|
|
Způsoby regulace plevelů v porostech pěstované řepky (Brassica spp.)
TUPÁ, Jiřina
Diplomová práce popisuje charakteristiku řepky olejky a její životní cyklus. Jejím cílem je, přiblížit problematiku plevelných rostlin v jarní formě řepky na pozemcích společnosti zemědělského AGRO družstva Dolní Bukovsko. Maloparcelkový pokus byl založen v katastrálním území Bzí u Dolního Bukovska, směrem na Týn nad Vltavou. Problémem při pěstování kulturních rostlin jsou plevelné rostliny, které negativně ovlivňují kvalitu produkce, ale i ekonomiku pěstování. Vyhodnocení plevelných rostlin bylo provedeno početní metodou v období března až srpna roku 2016. Počet plevelných rostlin, jenž se na daném stanovišti vyskytoval, byl pravidelně zaznamenán a vyhodnocován. Závěrem lze konstatovat, že dlouhodobá regulace proti výskytu plevelů musí být prováděna v čas a pečlivě a musí být založena na kompletní ochraně, která se skládá z přímých a nepřímých metod regulace. Jako jedno z mnohých a velmi účinným regulačním opatřením proti výskytu jednoděložných i dvouděložných plevelů je možnost využít herbicidních přípravků.
|
|
|
Voltametrické stanovení herbicidu Aclonifenu pomocí rtuťových elektrod
Murcková, Klára ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dejmková, Hana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá elektroanalytickým stanovením herbicidu Aclonifenu, jenž patří do skupiny herbicidů odvozených od difenyletheru. Tyto herbicidy jsou užívány díky svým účinkům - inhibici syntézy protoporfyrinogen oxidázy a současně také inhibici biosyntézy karotenoidů. Vzhledem k jeho širokému využití v zemědělství, toxicitě pro člověka a kvůli jeho negativnímu vlivu zejména na vodní ekosystém, je jeho negativní ekologický dopad v současnosti studován. Optimální podmínky stanovení Aclonifenu byly hledány v prostředí směsi methanolu a BR pufru a v prostředí BR pufru. Elektrochemické chování látky bylo studováno za pomoci technik DC voltametrie (DCV), diferenční pulsní voltametrie (DPV) a adsorpční rozpouštěcí voltametrie (AdSV) na visící rtuťové kapkové elektrodě (HMDE) a za pomoci TAST polarografie a diferenční pulsní polarografie (DPP) na klasické rtuťové kapkové elektrodě (DME). Pro srovnání bylo ještě vedle elektrochemické detekce použito UV/VIS spektrofotometrické stanovení při vlnové délce 308 nm a 388 nm. Při elektrochemickém stanovení Aclonifenu za použití následujících technik bylo dosaženo následujících výsledků: DCV [směs methanol:BR pufr 1:1 (V:V)] LQ ~ 1·10-8 mol·L-1 ; DCV (BR pufr) LQ ~ 3·10-8 mol·L-1 ; DPV [směs methanol:BR pufr 1:1 (V:V)] LQ ~ 6·10-8 mol·L-1 ;...
|
|
|
Sledování stability triazinových herbicidů ve vodách
Petrlíková, Kateřina ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
Pro účely sledování stability s-triazinů ve vzorcích vody bylo nejdříve potřeba najít vhodnou analytickou metodu. V systému HPLC byly testovány dvě kolony - stacionární fáze C18 - konkrétně od firem Waters a Astec. Složení mobilní fáze ACN/H2O bylo měněno v rozmezí od 90/10 do 60/40 (v/v). V optimalizovaném separačním systému tvořeném kolonou Astec C18 a mobilní fází ACN/H2O v poměru 70/30 (v/v) bylo dosaženo rozdělení prometonu, propazinu a prometrynu až na základní linii. Tento separační systém byl následně použit pro sledování stability. Po dobu šesti týdnů byla sledována stabilita s-triazinů. Byly proměřovány vzorky atrazinu, prometonu, propazinu a prometrynu, ve čtyřech různých vzorcích vod - voda z Vltavy, okyselená voda z Vltavy, voda z vodovodu a okyselená voda z vodovodu. Atrazin byl proměřován samostatně a ostatní tři triazinové deriváty ve směsi. Všechny vzorky byly detekovány při vlnové délce 221nm. Po dobu šestitýdenního měření nebylo dosaženo výraznějších změn koncentrace s-triazinů ve vzorcích. Lze předpokládat, že s-triaziny jsou za daných podmínek stabilní.
