|
|
Význam nutriční péče v zařízeních pro seniory
Husová, Kristýna ; Novák, František (vedoucí práce) ; Šnejdrlová, Michaela (oponent)
Podvýživa je běžným a ne zcela odhaleným klinickým problémem v zařízeních pro seniory. Přes značné pokroky v medicíně zůstává významným a vysoce převažujícím veřejným zdravotním problém vyspělých zemí. Včasná identifikace a vhodná nutriční podpora může pomoci zastavit podvýživu a negativní důsledky spojené se špatným nutričním stavem. Riziko podvýživy se zvyšuje s věkem a nízkou úrovní péče. Tato práce předkládá zjištění situace nutriční péče ve vybraných domovech pro seniory prostřednictvím účasti na NutritionDay Worldwide 2015 (nDay) v porovnání s výsledky ve světě. Shrnuje poznání o individuální organizaci a zajišťování nutriční péče ve vybraných domovech. Do projektu nDay konaného dne 19. 11. 2015, jsem zapojila Domov pro seniory v Kolíně, domov pro seniory PRAGOM CS, spol. s r. o. v Pňově-Předhradí a Domov sociální péče Hagibor v Praze. Respondenti daných domovů tvoří 9,4 % podílu respondentů v ČR. Ukázalo se, že tři vybraná zařízení mají v porovnání s obdobnými zařízeními ve světě vyšší výskyt podvýživy. V individuální komparaci jednotlivých domovů měl PRAGOM CS, spol. s r. o. v Pňově-Předhradí a Domov pro seniory v Kolíně ve srovnání s obdobnými zařízeními ve světě vyšší výskyt rizika podvýživy a podvýživy na rozdíl od DSP Hagibor, který měl výskyt rizika podvýživy a podvýživy nižší. Východiskem z...
|
|
|
Postoje k řešení problematiky nadváhy a obezity
Paterová, Zuzana ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Vlasáková Brskovská, Soňa (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postoji klientů výživové poradny Diet Plan k řešení nadváhy a obezity. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou důvody preference výživové poradny před zdravotnickým zařízením a zkušenosti ze zdravotnického zařízení. Dále také jakou váhu při výběru zařízení, kam klient dochází hubnout, mělo vzdělání poradce. Stejně tak jsem se zajímala, jaké chybí respondentům informace potřebné k úspěšné redukční dietě. Výsledem kvalitativního výzkumu je, že respondentky vnímají za nedostatek nedostupnost konkrétních informací vedoucí k úspěšnému hubnutí. Tento nedostatek informací zamezil respondentkám zhodnotit a napravit své vlastní stravovací chyby. I přesto, že respondentky vnímají určitou formu osvěty v problematice zdravého životního stylu a hubnutí, stále postrádají konkretizované doporučení. Respondentky mají špatné zkušenosti a negativní představy o zdravotnickém zařízení. Zastávají názor, že lékaři vytváří špatnou atmosféru, jsou sprostí a s hubnutím nedokážou pomoci. Nezájem a nepříjemné jednání může navodit pocit stigmatu. Podle jejich mínění se od lékaře dočkají obecných a někdy i zastaralých rad. Respondentky výživovou poradnu preferovaly kvůli tomu, že očekávaly poskytnutí individuální péče a konkrétního návodu ke zhubnutí. Důležitý faktor při výběru byl ten, že klientky...
