Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2,324 záznamů.  začátekpředchozí2315 - 2324  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.09 vteřin. 

Radiačně indukovaná nádorová onemocnění u obyvatel obcí v okolí MAPE Mydlovary
KREJČÍ, Klára
V roce 1959 byla nedaleko Českých Budějovic u obce Mydlovary zahájena výstavba chemické úpravny uranových rud MAPE Mydlovary. V říjnu 1962 došlo k zahájení provozu a ke zpracovávání uranové rudy. Během provozu zde bylo zpracováno přibližně 17 milionů tun uranové rudy, materiál ze zpracovaných uranových rud se ukládal do přilehlých odkališť. Provoz v úpravně MAPE Mydlovary byl ukončen v listopadu 1991. Areál chemické úpravny MAPE Mydlovary byl částečně zlikvidován, dekontaminován a předán k privatizaci, nyní zde probíhají sanační a rekultivační práce. Přesto představuje v současné době úpravna MAPE Mydlovary pro životní prostředí jednu z největších zátěží, která vznikla po těžbě a úpravě uranových rud v České republice. Předpokládá se, že následky této činností se budou odstraňovat ještě mnoho let. V bezprostřední blízkosti areálu MAPE Mydlovary se nacházejí obce Mydlovary, Olešník a Zahájí. Lze předpokládat, že při zpracování uranových rud a následném ukládání odpadů do přilehlých odkališť mohlo docházet k působení radionuklidů na obyvatele těchto obcí a nelze vyloučit ani možnost, že se v okolí MAPE Mydlovary stále vyskytují zdroje kontaminace a působí na obyvatele obcí Mydlovary, Olešník a Zahájí i dnes, téměř 23 let po ukončení provozu. Proto se tato diplomová práce zabývá vlivem úpravny MAPE Mydlovary na obyvatele obcí Mydlovary, Olešník a Zahájí, konkrétně je zaměřena na počet úmrtí na nádorová onemocnění u obyvatel těchto obcí. Data byla shromažďována od října 2013 do dubna 2014 a obsahují údaje za období 1971-2010. Data byla získávána pomocí nestandardizovaných rozhovorů a byla poskytnuta praktickými lékaři zkoumaných obcí, dále byla data získána z Českého statistického úřadu. Cílem této práce bylo analyzovat a srovnat počet úmrtí na nádorová onemocnění u obyvatel obcí v okolí MAPE Mydlovary a u obyvatel celé České republiky (celorepubliková úmrtnost na nádorová onemocnění) a vyhodnotit možný vliv radiační zátěže na úmrtí na nádorová onemocnění u obyvatel obcí v okolí MAPE Mydlovary. Analýza a srovnání počtu úmrtí na nádorová onemocnění bylo provedeno pomocí statistického šetření. Pro statistické šetření je použito neparametrické testování a je použit tzv. Fisherův exaktní test, který je proveden pomocí statistického softwaru www.ncss.com. Pro tento test byla použita hladina významnosti = 0,2. Vliv radiační zátěže na úmrtí na nádorová onemocnění je statisticky významný pouze u obce Mydlovary, kde je možné statisticky prokázat zvýšený počet úmrtí na nádorová onemocnění oproti počtu úmrtí na nádorová onemocnění v celé České republice. Na základě vyhodnocení získaných dat lze konstatovat, že bývalá chemická úpravna uranových rud MAPE Mydlovary pravděpodobně měla a stále ještě může mít negativní vliv na obyvatele žijící v okolních obcích, zejména na obyvatele obce Mydlovary. Proto je důležité provádět i nadále v areálu bývalé chemické úpravny MAPE Mydlovary sanační a rekultivační práce a zabraňovat tak další možné expozici obyvatel v okolních obcích, i když následky činností bývalé úpravny MAPE Mydlovary se budou odstraňovat ještě mnoho let.

