|
|
Hodnocení humanitární intervence v SRJ v roce 1999
Duhan, Peter ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Šindelář, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tzv. humanitárním bombardováním Svazové republiky Jugoslávie v roce 1999. Cílem práce je zhodnocení operace NATO s názvem Allied Force. Hodnocení se bude skládat ze dvou částí. Nejprve bude operace podrobena analýze z pohledu zprávy Responsibility to Protect, která se snaží definovat, za jakých okolností je možné zaútočit na suverénní stát ve jménu ochrany lidských práv. Následně budou zkoumány jednotlivé cíle operace, tak jak je definovali představitelé NATO. Cílem bude zjistit, zda byly záměry NATO naplněny a pokud ne, proč se tak stalo. Aby bylo možné operaci Allied Force takto zhodnotit, je nutné rozebrat dění v regionu, které událostem v roce 1999 předcházelo. Práce se stručně věnuje historii Kosova, podrobněji pak zkoumá období od 80. let 20. století až po rok 1999. Část práce se rovněž zabývá etnickými válkami na Balkáně v první polovině 90. let a důsledkům, které měly na situaci v Kosovu. Důležitou částí je pak analýza formování pozic NATO od jara 1998 až po červen 1999, kdy byla operace ukončena.
|
|
|
Sekuritizace lidské bezpečnosti v rámci procesu přijímání doktríny Responsibility to Protect
Kopečný, Tomáš ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
SHRNUTÍ Poté, co se na konci devadesátých let rozhodla mezinárodní komunita reagovat na zkušenosti genocid a etnických čistek ve Rwandě, bývalé Jugoslávii či Východním Timoru prosazováním ochrany lidské bezpečnosti ve formě doktríny R2P, trvalo ještě několik let, než Valné shromáždění OSN oficiálně tyto principy přijalo. Oproti původnímu návrhu ICISS z roku 2001 ale dokument Světového summitu z roku 2005 obsahoval mnohem méně závazné prohlášení. V průběhu sekuritizace lidské bezpečnosti v tomto období došlo k vývoji, který tyto změny zapříčinil. Cílem této práce proto bylo nalézt odpověď na výzkumnou otázku snažící se o vysvětlení tohoto vývoje: Jaké faktory způsobily změnu ve znění konceptu R2P přijatém v roce 2005 na půdě OSN oproti původní zprávě ICISS? Teorie sekuritizace byla vodítkem, na základě kterého tato práce postupovala při zpracovávání diskurzivní analýzy projevů stálých členů RB OSN na půdě OSN. Po zpracování všech projevů souvisejících s R2P na půdě OSN mezi prosincem 2001 a zářím 2005 práce identifikovala klíčová období, ve kterých se R2P řešila mezi stálými členy RB OSN. Diskurzivní analýzou pak zhodnotila, jaká země kdy a jakým způsobem artikulovala podporu potřebě intervence na úkor normy státní suverenity, a tak sekuritizovala lidskou bezpečnost vyjádřenou v principech R2P. Jako pravdivé...
|
|
| |
|
|
Koncept "Responsibility to Protect" v mezinárodním společenství. Případová studie Súdánu
Linková, Zuzana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konceptem "Responsibility to protect" v mezinárodním společenství z obecného hlediska a také v praxi na případu konfliktu v Dárfúru. První část práce je teoretická a věnuje se samotnému konceptu. Jsou v ní popsány jeho vznik, obsah, tři hlavní pilíře a definice kategorií zločinů, na které se koncept vztahuje. V první části práce jsou také analyzovány postoje nejdůležitějších mezinárodních aktérů ke konceptu z hlediska jeho možného použití v praxi. Poslední kapitola první části analyzuje problémy, úskalí a výzvy konceptu, na které může mezinárodní společenství při jeho implementaci narazit. Druhá část práce se zaměřuje na konflikt v Dárfúru; pro pochopení souvislostí se nejdříve věnuje historickému vývoji Súdánu a Dárfúru a poté konfliktu, který propukl v roce 2003. Nejprve se kapitola zabývá průběhem konfliktu mezi lety 2003-2009 a poté je diskutováno zapojení a vliv mezinárodních aktérů v konfliktu tj. především Rady bezpečnosti OSN, Africké unie a USA. Ve své třetí části práce propojuje koncept R2P a konflikt v Dárfúru. V rámci každého pilíře jsou aplikovány jeho hlavní principy na konflikt v Dárfúru, analyzuje se, zda došlo ke spáchání zločinů popsaných v R2P, aby mohl být koncept aplikován. Dále se ve třetí části zkoumá, zda se R2P v chování zainteresovaných...