|
|
|
Výživové poradenství v rámci živností
Šimončičová, Renáta ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Pírková, Vendula (oponent)
Úvod: Bakalářská práce se zaměřuje na výživové poradenství v rámci živností a jeho poskytování. Dalším předmětem je zjištění spokojenosti pacientů/klientů s výživovým poradenstvím. Cíle: Cílem teoretické části práce je seznámit čtenáře s formami poskytování výživového poradenství a regulacemi této činnosti. Praktická část se pak zaměřuje na zjištění spokojenosti pacientů/klientů s výživovým poradenstvím a následným porovnáním poradenství poskytovaného nutričními terapeuty a výživovými poradci. Metody: Průzkum proběhl formou anonymního online dotazníku. Získaná data jsou zobrazena ve formě grafů. Část práce je pak věnována analýze získaných dat. Výsledky: Teoretická část jasně poukazuje na skutečnost, že aktuálně nastavená legislativa regulující činnost výživového poradenství není vhodně upravena. Z dotazníkového šetření vyplývá, že převážná většina respondentů je s průběhem výživového šetření částečně spokojena. Větší část respondentů uvedla, že je s péčí nutričních terapeutů, na rozdíl od péče výživových poradců, spokojenější. Závěr: Výživové poradenství v rámci živností je důležitou oblastí v péči o zdraví. Vzhledem k působení terapeutů/poradců na celkové zdraví člověka by měla být jasně nastavená pravidla o tom, kdo a za jakých podmínek může toto poradenství provozovat. Klíčová slova: Živnost,...
|
|
|
Využití metod stanovení tělesného složení a energetické potřeby v práci nutričního terapeuta
HEJNÁ, Věra
Práce s názvem "Využití metod stanovení energetické potřeby a tělesného složení v práci nutričního terapeuta" má za cíl přehledně a stručně představit jednotlivé metody a následně zhodnotit jejich klady i zápory pro běžnou praxi nutričního terapeuta. V porovnání jednotlivých metod nejde jen o výsledky, ale hlavně o jejich využití v praxi nutričního terapeuta. Teoretická část práce je rozdělena na kapitolu o energetické potřebě i s metodami jejího určování a kapitolu o tělesném složení spolu s metodami jeho určování. Snažím se v nich dosáhnout největší možné aktuálnosti informací v rámci jednoduché struktury. Zabývá se především metodami, které jsou využity v praktické části práce. Nezabývá se podrobně složitými nedostupnými metodami, jejichž použití se omezuje na vědecké účely, jen popisuje jejich princip. Praktická část je zpracována kvalitativní metodou. Výzkumný soubor tvoří 7 respondentů. Sběr dat je proveden formou dotazníkového šetření a záznamy z jednotlivých měření. Dále rozhovory s respondenty, ze kterých jsem zjišťovala míru náročnosti měření z jejich pohledu. Pro určování základní energetické potřeby byly provedeny následující metody: nepřímá kalorimetrie (QuarkRMR), bioimpedance (InBody230, Bodystat 1500), výpočet prediktivní rovnicí Harrise a Benedicta. Ke stanovení tělesného složení byly užity metody: bioimpedance (InBody230, Bodystat 1500), převodní tabulky dle Hronka (2013) podle kaliperem změřené kožní řasy nad vrcholem kyčelní kosti, Deurenbergova rovnice a užití páskové míry pro měření obvodu pasu. Zjišťováno bylo procentuální zastoupení tuku v organismu, jelikož dobře odráží celkovou kondici jedince a riziko kardiovaskulárních onemocnění. (Kutáč, 2009, Stránský a Ryšavá, 2014) Výsledná analýza dat byla zpracována pomocí programu Excel. Snažím se zde co nejpřehledněji zhodnotit výsledky jednotlivých respondentů a porovnat mezi sebou výsledky různých metod. Dále graficky zobrazuji pomocí grafů a tabulek všechny odlišnosti a podobnosti mezi výsledky metod. Na konci zhodnocuji pohled respondentů na různé metody, jejich zájem o výsledky a naplnění případných očekávání. V závěru kapitol zhodnocuji výhodnost využití metod pro běžnou praxi nutričního terapeuta. U určení základní energetické potřeby byl největší rozdíl 472 kcal, přesto k určení celkové energetické potřeby považuji všechny metody použité v práci za dobré pro potřeby nutričního terapeuta. Hlavní je dlouhodobý vývoj tělesné hmotnosti osoby, který se musí pravidelně sledovat. Při určování tělesného složení se objevily velké odlišnosti. Zabývala jsem se procentuálním zastoupením tuku v těle, největší rozdíl byl 15%. Mohl být zapříčiněn špatnou přípravou respondenta na měření. Přes rozdílné výsledky jednotlivých metod je dle mého názoru každá z nich užitečná v praxi nutričního terapeuta, protože při opakovaném užití stejné metody můžeme mapovat vývoj tělesného složení u zkoumané osoby.
