Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 33 záznamů.  začátekpředchozí24 - 33  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vyhledávání fotografií podle obsahu
Bařinka, Radek ; Přibyl, Bronislav (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou vyhledávání fotografií podle obsahu a existujících aplikací zabývajících se touto oblastí. Cílem je lokálně pracující aplikace pro vyhledávání fotografií podle obsahu zadaného vzorem. Součástí řešení je jednoduché grafické rozhraní, podpora ukládání a načítání dat z přenosné, lokální databáze. Aplikace vyhledává ve zvolené sadě fotografie, které jsou obsahem podobné zadanému vzoru. Výsledky pak visuálně předloží uživateli. Extrakce příznaků a detekce fotografie podle obsahu je řešena pomocí algoritmu SURF, visuálního slovníku vytvořeného metodou k-means a popisu obsahu fotografií jako bag of words. Dále je vyhledávání fotografií podle kosinové podobnosti vektorů doplněno o samostatný výpočet homografie a selekci hledaných regionů ve vzorové fotografii. V závěru technické zprávy jsou zmíněny výsledky testů.
Detekce objektů pomocí Kinectu
Řehánek, Martin ; Hradiš, Michal (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
S příchodem zařízení Kinect se otevřely možnosti, jak jednoduše využít hloubku obrazu ve zpracování obrazu. Cílem této práce je popsat metodu, kterou jsem navrhnul pro rozpoznávání a detekci objektů v hloubkové mapě. Pro rozpoznávání objektů použiji metodu Bag of Words, ve které jako deskriptor hloubkové mapy použiji metodu Spin Image. Spin Image je jeden z několika přístupů k popisu hloubkové mapy, které ve své práci popíši. O vyhledání objektu v obraze se postará metoda klouzajícího okna, která je vylepšena o využití hloubkové informace pro zrychlení prohledávání.
Automatické třídění fotografií podle obsahu
Gajová, Veronika ; Hradiš, Michal (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
Hlavním cílem práce je návrh a implementace klasifikačního nástroje pro účely automatické organizace fotografií, založeného na metodě Bag of Words. Nástroj je implementován jako XnView zásuvný modul, který klasifikuje vybrané fotografie a zapisuje název nejlépe ohodnocené kategorie jako klíčové slovo do IPTC metadat obrazového souboru.
Automatické třídění fotografií podle obsahu
Veľas, Martin ; Řezníček, Ivo (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá automatickou kategorizací fotografií podle obrazového obsahu. Cílem práce bylo experimentovat s pokročilými technikami reprezentace obrazu a vytvoření klasifikátoru, který je schopen zpracovat s dostatečnou přesnosí a rychlostí velkou sadu obrazových dat. Základní řešení s využitím vizuálních slovníků je obohaceno o dělení obrazu na části se samostatným zpracováním, využití barevných příznaků pro popis obrazu, měkké přiřazení vizuálních slov k extrahovaným příznakovým vektorům a využití segmentace při budování vizuálního slovníku. Pro dosažní efektivity klasifikátoru jsou využity lineární SVM s explicitním vložením dat. Závěr práce je věnován experimentům se zmíněnými technikami a vyhodnocování výsledků kategorizace při jejich použití.
Příznaky z videa pro klasifikaci
Behúň, Kamil ; Herout, Adam (oponent) ; Hradiš, Michal (vedoucí práce)
Tato práce porovnává ručně-navrženy příznaky s příznaky naučenými metodami učení příznaků při klasifikací videa. Příznaky naučené pomocí Analýzy nezávislých podprostorů, Řídkými Autoenkodéry a vybělením Analýzou hlavních komponent byly otestovány v systému pro klasifikaci videa pomocí Bag of Words, ve kterém nahradily ručně-navrženy příznaky (např. SIFT, HOG, HOF). Úspěšnost klasifikace těchto naučených příznaků byla testována na datových sadách Human Motion DataBase a YouTube Action Data Set, kde ukázaly lepší výsledky než ručně-navrženy příznaky. Tato práce také ukazuje pomocí navržené metody inspirovanej metódami Multiple Kernel Learning, že při kombinaci naučených příznaků s ručně-navrženými příznaky lze dosáhnout ještě výraznější zlepšení úspěšnosti klasifikace videa a to i v případě, když ručně-navrženy příznaky a naučené příznaky samostatně nedosahují příliš velké úspěšnosti klasifikace.