Vývoj technologie mobilního internetu a jeho dopad na uživatele v České republice
Sochor, Filip ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Egressy, Adam (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem technologií mobilního internetového připojení se zaměřením na uživatele v České republice. Hlavním cílem je zmapovat současnou situaci v oblasti mobilního připojení k internetu, prozkoumat preference a využití uživateli, a odpovědět na otázku, zda tuzemští mobilní operátoři splňují očekávání zákazníků z hlediska využití nejnovějších mobilních technologií, nabídkou služeb a celkovou dostupností. Zvolená problematika je řešena v teoretické a praktické části. První úsek se věnuje vývoji mobilních technologií, jejich dostupnosti a možnostem využití koncovými uživateli se svými benefity i nevýhodami. Dostupnost je pojata ve smyslu pokrytí území České republiky a jeho využití některým z frekvenčních pásem. Dále teoretická část obsahuje informace o českém mobilním trhu a porovnání operátorů s obrazem celkového pokrytí území České republiky. Takové údaje byly získány z odborných publikací či veřejně dostupných zdrojů a na základě přímé komunikace s technickým oddělením operátorů Vodafone a T-Mobile. Druhý úsek zkoumá pomocí srovnání, SWOT analýz a dotazníkového šetření spokojenost, využitelnost a čerpání mobilního internetového připojení. Dále praktická část potvrzuje, jak se český uživatel na internetu zpřístupněném pomocí mobilních zařízení chová a kolik času na něm stráví. Sběr dat byl uskutečněn v průběhu 6 měsíců (čtvrtý kvartál roku 2015 - první kvartál roku 2016). Výsledkem praktické části je zjištění spokojenosti uživatelů s připraveností služeb ve smyslu optimalizace obsahu a nabídky informací, služeb a zábavy, případně doprovodných aplikací využívajících připojení k internetu; následně kde a za jakým účelem připojení využívají. Vše s genderovým a věkovým rozdělením za účelem dokázat rozmanitost zaměření uživatelů. Vzniklou práci mohou využít pro své účely mobilní operátoři i virtuální mobilní operátoři jako odraz současné situace, ale také odborníci zaměřující se na možnosti využití mobilního internetového připojení z hlediska jeho momentálního stavu a predikovaného vývoje.

Opioidní receptory a jejich signální systém v myokardu
Ladislav, Marek ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je shromáždit a systematicky seřadit poznatky o opioidních receptorech a jejich signálním systému v myokardu. Činnost srdce je však řízena především adrenergní signalizací a tato práce proto obsahuje také údaje týkající se vlastností a významu dalších důležitých receptorů. Pro lepší obecné porozumění a v rámci shrnutí lze v této práci také nalézt všeobecné základní informace o opioidním systému, především o receptorech a jejich signalizaci. O opioidních receptorech v myokardu se toho stále příliš mnoho neví, a to přesto, že především za různých patofyziologických okolností by opioidní systém mohl mít velmi důležitou úlohu. Důvodů může být několik. Možnost bližší charakterizace opioidních receptorů v myokardu je poměrně obtížná vzhledem k relativně malému množství těchto receptorů v srdeční tkáni. Situaci také poněkud komplikují určité mezidruhové rozdíly, které v modulaci funkce srdce panují. Dosud není zcela objasněn úplný mechanismus, kterým opioidní receptory působí na myokard. Především u lidí by toto poznání mohlo být klíčové, protože tyto receptory, resp. jejich ligandy, by se daly využít k lékařským účelům.

Analýza účinnosti a nežádoucích efektů radikální chemoradioterapie karcinomu anu
Vácha, Ondřej ; Vítek, Pavel (vedoucí práce) ; Konopásek, Bohuslav (oponent)
Tématem bakalářské práce je analýza účinnosti a nežádoucích efektů radikální chemoradioterapie ca anu. Specifikem chemoradioterapie ca anu je vysoká protinádorová účinnost a současně závažné nežádoucí účinky, jejichž manifestace může finálně ovlivnit i parametr přežívání nemocných. Údaje 110 pacientů léčených v posledních 20 letech v Ústavu radiační onkologie FN Na Bulovce v Praze byly analyzovány pro stanovení vlivu techniky záření, chemoterapie a dalších proměnných na výsledky léčby. Při používání chemoradiačního režimu (mitomycin +5-Fu a ozařování až 60Gy), práce potvrzuje vysokou úspěšnost z hlediska přežívání a relapsů choroby. Vyskytuje se ale také značná míra akutní a chronické toxicity. Právě proto se značně redukuje používání chemoterapie u starších pacientů. Avšak úspěšnost léčby z hlediska přežívání a relapsů choroby se u nich výrazně nemění. Věk pacientů jako neustále se měnící proměnná nemá velký vliv ať už na jejich přežívání tak na relaps jejich chorob. Složitější a pokročilejší metody ozařování IMRT značně zmenšily počet vedlejších efektů spojenými se standardními 2D a 3D konformními metodami. Závěr: Vysoká toxicita standardní chemoradiace pro anální karcinom může být snížena, když se použije technologie ozařování IMRT. Nicméně u starších pacientů toxicita může být snížena i...