|
|
|
Humanitarian Intervention from the Point of View of International Law
Ondrovičová, Jana ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent) ; Jankuv, Juraj (oponent)
Práca sa zaoberá skúmaním problematiky humanitárnej intervencie. Hoci je na túto oblasť možné nahliadať z viacerých hľadísk, v tejto práci je koncentrácia zameraná na právnu problematiku tohto konceptu. Napriek tomu, že problematika nie je novou, ale sa na scéne objavuje značnú dobu, ani náhodou nie je možné hovoriť o jednoznačne ustálenej doktríne. Práve naopak vývoj za posledné dve desiatky rokov z nej robí tému aktuálnejšiu ako kedykoľvek predtým. Vo svojom úvode sa zameriavam predovšetkým na odlíšenie konceptu humanitárnej intervencie do príbuzných konceptov, ktoré sú si spoločné v niektorých črtách, ale zároveň odlišujúce prvky z nich robia rozdielne typy intervencií a v žiadnom prípade nie je možné ich zamenenie s konceptom humanitárnej intervencie. Ide predovšetkým o intervenciu na ochranu štátnych občanov na území štátu, ktorý je predmetom zásahu, intervencia na uľahčenie sebaurčenia, prodemokratická intervencia či ďalšie druhy intervencií, ktoré by mohli byť s humanitárnou intervenciou zamenené a preto je potrebné ich dôrazne odlišovať. Zároveň práca presne vymedzuje, čo je v nej mienené pod pojmom humanitárnej intervencie, nakoľko jej presné definovanie tak, ako je na ňu nahliadané v tejto práci, je potrebné výslovne definovať. Pojem tak, ako je v práci používaný vychádza z vymedzenia...
|
|
|
Great Britain and R2P in the case of the intervention in Libya
Mistrík, Peter ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Norma Responsibility to Protect (R2P) predstavuje významný posun vo vnímaní toho, pokiaľ siaha suverenita štátov, čo ju podmieňuje a v akom momente sa stráca v prospech medzinárodného spoločenstva. Ochrana civilného obyvateľstva je najvyššou prioritou. V prípade, že je ohrozená, má svet povinnosť konať. Tak, ako sa tomu stalo aj v Líbyi. Cieľom tejto bakalárskej práce je odpovedať na otázku, či britská účasť na vojenskom ťažení v Líbyi v roku 2011 môže byť považovaná za legitímnu na základe doktríny R2P. Ide o prípadovú štúdiu, v ktorej sa reálna situácia, teda medzinárodná intervencia v Líbyi aplikuje na teoretické východisko, ktorým je päť podmienok R2P. Tie musia byť splnené pred zahájením ozbrojeného zahraničného zásahu v štátoch, kde dochádza k masovým zločinom proti ľudskosti. Práve tieto podmienky slúžia ako základ pre určenie legitimity participácie Spojeného kráľovstva. Analýzou každej z nich sa vyvodzujú čiastočné závery, ktoré napokon potvrdzujú, že Británia konala v súlade s R2P a mandátom, ktorý jej bol zverený medzinárodným spoločenstvom. To však neplatí o niektorých jej spojencoch. V spojitosti s neistou budúcnosťou Líbye, musí R2P prekonať ešte dlhú cestu, než sa stane etablovanou normou medzinárodného práva.
