspektů Kulhavého poutníka (pozornost je soustředěna zejména ke specifickému žánru a k principu Čapkova uvažování), v druhé části práce vychází z filosofie existence, konkrétně z filosofického díla Karla Jasperse, a snaží se poukázat na několik styčných bodů, které jsou společné oběma autorům (např. porozumění moderní situaci nebo pojetí smrti).
|
|
|
Smrt a intersubjektivita
Härtel, Filip Hanuš ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Tématem této práce je vztah smrti a intersubjektivity jako dvou skutečností, které zásadním způsobem utvářejí naši existenci. Východiskem pro zkoumání této problematiky jsou texty Paula Ludwiga Landsberga a Karla Jasperse. To se soustředí na fixování a výklad klíčových pojmů a představ, které jsou v těchto textech obsaženy. Skrze srovnání těchto pojmů, představ a celých filosofických koncepcí nabízí tato práce perspektivu porozumění tématu smrti a intersubjektivity.
|
|
|
Hledání pravdy jako základní mravní nárok
Jakoubek, Jiří ; Lorman, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Je možné hledání pravdy označit za základní mravní nárok? Jestliže ano, v jakém smyslu? Najít odpověď na tyto otázky je cílem předložené práce. Za východisko úvah slouží charakteristika člověka jako osoby v duchu dialogického personalismu. Tomu pak odpovídá také osobní projektové pojetí mravní pravdy. Ta je zároveň dána do souvislosti s životním příběhem Ježíše z Nazareta jako pravého člověka. Pomocí pojmů svědomí a svobody je výsledná koncepce mravní pravdy zasazena do širšího rámce etických úvah a následně porovnána s učením encykliky Veritatis splendor.
|
|
|
Personologický důkaz Boží existence proti ateizmu
Čápová, Eva ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Novotný, Vojtěch (oponent) ; Svoboda, David (oponent)
Lidstvo od počátku své existence hledá svého Stvořitele a snaží se Ho poznat. Existuje Bůh? Ptá se ateista, agnostik a mnohdy i věřící. Filozofové a teologové se snaží dokázat, anebo popřít Jeho existenci. Smyslem tohoto důkazu není nic jiného, než dokázat, že člověk má Stvořitele, vůči kterému má zodpovědnost, z které se nemůže žádným způsobem vyvázat. Personologický důkaz, který podávám, aspiruje na apodiktický důkaz Boží existence. Práce je rozdělena na tři části. V první části se chronologicky zabývám nejznámějšími důkazy Boží existence, počínaje ontologickým důkazem sv. Augustina, sv. Anselma, sv. Tomáše Aquinského a teleologickým důkazem. V závěru této části nabízím současný stav bádání na tomto poli, zejména pak pohled, který se profiluje v časopise Distance, což je respektovaný internetový časopis kritického myšlení. Ve druhé části uvádím vlastní důkaz Boží existence. K tomu používám čistě rozumový aparát bez akceptace víry a k důkazu pronikám pomocí sylogizmu. Ze dvou obecně platných premis dospívám k novému výroku. Písmo svaté a dogma o poznatelnosti Boží existence světlem rozumu dokládám jako analogii souladu víry a rozumu. Název důkazu "personologický" je pak velmi důležitý pro prokázání identity Boha. Poslední část je věnována zejména kritice ateizmu a agnosticizmu. Právě destruktivní...
|
|
|
Problém viny u Martina Bubera
Valečková, Jitka ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Práce si klade za cíl objasnit pojem viny u Martina Bubera. Hlavními zdroji tohoto zkoumání budou Buberovy texty Já a Ty, Problém člověka, Obrazy dobra a zla a krátká esej Vina a pocit viny. Při rozboru těchto děl se zaměříme rovněž na další důležité pojmy Buberova myšlenkového systému a jejich případný vývoj. Mimo jiné půjde o pojem světa, vztahu a bytostného určení. Celek práce je veden intencí rozkrýt a objasnit hlavní spor eseje Vina a pocit viny, v níž se Buber kriticky vymezuje vůči převládajícímu postoji psychoterapeutů, především S. Freuda, k ontické povaze viny.
|
host ::
RSS.