|
|
Searching for Styles of National Architecture in Habsburg Central Europe1890-1920. Art Nouveau and Turn-of-the-Century Architecture as Nation-Building
Veress, Dániel ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Michaud, Eric (oponent)
Český abstract Hledání národního architektonického stylu v habsburské Střední Evropě 1890-1920 Národní hnutí a architektura na přelomu století Středoevropská národní hnutí na počátku 20. století významně zasáhla také do architektury. Ve jménu národních idejí docházelo ke snahám o vytvoření specificky národního architektonického slohu, který by reflektoval unikátní národní charakter. Historikové architektury, inspirováni vývojem na poli sociálních a kulturních dějin, se výzkumu vlivu nacionalismu na architekturu věnují od 90. let minulého století. Politický a mocenský vzestup evropských národních hnutí před První světovou válkou a souběžný posun od historismu k secesi v architektuře se stal v tomto smyslu jedním z nosných témat. Zpracování však v drtivé většině zůstávalo limitováno na konkrétní národní hnutí. Tato práce se pokouší překonat dominanci národní perspektivy. S využitím metodologie komparativních dějin souhrnně zpracovává tři případové studie. Na přelomu století maďarská, polská i česká inteligence usilovala o vytvoření národně specifické architektury. V Maďarsku příhodné politické uspořádání umožnilo rychlé a široké přijetí národního stylu, vycházejícího ze secesní estetiky a spojovaného zejména s architekty Ödönem Lechnerem či Bélou Lajtou. V polském a českém případě k rozvinutí národního stylu...
|
|
|
Obstojí Popperova kritika Platóna proti dalším interpretacím?
Pokorný, Pavel ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavním záměrem této práce je zodpovědět následující otázku: Obstojí Popperova kritika Platóna proti dalším interpretacím? Tu autor zodpovídá tak, že objasňuje Popperovy předpoklady, komparuje je jak s Platónovými primárními texty, tak se sekundárními prameny dalších interpretů (Gadamer, Reale, Graeser, Patočka a Strauss). Při zodpovězení hlavní otázky této práce autor postupuje následujícím způsobem: V první kapitole se zaměřuje na kontext Popperova hodnocení Platóna a objasňuje pojmové rozlišení otevřené a uzavřené společnosti. Používá zde i momenty z Popperova vlastního života. Ve druhé kapitole autor vysvětluje Platónovu politickou filosofii na základě analýzy Zákonů (Leges) a Ústavy (Respublica), což jsou texty, které formulují hlavní myšlenky Platónovy politické filosofie, a rovněž Popper z nich ve svých analýzách vychází. Ve třetí kapitole pak autor prezentuje výklad Popperovy kritiky Platona z prvního dílu Otevřené společnosti a jejích nepřátel, přičemž se zaměřuje zvláště na Popperovu formulaci tzv. "zákona revolucí", která se zakládá na předpokladu platnosti historicismu v Platónově výkladu vývoje společnosti, a nařčení Platóna z rasismu. V poslední kapitole autor analyzuje Popperova kritická tvrzení formulovaná vůči Platónovi a konfrontuje je s dalšími interpretacemi Platónova...
|
|
| |
|
| |
|
|
Koncepce "konce dějin" umění v teorii A. C. Danta
Drexlerová, Eva ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Cílem této práce je poskytnout kritický vhled do teorie umění Arthura C. Danta. V rámci uceleného výkladu se tato práce věnuje jak Dantově obecné filosofii umění, tak i jeho filosofii historie umění. Vzhledem k takto vymezenému rozsahu usiluje o zhodnocení Dantovy teze o konci umění a její adekvátnosti. První část se věnuje Dantově koncepci světa umění, tj. jeho kontextuální a historické teorii umění. To obnáší vysvětlení historických podmínek, s nimiž je jeho definice umění spjata, zmínku o jeho esencialistickém a historickém přístupu a hlavní aspekty jeho známé techniky porovnávání nerozlišitelných protějšků. Druhá část se zaměřuje na Dantovu filosofii historie umění, zejména na jeho hegeliánský obrat a na to, co z něj dále pramení. Třetí část se věnuje jeho samotné tezi o konci umění a tomu, co má za následek, tj. posthistorickému umění. Závěrečná část usiluje o kritické zhodnocení jak Dantovy umělecké definice, tak jeho tezi o konci umění. Současně přináší i některé argumenty, proč může být jeho teze o konci umění pokládána za nepřesvědčivou a spekulativní.
|
|
|
Vývoj výstavby rezidenčních nemovitostí v městské části Brno-Pisárky
Urbancová, Veronika ; Martincová, Jana Victoria (oponent) ; Horňáková, Romana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem výstavby rezidenčních nemovitostí v lokalitě Brno – Pisárky od jejího počátku na konci 19. století až po současnost. Součástí je i popis historie dané oblasti a předpokládaný budoucí vývoj. Práce je rozdělena do jednotlivých období a zahrnuje přehled významných rezidenčních staveb včetně obrázků a fotodokumentace. Největší rozvoj výstavby byl na tomto území zaznamenán v meziválečném období s nástupem funkcionalismu. V 70. letech je tato lokalita téměř zcela zastavěná pouze s občasnými novými stavbami nebo nástavbami či rekonstrukcemi stávajících budov. Práce obsahuje také historické mapy, kde je možné sledovat rozrůstání a vývoj tohoto území.
|
|
|
Secesní architektura v Prostějově
KUČEROVÁ, Michaela
Tato práce se zabývá secesní architekturou v Prostějově. Zachycuje jednotlivé stavby a jejich význam ve městě. Součástí je i stručná charakteristika secesního slohu, krátké medailonky některých významných architektů, kteří se na stavbách podíleli. Rovněţ se zde nachází i stručný katalog staveb, jeţ jsou v této práci popisovány, a obrazová příloha.
|
|
|
Dřevořezbářské práce v interiérech zámku Hluboká a jejich kontext v Čechách a na Moravě
KLIMEŠOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá podrobným zpracováním vývoje dřevořezeb v interiéru zámku Hluboká nad Vltavou. Jde o dřevořezby zhotovené v období historismu 19. století, tedy mezi léty 1838-1871. Návrhy pro řezbářské práce zhotovil vídeňský řezbář František Schroth spolu s Franzem Beerem. Práci pak provedli např. Jan Vondruška, Jakub Zeiner, Jan Pták a další. Práce je z větší části zaměřena na podíl architekta na vzniku dřevořezeb, dále jejich provedení a vztah k celkové výzdobě interiérů včetně intarzovaných parket. Nedílnou součást práce tvoří sepsaný výběrový katalog popisovaných místností na zámku Hluboká, včetně komparovaných lokalit - Lednice a Sychrov. Druhým a hlavním předmětem zkoumání je především komparace dřevořezeb v interiérech zámku Hluboká s dřevořezbami interiérů zmíněných dvou zámků.
|
|
|
Pojem umění a jeho definice: Institucionální definice a jejich kritika
ZEMAN, Michal
Student se ve své bakalářské práci bude zabývat jedním z principiálních pojmů estetiky - pojmem umění. Zaměří se na angloamerickou analytickou estetiku druhé poloviny dvacátého století, kde proběhla v dějinách estetiky nejkomplexnější diskuse možnosti definice tohoto pojmu. Významnou součástí této diskuse je tzv. institucionalismus, jehož podstatě, jednotlivým verzím i jeho rozsáhlé kritice student věnuje hlavní díl své práce.
|
|
| |
host ::
RSS.