|
|
|
Polarografické stanovení herbicidu aclonifenu
Murcková, Klára ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dejmková, Hana (oponent)
Tato práce se zabývá stanovením herbicidu aclonifenu pomocí TP a DPP. Jako pracovní elektroda byla použita rtuťová kapková elektroda. Pro srovnání byla ještě vedle elektrochemické detekce použita UV/VIS spektrofotometrie při vlnové délce 308 nm a 388 nm. Byly stanoveny optimální podmínky pH pro stanovení pomocí TP, DPP a UV/VIS spektrofotometrie. Na základě získaných informací byly proměřeny kalibrační závislosti a zjištěny meze stanovitelnosti a detekce. Meze stanovitelnosti aclonifenu byly 3,4·10-6 mol·L-1 při metodě TP; 2,2·10-7 mol·L-1 při metodě DPP a 4,6·10-6 mol·L-1 při metodě UV/VIS spektrofotometrie.
|
|
|
Separace derivátů chlorfenoxypropionové kyseliny metodou HPLC
Horová, Kateřina ; Kalíková, Květa (vedoucí práce) ; Šlechtová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na separaci chlorfenoxypropionové kyseliny a jejích derivátů pomocí metody vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Pro separaci byl použit reverzní mód. Tyto sloučeniny jsou používány jako látky s herbicidní účinností, tedy látky hubící plevele. Herbicidy studované v této práci byly 2-(4-chlor-2- methylfenoxy)propionová kyselina, 2-(2,4-dichlorfenoxy)propionová kyselina, 2-(2- chlorfenoxy)propionová kyselina, 2-(3-chlorfenoxy)propionová kyselina a 2-(4- chlorfenoxy)propionová kyselina. Cílem této práce bylo nalézt a optimalizovat chromatografické podmínky pro simultánní separaci všech pěti herbicidů. Pro analýzu byly použity dva druhy kolon a to kolona ZORBAX SB-C8 a kolona ZORBAX Eclipse XDB-C18, které se liší svou polaritou. Jako mobilní fáze byly použity acetonitril/voda, acetonitril/kyselina mravenčí, pH 2,1 a methanol/kyselina mravenčí, pH 2,1. Nejvhodnější separační podmínky byly: kolona ZORBAX SB-C8, mobilní fáze methanol/kyselina mravenčí (o koncentraci 0,365 mol/l, pH 2,1) 40/60 (v/v), teplota 25řC, průtok mobilní fáze 1 ml/min. Za těchto isokratických podmínek byly všechny herbicidy separovány až na základní línii během 80 minut. Klíčová slova: HPLC, separace, herbicidy, deriváty chlorfenoxypropionové kyseliny
|
|
|
Stanovení polárních pesticidů v odpadních a povrchových vodách
Borůvková, Tereza ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stanovením polárních pesticidů v povrchových a odpadních vodách. V rámci práce byly sledovány analyty Mecoprop-P, MCPA, Dichlorprop-P, 2,4-D a MCPB v různě zatížených povrchových vodách a ve vodách odpadních. Vybrané herbicidy patří do skupiny určené pro posouzení environmentální kvality. Navíc u analytů 2,4-D a MCPA roční spotřeba v ČR převyšuje 30 tun. Ke sledování byly zvoleny tři řeky v okolí města Jaroměř (Labe, Úpa, Metuje), jedna řeka v okolí města Brna (Svratka) a dvě čistírny odpadních vod (ČOV Jaroměř, ČOV Brno – Modřice). Výběr toků pro sledování proběhl na základě pravděpodobnosti výskytu konkrétních herbicidů a průtoku zemědělsky obdělávanými oblastmi. Sledované látky byly z odebraných vzorků izolovány a zakoncentrovány technikou SPE. K vlastnímu stanovení byla použita metoda plynové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (GC/MS/MS). Před vlastní analýzou bylo nutné analyty derivatizovat. Vybrané herbicidy byly detekovány ve všech odebraných vzorcích.