Vyhledávání fotografií podle obsahu
Dvořák, Pavel ; Beran, Vítězslav (oponent) ; Španěl, Michal (vedoucí práce)
Tato závěrečná práce se zabývá návrhem aplikace pro rychlé vyhledávání podobných fotografií ve velké databázi desítek až stovek tisíc fotografií. Součástí je návrh způsobu extrakce příznaků a vytvoření slovníku vizuálních slov. S tím je dále spojena problematika reprezentace těchto informací v databázi a způsob jejich rychlého vyhledávání. Na závěr jsou ve zprávě popsány experimenty s implementovanou aplikací, testy rychlosti vyhledávání a rozbor škálovatelnosti řešení.
Automatický výběr reprezentativních fotografií
Bank, Tomáš ; Beran, Vítězslav (oponent) ; Polok, Lukáš (vedoucí práce)
Tato práce je z oboru počítačového vidění. Zabývá se shlukováním fotografií podle jejich obsahu a dále výběrem dobré reprezentativní fotografie. K dosažení tohoto cíle je v práci popsáno několik metod a přístupů, ze kterých vychází návrh algoritmu. Příkladem použití výsledné aplikace může být výběr reprezentativní fotografie pro rozsáhlá alba.
Vyhledávání fotografií v databázi podle příkladu
Dobrotka, Matúš ; Hradiš, Michal (oponent) ; Veľas, Martin (vedoucí práce)
Táto práce se zabývá vyhledáváním fotografií v databázi podle příkladu. Práce byla vytvo\-ře\-na s cílem vyvinout aplikaci, která bude porovnávat různé přístupy vyhledávání fotografií v databázi. Jedná se o základní přístup, který spočívá v detekci klíčových bodů, extrakci lokálních příznaků a tvorbě vizuálního slovníku algoritmem shlukování - k-means. Pomocí vizuálního slovníku je spočítán histogram četnosti výskytu vizuálních slov - Bag of Words (BoW), který reprezentuje fotografii jako celek. Po aplikování vhodné metriky dojde k vyhledání podobných fotografií. Druhý přístup představují hluboké konvoluční neuronové sítě (DCNN), které jsou využity k extrakci příznakových vektorů. Tyto vektory jsou použity na tvorbu vizuálního slovníku, který slouží opět k výpočtu BoW. Postup je pak podobný jako v prvním přístupu. Třetí přístup počítá s extrahovanými vektory z DCNN jako s BoW vektory. Následuje aplikace vhodné metriky a vyhledání podobných fotografií. V závěru práce jsou popsány použity přístupy, uvedeny experimenty a závěrečné vyhodnocení.
Automatická kategorizace fotografií podle obsahu
Němec, Ladislav ; Španěl, Michal (oponent) ; Veľas, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou klasifikace fotografií podle obsahu. Hlavním cílem práce je implementace aplikace, která je schopná tuto kategorizaci provádět. Řešení se sestává z variabilního systému využívajícího extrakce lokálních příznaků v obraze a vytvoření vizuálního slovníku metodou k-means. Aplikace využívá Bag of Words reprezentace jako globální funkce pro popis každé fotografe. Poslední složkou tohoto systému je klasifikace prováděná na základě Support Vector Machines. V poslední kapitole jsou představeny výsledky experimentování s tímto systémem.
