|
|
Vliv oxidu siřičitého na vybrané kvalitatívní parametry vína
Varmuža, Radek
Diplomová práce na téma Vliv oxidu siřičitého na kvalitativní parametry vína byla vypracována v letech 2014/2016 na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů Zahradnické fakulty, Mendelovy univerzity v Brně. V diplomové práci byl sledován vliv oxidu siřičitého na celkové polyfenoly, které byly měřeny metodou Folin-Ciocalteu a antioxidační kapacitu, která byla měřena metodami FRAP a DPPH. Pro vybraný experiment byly vybrány 2 vína. Bílé víno odrůdy Rulandské bílé červené víno odrůdy Svatovavřinecké. Dávky oxidu siřičitého byly aplikovány v množství 0 mg/l, 25 mg/l, 50 mg/l, 75 mg/l, 100 mg/l. Tyto dávky jsou při výrobě vína běžně používány. Bylo zjištěno, že oxid siřičitý přidaný do vína ovlivňuje naměřené hodnoty polyfenolů i antioxidační kapacity měřené metodou FRAP i DPPH. Bylo také zjištěno, že metoda FRAP je více ovlivňována oxidem siřičitým, než metoda DPPH.
|
|
|
Studium antioxidační kapacity vybraných druhů drobného ovoce
Hromadová, Hana
Bakalářská práce na téma Studium antioxidační kapacity vybraných druhů drobného ovoce byla vypracována v letech 2015-2016 na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů Zahradnické fakulty, Mendlovy univerzity v Brně. Cílem práce bylo charakterizovat antioxidační látky a jejich účinky na lidské zdraví. Dále popsat složky s antioxidačním účinkem v plodech vybraných druhů drobného ovoce. Na základě laboratorních pokusů experimentálně ověřit antioxidační kapacitu vybraných druhů drobného ovoce. Bylo sledováno celkem 13 odrůd zahrnující 4 druhy, dřín obecný, jeřáb ptačí, rakytník řešetlákový a zimolez kamčatský. Pro vyhodnocení antioxidační kapacity byly vybrány metody FRAP a DPPH.
|
|
|
Použití polyvinylpolypyrrolidonu a možnosti jeho regenerace v nápojovém průmyslu
Šajtarová, Pavla
Diplomová práce na téma Použití polyvinylpolypyrrolidonu a možnosti jeho regenerace v nápojovém průmyslu byla vypracována v letech 2015/2016 na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů, na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Hlavními tématy literární části jsou polyfenolické sloučeniny ve víně, antioxidační kapacita a vady vín souvisejícími s polyfenoly. Poslední zmiňovaná kapitola nabízí i způsoby odstraňování vad, kde je největší pozornost věnována přípravku PVPP. Experimentální část je zaměřena na zregenerování jednou použitého přípravku PVPP čtyřmi způsoby a zjištění jeho efektivnosti, pomocí vhodných analýz, po opětovaném použití do vína. Výsledná data jsou statisticky zpracována a znázorněna v grafech.
|
|
|
Obohacování nápojů přídavkem antioxidantů
Šulganová, Simona
Diplomová práce na téma obohacování nápojů přídavkem antioxidantů byla zpracována na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů v letech 2014-2016. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány antioxidanty, volné radikály, antioxidační kapacita, způsoby měření antioxidantů v potravinách dále vybrané nápoje obsahující antioxidanty jako jsou ovocné šťávy, čaje, víno a pivo. Také je zde popsána chemická stavba dřeva. Praktická část se týká měření antioxidační kapacity pomocí metod DPPH a FRAP a obsahu polyfenolických látek ve vzorcích destilátu s extrahovaným dubovým dřevem sušeným při několika teplotách, a porovnání těchto vzorků s komerčním vzorkem Následně senzorická analýza těchto vzorků. metodamy bylo zjištěno, že destiláty lze výrazně opbohatit přídavkem dřeva především pak dřeva sušeného při 175° C. Senzorická analýza prokázala, že obohacením destilátu přídavkem dubových třísek lze výrazně zlepšit kvalitu původního destilátu.