|
|
|
Spolupráce sestry a nutričního terapeuta v péči o klienta s ulcerózní kolitidou
KALMÁROVÁ, Diana
Bakalářská práce se zabývá spoluprací sestry a nutričního terapeuta v péči o klienta s ulcerózní kolitidou a je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část bakalářské práce se věnuje anatomii a fyziologii tlustého střeva, charakteristice ulcerózní kolitidy, její etiologii a patogenezi, klinickému obrazu, komplikacím, diagnostice onemocnění, léčbě a režimovým opatřením. Dále ošetřovatelské péči o klienty s ulcerózní kolitidou, přípravě klienta na endoskopické vyšetření a edukaci klienta. Poslední kapitola teoretické části je věnována multidisciplinárnímu týmu, vztahům na pracovišti a kompetencím sestry a nutričního terapeuta. Pro empirickou část bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory se sestrami, nutričními terapeuty a klienty s ulcerózní kolitidou. Tito klienti byli vybráni záměrně. Podmínkou byla současná nebo minulá hospitalizace na lůžkovém oddělení v rámci ulcerózní kolitidy. Otázky v rozhovorech pro sestry byly zaměřeny na dostupnost nutričního terapeuta na jejich oddělení, spolupráci s nutričním terapeutem, na edukační materiály a způsob edukace klienta sestrou a na informovanost sester v této problematice. Otázky v rozhovorech pro nutriční terapeuty se taktéž zaměřovaly na spolupráci se sestrami na lůžkových odděleních, předávání informací, na samotnou edukaci klientů a také na získání zpětné vazby od klientů. Při rozhovorech s klienty jsme se zaměřili na dodržování diety a informovanost klientů o dietě, na zdroj těchto informací a na zájem sester zlepšit, během hospitalizace, výživu klienta. Na základě odpovědí respondentů se nám podařilo odpovědět na výzkumné otázky. Z výzkumné otázky číslo 1, jak spolupracují sestry s nutričními terapeuty při péči o klienty s ulcerózní kolitidou na lůžkovém oddělení, vyplynulo, že sestry s nutričními terapeuty na lůžkovém oddělení nepřijdou do styku, tudíž nemají možnost spolu spolupracovat a výměna informací proběhne pouze cestou přečtení dokumentace klienta. Dále z výpovědí sester a klientů vyplývá, že způsob, jímž sestra edukuje klienta s ulcerózní kolitidou v oblasti výživy se uskutečňuje nejčastěji pomocí informačních brožur či letáků, které mají většina dotazovaných sester k dispozici na oddělení. Primárním zdrojem informací z oblasti výživy je pro klienty většinou jejich lékař při stanovení diagnózy. Další informace se klienti dozvídají cestou sester, nutričních terapeutů a také je sami vyhledávají.Čtyři z pěti dotazovaných uvedli, že stále nemají dostatek informací o své dietě. Je tak třeba dbát na to, aby byli klienti odkazováni na kvalitní zdroje informací a nepodléhali mylným informacím, jež naleznou většinou na internetu a mohou tak například dodržovat nevhodné diety. Edukace sestrou a informovanost sester v této oblasti tak může mít přímý dopad na klientovo zdraví, stejně tak jako spolupráce s nutričním terapeutem, díky níž by mohla sestra například ověřit klientovi znalosti z edukace nutričním terapeutem. Získané poznatky mohou ukázat na důležitost multidisciplinární spolupráce nejen v péči o klienty s ulcerózní kolitidou. Dále také na důležitost edukace ze strany sestry, která je často pro klienta důležitou oporou a jistotou během jeho hospitalizace.