Imunosupresivní terapie u pacientů po transplantaci plic a její komplikace
Lischke, Robert ; Pafko, Pavel (vedoucí práce) ; Král, Vladimír (oponent) ; Adamec, Miloš (oponent)
Předložená práce obsahuje teoretickou část, která zahrnuje v zakladních bodech celou problematiku související s transplantacemi plic. Vzhledem tématu je detailně rozpracována kapitola 8, zabývající se problematikou imunosupresivní terapie a jejích komplikací, této kapitole se rovněž vztahují literární odkazy uvedené na konci teoretické části. V klinické části jsou prezentovány základní statistické údaje o výsledcích programu transplantací plic v České republice. Dále je prezentována studie, zabývající se výsledky srovnání dvou protokolů imunosupresivní terapie lišících se zvoleným preparátem indukční terapii kazuistika projevu cyklosporinové neurotoxicity u pacienta po bilaterální transplantaci plic pro cystickou fibrózu indikační kritéria užití sirolimu v našem centru studie zabávající se prvními zkušenostmi užitím sirolimu u pacientů s renální dysfunkcí v důsledku nefrotoxicity kalcineurinových inhibitorů. Ke každé části se vztahují samostatné literární citace.

Vývoj mamografického screeningu v České republice
KREJČÍ, Klára
V současné době představuje karcinom prsu nejčastější nádorové onemocnění žen v České republice. V září 2002 byl v České republice oficiálně zaveden celoplošný mamografický screening, jehož význam spočívá v pravidelném a preventivním mamografickém vyšetřování žen za účelem včasné detekce nádorového onemocnění i v případech, kdy ženy ještě netrpí žádnými příznaky ani potížemi. Hlavním úkolem mamografického vyšetření je potvrdit nebo vyvrátit malignitu a při maligním onemocnění prsu zachytit onemocnění v časné fázi. Psaní této bakalářské práce bylo zaměřeno na vývoj mamografického screeningu v České republice, ale zároveň bylo zaměřeno i na počty mamografických vyšetření, na počty zachycených karcinomů, ať už jde o celkový počet zachycených karcinomů nebo o počet karcinomů zachycených pouze v rámci mamografického screeningu a také na počet samoplátkyň.Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, který lékař nejčastěji odesílá pacientky k mamografickému screeningu ? zda praktický lékař či gynekolog. Tyto údaje byly zjišťovány ze screeningového centra Mamografie Havlíčkův Brod. Druhým cílem bylo zanalyzovat počet a nejčastější důvody pacientek, které jsou vyšetřeny na vlastní žádost. Sbírání dat bylo provedeno dotazníkovou metodou a bylo provedeno šedesáti ženám, z toho třiceti ženám na poliklinice Medipont s.r.o. a třiceti ženám na pracovišti Mamografie Havlíčkův Brod. Dotazník vyplňovaly jak ženy, které jsou mladší 40 let a podstoupily vyšetření ultrazvukem, tak i ženy, které splňují minimální věkovou hranici 40 let a byly vyšetřeny mamografem. Do dotazníku vyplňovaly ženy datum, kraj, věk a důvod, proč jsou samoplátkyněmi mamografického nebo ultrazvukového vyšetření. Hypotéza, že počet mamografických vyšetření na vlastní žádost pacientky (samoplátkyně) stoupá, byla potvrzena. Data byla sbírána ze screeningového centra Mamografie Havlíčkův Brod. Ze zpracovaných výsledků v této práci je tedy patrné, že od roku 2002, kdy začal probíhat Národní program screeningu karcinomu prsu, došlo k obrovskému vývoji mamografického screeningu v České republice. Mamografický screening podstupuje stále více žen a i přes zvyšující se incidenci onemocnění zůstává mortalita stabilní, což svědčí o tom, že na pokročilost onemocnění má drtivý a velice kladný dopad program mamografického screeningu.

Úroveň znalostí laické veřejnosti o poskytování první pomoci
Nechanická, Veronika ; Slowik, Regina (vedoucí práce) ; Skála, Bohumil (oponent) ; Býma, Svatopluk (oponent)
V této práci byly zpracován přehled základů první pomoci včetně nejnovějších doporučení pro kardiopulmocerebrální resuscitaci. Byly zmíněny vybrané stavy poškozující zdraví nebo ohrožující život včetně doporučení postupu první pomoci. Rovněž byla zpracována doporučení pro správné přivolání zdravotnické záchranné služby a byla učiněna připomínka trestního práva ve vztahu k první pomoci. V praktické části práce byly analyzovány odpovědi 99 respondentů na otázky mapující základní sociometrické a demografické údaje a základní znalosti první pomoci. Byly potvrzeny hypotézy, že lepší znalosti první pomoci mají osoby, které prodělaly kurs první pomoci, které měly možnost první pomoc poskytnout v praxi, a osoby se zdravotnickým vzděláním, Lepší výsledky vykázaly i osoby, které i subjektivně své znalosti hodnotily kladně. Ve skupině žen byla potvrzena hypotéza, že úroveň znalostí první pomoci je přímo úměrná dosaženému vzdělání a potvrdil se i předpoklad, že nejmladší a nejstarší generace má nejmenší znalosti první pomoci. Ve skupině mužů bylo zjištěno, že nejlepších znalostí dosáhla překvapivě kategorie nejmladších respondentů a respondentů s nejnižším vzděláním. Výsledky výzkumu potvrzují potřebnost rozšíření a zintenzívnění kursů první pomoci pro širokou laickou, ale i zdravotnickou veřejnost.

