|
Riziko hybridizace pěstovaných třešní s ohroženou třešní křovitou (Prunus fruticosa)
Musilová, Lenka ; Vít, Petr (vedoucí práce) ; Zahradníček, Jaroslav (oponent)
Do rodu Prunus náleží velké množství zemědělsky významných druhů ovocných stromů, mezi které patří také višně (Prunus cerasus) a třešně (Prunus avium). P. cerasus je považována za allopolyploidního hybrida vzniklého křížením Prunus fruticosa (2n = 4x = 32) a P. avium (2n = 2x = 16). Světová produkce višní byla pro rok 2008 odhadována na více než 1,15 milionů tun. Prunus fruticosa (třešeň křovitá) je reliktním stepním (lesostepním) teplomilným druhem, který je v České republice silně ohrožený (C2). Hlavní nebezpečí pro třešeň křovitou představují přímé i nepřímé lidské aktivity. Jedná se především o ztrátu přirozených biotopů a hybridizaci s nepůvodními pěstovanými druhy, které zplaňují do volné přírody. P. fruticosa hybridizuje se zplanělou, na našem území nepůvodní P. cerasus (třešní višní) v rámci celého svého areálu za vzniku plodného hybrida Prunus × eminens. Výsledky dosavadních studií ukazují, že hybridi jsou četnější ve střední Evropě a že četnost hybridizace stoupá směrem na západ. Tento jev souvisí s lidskou činností. Mnozí autoři považují hybridizaci za hlavní příčinu ohrožení tohoto rostlinného druhu a upozorňují, že na mnohých lokalitách mohou kříženci "čisté" druhy P. fruticosa zcela nahradit. Studium hybridizace P. fruticosa s pěstovaným a zplanělým druhem P. cerasus pomocí moderních...
|
|
Produkce sekundarních metabolitů u aktinomycet z rhizosféry brambor.
Komžák, Ondřej ; Erban, Tomáš (oponent) ; Bosáková, Zuzana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na hledání producentů sekundárních metabolitů potlačujících patogenní bakterii Streptomyces scabies (synonymum scabiei), která způsobuje strupovitost u některých druhů zemědělských plodin a tím významné ekonomické ztráty. Metodou sekvenace genů 16S rRNA byly identifikovány kmeny bakterií z rhizosféry brambor a jednoduchým kultivačním testem určeny kmeny, které účinně potlačují Streptomyces scabies. Další práce v rámci tohoto projektu bude zaměřena na identifikaci těchto sekundárních metabolitů metodou HPLC.
|
|
Care Farming jako forma rehabilitace a sociální služby
Kadlecová, Helena ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Deverová, Lenka (oponent)
Care farming je využívání farem, zemědělských prací, zvířat a rostlin pro podporu lidského zdraví a kvality života. Jeho původ je v zapojování pacientů do zemědělských a farmářských prací v léčebnách v minulých staletích a ve venkovské svépomoci zaměstnáváním znevýhodněných jedinců na farmách. Moderní care farming vychází z principu multifunkčního zemědělství, které nabízí služby nad rámec samotné produkce, a z hledání nových možností terapie, rehabilitace a způsobů integrace osob s postižením a znevýhodněním, v rámci procesu deinstitucionalizace péče. Některé země rozvíjejí praxi care farming i výzkum na národních a mezinárodní úrovni. Care farming je většinou přístup vzniklý spontánně od jednotlivých osob a organizací. Při nárůstu počtu jeho poskytovatelů dochází ke snahám o jeho systematizaci. Uvádím příklad Norska a Velké Británie. Program care farming je nabízen zemědělskými farmami nebo organizacemi poskytujícími sociální a zdravotnické služby, které využívají prvků care farming jako prostředku svých služeb. Častými cílovými skupinami jsou lidé s psychickým, mentálním a fyzickým postižením, sociálně znevýhodnění, senioři, děti, problematická mládež, osoby se závislostmi aj. Program care farming je u nich individuálně využíván např. v působení na psychiku a na senzomotorické funkce, jako smysluplná...