|
|
|
Dietní systém v nemocnicích ČR: realita a objektivní potřeby
Pokorná, Daniela ; Kohout, Pavel (vedoucí práce) ; Humlová, Renata (oponent)
Příjmení a jméno autora: Pokorná Daniela Instituce: Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Název práce: Dietní systém v nemocnicích ČR: realitaaobjektivnípotřeby Vedoucípráce: Doc.MUDr.PavelKohout,PhD. Početstran: 88 Početpříloh: 6 Rok obhajoby: 2011 Klíčováslova: dieta, dietní systém, dietologie, dietoterapie, nutriční terapeut, realita, objektivní potřeby Tato práce pojednává o dietním systému v zařízeních České republiky, speciálně v nemocnicích, se zaměřením na realitu a objektivní potřeby. Je rozdělena na dvě části, část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část popisuje pojmy, jako je dietologie, dieta, nutriční terapeut a také následně historii, současnost a případnou budoucnost dietního systému na území České republiky. Ve výzkumné části je zkoumána realita a objektivní potřeby zařízení v této oblasti. Pozornost je věnována objektivním závěrům pramenícím z výzkumného šetření a taktéž podnětům a připomínkám k dané problematice obdrženým od odborníků z jednotlivých zařízení. Byly stanoveny tři hypotézy, které byly zkoumány. Uvedená data byla získána ze zařízení typu nemocnice, lázně, domovy důchodců. Jednalo se o základní výzkum kvantitativní, technika výzkumu byla formou dotazníku. Na základě námětů a připomínek jednotlivých zařízení, zkušeností a poznatků byl vytvořen návrh pro...
|
|
|
Úloha sestry ve výživě pacientů v intenzivní péči
VACKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část a zabývá se problematikou úlohy sestry ve výživě pacientů v intenzivní péči. V teoretické části jsme komplexně shrnuli celou problematiku zajištění výživy pacienta na intenzivní jednotce. Zabývali jsme se obecným pojetím výživy na jednotkách intenzivní péče a úlohou nutričního terapeuta, a také charakteristikou, příčinami a diagnostikou malnutrice jako nejzávažnějšího problému v oblasti výživy. V práci jsme dále definovali druhy nutriční podpory v intenzivní péči a seznamuje s jejich indikacemi, kontraindikacemi, způsoby a typy podání, komplikacemi, druhy přípravků, monitorací a s tím související rolí sester. Empirická část nabízí výsledky výzkumného šetření zajištěné pomocí kvalitativní výzkumné metody. Hlavním záměrem bakalářské práce bylo zdůraznit úlohu sestry při podávání enterální a parenterální výživy v intenzivní péči a také popis spolupráce s nutričním terapeutem na sdružené interní a neurologické jednotce intenzivní péče v Nemocnici České Budějovice, a.s.. Na základě toho byly stanoveny dva cíle. Zaprvé si dáváme za úkol zjistit, jakým způsobem zajišťuje sestra zásady správného podání výživy u pacienta na jednotce intenzivní péče. Druhým naším cílem je zjistit, jakým způsobem spolupracuje sestra s nutričním terapeutem při zajištění výživy u pacientů na jednotce intenzivní péče. K prvnímu cíli byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a k druhému cíli jedna výzkumná otázka. Ke kvalitnímu sběru dat byla použita metoda skrytého pozorování pro zachování autentičnosti. V důsledku nedostatečného množství dat ke splnění druhého cíle, bylo pozorování nahrazeno polostrukturovaným rozhovorem. Výzkumný soubor byl tvořen ze třinácti záznamů pozorování a jednoho rozhovoru na uvedené jednotce intenzivní péče. Jako podklad k pozorování byly zhotoveny tři pozorovací archy, do kterých byly v průběhu pozorování zaznamenány zjištěné informace. Arch se skládal z jednotlivých bodů sestavených podle teoretické části, podle kterých sestra při zajištění výživy pacienta postupuje. Zbývající informace, které pozorovací arch neobsahoval, byly vypsány do sekce poznámky nebo se staly součástí suché informace o provedení konkrétního bodu. Výsledky byly podrobeny analýze pomocí otevřeného kódování. Z analýzy vyplynulo šest kategorií, které se týkali zajištění edukace a informovanosti, dodržení bariérového přístupu, předcházení komplikací, prací s pomůckami, spoluprací sestry s pacientem