|
|
|
Odpovědnost za ochranu a změna režimu: případ Libye
Koucká, Kateřina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vztah mezi konceptem R2P a násilnou změnou režimu. Práce se zprvu zabývá etablováním konceptu R2P na mezinárodní scéně a následně se věnuje problému jeho selektivnosti při aplikaci v praxi. Po roce 2005 se totiž ukázalo, že i přes formální přijetí konceptu R2P všemi členskými státy OSN, je koncept R2P aplikován na podobné případy humanitárních krizí různým způsobem. Otázka selektivnosti konceptu R2P tak významně přiživuje kritiku jeho legitimity, neboť je podle mnohých prostředkem ke změně režimu. Tento nejvýznamnější důvod kritiky konceptu R2P, tedy spojitost mezi konceptem R2P a násilnou změny režimu, je centrálním motivem této práce. Na základě analýzy dokumentů upravujících podobu konceptu R2P práce dochází k závěru, že vojenská intervence v rámci konceptu R2P nesmí být ke změně režimu záměrně použita. Mohou však nastat situace, kdy je změna režimu pro ochranu obyvatel nutná; změna režimu tak může být považována za oprávněnou pouze tehdy, je-li nepřímým důsledkem intervence. Z toho vyplývá, že změna režimu je neoddělitelnou součástí konceptu R2P. Práce si klade za cíl tento ambivalentní vztah prozkoumat a zjistit, kde leží hranice pro oprávněné svržení režimu z důvodu ochrany civilistů, a kdy je již změna režimu činěna z oportunistických důvodů intervenujících...
|
|
|
OSN a humanitárne intervencie v súčasnej praxi: činnosť vs. nečinnosť (prípadová štúdia)
Hlopková, Lucia ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Koniec studenej vojny priniesol zvýšenú pozornosť konceptu humanitárnych intervencií, ktoré sú v súčasnosti považované za súčasť novovzniknutej doktríny "resposibility to protect". Táto práca analyzovala historické data a dokumenty Organizácie spojených národov týkajúce sa humanitárnych intervencií 21.storočia. Ich prostredníctvom dospela práca k záveru, že nečinnosť v rámci súčasnej prezentácie konceptu humanitárnych intervencií nie je vhodnou odpoveďou v časoch humanitárnych kríz a masového porušovania ľudských práv. Rovnako, zvýšený záujem o humanitárne intervencie nie je odzrkadlený v ich praktickej implementácii. Z toho dôvodu je potrebná konsolidácia činnosti OSN v tejto oblasti, s cieľom zmierniť kritiku nekonzistentnosti a selektivity ich aplikovania.
|
|
|
Zodpovědnost chránit - koncept a aplikace
Sitter, Tomáš ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Tématem této práce je doktrína odpovědnost chránit (R2P), která se stala velice aktuální právě v současné době, kdy byla využita k legitimizaci operace NATO a dalších zemí během povstání v Libyi v roce 2011. To vyvolalo kromě řady souhlasných ohlasů i vlnu kritiky, a to dvojího druhu. Někteří kritizovali už samotný fakt, že byla libyjská situace Radou bezpečnosti OSN označena za případ vhodný pro aplikace této doktríny Byli však i tací, kteří s tímto označením vřele souhlasili, byli však zklamání průběhem operace, která následovala. Tato část kritiků tvrdí, že NATO a další státy, které se do operace zapojily, přesáhly mandát udělený jim Radou bezpečnosti a tím docílily přinejmenším částečné delegitimizace R2P.
|
|
|
Odpovědnost za ochranu v Evropské bezpečnostní politice
Křišťanová, Karolina ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Cílem této práce je nalezení průniku mezi Odpovědností za ochranu (R2P) a Evropskou bezpečnostní a obrannou politikou tak, aby bylo možné říci, zda a jakým způsobem si tyto dvě koncepce mohou být nápomocné při dosahování svých cílů. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se týká odpovědnosti za ochranu. Pojednává o jejím vývoji, obsahu a prostředcích, které má koncepce k dispozici. Druhá kapitola je o Evropské bezpečnostní a obranné politice a zaměřuje se převážně na Evropskou bezpečnostní strategii. Třetí kapitola se věnuje jejich vzájemnému průniku. Tato poslední kapitola odpovídá na otázky , proč a jakým způsobem by EU měla zahrnout R2P do své bezpečnostní politiky. Dále se snaží určit, na co by se Evropská unie měla při implementaci R2P zaměřit. Poslední sekce navrhuje kroky, které by měla EU podniknout k efektivní implementaci R2P a aktivnímu fungování její bezpečnostní a obranné politiky.
|
host ::
RSS.