|
|
Regionální potraviny a jejich význam
TVRZICKÁ, Nela
Bakalářská práce se zabývá regionálními potravinami a jejich významem obecně. Dále hodnotí pomocí dotazníkového šetření znalosti souboru vybraných 50 pracujících žen a 50 důchodkyň o regionálních potravinách. Teoretická část pojednává o obecné charakteristice regionálních potravin v České republice a jejich významu. Zabývá se také institucemi, které se rozvoji produkce regionálních potravin v České republice věnují. Potom se zabývá třinácti krajům České republiky. O každém kraji je zde obecná charakteristika místního podnebí a možností pro hospodářství. U každého kraje jsou charakterizovány tři oceněné regionální potraviny a jejich výrobci. Dále se zaměřuje také na regionální potraviny v zahraničí, zejména v Evropě a u našich nejbližších sousedů. Praktická práce je zaměřena na zjištění znalostí o regionálních potravinách formou dotazníku. Získaná data jsou zpracována a následně graficky znázorněna. Ze zjištěných dat vyšlo, že 88% ze sledovaného 100 členného souboru respondentek pracujících a důchodkyň regionální potraviny běžně kupuje.
|
|
Změny půdního krytu v suburbánní zóně jižního sektoru Prahy
Stachura, Jan ; Chuman, Tomáš (oponent) ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce)
Hlavním tématem práce je proces záboru půd ve spojení s procesem suburbanizace, který zábor půd v poslední době urychlil. Proces rozrůstáni metropole do krajiny s sebou přináší mnoho změn. Prvním důsledkem je zábor a zástavba kvalitních zemědělských půd v zázemí, tento jev je urychlován nižšími stavebními náklady na zemědělské půdě než ve starých průmyslových "brownfield" v jádrové oblasti. Jelikož jsou půdy v zázemí metropole cenné z hlediska zemědělské produkce, tak jejich zástavbou ztrácíme tento neobnovitelný zdroj. Proto je nutné tento jev nejenom popsat a kvantifikovat, ale také ho brát v potaz při krajinném plánování. Práce se zabývá jak kvantifikací změn půdního krytu, tak i vyjádřením kvality půd, které byly znehodnoceny a zastaveny. Kvalita půd je popsána pomocí bodového hodnocení BPEJ. Rešeršní část práce se zabývá dalšími důsledky záboru půd a vzrůstem plochy nepropustných povrchů v území. Výsledky práce jsou poté srovnány s výsledky studií provedených v jiných zájmových územích. Klíčová slova: zábor půd, urban sprawl, suburbanizace, pražská periferie
|
|
Šťavelany v horninách a rostlinách
Novotná, Julie ; Hruška, Jakub (oponent) ; Jehlička, Jan (vedoucí práce)
Šťavelany netvoří jen ledvinové kameny, ale vyskytují se v celé přírodě. Je dobře známo, že jsou produktem některých rostlin, hub a lišejníků. Zvýšené akumulace šťavelanu vápenatého vykazují např.: šťovík, rebarbora, špenát, sója nebo diefenbachie. Šťavelany obsluhují v rostlinách řadu důležitých funkcí jako je regulace vápníku, obrana před herbivory a detoxifikace kovů. Schopnost rostliny detoxifikace hliníku je rozhodujícím faktorem produkce sklizně. Správně zvolené způsoby komerčního užívání nízkooxalátových odrůd plodin, nebo genetická manipulace, by mohly vést nejen ke zvýšení nutričních hodnot zemědělských plodin, ale i ke zvýšení zemědělské produkce. Zastoupení šťavelanů v horninách nejlépe reprezentují minerály šťavelanu vápenatého, whewellit a weddellit. Vyskytují se v sedimentech, vysrážené v konkrecích a hydrotermálních žilách nebo rozptýlené v mladých sedimentech, např. rašeliništích. Šťavelany jsou biologickým produktem a lze je považovat za indikátory aktivity živých organizmů, proto mohou být vyhledávány při průzkumu vesmírných těles. Pro tyto účely je nezbytné studium šťavelanů na Zemi a interpretace jejich Ramanových spekter.