|
|
|
Jakostní parametry vybraných výrobků z jahod v maloobchodní síti
Kopřivová, Anna
V bakalářské práci na téma Jakostní parametry výrobků z jahod jsou popsány základní charakteristiky jahod a jejich složení. Jsou vypsány možnosti konzervárenského zpracování, které upraví jahody do stavu, který upravuje čerstvé suroviny na trvale uchovatelné výrobky. Deset jahodových džemů bylo podrobeno zkoumání v laboratoři, senzorické analýze a statistické analýze výsledků. U každého z jahodových džemů bylo provedeno stanovení obsahu refraktometrické sušiny, titračních kyselin, antioxidační kapacity, senzorické analýzy. Bylo potvrzeno, že mezi jednotlivými výrobky jsou značné rozdíly v obsahu antioxidační kapacity. Výsledky senzorické analýzy potvrdily, že vysoká cena výrobku nemusí znamenat odpovídající senzorické vlastnosti. Z dotazníků respondentů vyplynulo, že nikdo výrazně nepodporuje BIO produkty.
|
|
|
Vlastnosti rostlinných extraktů
Bělonožníková, Kateřina ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Liberda, Jiří (oponent)
Rostliny syntetizují řadu látek označovaných jako sekundární metabolity. Patří mezi ně produkty fenylpropanoidní dráhy (flavonoidy, stilbeny, anthokyaniny, taniny), isoprenoidy a alkaloidy. Studiu sekundárních metabolitů rostlin je věnována značná pozornost, protože jsou spojovány s pozitivním vlivem na lidské zdraví a snížením rizika některých chorob včetně rakoviny, diabetu 2. typu a poruch kardiovaskulárního systému. Mechanismus účinku jednotlivých látek není dosud přesně znám, pozitivně se projevuje jejich antioxidační kapacita. V této práci byly připraveny extrakty z 22 druhů ovoce a zeleniny, byl stanoven celkový obsah fenolických látek, flavonoidů a antioxidační kapacita pomocí metody FRAP (z angl. ferric ion reducing antioxidant power) a ABTS [2,2' -azino-bis(3-ethylbenzothiazolin-6- sulfonát)]. Vysoký obsah fenolických látek byl zjištěn v extraktu z jahody, višně a kiwi. Nejvyšší antioxidační kapacitu měl extrakt z jahody. Další sledovanou vlastností byl vliv extraktů z ovoce a zeleniny na aktivitu trávicích enzymů pankreatické lipasy a α-amylasy. Extrakt z citronu, červeného rybízu, josty, limetky a višně snížil aktivitu lipasy, extrakty z červeného rybízu, dýně, kiwi a nashi výrazně inhibovaly štěpení škrobu α-amylasou. Klíčová slova: fenolické látky, flavonoidy, antioxidační kapacita,...
|
|
|
Screening fenolických látek v tradičním čínském koření
Žižlavská, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením a identifikací fenolových složek v tradičních čínských rostlinách, jako je česnek (Allium sativum), zázvor (Zingiber officinale), hřebíček (Syzygium aromaticum) a skořicovník (Cinnamomomum). Bioaktivní sloučeniny byly extrahovány dvěma způsoby - pomocí vody a ethanolu. Pro zjištění koncentrace jednotlivých fenolových složek byla použita UHPLC metoda. Další část práce byla zaměřena na antioxidační potenciál tohoto koření. Celková antioxidační kapacita (TEAC) byla stanovena metodou ABTS.+ a celkový obsah fenolů (TPC) byl změřen za použití Folin-Ciocalteuovy metody. V literární rešerši je uveden botanický popis těchto rostlin. Jsou zde také shrnuty některé fytochemické a farmakologické vlastnosti, které ovlivňují lidské zdraví.
|
|
|
Studium hnědnutí dužniny a moštů z jablek
Chrastil, Jan
V práci s názvem Studium hnědnutí dužiny a moštů z jablek byl na základě odborné literatury popsán průběh a příčiny barevných změn při zpracování ovoce. Byly sledovány barevné změny (hnědnutí) při zpracování vybraných odrůd jablek. U dužiny jablek byla zhodnocena efektivita chemického ošetření (1% roztok kyselina askorbové, 1% roztok disiřičitanu draselného) na hnědnutí jablečné dužiny. U jablečných moštů byla sledována barevná změna a pokles antioxidační kapacity v čase. Výsledky byly statisticky zpracovány a zhodnoceny v diskusi.