a rozhodovacími procesy při provádění výkonu sestrou. Ve výsledcích je obsaženo shrnutí výzkumného šetření, které je proloženo názornými příklady záznamů. Posloupnost výsledků je prezentována dle posloupnosti kategorií v průběhu vykonávání činnosti. V každé kategorii hodnotíme výsledky ve vztahu ke stanoveným výzkumným otázkám. Věříme, že získané informace mapující počínání sester při zajištění výživy u pacientů na jednotce intenzivní péče a přiblížení spolupráce s nutričním terapeutem přispěje v budoucnu k uvědomění si případných nedostatků a jejich následné nápravě. Výsledky se též mohou stát inspirací k podrobnějšímu vědeckému bádání této problematiky.
|
|
|
Zásady výživy u pacientů v chronickém dialyzačním programu
MATĚJKOVÁ, Miroslava
Výživa hraje významnou roli v léčbě a zastavení progrese renálního onemocnění. Určujícím faktorem morbidity a mortality dialyzovaných pacientů je malnutrice, tedy podvýživa. U pacientů s renálním onemocněním často dochází ke sníženému příjmu potravy, a to vlivem nechutenství, deprese, ale také následkem chronického zánětu či nedostatečných antioxidačních mechanismů. Nevyhovující nutriční stav těchto pacientů musí být včas odhalen a řešen. Je třeba dbát na dostatečný příjem energie, bílkovin a vápníku a omezení příjmu draslíku, sodíku a fosfátu a také tekutin. Vhodná může být suplementace vitaminů a stopových prvků. Stav výživy by měl být pravidelně kontrolován. Výzkumná část práce dokládá závislost laboratorních hodnot na stavu výživy a také pozitivní vliv edukace na schopnost pacientů dodržovat zásady stravování.
|
|
|
Spolupráce sester a nutričního terapeuta v rámci multidisciplinárního týmu
VĚTROVSKÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá spoluprací sester s nutričním terapeutem v rámci multidisciplinárního týmu. Teoretická část bakalářské práce se věnuje multidisciplinárnímu týmu, jeho úkolům a také tomu, kdo je ze zdravotnických pracovníků členem týmu a jakou úlohu v týmu zastává. Bakalářská práce dále zkoumá vztahy mezi zdravotnickými pracovníky i jejich problémy a popisuje vzdělání, kompetence, náplň práce sester a nutričních terapeutů. Poslední část teoretické práce se zaměřuje na nutriční péči a na možnosti nutričního screeningu. Praktická část zahrnuje výsledky kvalitativního výzkumu. Na začátku byl stanoven cíl, který spočíval ve zjištění, jakým způsobem probíhá spolupráce mezi sestrami a nutričním terapeutem v rámci multidisciplinárního týmu. K cíli bylo stanoveno šest výzkumných otázek. K výzkumnému šetření byl použit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 20 respondentů, 10 sester z oddělení dermatovenerologie, gastroenterologie, chirurgie, neurologie, onkologie a 10 nutričních terapeutů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že jak sestry, tak nutriční terapeuti vzájemně spolupracují při navrhování diety a nutriční péče pro klienta. Ve spolupráci se vyskytly problémy pouze s nutričními terapeuty, kteří pracují v centrální kuchyni a se sestrami se nesetkávají. Vzájemně spolu komunikují při zadávání diet, při zadávání přídavků pro klienta nebo v případě, když na daném oddělení chybí nutriční terapeut. Spolupráce mezi sestrami a nutričními terapeuty na oddělení byla převážně bezproblémová a obě strany se snaží vzájemně si vyjít vstříc. Sestry si u nutričních terapeutů pochvalovaly ochotu, vstřícnost a snahu najít pro klienta co nejvhodnější dietu a přídavky ve stravě. Také se jim líbí vzájemná komunikace a ochota řešit problémy u diet pro klienty. Sestry by se měly při vzájemné spolupráci zaměřit na dietní systém nemocnice, na to, jaké mají typy diet, jak objednávat stravu pro klienty pomocí nemocničního informačního systému. Také by se měly dále vzdělávat na seminářích a školeních o možnostech a novinkách v nutriční terapii. Nutriční terapeuti by měli poskytovat více informací sestrám o novinkách v nutriční péči a následně by to s nimi měli konzultovat. Obě strany by měly spolu více mezi sebou komunikovat a snažit se o celkové zlepšení vzájemných vztahů.