|
|
Produkce bioplynu v zemědělském podniku - případová studie
Jaša, Martin ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
Ve své práci jsem popsal evropské a národní postoje k výrobě energie z obnovitelných zdrojů, technologii výroby bioplynu a jeho samotné využití. Využití technologie jsem popsal na praktickém, již stojícím a fungujícím projektu bioplynové stanice v Budišově u Třebíče. Popisoval jsem využitelnost a ekonomickou efektivnost takovéhoto projektu. Jako výsledek práce jsem si zvolil poukázat na celkovou výhodnost projektu jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska prospěšnosti pro okolí díky vedlejší tvorbě tepla při tvorbě bioplynu. Celá práce by mohla upozornit na směr, kterým by se mohl ubírat trend výroby elektřiny do budoucna.
|
|
Vliv využívání biopaliv na ceny pohonných hmot a na ceny potravin
Procházka, Štěpán ; Ryvolová, Ivana (vedoucí práce) ; Petrášek, František (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem využívání biopaliv na ceny pohonných hmot a na ceny potravin. Teoretická část seznamuje s pojmem biopaliva, s důvody pro jejich zavedení a snaží se ukázat růst cen některých zemědělských komodit v důsledku výroby biopaliv a jejich vliv na ceny pohonných hmot. Analytická část nabízí metodu, pomocí které lze vypočítat limitní cenu za 1 barel MEŘO (Metylester řepkového oleje) pomocí změn kurzu Kč k USD a změn ceny ropy v USD za 1 barel. Cílem práce je posouzení vlivu produkce biopaliv na ceny potravin a pohonných hmot.
|
|
Emise skleníkových plynů při pěstování zeleniny
KRATOCHVÍLOVÁ, Pavla
Práce je zaměřena na zjištění, zda je z environmentálního hlediska produkce skleníkových plynů vyšší u konvenčního způsobu pěstování či při ekologickém způsobu pěstování česneku. Studie je zpracovávána na základě veškerých systémových procesů, jež jsou využity při pěstování česneku. Při sběru vstupních dat, která byla získána dotazníkovým či telefonním šetřením, jako podkladů pro zpracování, vyplynulo, že hlavními procesy pro výpočet budou převážně zemědělské procesy. Ze získaných dat a informací z databáze Ecoinvent byla vypočtena emisní zátěž ekvivalentu C02 na kilogram jednotlivých produktů a výrobků. Účelem studie je zpřístupnění informací o možnosti volby potravin a jeho vlivu na životní prostředí, co největšímu počtu lidí takovým způsobem, aby pak sami mohli kvalifikovaně rozhodnout, které potraviny chtějí konzumovat. Závěrem této práce je výsledek, kde se ukazuje, že pěstování česneku ekologickým způsobem je šetrnější k životnímu prostředí, jelikož produkuje méně emisí než konvenční zemědělství.
|
|
Odhad výnosů zemědělských plodin na základě družicového monitoringu
Lukas, V. ; Trnka, Miroslav ; Semerádová, Daniela ; Rajdl, Kamil ; Balek, Jan ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Hlavinka, Petr ; Žalud, Zdeněk
Znalost výnosů plodin před dosažením sklizně je významná nejen pro plánování aktivit na úrovni zemědělských podniků, ale také z národohospodářského pohledu pro zabezpečení produkce potravin. Cílem studie bylo ověřit vývoj modelu odhadu výnosů významných plodin (pšenice ozimé, ječmene jarního a řepky ozimé) z výsledků vegetačních indexů NDVI (Normalized Difference Vegetation Index) a EVI2 (Enhanced Vegetation Index) ze senzoru MODIS v podobě 16 denních kompozitů za období 2000 – 2014. Za vybrané území 14 okresů České republiky, které představují regiony s vyšší intenzitou zemědělské produkce a rozdílnými pedo-klimatickými podmínkami. Přesnost predikčního modelu byl testována zejména v ročnících se silným výskytem sucha a nízkou úrovní výnosu (2000, 2003, 2006 a 2012). Stabilnější výsledky byly dosaženy ve výnosově nejproduktivnějších okresech, jako jsou Olomouc a Přerov, zatímco u výše položených území byl model značně ovlivněn nižším podílem sledovaných plodin na úkor pícnin. Ve většině případů byla vyšší přesnost stanovení výnosu dosažena pomocí vegetačního indexu EVI2 a postupným průměrováním hodnot kompozitů v průběhu vegetačního období plodin.
|
host ::