|
|
|
Analysis of Thick Film Amperometrical Sensors Signal and Its Usage for Measurement and Characterization of Enzymes
Ondruch, Vít ; Kizek, René (oponent) ; Masojídek,, Jiří (oponent) ; Vrba, Radimír (vedoucí práce)
The principle of synchronous detection (SD) has been applied to biosensor measurement. SD principle achieves significant increases in the signal-to-noise ratio, limit of detection and overall measurement robustness. Application of SD in biosensor measurements improves the analysis of the response and avoids the influence of interference/noise produced by stirring, electromagnetic effects and influence of parasitic currents. SD also enables to decompose the signal to stimulation response and phenomena with long time of response and last but not least, to identify second-order phenomena in the signal. Linear statistical model was used to develop software for identification of the stimulation signal in the output current. SD was applied to the response signal of a Photosystem II complex (PSII) biosensor. PSII response to light stimulation follows first order kinetics. The inhibition kinetics of PSII has been studied. Kinetic constants of herbicide binding to PSII depend linearly on herbicide concentration and enable measurement of its concentration at low concentrations.
|
|
|
Determination of residues of the selected pesticide effective substances in wine using the GC/MS method
Ehrenbergerová, Martina ; Benešová, Karolína (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
The grape is one of the oldest cultivated plants. It can be consumed as a fruit or it can be used as a raw material for making stews, juices or the cultivated drink – wine. Generations of wine-makers have been striving to improve both the cultivating conditions of vineyards and the quality of wine. Many harmful elements, such as herbivorous pests, diseases and storms are important factors that can have a negative impact on crop quality. To regulate the effects of these factors, an integrated protection system is used, incorporating agronomical measures, resistant varieties and a wide spectrum of pesticides. However, increasing the usage of pesticides brings certain dangers to both the production quality and the environment. This necessitates the monitoring of the negative effects, including the content of pesticide residues in the grapes. My thesis studies and experimentally assesses selected pesticide residues in certain wine samples.
|
|
|
Multireziduální metody pro stanovení pesticidů ve vodách
Matušková, Monika ; Kubíčková, Kristýna (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce teoretického charakteru se zabývá multireziduálním stanovením pesticidů ve vodách. Zaměřuje se především na pesticidy tvořící rezidua v povrchových vodách, které vzhledem ke své toxicitě a perzistenci v prostředí vyžadují cílené sledování. V práci je uvedeno rozdělení pesticidů a jsou zde popsány jejich vlastnosti, toxicita a procesy odbourávání. Dále jsou zde popsány možnosti analytického stanovení, zejména metody plynové a kapalinové chromatografie s různými typy detektorů. V poslední kapitole je popsán kompletní analytický postup pro stanovení organochlorových pesticidů.
|
|
|
Možnosti degradace pesticidů pomocí oxidu titaničitého
Píšťková, Veronika ; Veselý, Michal (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vybrat pesticidy, u kterých je možné provést degradaci pomocí oxidu titaničitého. První část práce se týká obecné charakteristiky pesticidů, jejich rozdělení, způsobu účinku na cílové činitele a přeměn v životním prostředí - metabolickým i nemetabolickým. Druhá část je věnována heterogenní fotokatalýze s použitím polovodiče TiO2, který se aktivuje využitím UV nebo slunečního záření. Pesticidy se touto metodou mohou přeměnit až na oxid uhličitý, vodu a anorganické minerální soli. Dále jsou zde uvedeny faktory, které ovlivňují rychlost degradace, analytické metody, kterými měříme kinetiku degradace a metody pro sledování přechodných a konečných produktů. U jednotlivých skupin pesticidů jsou uvedeni zástupci, u kterých byly metody degradace zkoumány, včetně reakčních mechanismů rozkladu a meziprodukty, které vznikají během procesu fotokatalýzy.
|
host ::
RSS.