|
|
Kolísání v rodě u vybraných českých toponym zakončených na měkkou či obojetnou souhlásku
Pešková, Kateřina ; Synková, Pavlína (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Některá toponyma zakončená na měkkou nebo obojetnou souhlásku kolísají v rodě, a to hlavně v mluveném jazyce. Dříve byla tato toponyma používána jako maskulina, dnes jsou převážně kodifikována jako feminina. Tato práce se zabývá popisy těchto toponym v jazykovědných příručkách a kompendiích, které popisují buď příslušnost toponyma ke gramatickému rodu, jejich vznik a význam, nebo užívání toponyma v lidových nářečích. Na základě údajů v těchto příručkách vznikl seznam kolísajících toponym, ve kterém jsou ve zkratce zapsány údaje o gramatickém rodě i s lidovým užíváním přesně tak, jak jsou popisovány v příručkách, aby se mohly jednoduše porovnat. Vybraná toponyma, ta která byla v příručkách více rozebírána, nebo ta, u kterých byl v příručkách a kompendiích uveden odlišný gramatický rod, jsou v této práci dále popsána. Další část práce se zabývá internetovým dotazníkem, který měl být sondou do užívání gramatického rodu těchto toponym rodilými řečníky. Zkoumal několik toponym vybraných na základě jejich všeobecné známosti, nebo jejich četnosti v různých okresech. Respondent měl za úkol buď přiřadit k toponymu adjektiva, nebo dosadit toponymum do předepsané věty ve správném pádu. Většina respondentů užívá tato toponyma jako feminina, ovšem maskulinní lidová podoba jmen se stále u několika respondentů objevuje....
|
|
|
Upper Savoyard culture and linguistic particularities
Šubrová, Veronika ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Suková Vychopňová, Kateřina (oponent)
Tématem bakalářské práce je region Horní Savojsko. První část je zaměřena na seznámení s tímto krajem, na popsání aspektů geografických, historických a demografických. Dále se zaměřujeme na regionální jazyk, jeho rozličnosti, historický vývoj, jeho dělení i vliv na jazyk francouzský. Velice důležitou součástí práce je popis savojské kultury, který poodhalí jak literaturu a umění, tak i sport a gastronomii.
|
|
|
Výslovnostní rysy češtiny - dialektová analýza
Michlíková, Vendula ; Peterek, Nino (vedoucí práce) ; Korvas, Matěj (oponent)
Implementovali jsme nástroj Výrče:SW pro neasistovaný sběr zvukových nahrávek s nastavitelnými nahrávacími scénáři, které umožňují také analýzu vytvořených dat a zobrazování výsledků. S pomocí vytvořeného nástroje jsme sesbírali Výrče:Korpus, převážně čtený korpus o 2376 nahrávkách od 34 mluvčích v celkové délce 7 hodin. Součástí korpusu jsou také vyplněné dotazníky mluvčích pro přesné určení dialektologické příslušnosti a spolehlivosti. Dostatek mluvčích pro nářeční analýzu pochází ze středočeské oblasti nářečí a ze slezské oblasti nářečí. Na těchto dvou nejpočetnějších skupinách v korpusu jsme natrénovali jednoduchý monofonémový rozpoznávač nářeční oblastí založený na skrytých Markovovských modelech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nářeční prvky v českém hraném filmu 30. a 40. let
Farkaš, Petr ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
Název práce: Nářeční prvky v českém hraném filmu 30. a 40. let Autor: Petr Farkaš Katedra: Katedra filmových studií Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Ivan Klimeš Abstrakt: Předmětem diplomové práce je úvaha nad možnostmi využití verbálního jazyka v rámci filmového díla s důrazem na jeden z nespisovných útvarů českého národního jazyka, kterým je nářečí. Diplomová práce se zaměřuje zejména na využití moravských nářečních prvků v řeči filmových postav u českých hraných snímků, které byly natočeny v období 30. a 40. let 20. století. Zabývá se analýzou užitého moravského nářečního materiálu jednak z hlediska jeho hláskové i tvarové nářeční podoby, jednak z hlediska jeho funkce. Cílem diplomové práce je snaha o zobecnění a zhodnocení možností užití nářečních prvků v rámci filmového díla. Klíčová slova: folklor, nářečí, jazyk uměleckého díla, stylizace mluvenosti, mluvený jazyk ve filmu.
|
|
|
Příjmení, jména po chalupě a přezdívky v obci Láz
DUBSKÁ, Veronika
Téma této diplomové práce se soustřeďuje na onomastiku moravské obce Láz. Předmětem výzkumu jsou typy příjmení a jména po chalupě v Lázu. Dalším okruhem zájmu se staly přezdívky, které se v dané obci vyskytují. Onomastický materiál jsem získala ze soupisu příjmení, jména po chalupě a přezdívky jsem zjišťovala exploračními metodami za pomoci dotazníku a rozhovoru. Rozbor provádím s využitím tradičních klasifikačních stupňů. Cílem práce je soupis oficiálních i neoficiálních osobních jmen a jejich lingvistická analýza.