|
|
|
Metody hodnocení kvality medu
Procházková, Marie
Diplomová práce na téma Metody hodnocení kvality medu byla řešena na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů Zahradnické fakulty v Lednici Mendelovy univerzity v Brně v letech 2013 až 2015. Literární část práce zahrnuje současné právní požadavky na kvalitu medu a popis analytických možností stanovení kvalitativních parametrů medu. Experimentální část popisuje soubor 35 vzorků medu, u kterých bylo provedeno stanovení titrační kyselosti při teplotě 23°C. Dále bylo provedeno stanovení antioxidační kapacity dvěma metodami, jednalo se o metodu DPPH a FRAP. U obou uvedených metod byly vzorky měřeny nejdříve při teplotě 23°C a poté po zahřátí na 95°C po dobu 5 min. Bylo sledováno srovnání změn antioxidační kapacity vlivem tepelného záhřevu při použití metody DPPH a FRAP. Po srovnání výsledků změn antioxidační kapacity oběma metodami bylo zjištěno, že u metody DPPH došlo vlivem tepelného záhřevu spíše ke zvýšení antioxidační kapacity. U metody FRAP byl počet vzorků, u kterých došlo ke snížení či zvýšení srovnatelný.
|
|
|
Studium antioxidačnej kapacity
Híc, Pavel
Dizertační práce na téma Studium antioxidační kapacity byla vypracována v letech 2006-2011 na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů Zahradnické fakulty, Mendelovy univerzity v Brně. Cílem práce bylo zhodnocení fotochemiluminiscenční metody a její optimalizace pro stanovování antioxidační kapacity přístrojem Photochem Bux, posouzení vlivu vybraných látkových složek a úprav experimentálního materiálu na naměřené hodnoty antioxidační kapacity a sledování vývoje antioxidační kapacity hroznů v průběhu dozrávání a během procesu alkoholové fermentace. K hlavním zásadám měření antioxidační kapacity fotochemiluminiscenční metodou patří dodržování stanovené metodiky s důrazem na stále stejné čištění přístroje. V práci bylo prokázáno, že ředění sledovaných vzorků ovlivňuje hodnoty antioxidační kapacity naměřené přístrojem Photochem Bux metodou PCL. Roztoky sledovaného vína a antioxidantu rutinu vykazovaly zvyšování antioxidační kapacity se zvyšujícím se stupněm ředění. Při paralelní extrakci nepolárními a polárními extrahovadly a následném sčítání naměřených hodnot TAC bylo prokázáno, že výsledná hodnota byla větší než při extrakcích za sebou. Není proto vhodné sčítání hodnot paralelních extrakcí antioxidantů získaných různě polárními extrahovadly. Při zjišťování optimálního postupu extrakce antioxidantů hroznů byl zjištěný jako nejlepší extrakční prostředek 75% metanol. Vzorek určený k měření je nutné před extrakcí zhomogenizovat. Všechny extrakční úkony je důležité uskutečnit v co nejkratší době. Bylo prokázáno, že všechny úkony spojené s extrakcí, kromě druhu použitého extrahovadla a opakované extrakce, mají prokazatelné degradační účinky na antioxidanty extrahované ze vzorků. Proto je nutné extrakční postupy vždy dokonale popsat. Velmi vhodným extrakčním postupem je opakovaná extrakce. U opakované extrakce dochází vlivem velkého rozdílu koncentrací extrahovaných látek v materiálu a extrahovadle k velmi účinnému vyextrahování. Bylo prokázáno, že jedním z důvodů degradačních účinků extrakčních postupů na antioxidační látky je přítomnost atmosferického kyslíku při extrakci. Siřičitany přítomné ve víně nemění hodnoty antioxidační kapacity měřené fotochemiluminiscenční metodou. Naopak metoda FRAP má pozitivní odezvu na přítomnost siřičitanů ve víně, proto jsou hodnoty naměřené touto metodou ovlivněny obsahem siřičitanů. Vliv obsahu alkoholu na hodnoty antioxidační kapacity měřené metodou fotochemiluminiscence nebyl prokázán. Při sledování vývoje antioxidační kapacity hroznů v průběhu dozrávání bylo prokázáno, že antioxidační kapacita bílých odrůd nemá zjištěný žádný charakteristický vývoj. U modrých odrůd se hodnoty antioxidační kapacity v průběhu dozrávání postupně zvyšovaly až na trojnásobek hodnoty oproti prvnímu měření 46 dní před sběrem. Během alkoholové fermentace se antioxidační kapacita moštů zvyšovala pouze pokud byl mošt ponechán společně s rmutem. Po vylisování nedocházelo k dalšímu zvyšování antioxidační kapacity, i když byl kvasný proces silně reduktivní a probíhal v uzavřených nádobách.
|
host ::
RSS.