|
|
Radiačně indukovaná nádorová onemocnění u obyvatel obcí v okolí MAPE Mydlovary
KREJČÍ, Klára
V roce 1959 byla nedaleko Českých Budějovic u obce Mydlovary zahájena výstavba chemické úpravny uranových rud MAPE Mydlovary. V říjnu 1962 došlo k zahájení provozu a ke zpracovávání uranové rudy. Během provozu zde bylo zpracováno přibližně 17 milionů tun uranové rudy, materiál ze zpracovaných uranových rud se ukládal do přilehlých odkališť. Provoz v úpravně MAPE Mydlovary byl ukončen v listopadu 1991. Areál chemické úpravny MAPE Mydlovary byl částečně zlikvidován, dekontaminován a předán k privatizaci, nyní zde probíhají sanační a rekultivační práce. Přesto představuje v současné době úpravna MAPE Mydlovary pro životní prostředí jednu z největších zátěží, která vznikla po těžbě a úpravě uranových rud v České republice. Předpokládá se, že následky této činností se budou odstraňovat ještě mnoho let. V bezprostřední blízkosti areálu MAPE Mydlovary se nacházejí obce Mydlovary, Olešník a Zahájí. Lze předpokládat, že při zpracování uranových rud a následném ukládání odpadů do přilehlých odkališť mohlo docházet k působení radionuklidů na obyvatele těchto obcí a nelze vyloučit ani možnost, že se v okolí MAPE Mydlovary stále vyskytují zdroje kontaminace a působí na obyvatele obcí Mydlovary, Olešník a Zahájí i dnes, téměř 23 let po ukončení provozu. Proto se tato diplomová práce zabývá vlivem úpravny MAPE Mydlovary na obyvatele obcí Mydlovary, Olešník a Zahájí, konkrétně je zaměřena na počet úmrtí na nádorová onemocnění u obyvatel těchto obcí. Data byla shromažďována od října 2013 do dubna 2014 a obsahují údaje za období 1971-2010. Data byla získávána pomocí nestandardizovaných rozhovorů a byla poskytnuta praktickými lékaři zkoumaných obcí, dále byla data získána z Českého statistického úřadu. Cílem této práce bylo analyzovat a srovnat počet úmrtí na nádorová onemocnění u obyvatel obcí v okolí MAPE Mydlovary a u obyvatel celé České republiky (celorepubliková úmrtnost na nádorová onemocnění) a vyhodnotit možný vliv radiační zátěže na úmrtí na nádorová onemocnění u obyvatel obcí v okolí MAPE Mydlovary. Analýza a srovnání počtu úmrtí na nádorová onemocnění bylo provedeno pomocí statistického šetření. Pro statistické šetření je použito neparametrické testování a je použit tzv. Fisherův exaktní test, který je proveden pomocí statistického softwaru www.ncss.com. Pro tento test byla použita hladina významnosti = 0,2. Vliv radiační zátěže na úmrtí na nádorová onemocnění je statisticky významný pouze u obce Mydlovary, kde je možné statisticky prokázat zvýšený počet úmrtí na nádorová onemocnění oproti počtu úmrtí na nádorová onemocnění v celé České republice. Na základě vyhodnocení získaných dat lze konstatovat, že bývalá chemická úpravna uranových rud MAPE Mydlovary pravděpodobně měla a stále ještě může mít negativní vliv na obyvatele žijící v okolních obcích, zejména na obyvatele obce Mydlovary. Proto je důležité provádět i nadále v areálu bývalé chemické úpravny MAPE Mydlovary sanační a rekultivační práce a zabraňovat tak další možné expozici obyvatel v okolních obcích, i když následky činností bývalé úpravny MAPE Mydlovary se budou odstraňovat ještě mnoho let.
|
|
|
Vývoj mamografického screeningu v České republice
KREJČÍ, Klára
V současné době představuje karcinom prsu nejčastější nádorové onemocnění žen v České republice. V září 2002 byl v České republice oficiálně zaveden celoplošný mamografický screening, jehož význam spočívá v pravidelném a preventivním mamografickém vyšetřování žen za účelem včasné detekce nádorového onemocnění i v případech, kdy ženy ještě netrpí žádnými příznaky ani potížemi. Hlavním úkolem mamografického vyšetření je potvrdit nebo vyvrátit malignitu a při maligním onemocnění prsu zachytit onemocnění v časné fázi. Psaní této bakalářské práce bylo zaměřeno na vývoj mamografického screeningu v České republice, ale zároveň bylo zaměřeno i na počty mamografických vyšetření, na počty zachycených karcinomů, ať už jde o celkový počet zachycených karcinomů nebo o počet karcinomů zachycených pouze v rámci mamografického screeningu a také na počet samoplátkyň.Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, který lékař nejčastěji odesílá pacientky k mamografickému screeningu ? zda praktický lékař či gynekolog. Tyto údaje byly zjišťovány ze screeningového centra Mamografie Havlíčkův Brod. Druhým cílem bylo zanalyzovat počet a nejčastější důvody pacientek, které jsou vyšetřeny na vlastní žádost. Sbírání dat bylo provedeno dotazníkovou metodou a bylo provedeno šedesáti ženám, z toho třiceti ženám na poliklinice Medipont s.r.o. a třiceti ženám na pracovišti Mamografie Havlíčkův Brod. Dotazník vyplňovaly jak ženy, které jsou mladší 40 let a podstoupily vyšetření ultrazvukem, tak i ženy, které splňují minimální věkovou hranici 40 let a byly vyšetřeny mamografem. Do dotazníku vyplňovaly ženy datum, kraj, věk a důvod, proč jsou samoplátkyněmi mamografického nebo ultrazvukového vyšetření. Hypotéza, že počet mamografických vyšetření na vlastní žádost pacientky (samoplátkyně) stoupá, byla potvrzena. Data byla sbírána ze screeningového centra Mamografie Havlíčkův Brod. Ze zpracovaných výsledků v této práci je tedy patrné, že od roku 2002, kdy začal probíhat Národní program screeningu karcinomu prsu, došlo k obrovskému vývoji mamografického screeningu v České republice. Mamografický screening podstupuje stále více žen a i přes zvyšující se incidenci onemocnění zůstává mortalita stabilní, což svědčí o tom, že na pokročilost onemocnění má drtivý a velice kladný dopad program mamografického screeningu.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.