|
|
Charakterizace specifických proteinů z vybraných živočišných produktů.
Janhuba, Filip ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na specifické obranné proteiny z živočišných produktů, zejména na charakterizaci antimikrobiálního proteinu ovotransferinu (též „conalbuminu“) pocházejícího z vaječného bílku, který patří do skupiny transferinů a je do jisté míry analogem laktoferinu v mléce. Ovotransferin má velmi široké spektrum účinků, především antivirové, protirakovinové a imunomodulační. Jeho antimikrobiální aktivita vycházející z možnosti vázat železo je stále předmětem velkého zájmu. Pro srovnání charakteristik ovotransferinu byl použit další obranný vaječný protein, a to lysozym (N-acetylmuramidglykanhydrolasa). V teoretické části diplomové práce byl vypracován přehled o specifických antimikrobiálních proteinech ve vybraných živočišných produktech, kdy byl důraz kladen především na ovotransferin a lysozym. Experimentální část je zaměřena na optimalizaci metod stanovení antimikrobiální aktivity, koncentrace a čistoty těchto proteinů. Pro kvantitativní stanovení celkových proteinů byla využita optimalizovaná Hartree – Lowryho metoda a pro zjištění molekulové hmotnosti a čistoty byla provedena SDS-PAGE s vizualizací pomocí Coomassie Brilliant Blue G250 nebo pomocí barvení stříbrem. V rámci charakterizace byl reálný vzorek vaječného bílku souběžně srovnáván se vzorky antimikrobiálních tablet a s lyofilizovanými vzorky antimikrobiálních proteinů dodanými průmyslovým partnerem a bylo určeno jejich přesné proteinové složení a čistota. Studium antimikrobiální aktivity ovotransferinu bylo prováděno na kulturách bakterie Bacillus subtilis a pro srovnání i na gramnegativní bakterii E. coli. Ovotransferin vykázal antimikrobiální účinek i přes vysoký přídavek (100 mM) hydrogenuhličitanových iontů až při velmi vysokých koncentracích okolo 75 mg/ml (Bacillus subtilis) a 50 mg/ml (E. coli). Inhibiční efekt byl nejvíce patrný v tekutých médiích. U enzymu lysozymu bylo zjištěno, že vykazuje v případě kultury grampozitivních bakterií významnou inhibiční aktivitu již od 0,3 mg/ml. Naopak inhibiční účinek na E. coli pozorován nebyl. V další části byl ovotransferin izolován z vaječného bílku gelovou filtrací na koloně s náplní Sephadex G100. Jako mobilní fáze byly testovány 0,1 M fosfátový a 0,05 M Tris-HCl pufr. Čistota ovotransferinu byla srovnána s komerčním standardem pomocí SDS-PAGE. Na závěr byla testována možnost enkapsulace ovotransferinu a lysozymu do liposomových a chitosanových částic. Vlastnosti připravených částic byly studovány pomocí DLS a měření zeta potenciálu. Studována byla také stabilita částic v modelových fyziologických podmínkách.
|
|
|
Změny obsahu enzymu Rubisco u smrku ztepilého přirozeně rostoucího v gradientu nadmořských výšek
Tomasz, Teresa ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozdíly obsahu enzymu Rubisco v jehlicích smrku ztepilého (Picea abies L.) rostoucího v různých nadmořských výškách, tedy při různých koncentracích oxidu uhličitého. Vzorky pocházely z Jeseníků a sběr provedlo Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Ve třech nadmořských výškách – nízké (low, L), střední (medium, M), vysoké (high, H) – byly sesbírány z celkem 39 smrků (13 smrků v každé nadmořské výšce) vzorky slunných a stinných jehlic. Pro separaci Rubisco byla použita metoda SDS-PAGE, obsah byl stanoven počítačovou denzitometrií. Výsledky u slunných jehlic potvrdily hypotézu, že obsah Rubisco klesá se vzrůstající nadmořskou výškou, avšak u stinných jehlic nebyl prokázán významný vliv nadmořské výšky na obsah enzymu Rubisco. V nízké nadmořské výšce byl obsah Rubisco statisticky významně vyšší u slunných jehlic ve srovnání se stinnými jehlicemi. Ve střední a vysoké nadmořské výšce nebyl zjištěn významný rozdíl mezi slunnými a stinnými jehlicemi.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na obsah enzymu Rubisco u buku lesního a smrku ztepilého
Hamříková, Dominika ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byl sledován obsah enzymu Rubisco u buku lesního (Fagus sylvatica) a smrku ztepilého (Picea abies) pěstovaných v podmínkách normální (A), tj. 350 mol·mol-1 a zvýšené (E), tj. 700 mol·mol-1 koncentrace oxidu uhličitého a dále obsah Rubisco ve stinných (sh) a slunných (ex) listech, resp. jehlicích. Obsah enzymu byl stanoven metodou SDS-PAGE. Významný pokles obsahu Rubisco byl prokázán v podmínkách E proti A u stinných listů buku. V ostatních případech nebyl pokles tak významný. Při srovnání slunných a stinných jehlic se také neprokázal statisticky významný rozdíl, avšak ve stinných listech buku oproti slunným byl obsah Rubisco významně nižší a zvláště pak v podmínkách E.