Klasifikace entit pomocí Wikipedie a WordNetu
Kliegr, Tomáš ; Rauch, Jan (vedoucí práce) ; Berka, Petr (oponent) ; Smrž, Pavel (oponent) ; Žabokrtský, Zdeněk (oponent)
Dizertační práce se věnuje problému klasifikace entit reprezentovaných jmennými frázemi v textu. Cílem je vyvinout metodu pro automatizovanou klasifikaci těchto entit v datasetech skládajících se z krátkých textových fragmentů. Důraz je kladen na metody učení bez učitele, nebo kombinaci učení s učitelem a bez učitele (angl. semi-supervised learning), přičemž nebudou vyžadovány trénovací příklady. Třídy jsou buď automaticky stanoveny nebo zadány uživatelem. Náš první pokus pro řešení problému klasifikace entit je algoritmus Sémantického Mapování Konceptů (angl. Semantic Concept Mapping -- SCM). Tento algoritmus mapuje jmenné fráze i cílové třídy na koncepty thesauru WordNet. Grafové míry podobnosti pro WordNet jsou použity pro přiřazení nejbližší třídy k dané jmenné frázi. Pokud jmenná fráze není namapována na žádný koncept, potom je použit algoritmus Cíleného Objevování Hyperonym (angl. Targeted Hypernym Discovery -- THD). Tento algoritmus extrahuje s pomocí lexiko-syntaktických vzorů hyperonymum z článku na Wikipedii, který danou jmennou frázi definuje. Toto hyperonymum je použito k namapování jmenné fráze na koncept ve WordNetu. Hyperonymum může být samo o sobě také považováno za výsledek klasifikace. V takovém případě je dosaženo klasifikace bez učitele. Algoritmy SCM a THD byly navrženy pro angličtinu. I když je možné oba algoritmy přizpůsobit i pro jiné jazyky, byl v rámci dizertační práce vyvinut algoritmus Pytel článků (angl. Bag of Articles -- BOA), který je jazykově agnostický, protože je založen na statistickém Rocchio klasifikátoru. Díky zapojení Wikipedie jako zdroje informací pro klasifikaci nevyžaduje BOA trénovací data. WordNet je využit novým způsobem, a to pro výpočet vah slov, jako pozitivní seznam slov a pro lematizaci. Byl také navržen disambiguační algoritmus pracující s globálním kontextem. Algoritmus BOA považujeme za hlavní přínos dizertace. Experimentální hodnocení navržených algoritmů je provedeno na datasetu WordSim353 používaném pro hodnocení systémů pro výpočet podobnosti slov (angl. Word Similarity Computation -- WSC), a na datasetu Český cestovatel, který byl vytvořen speciálně pro účel našeho výzkumu. Na datasetu WordSim353 dosahuje BOA Spearmanova korelačního koeficientu 0.72 s lidským hodnocením. Tento výsledek je blízko hodnotě 0.75 dosažené algoritmem ESA, který je podle znalosti autora nejlepším algoritmem pro daný dataset nevyžadujícím trénovací data. Algoritmus BOA je ale výrazně méně náročný na předzpracování Wikipedie než ESA. Algoritmus SCM nedosahuje dobrých výsledků na datasetu WordSim353, ale naopak předčí BOA na datasetu Český cestovatel, který byl navržen speciálně pro úlohu klasifikace entit. Tato nesrovnalost vyžaduje další výzkum. V samostatném hodnocení THD na malém počtu pojmenovaných entit z datasetu Český cestovatel bylo správné hyperonymum nalezeno v 62 % případů. Další dosažené výsledky samostatného významu zahrnují novou funkci pro vážení slov založenou na WordNetu, kvalitativní a kvantitativní vyhodnocení možností využití Wikipedie jako zdroje textů pro objevování hyperonym s využitím lexiko-syntaktických vzorů a zevrubnou rešerši měr podobnosti nad WordNetem zahrnující též jejich výkonnostní porovnání na datasetech WordSim353 a Český cestovatel.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 33 záznamů.   začátekpředchozí24 - 33  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.