Ošetřovatelská péče o nemocného s kolorektálním karcinomem
Pokorná, Petra ; Vytejčková, Renata (vedoucí práce) ; Vobořil, René (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je zpracování případové studie ošetřovatelské péče o nemocného, který byl hospitalizován na chirurgickém oddělení v jedné z pražských nemocnic s diagnózou karcinom recti. V této studii jsem se věnovala 40-ti letému pacientovi, který byl přijat k resekci rektosigmoidea. Pacient souhlasí s tím, že informace o jeho nemoci budou použity při zpracování této práce. V klinické části se věnuji charakteristice onemocnění, anatomii a fyziologii tlustého střeva a rekta. Dále se zabývám patofyziologií nádorů, klinickým obrazem nemoci a základními vyšetřovacími metodami vedoucí k diagnóze kolorektálního karcinomu, prognózou a možnostmi prevence. Dále jsou zde uvedeny základní údaje o pacientovi, údaje z lékařské anamnézy a vyšetření, která byla rozhodující indikací k operačnímu výkonu. Následuje stručný průběh hospitalizace. Ošetřovatelská část zahrnuje stručnou charakteristiku ošetřovatelského procesu, zhodnocení nemocného podle modelu Majory Gordonové, stanovení aktuálních a potencionálních diagnóz, realizaci a hodnocení ošetřovatelské péče. Informace o nemocném jsem zaznamenala do formuláře zpracované pro potřeby výuky v oboru ošetřovatelství na 3. LF UK v Praze a ošetřovatelskou anamnézu jsem zaznamenala do formuláře z nemocnice ÚVN. Ošetřovatelské diagnózy jsem stanovila z analýzy...

Subkutánní mastektomie jako prevence onkologického onemocnění
Měšťák, Ondřej ; Měšťák, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou subkutánní mastektomie jako prevence onkologického onemocnění prsu. Byl vybrán soubor pacientek, kterým byla provedena subkutánní mastektomie na Klinice plastické chirurgie 1. LF UK a FN Bulovka v letech 2001- 2005. K profylaktické mastektomii byly indikovány onkologem na základě těžké fibrocystické mastopatie. V práci byly sledovány anamnestické údaje, histologické nálezy, typ a čas rekonstrukce.

Plicní nemoci z povolání, jejich vývoj a prevence
Kliková, Hana ; Kneidlová, Monika (vedoucí práce)
Jako nemoc z povolání je označována taková nemoc, která se nachází na platném seznamu nemocí z povolání a nemocí z povolání je pouze tehdy, pokud pracovní prostředí a náplň práce postiženého splňuje podmínky vzniku nemoci z povolání. O tom, zda v daném pracovním prostředí a za daných podmínek mohla nemoc z povolání vzniknout pak rozhoduje hygienik. Účelem práce je určit, kterých plicních nemocí z povolání za dané období ubylo, a kterých spíše přibývá, a jaký je výskyt těchto nemocí mezi muži a ženami. Nemoci z povolání, jejich vývoj a prevence, jsou velice závažným problémem sociálním i ekonomickým. Nemoci, které postihují plíce a související orgány (dýchací cesty, pohrudnici, pobřišnici), ať už se jedná o fibrotizující, nádorová, infekční či alergická postižení, jsou jedny z nejčastějších, a proto nejvýznamnějších. Proto je jednou z částí práce kapitola, která se zabývá prevencí. V teoretické části práce je uveden seznam plicních nemocí z povolání, stručný popis jejich klinického a rentgenového obrazu, podmínky a okolnosti jejich vzniku. V praktické části jsou zpracovány statistické údaje od roku 2003 do roku 2007 včetně a je zakončena skupinou kasuistik pro názorné dokreslení této problematiky.