|
|
|
Charakterizace a stabilizace pankreatinu
Wurstová, Agáta ; Němcová, Andrea (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na studium enzymatické směsi pankreatinu, její charakterizaci a následnou enkapsulaci do liposomů. Jako srovnávací proteiny byly použity hovězí sérový albumin a trypsin. Charakterizace pankreatinu se skládá ze dvou částí. V první části je práce zaměřena na optimalizaci metod stanovení koncentrace pomocí absorpční spektrofotometrie s využitím základních metod pro identifikaci proteinů (Biuretová metoda, H-L metoda a Bradfordova metoda). Dále bylo proměřeno absorbční spektrum daného proteinu v UV oblasti. Jako metoda identifikace proteinu a zjištění jeho relativní molekulové hmotnosti byla použita metoda SDS-PAGE. Pro identifikaci složek pankreatinu byla použita LPLC ve dvou modifikacích, iontoměničová chromatografie a gelová filtrace. Druhá část práce je věnovaná charakteristice pankreatinu jako enzymu, primárně zjištění optimálních hodnot pH a teploty pro nejdůležitější enzymatické aktivity pankreatinu – proteolytickou (pH 8,9 a 50°C), amylázovou (pH 7 a 40 °C) a lipolytickou (pH 7 a 50 °C). Poslední část práce zaujímá enkapsulace pankreatinu do liposomů a pomocí přístroje DLS také stanovení distribuce velikosti částic a jejich zeta potenciálu. Částice samovolně neuvolňovaly enkapsulované enzymy, k jejich uvolnění došlo až po aplikaci fosfolipázy D, čímž bylo potvrzeno, že liposomy mohou být použity jako transportní systémy pro nativní enzymy.
|
|
| |
|
|
Relativní abundance patatinu ve vztahu k antioxidativní kapacitě hlíz vybrané skupiny kulturních a planých druhů brambor
MEJZLÍK, Petr
Cílem diplomové práce bylo stanovit obsah čistých hlízových bílkovin, relativní abundanci patatinu v hlízových bílkovinách a následně též antioxidativní potenciál. Teoretická část práce se zabývala charakteristikou bramboru hlíznatého, jeho chemickým složením a popisem analyzovaných planých a kulturních druhů brambor. V praktické části byly prezentovány výsledky. Významná genotypová variabilita antioxidativní aktivity byla detekována na úrovni sušiny hlíz v rozsahu od 0,221 (Solanum berthaultii 07S0300031) do 0,066 mg kyseliny askorbové/g sušiny (Solanum tuberosum odrůda Kuras), tak i při analýze izolovaného proteinu. Nebyl nalezen přímý vztah mezi obsahem bílkovin či relativní abundancí patatinu a antioxidační aktivitu daného genotypu. Zjištěné skutečnosti byly porovnány s literaturou.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení změn zásobních profilů zrna ječmene (Hordeum vulgare L.) v průběhu procesu sladování pomocí gelové elektroforézy
BINDER, Richard
Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením změn profilů zásobních bílkovin zrna ječmene (Hordeum vulgare L.) v průběhu procesu sladování pomocí gelové elektroforézy. Analýzám byly podrobeny tři odrůdy jarního ječmene. Nesladovnická odrůda Herris a sladovnické odrůdy Radegast a Sebastian. V průběhu procesu sladování dochází k proteolýze a tím pádem ke změně spekter zásobních bílkovin zrna. Tyto změny zásobních bílkovin byly zachyceny a vyhodnoceny pomocí gelové elektroforézy, technikou SDS-PAGE, na základě změn molekulových hmotností v různých fázích procesu sladování. Dále byla pozorována hmotnost tisíce semen (HTS) před a po procesu sladování. Tyto výsledky byly statisticky vyhodnoceny.
|
|
| |
host ::
RSS.