|
|
|
Specifika výživy u onkologicky nemocných
KRAUSOVÁ, Lada
U pacientů s nádorovým onemocněním je problém výživy velmi složitý. Až u poloviny z nich se objevuje nechutenství hraničící přímo s odporem k jídlu, častý je rychlý pocit plnosti po prvých soustech. Některé druhy léčby samy vedou přechodně ke zvracení, průjmům nebo potížím s polykáním. Špatný stav výživy, tzv. malnutrice, znamená pro nemocného se zhoubným nádorem velmi často celkově horší prognózu, sníženou toleranci k protinádorové léčbě a častější výskyt komplikací. Plně vyjádřený klinický obraz malnutrice je znám pod označením kachexie, který je charakterizován nápadnou vyhublostí, ztrátou svalstva i podkožního tuku. Uvádí se, že 30% až 90% onkologických pacientů trpí malnutricí. V neposlední řadě pokračující váhová ztráta snižuje pacientovu kvalitu života. Výživa by neměla vést k pouhému prodloužení přežití bez odpovídající kvality života. Cílem práce bylo zjistit používání nutričních záznamů na onkologických odděleních ve vybraných nemocnicích v ČR; zjistit, zda sestry znají příčiny malnutrice u onkologicky nemocných a zjistit znalost sester o zásadách výživy u onkologicky nemocných. Byly stanoveny hypotézy - na vybraných onkologických odděleních v ČR se používají nutriční záznamy, sestry pracující na onkologických odděleních znají příčiny malnutrice, sestry pracující na jiných odděleních než onkologických neznají příčiny malnutrice a sestry pracující na onkologických odděleních znají zásady výživy u onkologicky nemocných. Byl použit kvantitativní výzkum. Metoda dotazování, technika sběru dat dotazníkem. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že na onkologických odděleních, ale i na neonkologických odděleních se používají nutriční záznamy a již se zavedla funkce nutričního terapeuta a vybudovaly se nutriční týmy. První hypotéza byla potvrzena. Jelikož sestry znají příčiny podvýživy u onkologicky nemocných, druhá hypotéza byla potvrzena. Neznalost příčin podvýživy jsem předpokládala u sester pracujících na jiných odděleních než onkologických. Třetí hypotéza byla výzkumem vyvrácena. Sestry znají zásady správné výživy u onkologicky nemocných. Čtvrtá hypotéza byla potvrzena. Pro praxi bych doporučila nutnost kladení důrazu na dostatečnou znalost problematiky podvýživy u nemocných s malnutricí a kachexií na onkologických i neonkologických odděleních ze strany sestry, zavedení a dodržování standardů ošetřovatelské péče vztahující se k problematice výživy u pacientů s onkologickým onemocněním, provádění edukace nemocných o specifikách výživy vzhledem k onemocnění a druhu léčby a multidisciplinární přístup a spolupráci (nutriční tým).
|
host ::
RSS.