|
|
|
Dřeviny v lidové slovesnosti, obyčejích, zvycích a pojmenování oblasti Bílých Karpat
Pavelková, Eva
Práce se zabývá problematikou dřevin v lidové slovesnosti, obyčejích, zvycích a pojmenování oblasti Bílých Karpat. První část se zaměřuje na charakteristiku přírodních, historických a etnografických poměrů dané oblasti, jež spoluutvářely současný stav tohoto regionu. V druhé části dochází k přiblížení lidové slovesnosti a nářečí, památných stromů se zajímavou historií, slavností a tradic spojených se dřevinami této oblasti, dále pak je možné se seznámit s lidovou slovesností a folklórem Moravských Kopanic v souvislosti s dřevinami, s různými lidovými názvy a pojmenováním ovocných druhů. Z použitých literárních pramenů vyplývá, že mezi nejoblíbenějšími dřevinami v lidové slovesnosti a zvycích převažovaly pěstované ovocné druhy, duby, javory, hloh a růže šípková. V jednotlivých částech regionu se některá lidová pojmenování lišila. Na závěr byly porovnány zjištěné historické zvyklosti se současným stavem udržování tradic a možnou reflexí lidové slovesnosti do zahradně krajinářské tvorby.
|
|
|
Běžná mluva v oblasti Boskovic
NIKLOVÁ, Monika
Bakalářská práce se soustředí na analýzu běžné mluvy Boskovic. Práce je rozdělena do tří částí. V první, teoretické, části se práce zabývá definováním národního jazyka a základních znaků středomoravské nářeční skupiny. V druhé, metodologické, části popisuje metody praktického výzkumu. V třetí části, kterou můžeme označit jako praktickou, na nahraném a přepsaném materiálu bakalantka zaznamenala mluvený projev napříč věkovými kategoriemi a provedla rozbor všech jazykových rovin. Cílem bakalářské práce je posoudit míru zachovalosti nářečí všech věkových skupin ve vybraných lokalitách Boskovicka.
|
|
|
Fonologické nářeční prvky západní části jihozápadočeské nářeční podskupiny na příkladě mluvy obyvatel Poleně a blízkého okolí (okres Klatovy)
FRANTA, David
Předmětem předkládané bakalářské práce je analýza venkovské mluvy obyvatel obce Poleň (sídla Poleň, Poleňka, Zdeslav) na Klatovsku, narozených v 20.?60. letech minulého století. Dialektologický materiál byl nashromážděn na základě autorovy autopsie, nahrávek rozhovorů a vyprávění a odpovědí na anketu, jejíž otázky byly zaměřeny na fonologické rysy jihozápadočeské nářeční podskupiny. S přihlédnutím k dialektologickým pracím Jaroslava Voráče byly nářeční jevy strukturovány na vokalické a konsonantické a diferencovány do kategorií obrážejících historický vývoj českého jazyka se zřetelem k vyrovnávacím hláskovým tendencím rozdílným od současné spisovné češtiny. Prostřednictvím tabulek byla změřena frekvence jednotlivých nářečních rysů a posouzena jejich zachovalost. Výzkum prokázal u vybraných respondentů aktivní znalost některých nářečních jevů, ale v porovnání s obdobnými výzkumy z 50. let 20. století celkový jejich úbytek. Lze konstatovat, že zkoumané lokality spadají z jazykovědného hlediska do širší oblasti západní části jihozápadočeské nářeční podskupiny s dnes již nepatrným vlivem chodského nářečního úseku.
|
|
|
Analýza nářečí v obcích Nové Syrovice, Láz
DUBSKÁ, Veronika
Tématem bakalářské práce je analýza nářečí v lokalitách Nové Syrovice a Láz v okrese Třebíč. Autorka analyzuje mluvené projevy tří generací (staré, střední a nejmladší). Provádí hláskoslovný, tvaroslovný a lexikální rozbor nářečních jevů, hodnotí současný stav nářečí v této lokalitě. Cílem bakalářské práce je posoudit stupeň zachovalosti nářečních rysů, případný ústup některých dříve specifických prvků či inovace způsobené vlivem médií.
|
|
|
Analýza nářečí v obci Darkovičky
MICHALČÍK, Jan
Tématem bakalářské práce je rozbor nářeční situace v obci Darkovičky ležící na rozhraní západní opavské podskupiny a východní ostravské podskupiny, dvou hlavních podskupin nářeční skupiny slezské. Materiálem k analýze se staly nahrávky mluvy staré, střední a nejmladší generace. Záměrem práce je charakterizovat nářečí dané lokality, posoudit současný stav a míru zachovalosti dialektu, nastínit tendenci nářečního vývoje v této oblasti.
|
host ::
RSS.